Předvolební debata: Středočeský kraj

Středočeským krajem hýbe debata o dopravní situaci. V ověřované předvolební debatě byla řeč snad o všech dopravních prostředcích, rozestavěných silnicích i čísla o investicích. O přízeň voličů a křeslo hejtmana ve Středočeském kraji se utkali: Jaroslava Pokorná Jermanová, Zdeněk Štefek, Jiří Snížek, Radek Rozvoral, Robin Povšík, Petra Pecková, Jan Jakob, Antonín Fryč a Martin Kupka.

Ověřili jsme

ČT24 ze dne 25. září 2020 (moderátor Martin Řezníček, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Antonín Fryč

0
0

Jan Jakob

0
0

Martin Kupka

0
0

Petra Pecková

Jaroslava Pokorná Jermanová

Robin Povšík

0

Radek Rozvoral

0
0

Jiří Snížek

Zdeněk Štefek

0

Výroky

Antonín Fryč TSS
Jan Jakob TOP 09
Martin Kupka ODS
Petra Pecková
Jaroslava Pokorná Jermanová ANO
Robin Povšík ČSSD
Radek Rozvoral SPD
Jiří Snížek Piráti
Zdeněk Štefek KSČM
Doprava 49 výroků
Ekonomika 7 výroků
Krajské volby 2020 62 výroků
Regiony 18 výroků
Sociální politika 1 výrok
Pravda 40 výroků
Nepravda 15 výroků
Zavádějící 5 výroků
Neověřitelné 10 výroků

Antonín Fryč

Ve Středočeském kraji, jak jsme tady zaslechli, je dneska 8,5 tisíce kilometrů druhých a třetích tříd, které jsou ve správě kraje.
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Na území Středočeského kraje je dohromady 8 620 km silnic II. a III. třídy. Správa těchto silnic náleží dle zákona o pozemních komunikacích kraji.

Podle posledních údajů ČSÚ k lednu 2019 (.xlsx) je na území Středočeského kraje celkem 2 383,4 km silnic II. třídy a 6 236,2 km silnic III. třídy. Dohromady je to 8 620 km. Mapa silnic II. a III. třídy ve Středočeském kraji je k dispozici zde.

Podle § 9 zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.) „Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí“ a správa silnic II. a III. třídy je vymezena § 40 téhož zákona.

§ 40

(3) Krajský úřad

a) povoluje zvláštní užívání silnic II. a III. třídy formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, pokud trasa přepravy nepřesahuje územní obvod kraje,

b) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnice II. nebo III. třídy a o změně kategorie nebo třídy,

c) rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy,

d) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

f) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení silnic II. a III. třídy.

Antonín Fryč

(...) v rámci zákona o liniových stavbách, který byl dneska přijat a který urychluje možnost výstavby dálnic (...)
Krajské volby 2020
Doprava
Nepravda
Legislativní proces schvalování návrhu novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, tzv. liniového zákona, nebyl v době pronesení výroku ještě ukončen.

Návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, tzv. liniového či urychlovacího zákona, byl vládou schválen v listopadu 2019 a dále putoval do Poslanecké sněmovny. Tam jej poslanci v červnu 2020 schválili v tomto znění (.pdf). Právě tento návrh pozměňuje oficiální název zákona na liniový zákon. Legislativní proces pokračoval v Senátu, senátoři v červenci 2020 návrh projednali a vrátili Sněmovně s pozměňovacími návrhy. Sněmovna však na jednání dne 29. září 2020 podpořila původní znění.

V důvodové zprávě návrhu (.docx, s. 30) je konkrétně rozepsáno, že návrh pozměňuje jak liniový zákon, tak zákon stavební, správní řád, zákon o pozemních komunikacích, energetický zákon, zákon o vyvlastnění a zákon o elektronických komunikacích.

Dle popisu návrhu je cílem „umožnit rychlejší a efektivnější přípravu staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury, jakož i infrastruktury elektronických komunikací, a nastavit povolovací procesy tak, aby jejich délka nebránila včasnému zahájení realizace potřebných staveb“. V závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace návrhu (.docx, s. 5–6) jsou tyto cíle konkrétněji rozepsány, jedná se např. o urychlení procesu získávání příslušných povolení, zjednodušení procesu zpracovávání znaleckých posudků nebo stanovení konkrétních termínů v zákoně o vyvlastnění, čímž by se měl proces vyvlastnění zrychlit při zachování efektivní míry práv vyvlastňovaného.

Ministr dopravy Havlíček k návrhu dříve prohlásil, že se jedná o „revoluční záležitost. Ať už se pozemky pro strategické stavby vykupují nebo vyvlastňují, stejně k tomu podle zákona dříve či později dojde. Problémem je prostor pro zbytečné spekulování a oddalování, čemuž se chceme vyhnout. Přitom nikoho nepřipravíme ani o korunu“.

Radek Rozvoral

Ve středních Čechách žije spousty Pražáků, kteří jsou trvale hlášeni v Praze a vlastně daně od nich proudí do pokladny Prahy.
Krajské volby 2020
Regiony
Ekonomika
Nepravda
Rozdělení daňových výnosů mezi kraje bylo dle důvodových zpráv původně závislé pouze na výši faktických výdajů krajů, ne na počtu jejich obyvatel. Daňové příjmy krajů jsou zákonem stanoveny jako podíl celostátních výnosů, počet (ne)nahlášených obyvatel kraje na ně nemá vliv.

Z posledního sčítání lidu, domů a bytů (.pdf, str. 17) z roku 2011 vyplývá, že: „Největší rozdíl mezi počtem obyvatel trvale hlášených a obvykle bydlících je v Praze. (…) Praha je atraktivní z hlediska dostupnosti pracovních příležitostí, Středočeský kraj zase láká k bydlení. Praha a Středočeský kraj jsou propojeným celkem. Jistě je velká část lidí, která má trvalé bydliště doposud v Praze, ale bydlí ve skutečnosti v zázemí Prahy, a tudíž ve Středočeském kraji.“ To se za poslední roky jistě ještě znásobilo.

Financování krajů jako samosprávných celků v ČR je zajištěno pomocí tzv. sdílených daní. 

Zákon o rozpočtovém určení daní nabyl účinnosti 1. ledna 2001, tedy jen rok poté, co byly vytvořeny kraje jako vyšší územní samosprávné celky v současné podobě. V průběhu roku 2001 pak bylo na kraje převedeno vlastnictví silnic II. a III. třídy, o tom bylo rozhodnuto již v červenci 1999. Tedy ještě před tím, než byl zákon o rozpočtovém určení daní předložen v Poslanecké sněmovně. 

Příjmy krajů dle tohoto zákona jsou pak následující:

§ 3 Daňové příjmy rozpočtů krajů

(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří

a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

b) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),

f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g).

(2) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.“

Do pokladny Středočeského kraje tedy plynou výnosy z DPH a daně z příjmu.

Rozdělení těchto prostředků mezi jednotlivé kraje je pak upraveno v příloze zákona. Dle ní má Středočeský kraj nárok na 13,8 % z celkového množství peněz určených pro kraje.

Příloha rozdělující daňové příjmy mezi kraje byla do zákona o rozpočtovém určení daní přidána až novelou z roku 2001, účinnou v roce 2002. V důvodové zprávě (.doc, str. 16, 17) k této novele se o rozdělení daní mezi jednotlivé kraje mimo jiné píše:

„(…) Základním ukazatelem nejsou počty obyvatel, jako je tomu u obcí, ale rozsah delegovaných výdajů na kraj. Každý kraj má delegovaný jiný rozsah výdajů a mezi kraji jsou velké rozdíly. Výlučný daňový příjem kraje je konstruován jako prvek motivace kraje k podpoře podnikání a spočívá v ponechání části výnosu daně z podnikání fyzických osob krajům podle místa bydliště podnikatele. Zde návrh vychází z toho, že podnikatelé se nestěhují mimo území kraje tak často jako mezi jednotlivými obcemi (stěhování za účelem spekulací s bydlišti podnikatelů bylo v minulosti častým jevem narušujícím zdravé financování obcí). Daňový příjem krajů se tedy skládá ze sdílených daňových příjmů a z motivačního prvku. Jelikož každý kraj má jiný objem delegovaných výdajů a prosté jednotné podíly na výnosech daní by způsobily to, že někde by zdroje přebývaly a jinde chyběly, jsou daňové výnosy nastaveny tak, aby kopírovaly objemy výdajů svěřených krajům v roce 2001. Tyto objemy výdajů jsou krajům pokryty výnosy sdílených daní a výnosem tzv. motivační daně (daň z podnikání fyzických osob).“

Z této důvodové zprávy tedy vyplývá, že základním kritériem pro rozdělení daňových výnosů mezi jednotlivé kraje je jejich podíl na celkových výdajích krajů v roce 2001, kdy pro kraje ještě nebyly daňové příjmy stanoveny.

Procentuální rozdělení sdílených daní mezi jednotlivé kraje pak bylo značně upraveno novelou z roku 2005. V důvodové zprávě (.pdf, str. 18–19) se pak předkladatelé opět přihlásili k myšlence rozdělení příjmů mezi kraje na základě jejich výdajů.

U krajů bude pro zákonem stanovený podíl na celostátním výnosu sdílených daní i u nynějšího návrhu novely použit jako základní kritérium objem výdajů aktivit převedených do působnosti jednotlivých krajů. Objemy výdajů převedených jednotlivým krajům se výrazně liší, tudíž se výrazně liší i procentní podíly jednotlivých krajů na sdílených daních (viz příloha č. 11). Nelze akceptovat návrhy na rozdělení daňových výnosů dle počtu obyvatel jednotlivých krajů, neboť by došlo ke zcela neodůvodnitelným rozdílům (nárůst u hl. města Prahy, Moravskoslezského a Ústeckého kraje), naopak u jiných krajů by nebyly převedené činnosti finančně vůbec zabezpečeny."

Schváleno však nebylo původní (.pdf, str. 3) znění návrhu, které počítalo s podílem Středočeského kraje 11,6 %, nýbrž pozměňovací návrh (.pdf, str. 2) výboru pro vědu a vzdělání, který podíl tohoto kraje zvýšil na současných 13,8 %. Naopak podíl hlavního města Prahy se snížil ze 7,1 % na 3,1 %. V zápise z jednání výboru bohužel není tento pozměňovací návrh nijak zdůvodněn (.pdf, str. 9).

Nicméně dle kritiků je (.pdf, str. 3–4) toto financování vzhledem k povinnostem krajů nedostatečné a kraje musí žádat vládu či některá ministerstva o dodatečné finance.

