Demagog.cz

Předvolební debata: Středočeský kraj

Středočeským krajem hýbe debata o dopravní situaci. V ověřované předvolební debatě byla řeč snad o všech dopravních prostředcích, rozestavěných silnicích i čísla o investicích. O přízeň voličů a křeslo hejtmana ve Středočeském kraji se utkali: Jaroslava Pokorná Jermanová, Zdeněk Štefek, Jiří Snížek, Radek Rozvoral, Robin Povšík, Petra Pecková, Jan Jakob, Antonín Fryč a Martin Kupka.

Ověřili jsme
ČT24 ze dne 25. září 2020 (moderátor Martin Řezníček, záznam)

15 z celkově 70 ověřených výroků

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

(...) se v tuhle chvíli opraví ke konci tohoto roku zhruba 1 600 km (za uplynulé volební období, pozn. Demagog.cz) z celkové sítě 8 640 km (...)

Do září 2020 se za toto volební období opravilo asi 1 500 kilometrů silnic. Pokud by se po zbytek roku postupovalo stejným tempem, jako doposud, opravilo by se asi 1 700 kilometrů silnic.

skrýt celé odůvodnění

Podle vyjádření Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje pro server idnes.cz se v roce 2019 ve Středočeském kraji opravilo 450 kilometrů silnic. V roce 2018 to pak dle radního pro dopravu Františka Petrtýla bylo 407 kilometrů. V roce 2017 to pak dle hejtmanky bylo cca 180 kilometrů. Pro letošní rok jsou data pouze předběžná, dle radního Petrtýla se však opraví přibližně dva kilometry každý den, za celý rok by to tedy mělo být přibližně 700 kilometrů. Ke konci září 2020 pak bylo dle Františka Petrtýla opravených cca 1 500 kilometrů silnic II. a III. tříd.

Do konce roku by tedy mohlo být postaveno dokonce více než 1 700 kilometrů dálnic. Je pravdou, že informace o roku 2017 máme pouze z úst hejtmanky Pokorné Jermanové, jejíž výrok je zároveň ověřován. Protože ale výrok můžeme ověřit i na základě vyjádření radního Petrtýla ze září 2020, nemá to na hodnocení vliv.

Hejtmankou uvedená délka sítě 8 640 km pak přibližně odpovídá datům Českého statistického úřadu pro silnice II. a III. třídy ve Středočeském kraji.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jenom v letošním roce jde do silnic 5,4 miliardy korun, z toho je 1,6 miliardy peněz na správu a údržbu a zbytek jsou investice. A ta zbývající částka obsahuje kofinancování.

Z dostupných zdrojů nám vychází celková částka na silnice lehce pod 5 miliard korun, z čehož 1,79 miliardy je na správu a údržbu. Obě částky jsou tak pouze mírně nepřesné.

skrýt celé odůvodnění

Schválený rozpočet Středočeského kraje (.xlsx, list „Kapitoly – shrnutí BV a INV“) pro rok 2020 uvádí v kapitole 04 – Doprava celkové výdaje „investičního“ charakteru ve výši 4,19 mld. Kč. O částce přesahující 4 miliardy Kč píše ve svém zpravodajství i PRAHATV. Dle rozpočtu přitom tato částka obsahuje jak peníze na údržbu, tak peníze na rekonstrukce a investice, jedná se tedy o celkovou částku, která má „jít do silnic“.

Výše příspěvku (.xlsx, list „04“) na běžné opravy a údržbu silnic pak dle schváleného rozpočtu činila 1,52 mld. Kč.

Původní rozpočet kraje byl ale v průběhu roku navyšován. Podle schválených rozpočtových opatření (.xlsx) byl rozpočet v kapitole 04 – Doprava navýšen celkem o 0,75 mld. Kč z dotací Státního fondu dopravní infrastruktury (viz RO č. 34 (str. 12), 91 (str. 14), 111 (str. 7), 129 (str. 19), 141 (str. 5)) a programu IROP (viz RO č. 156, str. 6). Z toho je 0,27 mld. Kč určeno na opravy a údržbu a 0,48 mld. Kč na výstavbu a modernizaci.