Můžeme tedy uzavřít: při stanovení rozdělení výnosů ze sdílených daní neměl počet obyvatel žádný vliv. Hlavním kritériem byly faktické výdaje krajů v souvislosti s přenesenými či převedenými pravomocemi a povinnostmi. Tento přístup pak změnil přijatý pozměňovací návrh, který mimo jiné navýšil podíl na sdílených daních Středočeskému kraji a významně snížil tento podíl v případě hlavního města Prahy. Obecně dále platí, že daňové příjmy krajů jsou přímo závislé na celostátních daňových výnosech a jsou stanoveny zákonem. Počet nahlášených a nenahlášených obyvatel kraje na ně nemá vliv. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jiří Snížek

Kraj naplánoval, že postaví 10 parkovišť park and ride, zatím žádné nepostavil.
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Středočeský kraj si nechal vypracovat územně-technickou studii na projekt parkovišť a parkovacích domů P+R v 11 lokalitách. Dle odboru dopravy Středočeského kraje je výstavba realizovatelná na 10 místech, ani na jednom z nich ale toto parkoviště či parkovací dům ještě nestojí.

Na podzim 2018 se v médiích objevila informace, že Středočeský kraj plánuje „v jedenácti městech postavit zhruba do roku 2023 parkoviště P+R u železničních stanic“ u hlavních tahů do Prahy. Na těchto záchytných parkovištích P+R (tedy „park and ride“, česky „zaparkuj a jeď“) by mohli řidiči nechat svá auta a přestoupit na hromadnou dopravu. Výstavba těchto parkovišť by tak mohla nejen ulehčit silniční dopravě, ale především pomoci vyřešit problém s nedostatkem parkovacích míst v Praze.

Na konci října 2018 tak Rada Středočeského kraje schválila (.pdf) záměr „výstavby krajských záchytných parkovišť P+R“. Integrovaná doprava Středočeského kraje poté v červenci 2019 vypsala soutěž na vypracování územně-technické studie, „která má prověřit možnosti realizace a navrhnout podobu“ záchytných parkovišť P+R v 11 lokalitách.

Dodejme, že krajem vybraných 11 míst se postupně měnilo, v květnu 2020 poté došlo také přímo ke změně (.docx, str. 2) u smlouvy o zpracování studie. Podle posledních dostupných informací se tak mělo jednat o těchto 11 lokalit (.docx, str. 5–9): Zeleneč-Mstětice, Rudná, Čerčany-Pyšely, Dubenec-Skalka, Tuklaty, Líbeznice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Poříčany, Mělník, Světice a Hostivice.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat informace o tom, že by na některém z uváděných míst parkoviště či parkovací dům P+R již stály. Obrátili jsme se proto s dotazem na odbor dopravy Středočeského kraje. Vedoucí oddělení koncepce dopravní infrastruktury Patrik Macho pro Demagog.cz uvedl, že „vzhledem k teprve nedávnému dokončení studie nebyla zatím zahájena žádná ze staveb“. Doplnil také, že zmiňovaná studie „prokázala realizovatelnost v 10 lokalitách z 11 uvažovaných“. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Snížek

(...) pokud někdo teď vypočítal, že máme infrastrukturní dluh 50 miliard (...)
Doprava
Krajské volby 2020
Ekonomika
Pravda
Dle radního pro dopravu Františka Petrtýla (ANO) je vnitřní dluh Středočeského kraje v oblasti silnic skutečně cca 50 miliard.

Pro pochopení výroku jej musíme uvést do kontextu. Jiří Snížek během debaty řekl: „A dále pak je jednoznačně potřeba změnit rozpočtové určení daní a navýšit investice do oprav. Pokud někdo teď vypočítal, že máme infrastrukturní dluh 50 miliard, tak je třeba ten dluh splácet. Investovat víc než doposud.“

O několik minut později na to v předvolební debatě reagovala hejtmanka Pokorná Jermanová: „A já chci tady jenom opravit to číslo o podinvestovanosti té sítě, bylo to 86 miliard, když jsme začínali.“

Podobné tvrzení již hejtmanka Pokorná Jermanová v minulosti pronesla několikrát. Zmiňme například její vyjádření pro Deník.cz„Podfinancování 8,5 tisíce kilometrů silnic ve správě kraje jsme na začátku našeho funkčního období spočítali na 86 miliard korun. Takový byl dluh, který po sobě zanechaly předchozí krajské vlády.“

Výroky se však zjevně vztahují k různým okamžikům. Zatímco hejtmanka Pokorná Jermanová mluví o situaci v roce 2016, Jiří Snížek mluví o aktuální situaci. Jeho slova přitom potvrzuje radní pro dopravu Středočeského kraje František Petrtýl, který rovněž vyčíslil podfinancování silniční sítě v kraji na 50 miliard.

Jiří Snížek

Teď je to tak, že Státní fond dopravní infrastruktury se během jednoho roku rozrostl ze 65 miliard na 128.
Doprava
Krajské volby 2020
Nepravda
Jiří Snížek zde porovnává dvě rozdílné veličiny. 65 mld. Kč zhruba odpovídá částce, která měla v roce 2019 směřovat do SFDI pouze z národních zdrojů. 128 mld. Kč pak přibližně odpovídá plánovanému rozpočtu SFDI pro rok 2021 – jedná se však o součet národních zdrojů a zdrojů z EU.

Dle původního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro rok 2019, který Sněmovna schválila (.pdf) 21. prosince 2018, mělo do tohoto fondu směřovat 65,5 mld. Kč z národních zdrojů (.pdf, str. 4). Tato částka pak zahrnuje nejen dotace ze státního rozpočtu, ale také příjmy z poplatků za využívání dálnic a rychlostních silnic nebo například výnosy z výběru mýtného (.pdf, str. 7).

„Se zapojením prostředků EU ve výši 20,8 mld. Kč“ (.pdf, str. 4) měl poté celkový rozpočet SFDI v roce 2019 odpovídat částce 86,3 mld. Kč. Pro doplnění dodejme, že dle výroční zprávy SFDI za rok 2019 nakonec tato suma narostla na 95,6 mld. Kč (.pdf, str. 19). Z národních zdrojů tak do SFDI v roce 2019 putovalo (.pdf, str. 23) 77,2 mld. Kč.

Pro rok 2020 původní schválený rozpočet (.pdf, str. 4) SFDI počítal s tím, že tento fond bude hospodařit s celkovou částkou 87,3 mld. Kč. Mělo se jednat o 70,2 mld. Kč z národních zdrojů a 17,1 mld. Kč z prostředků EU.

Už v únoru 2020 však ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že zmiňovaných 87,3 mld. Kč bude navýšeno „o dalších 9,2 miliardy a ještě přihodíme deset miliard z operačního programu“. SFDI tak měl hospodařit s přibližně 107 mld. Kč. Na konci března nicméně došlo k dalšímu navýšení o 6,5 mld. Kč (.pdf) a rozpočet SFDI tak měl dosahovat výše 113 mld. Kč. Podle informací ze začátku září 2020 má pro letošní rok dojít k dalšímu nárůstu rozpočtu SFDI až na celkových 124 mld. Kč.

Druhá ve výroku zmíněná částka 128 mld. Kč přibližně odpovídá výši rozpočtu SFDI, který Ministerstvo dopravy plánuje pro rok 2021. Přesněji se má jednat o celkovou sumu 128,7 mld. Kč, do níž bylo „kromě národních zdrojů (91,7 mld.) a evropských fondů (22 mld.) zapracováno využití nového opatření v rámci Next Generation EU, které bude poskytnuto mimo jiné na nástroj na podporu oživení a odolnosti RRF (Recovery and Resilience Facility) ve výši 15 miliard korun“.

Na závěr tedy shrňme, že částka 65 mld. Kč odpovídá části původního rozpočtu SFDI, kterou v roce 2019 měly tvořit pouze národní zdroje. Celkový původní rozpočet byl přitom 86 mld. Kč. Částka 128 mld. Kč pak přibližně odpovídá celkovému plánovanému rozpočtu SFDI pro rok 2021 (se započtením národních i evropských zdrojů). Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Dodejme, že naše hodnocení by bylo stejné, i pokud by Jiří Snížek (Piráti) měl zmiňovanými 128 mld. Kč na mysli 124 mld. Kč, tedy výši rozpočtu SFDI na rok 2020. I zde se totiž nejedná o číslo, které by představovalo pouze národní zdroje, ale o celkovou výši rozpočtu SFDI.

Jiří Snížek

A ještě k tomu se změnily priority na základě toho, jak pan premiér přijede k D6 rozestavěné a řekne: „Tady by měla být dálnice.
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Premiér Andrej Babiš navštívil již v roce 2019 rozestavěný úsek dálnice D6, který měl být původně rychlostně omezen jako rychlostní silnice I. třídy. Zde uvedl, že D6 má mít všechny parametry dálnice.

Dálnice D6 má zajišťovat spojení Prahy a Karlovarského kraje. Celková délka dálnice má dosahovat 168 km, v současné době je v provozu 76 km v provozu, 15 km je ve výstavbě a 69 km zůstává v přípravě. Tento rok se mají dokončit dva úseky, a to Nové Strašecí-Řevničov a obchvat Řevničova. V roce 2021 má dojít k dokončení obchvatu Lubence.

Jak uvádí Karlovarský deník, kvůli rozhodnutí Ministerstva dopravy z roku 2013 (změny v pojetí vysokokapacitních komunikací) se na úseku dálnice Olšová Vrata-Bošov má jezdit rychlostí 110 km v hodině jako na rychlostních silnicích první třídy. S tímto rychlostním omezením nesouhlasila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová, která se obrátila na vládu, aby své stanovisko změnila. Premiér Andrej Babiš navštívil rozestavěnou dálnici D6 30. srpna 2019, kdy za přítomnosti hejtmanky Karlovarského kraje deklaroval, že „dálnice D6 musí mít veškeré parametry dálnice“.

Andrej Babiš, místopředseda Karel Havlíček a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová navštívili rozestavěnou dálnici i 26. června 2020, následně proběhl krátký brífink. Zde Havlíček uvedl (5:47), že díky schválení liniového zákona, který urychluje stavbu dálnic, by dálnice mohla být kompletně hotova dříve, než bylo avizováno, a to už v roce 2024 nebo 2025.

Petra Pecková

(…) kraj říká, že doprava už je zcela zaintegrovaná, tak tomu není.
Doprava
Krajské volby 2020
Nepravda
Doprava ve Středočeském kraji není stále integrována. Tuto skutečnost však ve svých veřejných prohlášeních potvrzují hejtmanka Pokorná Jermanová a radní pro dopravu Petrtýl, opakovaně je také uváděna na webu kraje.