Z toho, co se nám podařilo dohledat, tedy vychází celkový objem peněz určených na silnice na 4,94 mld. Kč, z čehož 1,8 mld. Kč jde na údržbu a opravy.

Je přitom pravdou, že ona „zbývající částka“ tedy 3,1 mld. Kč, určených na investice obsahuje kofinancování, příkladem můžou být již zmíněné projekty financované z evropských dotací.

Celkově však hodnotíme výrok jako pravdivý neboť výdaje na správu a údržbu jsou 1,79 miliardy, což je právě na hraně naší 10% odchylky. V rámci této odchylky se pak pohybují i celkové výdaje na silnice.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Víme, že v letošním a příštím roce dostaneme od státu ze SFDI i z IROPu částku, která se bude blížit dvou miliardám korun.

V letech 2020 a 2021 by mohl Středočeský kraj obdržet na opravu silnic II. a III. třídy od Státního fondu dopravní infrastruktury a Integrovaného regionálního operačního systému částku 2,04 mld. korun.

skrýt celé odůvodnění

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) dá krajům na opravu silnic II. a III. třídy v letošním i v příštím roce 4 mld. korun. Z této částky si kraje mezi sebou rozdělí každý rok 3,7 mld. korun. Zbylých 300 mil. korun je určeno přímo pro Karlovarský (100 mil. korun.) a Středočeský kraj (200 mil. korun). Další 4 mld. korun budou moct kraje čerpat i z Integrovaného regionálního operačního systému (IROP), kdy jeden kraj může získat podporu maximálně 333 mil. korun.

PodlePravidel pro poskytování finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI) na financování silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů v roce 2020“ (.pdf, str. 1–2) budou „finanční prostředky určené krajům (…) rozděleny mezi jednotlivé kraje podle délky silnic II. a III. třídy na území jednotlivých krajů“, a to na základě veřejných dat internetové stránky Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR). Nejnovější data (.pdf, str. 4), která se nám podařilo dohledat na ŘSD ČR, jsou z roku 2017.

Podle nich je ve Středočeském kraji 2 385,1 km silnic II. třídy a 6 239,7 km silnic III. třídy, celkem tak 8 624,8 km. V České republice je celkem 48 705,6 km silnic II. a III. třídy. Krajské silnice ve Středočeském kraji tak tvoří 17,71 % z celkového počtu.

Pokud bychom použili novější data (.xls) z Českého statistického úřadu, podle kterých je ve Středočeském kraji 2 383,351 km silnic II. třídy a 6 236,208 km silnic III. třídy, celkem tak 8 619,6 km a v České republice celkem (.xls) 48 674,3 km silnic II. a III. třídy, podíl krajských silnic ve Středočeském kraji by vyšel stejně, 17,71 % z celkového počtu.

U výpočtu částky, kterou by měl od SFDI obdržet Středočeský kraj, jsme postupovali stejně, jako tomu bylo například v roce 2015, jen s novými daty. Tento postup se přitom shoduje s postupem dle pravidel pro rok 2020 (viz výše).

Středočeský kraj tedy v roce 2020 a 2021 obdrží od SFDI 400 milionů přímo a ze zbývajících 7,4 mld. korun pak částku 1,31 mld. korun. Z fondu IROP by mohl získat dalších 333 mil. korun. Celkem by tak Středočeský kraj mohl obdržet 2,04 mld. korun, tedy opravdu přibližně 2 miliardy korun.

O financování oprav silnic II. a III. tříd jsme už psali například tady.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

V tuto chvíli je platné stavební povolení a ŘSD začne stavět, takže v tuhle chvíli je obchvat Olbramovic jednou z přípravných staveb D3 a tento úkol ŘSD ve spolupráci s krajem splnilo.

Stavební povolení na I/3 Olbramovice bylo vydáno 13. února 2020 a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje stavbu. Silnice I/3 je přípravnou stavbou D3. Jestli však ŘSD skutečně začne stavět, je neověřitelnou predikcí.

skrýt celé odůvodnění

Dle dohledaných informací bylo stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desce Středočeského kraje. Investorem je podobně jako u všech silnic první třídy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Proti tomuto povolení bylo podáno odvolání, na platnosti povolení to však nic nemění. Odvolání pak bylo na konci září zamítnuto.

Dle ČT24 hejtmanka Pokorná Jermanová už před čtyřmi lety řekla, že stavba je naprojektována a brzy bude. Reálně se však stavět ještě nezačalo (platné k 4. září 2020).

Zmíněná silnice I/3 je skutečně přípravnou stavbou D3, která má významně ulehčit dopravě ve Středočeském kraji.

Na závěr uveďme, že zda ŘSD skutečně začne stavět, je predikcí, kterou neověřujeme.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

(…) není pravda, že čtvrtina kraje není zaintegrovaná.

Integrace veřejné dopravy ve Středočeském kraji funguje v rámci systému Středočeské integrované dopravy a Pražské integrované dopravy, kdy se kraj významně podílí na organizaci obou z nich. Alespoň částečně integrován je tak celý kraj.

skrýt celé odůvodnění

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj. Integrace dopravy ve Středočeském kraji tedy není 100%, skutečně se ale nedá říci, že by zde byla oblast, která není zapojena vůbec.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Takže stejně komunikujeme s Libereckým krajem, stejně komunikujeme s Vysočinou, s Jihočeským krajem. Jsou podepsaná memoranda (o integraci veřejné dopravy mezi kraji, pozn. Demagog.cz). Je to veřejně dohledatelné na internetu Středočeského kraje v zápisech ze zastupitelstva.

Středočeský kraj v posledních čtyřech letech uzavřel se zmíněnými kraji (vyjma Vysočiny) několik memorand, která si dala za úkol zlepšit mezikrajskou dopravní situaci. Cílem uzavřených memorand mělo být pomoci integraci dopravy či dobudovat dopravní stavby.

skrýt celé odůvodnění

V uplynulém volebním období souhlasilo zastupitelstvo Středočeského kraje s uzavřením hned několika memorand, která souvisejí s navázáním mezikrajské spolupráce v oblasti dopravy. První tohoto typu bylo schváleno (.pdf) 27. srpna 2018, kdy se jednalo o navázání spolupráce mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Jak vyplývá (.doc, str. 148) ze stenozáznamu jednání zastupitelstva, spolupráce mezi kraji se týkala více oblastí a šlo hlavně o prvotní obecnou vůli deklarovat spolupráci. Konkrétně u dopravy pak oba kraje spojují „společné zájmy na D3 a D4”. Tím byl myšlen zájem obou krajů dostavět obě dálnice a s nimi také další potřebné stavby.

Další memorandum bylo zastupitelstvem kraje odsouhlaseno (.pdf) 24. června 2019, týkalo se spolupráce krajů při zajištění dopravní obslužnosti Středočeského kraje, hl. m. Prahy a Libereckého kraje. Jednalo se (.doc, str. 88) o implementaci Multikanálového odbavovacího systému za účelem mj. pomoci vybudovat společné integrované dopravní systémy.

Další dvě memoranda pak byla krajským zastupitelstvem odsouhlasena v tomto roce. První bylo schváleno (.pdf) 1. června 2020 a pojednávalo o společné spolupráci na urychlení přípravy a realizace významných dopravních staveb na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Snahou bylo projevit zájem (.doc, str. 118–119) na dokončení „významných stavebních dopravních akcí” typu „okruh kolem Prahy a železnice Praha – Kladno”. 

Poslední memorandum, přijaté (.pdf) 3. srpna 2020, se týkalo spolupráce krajů při zajištění dopravní obslužnosti, a to mezi Středočeským, Jihočeským a Libereckým krajem, k nimž se přidalo také hl. m. Praha. Deklarovaným zájmem bylo (.doc, str. 105–106) „zajištění a zvýšení komfortu hromadné dopravy, kdy v každém kraji platí jiný odbavovací systém, a toto memorandum má sjednotit tento postup tak, aby kterýkoliv pasažér, kterýkoliv cestující z těchto jmenovaných krajů byl schopen se odbavit přes tento jednotný systém”.