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje schválený v září 2016 obsahuje harmonogram integrace dopravy v kraji. Tento dokument určil, že „za účasti dopravců, obcí a měst by měly být do konce roku 2018 integrovány všechny oblasti“ (.pdf, str. 19) ve Středočeském kraji.

K integraci všech oblastí do systému Středočeské integrované dopravy (SID) však dosud nedošlo. Tento fakt je přiznán na webových stránkách kraje, a to na několika místech (např. zde). Vedle SID však je však doprava ve Středočeském kraji integrována i v rámci systému Pražské integrované dopravy (PID), na jejíž propojení se SID se v několika posledních letech pracuje. PID nyní pokrývá již celý Středočeský kraj, i v jejím případě však kraj přiznává, že integrace není 100%.

Středočeský kraj se na organizaci systému PID významně podílí – právě jeho prostřednictvím pracuje na zlepšení integrace dopravy v kraji.

Že se na integraci dopravy stále pracuje, připouští i radní pro oblast dopravy Středočeského kraje František Petrtýl (ANO 2011). Ten v červnu 2020 prohlásil, že integrace dopravy by měla být dokončena v polovině roku 2021. V podobném duchu se vyjádřila v srpnu 2020 i hejtmanka Pokorná Jermanová.

O stále nedokončené integraci dopravy veřejně promluvil i zástupce ředitele Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK) Tomáš Duroň, když prohlásil, že „díky nouzovému stavu, který zde byl v nedávné době vyhlášen, došlo k posunutí všech integrací veřejné autobusové dopravy“. Nepodařilo se nám však dohledat prohlášení zodpovědných osob, která by potvrdila, že krajská doprava je plně integrována. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petra Pecková

(…) pořád tady je zhruba jedna čtvrtina kraje bez integrace – Mladoboleslavsko, Uhersko, Mnichovohradišťsko.
Doprava
Krajské volby 2020
Nepravda
Systémy Středočeské integrované dopravy a Pražské integrované dopravy významně spolupracují, na organizaci PID se velkou měrou podílí i Středočeský kraj. Území prakticky celého kraje je pak integrováno minimálně v systému PID.

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť i přesto, že určité části kraje nejsou integrovány v systému SID, jsou alespoň částečně integrovány v systému PID, což jsou systémy do značné míry integrované.

Na závěr dodejme, že Uhersko není oblastí ve Středočeském kraji, avšak z kontextu debaty (čas 1:07:52) je zřejmé, že se Petra Pecková pouze přeřekla a ihned opravila.

Petra Pecková

My jsme třeba udělali cyklostezku se šesti obcemi, která vede z Mnichovic až do Prahy.
Krajské volby 2020
Pravda
Na vybudování cyklostezky „Do Prahy na kole“ se podílela pražská městská část Kolovraty a pět obcí, včetně Mnichovic, kde je Petra Pecková starostkou. Cyklostezka vede z Mnichovic do pražských Kolovrat.

Cyklostezka je postavena na území šesti obcí, které při výstavbě spolupracovaly. Jedná se o Mnichovice, kde je Petra Pecková starostkou, dále o Všestary, Strančice, Světice, Říčany a pražskou městskou část Kolovraty.

Budování cyklistické trasy bylo rozděleno do čtyř úseků a stálo přibližně 155 milionů korun. Většinu finančních prostředků obce získaly prostřednictvím evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Petra Pecková

Například s Libereckým krajem to (integrace dopravy, pozn. Demagog.cz) zatím nefunguje.
Doprava
Krajské volby 2020
Zavádějící
Integrace veřejné dopravy mezi Středočeským a Libereckým krajem není tak pokročilá jako např. v systému IREDO Královehradeckého a Pardubického kraje. Přesto však existuje několik „přeshraničních“ linek a určitá spolupráce mezi kraji.

Smlouva (.pdf) mezi Středočeským a Libereckým krajem má sloužit k zajištění spolupráce při zajištění dopravní obslužnosti mezi oběma kraji. Rovněž je nástrojem k podpoře dopravní integrace.

Integrovaný dopravní systém Liberecké kraje (IDOL) vydal Plán dopravní obslužnosti Libereckého kraje na období let 2019–2023. Interní analýza obsažená v tomto plánu popisuje dopravní spojení příměstskou autobusovou dopravou mezi Středočeským a Libereckým krajem jako „silnou stránku“ (.pdf, str. 34) mezikrajské dopravy.

Mapa železničních linek udává, že vlakové stanice na Mladoboleslavsku budou do systému IDOL zařazeny ode dne vyhlášení. Schéma je platné od 15. prosince 2019. Také mapa veřejné dopravy Libereckého kraje zobrazuje např. Mladoboleslavsko jako součást IDOL.

Na tarifní mapě IDOL lze vidět, že určité oblasti na severu Středočeského kraje jsou zapojeny do systému integrované autobusové dopravy Libereckého kraje. Jedná se např. o Mladou Boleslav, Mnichovo Hradiště či o Bělou pod Bezdězem.

V rámci Středočeské integrované dopravy (SID) pak probíhá rozsáhlá integrace s Pražskou integrovanou dopravou (PID). Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID je pak zřejmé i z mediálních článků. Právě z mapy linek PID (severní část označená „mimo tarif PID“) lze vyčíst, že část těchto linek vede i na území Libereckého kraje. Určitá integrace tedy probíhá oběma směry.

Hromadná doprava na území Středočeského a Libereckého kraje není plně integrována tak, jako je tomu například v případě Královehradeckého a Pardubického kraje a jejich systému IREDO. Přesto zde však existuje několik „přeshraničních“ linek a určitá spolupráce, resp. integrace tedy existuje. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Petra Pecková

Středočeský kraj nevyjednával a nedělal v tom (integraci dopravy s ostatními kraji - pozn. Demagog.cz) žádné kroky.
Krajské volby 2020
Nepravda
Středočeský kraj vyjednával s dalšími kraji o integraci dopravy a uzavíral smlouvy o vzájemné spolupráci k zajištění mezikrajské dopravní obslužnosti.

Na přelomu let 2018 a 2019 uzavřel Středočeský kraj s Libereckým krajem smlouvu (.pdf) o spolupráci k zajištění dopravní obslužnosti mezi oběma kraji. Smlouvu podepsali hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Smlouva má sloužit k zajištění dopravní integrace mezi oběma kraji.

Ústecký kraj se Středočeským krajem o integraci dopravy jedná od konce roku 2017 (.pdf, str. 2). Oba kraje mají spolupracovat na koordinaci jízdních řádů a zavazují se (.pdf, str. 3-4) zajistit vzájemnou dopravní obslužnost.

V roce 2017 byla uzavřena smlouva mezi Středočeským krajem a Prahou o integraci dopravy a o rozvoji společného dopravního systému. Ta má zajistit spolupráci těchto krajů při integraci dopravy a při budování Integrovaného dopravního systému (IDS), (.pdf, str. 2).

Dále existuje i smlouva mezi Středočeským a Jihočeským krajem o spolupráci k zajištění mezikrajské dopravní obslužnosti, která má zlepšit koordinaci obou krajů při „rozvoji mezikrajské drážní dopravy" (.pdf, str. 3).

Martin Kupka

Celá řada měst dala dohromady své parkovací domy, dokázala to s podporou, například dotací ITI.
Regiony
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Města a obce ve Středočeském kraji skutečně staví parkovací domy, a to často s podporou evropských dotací v rámci programu IROP ITI.

ITI neboli Integrovaná územní investice (Integrated Territorial Investment) je nástroj strukturální politiky Evropské unie. ITI se investicemi do infrastruktury snaží dosáhnout zejména:

  • Zrychlení a zkvalitnění přepravy osob uvnitř PMO (Pražská metropolitní oblast)
  • Posílení preference hromadné dopravy
  • Zvýšení regionální mobility napojením na infrastrukturu TEN-T (Transevropská dopravní síť)
  • Snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí

Dle zprávy PRAHA TV mají vzniknout parkoviště za finanční účasti Středočeského kraje například v Čerčanech, Zdibech nebo ve Staré Boleslavi. Při investici obce či kraje do parkovacích míst je možné využít zmíněnou dotaci ITI. Kraj si za tímto účelem nechal zpracovat studii, která měla (.pdf, str. 1) „prověřit možnosti realizace a navrhnout podobu – technické řešení výstavby záchytných parkovišť „park and ride“ (dále jen „P+R“) v 11 zadavatelem určených lokalitách na území Středočeského kraje“. 

Smlouva o vypracování studie byla uzavřena v srpnu 2019, podle plánu měla být výstavba parkovišť placena převážně z programu Integrovaných teritoriálních investic (ITI). V květnu 2020 byl zveřejněn dodatek smlouvy, ve kterém byly upraveny původní plány výstavby, některá vybraná místa pro parkoviště byla zrušena a nahrazena jinými apod.

Některé obce si však záchytná parkoviště zrealizovaly samy. Jedná se např. o Milovice (parkoviště), Nymburk, Český Brod. Města si však vše hradila z vlastních zdrojů.

Z parkovacích domů pak zmiňme nový parkovací dům v Benešově, Cerhenicích (oba částečně financovány z fondu evropských dotací IROP ITI) či Brandýse nad Labem.

Další projekty na zlepšení dopravní infrastruktury pro Středočeský kraj lze dohledat na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, kde je mimo jiné uvedena výše dotace EU a prostředků vynaložených veřejným zdrojem ČR. 

Martin Kupka

(…) Středočeský kraj s tou nejhustší a nejdelší sítí silnic druhé a třetí třídy (…).
Regiony
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Středočeský kraj má nejhustší i nejdelší sít silnic II. a III. třídy v České republice. Celkem je zde 8 620 km silnic II. a III. třídy s hustotou 79 km/100 km².

Podle nejnovějších dat (.xlsx) Českého statistického úřadu (ČSÚ) je v České republice celkem 48 674,3 km silnic II. a III. třídy. Nejvíce kilometrů silnic II. a III. třídy je pak ve Středočeském kraji, a to 8 620 km (po zaokrouhlení), z toho 2 383 km silnic II. třídy a 6 236 km silnic III. třídy.

Středočeský kraj má i nejhustší síť silnic II. a III. třídy. Na rozlohu (.xlsx) 100 km² má 79 km silnic.

Petra Pecková

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Nicméně na obranu kraje v tomhletom případě je nutno uvést, že kraj dokončil, myslím, že to bylo v tomto roce, zpracování studie krajských záchytných parkovišť v několika, teď nevím, kolik je to dohromady, ale v poměrně vysokém počtu míst.

Petra PECKOVÁ, /STAN/
V deseti.
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Integrovaná doprava Středočeského kraje si nechala vypracovat studii, která měla prověřit možnost stavby záchytných P+R parkovišť v 11 lokalitách.

V červenci 2019 Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) vypsala veřejnou soutěž na územně-technickou studii, která měla za cíl prověřit možnost stavby záchytných P+R parkovišť. Celkem bylo určeno 11 lokalit na základě dříve zpracované analýzy poptávky po službě a vazby na dopravní systém veřejné dopravy.

Server Seznam Zprávy v únoru 2020 získal informace, že se záchytná parkoviště nakonec budou stavět v těchto obcích: Hostivice (400 parkovacích míst), Čerčany-Pyšely (230), Mstětice (387), Poříčany (200), Rudná (190), Měšice (100), Roztoky u Prahy (200) a Stará Boleslav (200). V registru smluv je k této studii dohledatelný Dodatek ke smlouvě (.docx), zveřejněný v květnu 2020, ve kterém je uveden zhotovitel studie, a to PRO CEDOP s. r. o. a Centrum pro efektivní dopravu, z. s. Dále je uvedeno, že pro každou lokalitu měly být vypracovány studie ve dvou variantách – řešení formou klasického parkoviště a řešení formou parkovacího domu. Najdeme zde i informaci, že v některých lokalitách projekty nebude možné realizovat vůbec nebo bude možné realizovat pouze jedno řešení. Některé lokality byly proto upraveny, celkem jich má být ale stále 11.

Jedná se tedy o 11 míst, nikoli 10, jde však o minimální ochylku, kterou tolerujeme.

Martin Kupka

Je tam v tuto chvíli 7 konkrétních parkovacích míst, parkovišť, na kterých je možné začít opravdu dál pracovat z hlediska projektové dokumentace.
Krajské volby 2020
Nepravda
Projekt Středočeského kraje na výstavbu záchytných velkokapacitních parkovacích ploch se týká 11 lokalit. Územně-technická studie potvrdila umístění 10 budoucích P+R parkovišť i jejich proveditelnost a nyní bude pokračovat příprava těchto staveb.

V uplynulém volebním období se problematikou záchytných parkovacích míst (tzv. P+R projekty: Park and Ride – zaparkovat a dál pokračovat pomocí hromadné dopravy) zabývala Rada Středočeského kraje již 7. září 2017, kdy se seznámila s plánem Odboru dopravy analyzovat 107 potenciálních parkovacích ploch. Této problematice se radní opět věnovali 29. října 2018, kdy zároveň schválili (.pdf) konkrétní projektový záměr zvaný Výstavba krajských záchytných parkovišť P+R.

V rámci projektu bylo vytipováno 11 konkrétních lokalit na stavbu záchytných velkokapacitních parkovišť: Zeleneč-Mstětice, Tuklaty, Hostivice, Strančice, Zdiby, Jesenice, Rudná/Nučice, Říčany-západ, Čerčany-Pyšely, Dubenec-Skalka a Roztoky. V rámci přípravné fáze pak radní odsouhlasili a uložili (.pdf) řediteli Integrované dopravy Středočeského kraje zpracovat veřejnou zakázku na územně-technickou studii. Ta prověřovala možnou realizaci a technické řešení těchto staveb, vypsána byla 18. července 2019. 

Na základě dodatku (.doc, str. 2) ke smlouvě o zpracování dané územně-technické studie záchytných parkovišť P+R na území Středočeského kraje pak bylo dohodnuto, že kvůli zjištěným objektivním důvodům nejsou v oblastech Říčany-západ, Strančice, Jesenice, Roztoky a Zdiby projekty realizovatelné. Na přípravách jejich zpracování se tak dále nepokračovalo a namísto nich byly vybrány lokality Světice, Líbeznice, Brandýs n. L.-St. Boleslav, Poříčany a Mělník. Z tohoto důvodu tak může být příprava u těchto nových lokalit o něco zpožděná.

Územně-technická studie je dle vyjádření vedoucího oddělení koncepce dopravní infrastruktury Patrika Macho „v současné době již hotová a prokázala realizovatelnost v 10 lokalitách z 11 uvažovaných. Vzhledem k teprve nedávnému dokončení studie nebyla zatím zahájena žádná ze staveb“. Že jsou některé stavby nadále ve fázi příprav, pak uvedl v březnu letošního roku radní František Petrtýl.

Jelikož již studie umístění 10 z 11 budoucích P+R parkovišť i jejich proveditelnost potvrdila, je nyní možné na těchto 10 parkovištích „začít opravdu dál pracovat z hlediska projektové dokumentace“.

Zdeněk Štefek

Výhodou je, že kraj podporuje i výstavbu těch parkovacích domů nebo cyklodomů, finančně se spolupodílel na řadě z nich, například to byla Lysá nebo další cyklodům je v Čelákovicích a na dalších a dalších místech.
Krajské volby 2020
Regiony
Doprava
Nepravda
V Lysé nad Labem, v Čelákovicích i v řadě dalších měst kraje skutečně stojí cyklověže. Na stavbě té v Lysé nad Labem i dalších se kraj finančně spolupodílel, ale není pravda, že by kraj finančně přispěl na výstavbu cyklověže v Čelákovicích. Tu financovaly státní organizace.

Biketower, nebo taky cyklověž či cyklodům, stojí v Lysé nad Labem od roku 2017. V Čelákovicích pak od roku 2019. Výstavba cyklověže v Lysé nad Labem stála asi 11 milionů korun, z toho 90 % šlo z evropské dotace a zbytek platily napůl Středočeský kraj a město. Peníze od kraje získalo na výstavbu cyklověže například i město Kolín. Podobně jako v Lysé nad Labem tam většinu nákladů z celkových 13 milionů pokryla evropská dotace, další část přispěl Středočeský kraj a asi 1 milion korun doplatilo samotné město Kolín. V Čelákovicích ale cyklověž financovala Správa železnic, která je státní organizací, a spolufinancována byla z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Středočeský kraj se tak na této stavbě finančně nespolupodílel.

Kraj podporuje i výstavbu parkovacích domů (.pdf, str. 3) u železnice. Z již hotových projektů zmiňme např. parkovací dům u Oblastní nemocnice v Mladé Boleslavi.

Zdeněk Štefek

(…) to (středočeské jízdné, pozn. Demagog.cz) funguje od září 2018 a v rámci tohoto středočeského jízdného mohou jezdit žáci, studenti a senioři nad 65 let skutečně po Středočeském kraji zdarma.
Sociální politika
Krajské volby 2020
Doprava
Regiony
Pravda
Žáci, studenti i senioři mají na základě vládního usnesení slevu na vlaky a autobusy 75 %. Od září 2018 pak mohou po kraji zpětně žádat o finanční náhradu zbylých 25 %, a tudíž jezdit zcela zdarma.

Projekt Středočeské jízdné byl schválen v srpnu 2018. Jedná se o projekt „pro žáky, studenty a seniory nad 65 let, který umožňuje, aby jim vzniklé náklady spojené s dojížděním veřejnou dopravou na území Středočeského kraje uhradil Krajský úřad Středočeského kraje. Projekt pokračuje i v dalších letech. Projekt (…) se vztahuje na žáky a studenty dojíždějících do základních nebo středních škol anebo na střední odborná učiliště během jejich školní docházky, a pro cestovaní seniorů v rámci středočeského kraje, po dosažení věku 65 let“. Žáci, studenti a senioři mohou uplatňovat slevu 75 %, kterou schválila vláda, a od kraje pak žádat kompenzaci za zbylých 25 %. Projekt funguje od září 2018.

Zdeněk Štefek

Prostředky jsou řádově zhruba 15 000 000 Kč, které se na (Středočeské jízdné, pozn. Demagog.cz) vynakládají.
Doprava
Krajské volby 2020
Regiony
Pravda
V rozpočtu Středočeského kraje na rok 2020 jsou na projekt Středočeské jízdné schváleny výdaje ve výši 15 milionů korun. V roce 2019 činily skutečné výdaje 7,5 milionů korun a v části roku 2018, kdy projekt začínal fungovat, pak necelých 500 tisíc korun.

Projekt Středočeské jízdné funguje od září 2018. Schválen byl v srpnu 2018 a jedná se o projekt „pro žáky, studenty a seniory nad 65 let, který umožňuje, aby jim vzniklé náklady spojené s dojížděním veřejnou dopravou na území Středočeského kraje uhradil Krajský úřad Středočeského kraje“. V kombinaci s celostátně platnou slevou 75 % tak žáci, studenti a senioři mohou po kraji jezdit zdarma.

V původním rozpočtu (.zip) Středočeského kraje pro rok 2018 se s projektem nepočítalo, takže se výdaje za něj schválily až v upravené verzi (.zip, Příloha 2, str. 29). Počítalo se s částkou 9 802 393 korun, ve skutečnosti výdaje činily jen 484 449 korun. V roce 2019 (.zip, Příloha 2, str. 30) byla pak nejdříve schválena částka 30 milionů korun, v upravené verzi rozpočtu poté 25 527 944 korun, skutečné výdaje činily 7 541 545 korun. Pro rok 2020 (.xlsx, List 04) se očekávají výdaje 15 milionů korun.

Zdeněk Štefek

(...) investice kraje do dopravy jsou v řádu miliard (...)
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Rozpočet odboru dopravy byl v posledních letech vždy vyšší než 4 mld. Kč, v roce 2019 to bylo dokonce 7,5 mld. Kč. V případě investic do oprav a výstavby silnic jsou to v posledních letech také miliardy korun ročně. V roce 2020 by to mělo být dokonce 4 mld. Kč.

Ze závěrečných účtů Středočeského kraje lze vyčíst, kolik peněz z rozpočtu kraje každoročně putovalo do dopravy, za posledních 5 let se jedná o následující částky:

  • 2019 – 7,474 mld. Kč (.zip, příloha 2, str. 31)
  • 2018 – 6,200 mld. Kč (.zip, příloha 2, str. 28)
  • 2017 – 5,077 mld. Kč (.zip, příloha 2, str. 23)
  • 2016 – 4,070 mld. Kč (.zip, příloha 2, str. 23)
  • 2015 – 4,445 mld. Kč (.zip, příloha 2, str. 21)

V listopadu 2019 byl schválen rozpočet pro rok 2020, ten pro oblast dopravy kalkuluje s běžnými výdaji ve výši 4,842 mld. Kč (.xlsx, Běžné výdaje kapitol). Celkové výdaje však budou vyšší, neboť běžné výdaje budou doplněny také o výdaje kapitálové, výdaje na reprodukci majetku příspěvkových organizací, předfinancování a kofinancování projektů spolufinancovaných z EU/EHP a ostatní související výdaje s projekty EU/EHP, dotace ze státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů či jiné další mimořádné výdaje.