Středočeský kraj se tak v rámci spolupráce s dalšími kraji zabývá jak propojením integrované dopravy, na což narážel výrok hejtmanky Pokorné Jermanové, tak i dobudováním samotných dopravních staveb. S Krajem Vysočina nicméně v uplynulém volebním období žádné memorandum, které by řešilo dopravu, uzavřeno nebylo. Přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť první dvě věty výroku se dají interpretovat i odděleně, tedy, že vedle probíhající komunikace s Libereckým krajem, Vysočinou atd. jsou (s jinými kraji) podepisována i memoranda. Existence těchto memorand má pak být zjistitelná ze zápisů zastupitelstva kraje. Tato interpretace přitom odpovídá informacím dostupným z veřejných zdrojů.

Zda pak probíhá komunikace ohledně integrace veřejné dopravy i s Krajem Vysočina, se nám bohužel nepodařilo dohledat; vzhledem k tomu, že komunikace i memorandum (.doc) s Krajem Vysočina v jiné věci existuje, není to vyloučené. Protože komunikace s Vysočinou tvoří jen malou část ověřovaného výroku, nemá tato absence veřejných zdrojů na výsledné hodnocení vliv.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jak už tady bylo řečeno, jízdné je zdarma. Můžete platit telefonem, můžete platit bezkontaktní kartou, můžete používat Lítačku.

V rámci projektu postupné integrace dopravy si lze kupříkladu pomocí Lítačky pořídit jízdenku za ucelený tarif platnou na většině území kraje. Využít lze také dalších zmíněných způsobů plateb. Projekt jízdného zdarma se poté vztahuje na žáky, studenty a seniory nad 65 let.

skrýt celé odůvodnění

Nejdříve uveďme kontext výroku. Hejtmanka Pokorná Jermanová v něm odkazuje na svého předřečníka Zdeňka Štefka, který mluvil (video, čas 1:12:40) o jízdném zdarma pro studenty a seniory.

Ve Středočeském kraji organizuje dopravu Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK), jež je krajskou příspěvkovou organizací. Ta zahájila činnost k 1. dubnu 2017 a úzce spolupracuje s Regionálním organizátorem pražské integrované dopravy (ROPID), jež zajišťuje Pražskou integrovanou dopravu (PID). Tento systém vznikl za účelem postupné integrace všech oblastí kraje společně s hl. m. Prahou pomocí tarifu PID. Je však třeba podotknout, že zatím ne všechny oblasti kraje byly integrovány. Právě tato integrace dle Středočeského kraje zajišťuje výhody jako „jízdu na jednu jízdenku po železnici navazující na přestup regionální autobusové dopravy, návaznost dopravních služeb MHD v krajských městech i v Praze, levnější jízdné, mobilní aplikace.” 

Jízdenky PID pro území Středočeského kraje i Prahu lze zakoupit v mobilní aplikaci Lítačka, která funguje od srpna 2018. Ta představuje alternativu dalším typům jízdenek, kupříkladu SMS, které však neplatí ve vlacích a příměstských autobusech. Jízdenky pak lze koupit také tradičně u příslušných automatů, pokladen Českých drah, trafikách nebo i u bezkontaktních platebních terminálů v tramvajích, přičemž ve většině případů lze platit kartou.

Samotné jízdné zdarma pak funguje v rámci projektu Středočeské jízdné. Projekt byl schválen (.pdf) krajským zastupitelstvem 27. srpna 2018 a od 1. září téhož roku až dosud Krajský úřad Středočeského kraje umožňuje žákům, studentům (základních škol, středních škol a středních odborných učilišť) a seniorům nad 65 let nechat si proplatit náklady spojené s dojížděním do škol, respektive cestováním pomocí veřejné dopravy.