Pokud bychom se podívali pouze na výdaje na opravy a výstavbu silnic, tedy výdaje investiční, jsou to skutečně miliardy korun. A to jak v letech 2015-2018, tak v roce 2019. V roce 2020 by mělo jít na opravy silnic dokonce více než 4 miliardy korun.

Zdeněk Štefek

Teď máme výhodu, že máme analýzu hotovou, 10 míst, kde se dají realizovat z pozice kraje záchytná parkoviště (...). Ta analýza je samozřejmě odborná, nepočítá jenom s místy, které bude realizovat kraj, jsou tam zmíněná i místa, které postupně realizují i obce.
Doprava
Krajské volby 2020
Neověřitelné
Integrovaná doprava Středočeského kraje si nechala vypracovat studii, která měla prověřit možnost stavby záchytných P+R parkovišť v 11 lokalitách. Tato studie není z veřejně dostupných zdrojů dohledatelná.

V červenci 2019 Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) vypsala veřejnou soutěž na územně-technickou studii, která měla za cíl prověřit možnost stavby záchytných P+R parkovišť. Celkem bylo určeno 11 lokalit na základě dříve zpracované analýzy poptávky po službě a vazby na dopravní systém veřejné dopravy. V srpnu 2019 byla uzavřena smlouva mezi IDSK a firmami PRO CEDOP s. r. o. a Centrum pro efektivní dopravu, z. s., které měly zpracování této studie na starost.

Podle původně uzavřené smlouvy by se P+R parkoviště nacházela v těchto místech:

  1. Zeleneč-Mstětice
  2. Tuklaty
  3. Hostivice
  4. Strančice
  5. Zdiby
  6. Jesenice
  7. Rudná
  8. Říčany-západ
  9. Čerčany-Pyšely
  10. Dubenec-Skalka
  11. Roztoky

Pro každou lokalitu měly být vypracovány studie ve dvou variantách – řešení formou klasického parkoviště a řešení formou parkovacího domu.

Pro Seznam Zprávy byly v únoru 2020 poskytnuty informace, že se záchytná parkoviště nakonec budou stavět v těchto obcích: Hostivice (400 parkovacích míst), Čerčany-Pyšely (230), Mstětice (387), Poříčany (200), Rudná (190), Měšice (100), Roztoky u Prahy (200) a Stará Boleslav (200). 

V květnu 2020 byl na registru smluv k této studii zveřejněn Dodatek ke smlouvě (.docx), ve kterém se dočteme, že v některých lokalitách projekty nebude možné realizovat vůbec nebo bude možné realizovat pouze jedno řešení, proto byly lokality upraveny následovně:

  1. Dubenec-Skalka – studie ve formě klasického parkoviště
  2. Světice (nová lokalita) – studie ve formě klasického parkoviště
  3. Líbeznice (nová lokalita) – studie ve formě klasického parkoviště
  4. Zeleneč-Mstětice – studie ve formě parkovacího domu
  5. Poříčany (nová lokalita) – studie ve formě parkovacího domu
  6. Hostivice – studie ve formě parkovacího domu
  7. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (nová lokalita) – obě varianty
  8. Mělník (nová lokalita) – obě varianty
  9. Čerčany-Pyšely – obě varianty
  10. Rudná – obě varianty
  11. Tuklaty – dopracování vhodného napojení parkovacího domu (projekt ve fázi zpracované DÚR zpracovaný třetím subjektem)

Z veřejně dostupných zdrojů však nebylo možné obsah zmiňované studie, a tedy zda jsou v ní zmíněná i místa, která realizují obce, dohledat. S prosbou o poskytnutí konkrétnějších informací jsme se obrátili jak na IDSK, tak na Krajský úřad Středočeského kraje. Krajský úřad nám bohužel potvrdil pouze existenci studie, nikoliv její obsah. Z IDSK pak dosud nemáme odpověď. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Jaroslava Pokorná Jermanová

A já chci tady jenom opravit číslo o podinvestovanosti sítě, bylo to 86 miliard, když jsme začínali.
Krajské volby 2020
Ekonomika
Doprava
Neověřitelné
Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat studii, která by potvrzovala sumu uvedenou hejtmankou. Jaroslava Pokorná Jermanová se však o podfinancování silniční sítě o cca 86 miliard zmiňuje opakovaně.

Podobné tvrzení již hejtmanka Pokorná Jermanová v minulosti pronesla několikrát. Zmiňme například její vyjádření pro Deník.cz: „Podfinancování 8,5 tisíce kilometrů silnic ve správě kraje jsme na začátku našeho funkčního období spočítali na 86 miliard korun. Takový byl dluh, který po sobě zanechaly předchozí krajské vlády.“

Podobná suma se vyskytuje i v jiném vyjádření hejtmanky, tentokrát na portálu Středočeského kraje: „Nechali jsme spočítat deficit, který naše krajské silnice v údržbě a opravách mají. Vyšel nám na neuvěřitelných 80 miliard korun.”

Samotnou studii se nám však nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat. Protože nemůžeme ověřit výrok osoby jen na základě jejích předchozích vyjádření, hodnotíme jej jako neověřitelný. 

Jaroslava Pokorná Jermanová

(...) se v tuhle chvíli opraví ke konci tohoto roku zhruba 1 600 km (za uplynulé volební období, pozn. Demagog.cz) z celkové sítě 8 640 km (...)
Pravda
Do září 2020 se za toto volební období opravilo asi 1 500 kilometrů silnic. Pokud by se po zbytek roku postupovalo stejným tempem, jako doposud, opravilo by se asi 1 700 kilometrů silnic.

Podle vyjádření Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje pro server idnes.cz se v roce 2019 ve Středočeském kraji opravilo 450 kilometrů silnic. V roce 2018 to pak dle radního pro dopravu Františka Petrtýla bylo 407 kilometrů. V roce 2017 to pak dle hejtmanky bylo cca 180 kilometrů. Pro letošní rok jsou data pouze předběžná, dle radního Petrtýla se však opraví přibližně dva kilometry každý den, za celý rok by to tedy mělo být přibližně 700 kilometrů. Ke konci září 2020 pak bylo dle Františka Petrtýla opravených cca 1 500 kilometrů silnic II. a III. tříd.

Do konce roku by tedy mohlo být postaveno dokonce více než 1 700 kilometrů dálnic. Je pravdou, že informace o roku 2017 máme pouze z úst hejtmanky Pokorné Jermanové, jejíž výrok je zároveň ověřován. Protože ale výrok můžeme ověřit i na základě vyjádření radního Petrtýla ze září 2020, nemá to na hodnocení vliv.

Hejtmankou uvedená délka sítě 8 640 km pak přibližně odpovídá datům Českého statistického úřadu pro silnice II. a III. třídy ve Středočeském kraji.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jenom v letošním roce jde do silnic 5,4 miliardy korun, z toho je 1,6 miliardy peněz na správu a údržbu a zbytek jsou investice. A ta zbývající částka obsahuje kofinancování.
Regiony
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Z dostupných zdrojů nám vychází celková částka na silnice lehce pod 5 miliard korun, z čehož 1,79 miliardy je na správu a údržbu. Obě částky jsou tak pouze mírně nepřesné.

Schválený rozpočet Středočeského kraje (.xlsx, list „Kapitoly – shrnutí BV a INV“) pro rok 2020 uvádí v kapitole 04 – Doprava celkové výdaje „investičního“ charakteru ve výši 4,19 mld. Kč. O částce přesahující 4 miliardy Kč píše ve svém zpravodajství i PRAHATV. Dle rozpočtu přitom tato částka obsahuje jak peníze na údržbu, tak peníze na rekonstrukce a investice, jedná se tedy o celkovou částku, která má „jít do silnic“.

Výše příspěvku (.xlsx, list „04“) na běžné opravy a údržbu silnic pak dle schváleného rozpočtu činila 1,52 mld. Kč.

Původní rozpočet kraje byl ale v průběhu roku navyšován. Podle schválených rozpočtových opatření (.xlsx) byl rozpočet v kapitole 04 – Doprava navýšen celkem o 0,75 mld. Kč z dotací Státního fondu dopravní infrastruktury (viz RO č. 34 (str. 12), 91 (str. 14), 111 (str. 7), 129 (str. 19), 141 (str. 5)) a programu IROP (viz RO č. 156, str. 6). Z toho je 0,27 mld. Kč určeno na opravy a údržbu a 0,48 mld. Kč na výstavbu a modernizaci.

Z toho, co se nám podařilo dohledat, tedy vychází celkový objem peněz určených na silnice na 4,94 mld. Kč, z čehož 1,8 mld. Kč jde na údržbu a opravy.

Je přitom pravdou, že ona „zbývající částka“ tedy 3,1 mld. Kč, určených na investice obsahuje kofinancování, příkladem můžou být již zmíněné projekty financované z evropských dotací.

Celkově však hodnotíme výrok jako pravdivý neboť výdaje na správu a údržbu jsou 1,79 miliardy, což je právě na hraně naší 10% odchylky. V rámci této odchylky se pak pohybují i celkové výdaje na silnice.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Víme, že v letošním a příštím roce dostaneme od státu ze SFDI i z IROPu částku, která se bude blížit dvou miliardám korun.
Regiony
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
V letech 2020 a 2021 by mohl Středočeský kraj obdržet na opravu silnic II. a III. třídy od Státního fondu dopravní infrastruktury a Integrovaného regionálního operačního systému částku 2,04 mld. korun.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) dá krajům na opravu silnic II. a III. třídy v letošním i v příštím roce 4 mld. korun. Z této částky si kraje mezi sebou rozdělí každý rok 3,7 mld. korun. Zbylých 300 mil. korun je určeno přímo pro Karlovarský (100 mil. korun.) a Středočeský kraj (200 mil. korun). Další 4 mld. korun budou moct kraje čerpat i z Integrovaného regionálního operačního systému (IROP), kdy jeden kraj může získat podporu maximálně 333 mil. korun.

PodlePravidel pro poskytování finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI) na financování silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů v roce 2020“ (.pdf, str. 1–2) budou „finanční prostředky určené krajům (…) rozděleny mezi jednotlivé kraje podle délky silnic II. a III. třídy na území jednotlivých krajů“, a to na základě veřejných dat internetové stránky Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR). Nejnovější data (.pdf, str. 4), která se nám podařilo dohledat na ŘSD ČR, jsou z roku 2017.

Podle nich je ve Středočeském kraji 2 385,1 km silnic II. třídy a 6 239,7 km silnic III. třídy, celkem tak 8 624,8 km. V České republice je celkem 48 705,6 km silnic II. a III. třídy. Krajské silnice ve Středočeském kraji tak tvoří 17,71 % z celkového počtu.

Pokud bychom použili novější data (.xls) z Českého statistického úřadu, podle kterých je ve Středočeském kraji 2 383,351 km silnic II. třídy a 6 236,208 km silnic III. třídy, celkem tak 8 619,6 km a v České republice celkem (.xls) 48 674,3 km silnic II. a III. třídy, podíl krajských silnic ve Středočeském kraji by vyšel stejně, 17,71 % z celkového počtu.

U výpočtu částky, kterou by měl od SFDI obdržet Středočeský kraj, jsme postupovali stejně, jako tomu bylo například v roce 2015, jen s novými daty. Tento postup se přitom shoduje s postupem dle pravidel pro rok 2020 (viz výše).

Středočeský kraj tedy v roce 2020 a 2021 obdrží od SFDI 400 milionů přímo a ze zbývajících 7,4 mld. korun pak částku 1,31 mld. korun. Z fondu IROP by mohl získat dalších 333 mil. korun. Celkem by tak Středočeský kraj mohl obdržet 2,04 mld. korun, tedy opravdu přibližně 2 miliardy korun.

O financování oprav silnic II. a III. tříd jsme už psali například tady.

Jaroslava Pokorná Jermanová

(…) obchvat Olbramovic, zaprvé je potřeba říct, že je to stavba ŘSD. A Středočeský kraj za ty čtyři roky velmi intenzivně s ŘSD spolupracoval, protože tam byly velké problémy s výkupy pozemků.
Doprava
Krajské volby 2020
Regiony
Neověřitelné
Obchvat Olbramovic jakožto součást silnice I/3 je skutečně stavba financovaná Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD). O výkup pozemků se ŘSD snažilo už od roku 2005, všechny však byly vykoupeny až v březnu 2020. Informace o intenzivní spolupráci se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Dle dohledaných informací bylo stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desku Středočeského kraje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto 29. září 2020.

Investorem je podobně jako u všech silnic první třídy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).

O výkup pozemků se od roku 2005 snažilo právě ŘSD. Výkup byl ale ukončen (.pdf, str. 4) až v březnu 2020.

Bohužel se nepodařilo dohledat zdroj, který by prokazoval intenzivní spolupráci při výkupu pozemků mezi krajem a ŘSD.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Nikdo s tím nic neudělal (s obchvatem Olbramovic, pozn. Demagog.cz), nám se podařilo to posunout, pomáhali jsme i Voticím – úřadu, aby se to posunulo.
Doprava
Regiony
Krajské volby 2020
Zavádějící
Činnost úředníků, kteří o udělení stavebního povolení rozhodují, je do značné míry nezávislá na politické reprezentaci. Hejtmanka Pokorná Jermanová také opomíjí, že stavba obchvatu byla o více než rok opožděna, protože první rozhodnutí bylo zrušeno pro závažné nedostatky.

Výrok souvisí s plánovanou stavbou obchvatu Olbramovic, se kterými zmiňované Votice sousedí.

V červenci 2019 plánovaný obchvat přišel o stavební povolení, neboť jej Krajský úřad Středočeského kraje vydal v rozporu se zákonem. Mezi výtky patřilo např. nedostatečné vedení spisu či nedoložení dodržení některých lhůt. K tomuto stavu se pro Benešovský deník vyjádřil starosta Votic Jiří Slavík: „Jedná se o šlendrián úředníků krajského úřadu. Je to zkrátka úplně banální úřednické pochybení, kvůli němuž ministerstvo ani nemělo jinou možnost,“ a dále uvedl, že „krajský úřad má šanci prokázat, že se nejednalo o záměr, a vydat nové nezpochybnitelné rozhodnutí bez školáckých chyb.“ 

Dle dohledaných informací bylo nové stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno až 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desku Středočeského kraje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto 29. září 2020.

Zároveň platí, že činnost krajských úředníků, kteří vydávají stavební povolení, je do značné míry nezávislá na politické reprezentaci. Úředník například musí vždy rozhodovat nestranně a ve veřejném zájmu.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť stavbu obchvatu v Olbramovicích se skutečně podařilo „posunout“, avšak až poté, co bylo první rozhodnutí krajského úřadu zrušeno pro závažné nedostatky. To přitom pozdrželo stavbu o více než rok.

Jaroslava Pokorná Jermanová

V tuto chvíli je platné stavební povolení a ŘSD začne stavět, takže v tuhle chvíli je obchvat Olbramovic jednou z přípravných staveb D3 a tento úkol ŘSD ve spolupráci s krajem splnilo.
Doprava
Regiony
Krajské volby 2020
Pravda
Stavební povolení na I/3 Olbramovice bylo vydáno 13. února 2020 a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje stavbu. Silnice I/3 je přípravnou stavbou D3. Jestli však ŘSD skutečně začne stavět, je neověřitelnou predikcí.

Dle dohledaných informací bylo stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desce Středočeského kraje. Investorem je podobně jako u všech silnic první třídy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Proti tomuto povolení bylo podáno odvolání, na platnosti povolení to však nic nemění. Odvolání pak bylo na konci září zamítnuto.

Dle ČT24 hejtmanka Pokorná Jermanová už před čtyřmi lety řekla, že stavba je naprojektována a brzy bude. Reálně se však stavět ještě nezačalo (platné k 4. září 2020).

Zmíněná silnice I/3 je skutečně přípravnou stavbou D3, která má významně ulehčit dopravě ve Středočeském kraji.

Na závěr uveďme, že zda ŘSD skutečně začne stavět, je predikcí, kterou neověřujeme.

Robin Povšík

Robin POVŠÍK /ČSSD/
Tak sociální demokracie tyto 4 roky neřídí dopravu. To je velmi, velmi důležité...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Jste v koaliční vládě.

Robin POVŠÍK /ČSSD/
Neřídí dopravu a neřídí ani investice.
Krajské volby 2020
Doprava
Regiony
Pravda
Rada Středočeského kraje má 11 členů. Tito členové kromě hejtmanky Pokorné Jermanové mají rozděleno deset portfolií. Tato portfolia obsahují například oblast zdravotnictví, dopravy, školství atd. Radní za ČSSD nemají portfolio ani pro oblast dopravy, ani pro oblast investic.

Předně uveďme, že ačkoliv moderátor Řezníček řekl „Jste v kolaiční vládě“, z kontextu rozhovoru je zřejmé, že měl na mysli Radu kraje. Před samotným ověřovaným výrokem totiž moderátor říká: 

„Říkáte, že novou dálnici kraj nepostaví, protože to je starost vlády, ale může ji urychlit výkupy pozemků. A také přípravnými pracemi. Proč jste tedy v téhleté věci na kraji nepostoupili v těch uplynulých letech nějak zásadně dál, aby D3 byla blíže, než se v tuto chvíli zdá. Myslím teď tu středočeskou část, samozřejmě.“

Hodnocení by se navíc nezměnilo, ani kdyby skutečně šlo o vládu celostátní, neboť i v jejím případě je resort dopravy pod vedením hnutí ANO.

Koaliční Rada Středočeského kraje se skládá z 11 členů (radních). Šest radních má hnutí ANO a pět ČSSD. Kromě hejtmanky Pokorné Jermanové (ANO) mají jednotliví radní rozděleno deset oblastí. Jinak řečeno každý radní se má věnovat jedné z těchto oblastí:

  1. Bezpečnost a zdravotnictví
  2. Regionální rozvoj, cestovní ruch a sport
  3. Investice a veřejné zakázky
  4. Sociální
  5. Kultura a památková péče
  6. Finance a evropské fondy
  7. Životní prostředí a zemědělství
  8. Doprava
  9. Majetek a ICT (informační a komunikační technologie, pozn. Demagog)
  10. Školství

V rámci výroku kandidáta za ČSSD Povšíka se objevují dvě oblasti – doprava a investice. Radním pro oblast dopravy je Ing. František Petrtýl za hnutí ANO. Radním pro oblast investic a veřejných zakázek je Martin Herman za hnutí ANO. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Nicméně je nutno říci, že Rada kraje je kolektivní orgán, který rozhoduje ve sboru nadpoloviční většinou přítomných hlasů, tudíž není možné zbavit se veškeré politické odpovědnosti za případná rozhodnutí v oblasti např. zmíněné dopravy či investic.

Robin Povšík

Kraj v současné době pracuje na 44 obchvatových stavbách v rámci Středočeského kraje a celkový rozpočet, který na ně má být vydán, je 8,5 miliardy korun.
Krajské volby 2020
Neověřitelné
Dle odboru dopravy kraj momentálně připravuje či realizuje stavbu 46 obchvatů, cena staveb nám však poskytnuta nebyla. Z veřejných zdrojů se dá dohledat cena pouze necelé poloviny staveb, a to 5,4 mld. Kč.

V souvislosti s připravovanými dopravními stavbami ve Středočeském kraji projednala 13. ledna 2020 krajská rada plán příprav na 37 nových obchvatů. Na zasedání zastupitelstva 22. ledna 2020 pak o připravovaných projektech informoval radní pro dopravu František Petrtýl, jenž k projednávání mj. uvedl (.doc, str. 73): „V příloze máte zhruba 40 připravovaných projektů. Já bych vás poprosil, abyste tento materiál skutečně brali jako informační materiál s tím, abychom se zbytečně tady nepouštěli do nějakých detailů.” Zastupitelstvo následně přijalo (.pdf) usnesení, ve kterém stav příprav vzalo na vědomí a odsouhlasilo jej.

Podrobný seznam všech 37 staveb zveřejnil Středočeský kraj na svém webu. Zahrnuty jsou v něm i stavby, jejichž realizace je už v plném proudu, takřka všechny se však nachází teprve ve fázi příprav a budou vybudovány až v průběhu následujících let. Údajná hodnota jejich připravovaného rozpočtu ve výši 8,5 miliard Kč nicméně zveřejněna nebyla. Hejtmanka Pokorná Jermanová se kupříkladu zmiňovala o „hodnotě několika miliard korun”.

V samotném seznamu chystaných staveb pak u 17 z nich byly zveřejněny jejich předpokládané náklady, přičemž jenom jejich součet činí 5,4 miliard Kč.