Jaroslava Pokorná Jermanová tedy jízdné zdarma popisuje poněkud nepřesně. Vzhledem k tomu, že ale odkazuje na svého předřečníka, který mluvil pouze o jízdném zdarma pro studenty a seniory, a sama následně mluví o možnostech koupě jízdenky, nemůže vzniknout mylný dojem, že jízdné je ve Středočeském kraji zdarma pro všechny. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

To není kompetence kraje (silnice prvních tříd - pozn. Demagog.cz).

Na území Středočeského kraje je dohromady 657 km silnic I. třídy. Správa těchto silnic náleží dle zákona o pozemních komunikacích Ministerstvu dopravy.

skrýt celé odůvodnění

Hejtmanka Pokorná Jermanová /ANO/ reaguje na dotaz moderátora, jestli je možná debata o výstavbě silnic prvních tříd.

Podle posledních údajů ČSÚ (Českého statistického úřadu) k lednu 2019 (.xlsx) je na území Středočeského kraje celkem 657 km silnic I. třídy.

Správa silnic I. tříd je vymezena § 40 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.). Ten určuje jako správce těchto silnic Ministerstvo dopravy:

§ 40

(2) Ministerstvo dopravy

a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,

b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany,

c) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu podle tohoto zákona ve věcech dálnic,

d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti,

f) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,

g) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním a společném územním a stavebním řízení z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy, a závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech silničních správních úřadů s výjimkou působnosti celních úřadů a újezdních úřadů,

h) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systému,

i) projednává přestupky podle § 42b odst. 5,

k) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury.

 

Podle  § 9 téhož zákona je navíc vlastníkem silnic I. třídy stát. Kraje (přesněji krajské úřady) mají v kompetenci správu silnic II. a III. třídy.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

(…) standardy dopravní obslužnosti už jsou ve finále. Čeká se na další zastupitelstvo, aby se tím zaobíralo, protože jsme nepovažovali za správné těsně před koncem funkčního období to předkládat zastupitelstvu.

V dubnu 2020 byla vypsána veřejná zakázka na přípravu Plánu dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2021–2025. V květnu pak byla se zhotovitelem podepsána smlouva, dle které měl být tento plán hotový v polovině července 2020. Zastupitelstvu tento plán předložen nebyl.

skrýt celé odůvodnění

V souladu se zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, zpracoval Středočeský kraj Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2016–2020.

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2016–2020 (.pdf, str. 110) definuje následující standardy dopravní obslužnosti:

  • dostupnost zastávek (místní, časová),
  • minimální rozsah obslužnosti (počty spojů, intervaly, pro různá období),
  • maximální obsazenost vozidel (pro různá období, druhy dopravy i oblasti).

Hejtmanka Pokorná Jermanová však má zjevně na mysli standardy dopravní obslužnosti, popř. plán dosud neschválený, tedy na roky 2021 a následující. Na vypracování Plánu dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2021–2025 byla v dubnu vypsána veřejná zakázka. Smlouva (.doc, str. 8) na vyhotovení plánu pak byla podepsána 20. května. První návrh plánu měl být vypracován do 30 dnů od uzavření smlouvy, finální návrh pak do 60 dnů (.doc, str. 3), tedy do poloviny července.

Na jednáních zastupitelstva v červenci (.doc), srpnu (.doc) a ani v září (.doc) přitom tento plán nebyl projednán.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

D3 je v realizaci. My stavíme vlastně podpůrné stavby D3, dostali jsme na ně 3 miliardy, obchvat Jesenice, první část je hotová, druhá se začíná stavět.

SFDI poskytl Středočeskému kraji finance ve výši 3,136 mld. Kč na dodatečné stavby dálnice D3. Z těchto zdrojů byla postavena již dokončená první etapa obchvatu Jesenice, druhá etapa na ni navazuje, ta bude financována buď z rozpočtu kraje, nebo pomocí IROP.

skrýt celé odůvodnění

Dálnice D3 má vést od Prahy přes Tábor a České Budějovice až do Rakouska, má být dlouhá 172 km, nyní je 70 km v provozu, 19 km ve výstavbě a 83 km v přípravě. Na území Středočeského kraje jsou všechny úseky dálnice v přípravě, jedná se o úseky: Praha – Jílové u Prahy, Jílové u Prahy – Hostěradice, Hostěradice – Václavice, Václavice – Voračice a Voračice – Nová Hospoda. Předpokládané zahájení výstavby všech těchto úseků je v roce 2024, zprovoznění poté v roce 2028.

Dálnice D3 začíná v mimoúrovňové křižovatce s Pražským okruhem u Jesenice.

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Stavba první části obchvatu Jesenice začala v srpnu 2019 a provoz byl zahájen 18. září 2020. Stavba druhé části bude směřovat východním směrem, stavební povolení bylo vydáno již v lednu 2020. Dokončení se zatím předpokládá v září 2021.

Stavbu může zbrzdit možný archeologický nález, neboť protíná území s doloženým polykulturním osídlením (mladší a pozdní doba bronzová, doba halštatská). V této souvislosti je doporučeno následující: „V případě, že bude učiněn archeologický nález, je provozovatel stavby povinen zastavit práce a zajistit odborný dozor a umožnit dle § 22 zákona ČNR č. 20/1987 Sb. archeologický výzkum po dobu nezbytně nutnou, jehož náklady bude hradit investor stavby. V předstihu před zahájením stavebních prací je proto nutné uzavřít smlouvu o provádění Základního archeologického průzkumu“ (.pdf, s. 94-95).

Středočeský kraj investorsky zajišťuje stavby II/101 Jesenice obchvat – I. etapa, II/105 Severní obchvat Jílového u Prahy a Vestecká spojka II. etapa a MÚK D1 – Exit 4. Finance jsou kraji poskytnuty prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a dosahují výše 3,136 mld. Kč. Hejtmanka Pokorná Jermanová ještě uvedla, že kraj bude ze svého rozpočtu či s pomocí Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) financovat další stavby: „Ze svého rozpočtu a pomoci IROP, popř. dalších dotačních titulů, však hodláme ještě investorsky zajistit a uhradit stavby silnice II/101 Jesenice, obchvat – II. etapa, Heřmaničky – obchvat, přeložku k sjezdu z D3 u Hostěradic a stavbu obchvatu Netvořice. Všechny tyto stavby už rovněž procházejí zevrubnou investorskou přípravou.“

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Severní část obchvatu Jílového se realizuje.

Plánovanou stavbu severní etapy obchvatu Jílového budou dle zveřejněné smlouvy provádět firmy PRAGOPROJEKT, a.s. a INFRAM a.s.

skrýt celé odůvodnění

Obchvat Jílového tvoří jižní část plánovaného dálničního úseku Praha-Jílové u Prahy dálnice D3. Obchvat Jílového bude mít severní a jižní etapu a bude napojen na mimoúrovňovou křižovatku Jílové (.pdf, str. 2).

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Stavba severní etapy obchvatu Jílového u Prahy je financována prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a je na ni vyčleněna částka ve výši 141 648 744 Kč. V rámci přípravy byly dokončeny geodetické podklady, zpracován geotechnický průzkum a hydrologické posouzení.

V srpnu 2020 byla v Registru smluv zveřejněna Prováděcí smlouva na realizaci stavby uzavřená mezi Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje a firmami PRAGOPROJEKT, a.s. a INFRAM a.s., můžeme tedy konstatovat, že stavba je v procesu realizace.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Připravuje se obchvat Netvořicka.

Stavba obchvatu Netvořice je v přípravě, podle posledních údajů se čeká na schválení územního řízení.

skrýt celé odůvodnění

Obchvat Netvořice bude součástí dálnice D3 na jejím úseku Hostěradice – Václavice.

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Směrem k obci Netvořice má dálnici křížit přeložka silnice III/1057 (Chleby – Netvořice), kvůli čemuž bude vybudován most Netvořice a následně silnice III/1065, která však dálnici bude míjet nadjezdem (.pdf, s. 2).