Jelikož se nám nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat, zda Středočeský kraj zahájil přípravu dalších 7 obchvatů, které Robin Povšík nad rámec uvedených 37 zmiňuje, obrátili jsme se na krajský úřad s žádostí o vyjasnění aktuálního stavu rozpracovaných projektů obchvatů. Z odboru dopravy nám bylo řečeno, že „aktuální počet krajem právě realizovaných či do budoucna naplánovaných staveb dopravních obchvatů je 46“ bohužel ale stále neznáme hodnotu něchto staveb, a tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Robin Povšík

(...) když budeme hovořit o těch běžných parkovištích, tak tam jsme v nějakých nižších desítkách milionů korun podle velikosti toho parkoviště. Když budeme hovořit o parkovacím domě, a v některých případech to musí být parkovací dům, tak je to 100 a více milionů korun výše.
Krajské volby 2020
Nepravda
Náklady na vybudování parkovacích ploch či domů se liší v závislosti na místních podmínkách. Relativně často je však cena parkovacího domu nižší než 100 milionů korun. Tak tomu bylo např. v Cerhenicích (59,7 mil. Kč), Dolních Břežanech (71,7 mil. Kč) a Příbrami (odhad 50 mil. Kč)

Náklady na vybudování dopravních staveb typu záchytných parkovišť (P+R) či parkovacích domů se různí. Tyto projekty záchytných parkovišť přitom zároveň mohou využívat financí z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a jeho dotačního nástroje Integrované územní investice (ITI). 

Co se týče staveb parkovacích domů realizovaných či v poslední době připravovaných ve Středočeském kraji, náklady se pohybují v širším rozsahu. U projektů spolufinancovaných pomocí IROP jsou kupříkladu náklady u parkovacího domu v Benešově vyčísleny na 111 milionů Kč, v Cerhenicích naopak na 59,7 milionů Kč. Náklady nově vybudovaného parkovacího domu v Mladé Boleslavi pak vyšly na 174 milionů Kč (bez DPH). Nutno ale říci, že zatímco parkovací dům v Cerhenicích má parkovacích míst pouze 59, ten v Mladé Boleslavi jich má 647 a v Benešově 181.

Z dalších připravovaných staveb je například u parkovacího domu v Příbrami odhadována cena na 50 milionů Kč (140 míst), v Neratovicích (350 míst) na 90 milionů Kč, avšak v Brandýse nad Labem (300 míst) se náklady mají vyšplhat až na 130 milionů Kč. Podobná suma, 140 milionů Kč, se očekává i v Kralupech nad Vltavou (350 míst). V Dolních Břežanech (200 míst) počítají s parkovacím domem za 71,7 milionů Kč.

To výše nákladů za vybudovaná P+R parkoviště se liší v závislosti na jejich velikosti. Například v případě města Pečky (60 míst [.pdf, str. 12]) činí celkové náklady sumu 7 milionů Kč, podobně i v případě Mnichovic (10 milionů Kč, 36 míst), Milovic (5 milionů Kč, 46 míst), Neratovic (3,9 milionů Kč, 36 míst), případně Příbrami (19,9 milionů Kč, 187 míst), o pár desítek milionů výše je to pak v Sázavě (34,4 milionů Kč), součástí tohoto projektu je však i rekonstrukce nádraží. V Lysé nad Labem (157 míst) pak staví parkoviště za 40,2 milionů Kč.

Vybudovat záchytná parkoviště nicméně skutečně plánuje také samotné vedení Středočeského kraje. Výstavba krajských záchytných parkovišť P+R přitom počítá (.pdf) s částkou 488 milionů Kč (s DPH). V tomto záměru je naplánováno (pdf, str. 4–9) 11 velkokapacitních parkovišť i parkovacích domů, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno pomocí dotačních programů IROP/ITI a 10 % krajem.

Robin Povšík

(…) mimo jiné jsou (silnice ve Středočeském kraji, pozn. Demagog.cz) přetížené i proto, že až příliš se povoluje stavba logistických hal v našem kraji. A to je něco, proti čemu já velmi zásadně vystupuji (…).
Krajské volby 2020
Pravda
Silnice Středočeského kraje jsou dlouhodobě přetížené. Kraj v několika případech podnikl kroky vstříc stavění logistických hal. Proti nim vystupuje i Robin Povšík. Kauzalitu mezi výstavbou a přetíženou dopravou bohužel nedokážeme ověřit.

Že jsou silniční komunikace Středočeského kraje přetížené, je obecně známo. Podle ČSÚ má Středočeský kraj nejvyšší čísla v porovnání s jinými kraji v oblasti dopravy. Středočeským krajem projde až 100 milionů tun nákladu ročně (.xlsx). Druhý nejvytíženější je přitom Jihomoravský kraj s méně než 60 miliony tun ročně. Denně projede krajem obklopujícím hlavní město až osm milionů aut a kamionů. Mapa vytíženosti komunikací vykazuje velikou intenzitu.

Středočeský kraj stavbu logistických hal povoluje. Naposledy třeba plánovaný a do té doby největší sklad automobilových náhradních dílů v Úžici u Prahy. Vystavět ho chtěla firma Daimler. Ministerstvo životního prostřední však dostalo od sousední obce podnět k přezkumu záležitosti. Ministerstvo stavbu nakonec zamítlo a pozemky pro stavbu ze zemědělského půdního fondu nevyňalo.

V roce 2014 kraj zamítl dvě odvolání od dobrovízského občanského sdružení a samotné obce Uhříněvěs, na jejichž pozemcích později vyrostla hala společnosti Amazon. Hejtman Řihák tehdy krok hájil až 3 tisíci pracovních míst, které sklad nabízí. Haly tak nakonec postaveny byly.

Čtyři nové logistické haly se měly stavět i pro firmu ŠKODA v Kosmonosích u Mladé Boleslavi. Kosmonosy se odvolaly na Ministerstvo životního prostřední poté, co kraj uvedl, že „stavba nemá významný vliv na životní prostředí“. Ministerstvo ale označilo zemědělskou půdu na pozemcích za významnou a hodnotnou. Stavba hal se na začátku roku 2020 nakonec zrušila.

Další stavbou, která povolena byla a kvůli jejíž realizaci byly vyjmuty pozemky ze zemědělského fondu, je obchodní a logistické centrum Ptáček v Jinočanech (.pdf, str. 12). Stavba logistických hal je přitom ve Středočeském kraji dlouhodobým problémem.

Robin Povšík stavbu hal kritizuje, konkrétně se dle jeho názoru „rozlézají krajinou jak rakovina“. Zamezení stavby logistických hal nabízí i svém volebním programu do krajského zastupitelstva.

Jiří Snížek

Pan Povšík byl náměstkem Davida Ratha, byl náměstkem pro dopravu, a právě garnitura Davida Ratha vyjmula ze zemědělského půdního fondu pozemky, na kterých stojí ty haly.
Krajské volby 2020
Zavádějící
V průběhu volebního období Davida Ratha byla největším problémem výstavba menších hal, v případě kterých rozhoduje o záboru zemědělské půdy obec s rozšířenou působností. Jsou ale dohledatelné případy, kdy u větších staveb musel rozhodnout právě krajský úřad.

David Rath byl hejtmanem Středočeského kraje mezi lety 2008–2012. Robin Povšík byl náměstkem pro oblast dopravy.

Ve druhé polovině Rathova hejtmanského mandátu ředitel Agentury ochrany krajiny a přírody František Pelc o stavbě velkých hal ve Středočeském kraji uvedl: „Ročně ukrojí tyto stavby v kraji kolem pěti tisíc metrů čtverečních zemědělské plochy. Je to alarmující číslo. Pokud to půjde tímhle tempem, za pět deset let hmatatelně pocítíme, jak velké dopady má takový nárůst výrobních hal a skladů“. Zákon, který stanovuje, kdo ze zemědělského fondu pozemky vyjímá, ve znění účinném právě v letech 2008–2012 říkal, že krajský úřad schvaluje vyjímání ze zemědělského fondu u pozemků nad 1 ha, tedy 10 000 m². Pozemky o menší výměře schvalovali obce s rozšířenou působností. V podstatě stejná je i současná úprava.

Pokud se tedy podle ředitele Agentury ochrany krajiny a přírody v době hejtmanství Davida Ratha ročně vyjmulo ze zemědělského fondu v průměru 5 000 m². Krajský úřad nebyl tím, kdo primárně vyjímal pozemky ze zemědělského půdního fondu.

Přesto se však na záboru zemědělské půdy krajský úřad také podílel, za zmínku stojí např. výstavba biomedicinského centra ve Vestci u Prahy, která byla schválena v době Rathova funkčního období. Hala má rozlohu až 28 000 m², zemědělská plocha však byla zabrána na rozloze až 34 000 m² (.pdf, str. 11). Biomedicinské centrum v současnosti využívá Univerzita Karlova a Akademie věd ČR. 

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož ve funkčním období Davida Ratha byl zábor zemědělské půdy způsobován především projekty, které schvalují obce s rozšířenou působností, nikoliv kraje. V případě větších projektů se však krajský úřad na záboru zemědělské půdy také podílel.

Jaroslava Pokorná Jermanová

(…) není pravda, že čtvrtina kraje není zaintegrovaná.
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Integrace veřejné dopravy ve Středočeském kraji funguje v rámci systému Středočeské integrované dopravy a Pražské integrované dopravy, kdy se kraj významně podílí na organizaci obou z nich. Alespoň částečně integrován je tak celý kraj.

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj. Integrace dopravy ve Středočeském kraji tedy není 100%, skutečně se ale nedá říci, že by zde byla oblast, která není zapojena vůbec.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Takže stejně komunikujeme s Libereckým krajem, stejně komunikujeme s Vysočinou, s Jihočeským krajem. Jsou podepsaná memoranda (o integraci veřejné dopravy mezi kraji, pozn. Demagog.cz). Je to veřejně dohledatelné na internetu Středočeského kraje v zápisech ze zastupitelstva.
Krajské volby 2020
Pravda
Středočeský kraj v posledních čtyřech letech uzavřel se zmíněnými kraji (vyjma Vysočiny) několik memorand, která si dala za úkol zlepšit mezikrajskou dopravní situaci. Cílem uzavřených memorand mělo být pomoci integraci dopravy či dobudovat dopravní stavby.

V uplynulém volebním období souhlasilo zastupitelstvo Středočeského kraje s uzavřením hned několika memorand, která souvisejí s navázáním mezikrajské spolupráce v oblasti dopravy. První tohoto typu bylo schváleno (.pdf) 27. srpna 2018, kdy se jednalo o navázání spolupráce mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Jak vyplývá (.doc, str. 148) ze stenozáznamu jednání zastupitelstva, spolupráce mezi kraji se týkala více oblastí a šlo hlavně o prvotní obecnou vůli deklarovat spolupráci. Konkrétně u dopravy pak oba kraje spojují „společné zájmy na D3 a D4”. Tím byl myšlen zájem obou krajů dostavět obě dálnice a s nimi také další potřebné stavby.

Další memorandum bylo zastupitelstvem kraje odsouhlaseno (.pdf) 24. června 2019, týkalo se spolupráce krajů při zajištění dopravní obslužnosti Středočeského kraje, hl. m. Prahy a Libereckého kraje. Jednalo se (.doc, str. 88) o implementaci Multikanálového odbavovacího systému za účelem mj. pomoci vybudovat společné integrované dopravní systémy.