V červnu 2017 byla ohledně stavby obchvatu Netvořice podepsána Prováděcí smlouva (.pdf) mezi Středočeským krajem a stavební firmou PRAGOPROJEKT, a.s. Dalším dokumentem k plánované stavbě je rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje z října 2018 o tom, že obchvat Netvořice nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle údajů ze začátku roku 2020 platilo, že pro stavbu byly vydány závěry zjišťovacího řízení, následně proběhlo zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a je podána žádost o územní řízení. 

Stavba obchvatu Netvořice bude finančně uhrazena buď z rozpočtu kraje, nebo pomoci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jak dříve uvedla hejtmanka Pokorná Jermanová: „Ze svého rozpočtu a pomoci IROP, popř. dalších dotačních titulů, však hodláme ještě investorsky zajistit a uhradit stavby silnice II/101 Jesenice, obchvat – II. etapa, Heřmaničky – obchvat, přeložku k sjezdu z D3 u Hostěradic a stavbu obchvatu Netvořice. Všechny tyto stavby už rovněž procházejí zevrubnou investorskou přípravou.“

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Vestecká spojka a mimoúrovňová křižovatka zatím realizovat nejde, protože není dokončený okruh D0.

Vesteckou spojku bude možné zprovoznit teprve po zprovoznění úseku D0 Běchovice – dálnice D1.

skrýt celé odůvodnění

Vestecká spojka bude sloužit jako součást dálnice D3, kterou napojí na Pražský okruh (dálnice D0). Projekt má dvě etapy – první byla zprovozněna v roce 2010, druhá etapa včetně MÚK D1 - Exitu 4 se nachází ve fázi projektové přípravy. Součástí má být i mimoúrovňová křižovatka.

Zdroj: vesteckaspojka.cz

Plné zprovoznění Vestecké spojky je možné teprve po zprovoznění úseku D0 Běchovice – dálnice D1, do té doby není možné stavbu uvést ani do zkušebního provozu. Předpokládané zahájení výstavby tohoto úseku je v roce 2021, v roce 2025 poté předpokládané zprovoznění.

Středočeský kraj investorsky zajišťuje některé stavby náležící k dálnici D3. Finanční prostředky na Vesteckou spojku – II. etapu a MÚK D1 – Exit 4 jsou poskytnuty Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI). Mimo to SFDI podpoří také stavby II/101 Jesenice obchvat – I. etapa a II/105 Severní obchvat Jílového u Prahy. Celková výše finanční podpory má činit 3,136 mld. Kč.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Ale my jsme, já znovu to číslo řeknu, nezlobte se na mě, za uplynulé 4 roky do oprav silnic investovali 12 miliard korun.

Za léta 2016–2019 investoval kraj do dopravní sítě 12,6 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že za tu dobu přibyly pouze 4 km silnice III. třídy, byla naprostá většina této částky použita na rekonstrukce a opravy.

skrýt celé odůvodnění

Pro hodnocení tohoto výroku je zásadní vymezení pojmu „opravy silnic“, které je nicméně poměrně problematické. Samotný Středočeský kraj totiž například v roce 2018 zveřejnil tabulku, v níž uvádí částky, které v jednotlivých letech směřovaly do „výstavby a rekonstrukce silnic a mostů“, „oprav silnic“ a na „běžné údržby“ silnic. Tyto položky však poté v tabulce sčítá (viz 3,5 mld. v roce 2018) a výslednou sumu v připojeném článku označuje jako „částku, která jde do oprav silnic“.

V poznámce k této tabulce Středočeský kraj „opravy silnic“ popisuje jako „velkoplošné práce, kdy je položen nový povrch“. „Běžná údržba“ podle kraje zahrnuje „například opravy po zimě, odstranění výmolů a podobně“.

V březnu 2020 Středočeský kraj uveřejnil na stránkách několika regionálních deníků článek, který doplnil grafem, v němž se objevují stejná čísla jako ve výše zmiňované tabulce (viz data za rok 2017 a 2018). Tentokrát však kraj tato čísla popisuje jako „celkové finance do silnic kraje“, tedy ne jen jako finance směřující do oprav těchto silnic.

K problematičnosti používání pojmu „opravy silnic“ pak můžeme také uvést, že ani v mediálním prostoru nebývá užíván vždy stejným způsobem. V roce 2018 regionální stanice PRAHA TV či Dopravní noviny o dříve uváděných 3,5 mld. Kč psaly jako o sumě, kterou Středočeský kraj plánoval „investovat do oprav silnic“. Naproti tomu Česká televize za „investice kraje do oprav silnic“ za rok 2018 považovala jen 1,54 mld. Kč.

Stanice PRAHA TV pak potvrzuje, že v roce 2020 by měly jít na opravy a budování nových silnic více než 4 miliardy korun.

Jestliže sečteme čísla v grafu, který vyjadřuje „celkové finance do silnic kraje“, za roky 2017–2020, dostali bychom sumu 14,4 mld. Kč. V případě součtu let 2016–2019 by tato částka činila 12,6 mld. Kč. Jedná se však o celkové finance, včetně výstavby silnic a mostů (viz tabulka). Vzhledem k tomu, že od roku 2016 nepřibyly (.xlsx) ve Středočeském kraji žádné kilometry silnic, je ale možné usuzovat, že naprostá většina těchto peněz byla použita na rozsáhlejší rekonstrukce i menší opravy krajských silnic. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Důležité je však poznamenat, že rozpočet Středočeského kraje na rok 2016 připravovalo ještě předchozí vedení kraje v čele s hejtmanem Milošem Peterou (ČSSD). Tedy nikoliv hnutí ANO v čele s Jaroslavou Pokornou Jermanovou, která byla zvolena hejtmankou (.pdf) 18. listopadu 2016.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Každý rok slevy na jízdném, to jízdné zdarma, nás stojí do 20 000 000 Kč.

Od roku 2018, kdy byly krajské slevy na jízdné zavedeny, byly výdaje kraje na zpětné proplácení jízdného vždy nižší než 20 mil. Kč. Pro rok 2020 se očekávají výdaje 15 milionů korun, výsledná částka ale byla zatím v každém roce nižší než ta plánovaná.

skrýt celé odůvodnění

Středočeši, na které se vztahuje i státní 75% sleva z běžného jízdného, nemusí platit ani zbývající čtvrtinu. Středočeský kraj seniorům a studentům za určitých podmínek doplácí i zbylých 25 %. Středočeský kraj, na rozdíl od státu, však zbývající cenu jízdenky proplácí zpětně. O proplacení je nutné si zažádat ve speciálním formuláři a doložit zakoupenou jízdenku.

Předpokládalo se, že za to kraj zaplatí zhruba 30 milionů korun. Mezi zářím 2018, kdy byly krajské slevy zavedeny, a dubnem 2019 však kraj proplatil pouze 3,8 milionů korun. Lepší představu o výdajích Středočeského kraje na proplácení jízdného nám však poskytnou krajské rozpočty z posledních let. V původním rozpočtu (.zip) Středočeského kraje pro rok 2018 se s projektem nepočítalo, takže se výdaje za něj schválily až v upravené verzi (.zip, Příloha 2, str. 29). Počítalo se s částkou 9 802 393 korun, ve skutečnosti výdaje činily jen 484 449 korun. V roce 2019 (.zip, Příloha 2, str. 30) byla pak nejdříve schválena částka 30 milionů korun, v upravené verzi rozpočtu poté 25 527 944 korun, skutečné výdaje činily 7 541 545 korun. Pro rok 2020 (.xlsx, List 04) se očekávají výdaje 15 milionů korun.

Můžeme tedy vidět, že prostředky vyhrazené na jízdné zatím vždy značně převyšovaly výši reálně vyplacených peněz. Každý rok ale dosud byly výdaje nižší než 20 mil. Kč, a i v letošním roce si kraj v rozpočtu vyhradil částku nižší než 20 mil. Kč.