Další dvě memoranda pak byla krajským zastupitelstvem odsouhlasena v tomto roce. První bylo schváleno (.pdf) 1. června 2020 a pojednávalo o společné spolupráci na urychlení přípravy a realizace významných dopravních staveb na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Snahou bylo projevit zájem (.doc, str. 118–119) na dokončení „významných stavebních dopravních akcí” typu „okruh kolem Prahy a železnice Praha – Kladno”. 

Poslední memorandum, přijaté (.pdf) 3. srpna 2020, se týkalo spolupráce krajů při zajištění dopravní obslužnosti, a to mezi Středočeským, Jihočeským a Libereckým krajem, k nimž se přidalo také hl. m. Praha. Deklarovaným zájmem bylo (.doc, str. 105–106) „zajištění a zvýšení komfortu hromadné dopravy, kdy v každém kraji platí jiný odbavovací systém, a toto memorandum má sjednotit tento postup tak, aby kterýkoliv pasažér, kterýkoliv cestující z těchto jmenovaných krajů byl schopen se odbavit přes tento jednotný systém”.

Středočeský kraj se tak v rámci spolupráce s dalšími kraji zabývá jak propojením integrované dopravy, na což narážel výrok hejtmanky Pokorné Jermanové, tak i dobudováním samotných dopravních staveb. S Krajem Vysočina nicméně v uplynulém volebním období žádné memorandum, které by řešilo dopravu, uzavřeno nebylo. Přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť první dvě věty výroku se dají interpretovat i odděleně, tedy, že vedle probíhající komunikace s Libereckým krajem, Vysočinou atd. jsou (s jinými kraji) podepisována i memoranda. Existence těchto memorand má pak být zjistitelná ze zápisů zastupitelstva kraje. Tato interpretace přitom odpovídá informacím dostupným z veřejných zdrojů.

Zda pak probíhá komunikace ohledně integrace veřejné dopravy i s Krajem Vysočina, se nám bohužel nepodařilo dohledat; vzhledem k tomu, že komunikace i memorandum (.doc) s Krajem Vysočina v jiné věci existuje, není to vyloučené. Protože komunikace s Vysočinou tvoří jen malou část ověřovaného výroku, nemá tato absence veřejných zdrojů na výsledné hodnocení vliv.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jak už tady bylo řečeno, jízdné je zdarma. Můžete platit telefonem, můžete platit bezkontaktní kartou, můžete používat Lítačku.
Krajské volby 2020
Pravda
V rámci projektu postupné integrace dopravy si lze kupříkladu pomocí Lítačky pořídit jízdenku za ucelený tarif platnou na většině území kraje. Využít lze také dalších zmíněných způsobů plateb. Projekt jízdného zdarma se poté vztahuje na žáky, studenty a seniory nad 65 let.

Nejdříve uveďme kontext výroku. Hejtmanka Pokorná Jermanová v něm odkazuje na svého předřečníka Zdeňka Štefka, který mluvil (video, čas 1:12:40) o jízdném zdarma pro studenty a seniory.

Ve Středočeském kraji organizuje dopravu Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK), jež je krajskou příspěvkovou organizací. Ta zahájila činnost k 1. dubnu 2017 a úzce spolupracuje s Regionálním organizátorem pražské integrované dopravy (ROPID), jež zajišťuje Pražskou integrovanou dopravu (PID). Tento systém vznikl za účelem postupné integrace všech oblastí kraje společně s hl. m. Prahou pomocí tarifu PID. Je však třeba podotknout, že zatím ne všechny oblasti kraje byly integrovány. Právě tato integrace dle Středočeského kraje zajišťuje výhody jako „jízdu na jednu jízdenku po železnici navazující na přestup regionální autobusové dopravy, návaznost dopravních služeb MHD v krajských městech i v Praze, levnější jízdné, mobilní aplikace.” 

Jízdenky PID pro území Středočeského kraje i Prahu lze zakoupit v mobilní aplikaci Lítačka, která funguje od srpna 2018. Ta představuje alternativu dalším typům jízdenek, kupříkladu SMS, které však neplatí ve vlacích a příměstských autobusech. Jízdenky pak lze koupit také tradičně u příslušných automatů, pokladen Českých drah, trafikách nebo i u bezkontaktních platebních terminálů v tramvajích, přičemž ve většině případů lze platit kartou.

Samotné jízdné zdarma pak funguje v rámci projektu Středočeské jízdné. Projekt byl schválen (.pdf) krajským zastupitelstvem 27. srpna 2018 a od 1. září téhož roku až dosud Krajský úřad Středočeského kraje umožňuje žákům, studentům (základních škol, středních škol a středních odborných učilišť) a seniorům nad 65 let nechat si proplatit náklady spojené s dojížděním do škol, respektive cestováním pomocí veřejné dopravy.

Jaroslava Pokorná Jermanová tedy jízdné zdarma popisuje poněkud nepřesně. Vzhledem k tomu, že ale odkazuje na svého předřečníka, který mluvil pouze o jízdném zdarma pro studenty a seniory, a sama následně mluví o možnostech koupě jízdenky, nemůže vzniknout mylný dojem, že jízdné je ve Středočeském kraji zdarma pro všechny. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Já chci, aby tady zaznělo to číslo, že za ty 4 roky se zvýšil o 46 % počet lidí, kteří využívají městskou hromadnou nebo naši integrovanou dopravu.
Krajské volby 2020
Neověřitelné
Nárůst počtu cestujících obecně ve veřejné dopravě je cca 14 %. Jaký nárůst je však pouze v dopravě integrované se nám nepodařilo zjistit.

Z doposud poslední Ročenky dopravy České republiky, kterou vypracovává Ministerstvo dopravy, vyplývá (.pdf, str. 109), že k takto velkému nárůstu počtu obyvatel využívajících hromadnou dopravu nedošlo.

Zatímco v roce 2016 se pomocí MHD ve Středočeském kraji přepravilo 16,9 milionů osob, v následujícím roce se jejich počet zvýšil o rovný milion. V roce 2018 se pak počet lidí cestujících MHD zvýšil na 20,1 milionů, jenže v roce 2019, z něhož jsou zatím poslední dostupné údaje, došlo k poklesu na 18,6 milionů cestujících.

Počet cestujících MHD ve Středočeském kraji v meziročním srovnání dle údajů Ministerstva dopravy.

Při porovnání let 2016 a 2019 tak celkový nárůst činil 1,7 milionů cestujících, což představuje 10,1 %.

V případě veřejné dopravy, tj. dopravy vlaky a autobusy napříč krajem, byl v roce 2016 počet uskutečněných přeprav (.pdf, str. 109) v rámci Středočeského kraje 62,7 milionů, v roce 2019 to pak bylo 72,4 milionů přeprav. Teoreticky bychom do této statistiky mohli započítat i přepravu cestujících mezi kraji, avšak vzhledem k tomu, že tyto počty nijak závratně nerostou, nemělo by to na výsledek vliv.

Celkem tedy počet cestujících v městské či veřejné hromadné dopravě narostl z 79,6 milionů v roce 2016 na 91 milionů v roce 2019 a nárůst tak činí 14,3 %.

Nárůst počtu cestujících byl tedy v průběhu posledních 4 let menší než 46 %. Přesto však výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť hejtmanka Pokorná Jermanová zmiňuje nárůst nikoliv ve veřejné dopravě obecně, ale v integrované dopravě, kde nárůst může být způsoben např. integrováním nových oblastí či linek. Bohužel jsme ale nenašli data ohledně využívání integrovaného dopravního systému ve Středočeském kraji. 

Jaroslava Pokorná Jermanová

To není kompetence kraje (silnice prvních tříd - pozn. Demagog.cz).
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Na území Středočeského kraje je dohromady 657 km silnic I. třídy. Správa těchto silnic náleží dle zákona o pozemních komunikacích Ministerstvu dopravy.

Hejtmanka Pokorná Jermanová /ANO/ reaguje na dotaz moderátora, jestli je možná debata o výstavbě silnic prvních tříd.

Podle posledních údajů ČSÚ (Českého statistického úřadu) k lednu 2019 (.xlsx) je na území Středočeského kraje celkem 657 km silnic I. třídy.

Správa silnic I. tříd je vymezena § 40 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.). Ten určuje jako správce těchto silnic Ministerstvo dopravy:

§ 40

(2) Ministerstvo dopravy

a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,

b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany,

c) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu podle tohoto zákona ve věcech dálnic,

d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti,

f) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,

g) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním a společném územním a stavebním řízení z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy, a závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech silničních správních úřadů s výjimkou působnosti celních úřadů a újezdních úřadů,

h) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systému,

i) projednává přestupky podle § 42b odst. 5,

k) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury.

 

Podle  § 9 téhož zákona je navíc vlastníkem silnic I. třídy stát. Kraje (přesněji krajské úřady) mají v kompetenci správu silnic II. a III. třídy.

Petra Pecková

(Kraj, pozn. Demagog.cz) nemá stanovené standardy dopravní obslužnosti právě, které by měly vést k tomu, jak často budou jednotlivé spoje jezdit do obcí, kolik za to budou ty obce platit, protože některé obce platí velké částky za hromadnou dopravu, doplácejí a některé nedoplácí.
Ekonomika
Doprava
Krajské volby 2020
Nepravda
Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje stanovuje standardy dopravní obslužnosti i počet spojů v obcích. Kraj v Plánu ovšem nestanovuje, kolik budou obce platit za ostatní dopravní obslužnost, obce si uzavírají smlouvy s dopravci samy a samy si je i částečně financují.

Petra Pecková ve výroku uvádí, že Středočeský kraj nemá stanoveny standardy dopravní obslužnosti, které by podle ní měly obsahovat určení toho, „jak často budou jednotlivé spoje jezdit do obcí, kolik za to budou ty obce platit“, a tuto potřebu zdůvodňuje tím, že dnes „některé obce platí velké částky za hromadnou dopravu, doplácejí a některé nedoplácí“. V rámci odůvodnění se proto zaměříme na to, jestli má kraj stanoveny standardy dopravní obslužnosti.

V souladu se zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, zpracoval Středočeský kraj Plán dopravní obslužnosti území Středočeského kraje na roky 2016–2020.

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje na roky 2016–2020 (.pdf, str. 110) definuje standardy dopravní obslužnosti jako:

a) dostupnost zastávek (místní, časová)

b) minimální rozsah obslužnosti (počty spojů, intervaly, pro různá období) 

c) maximální obsazenost vozidel (pro různá období, druhy dopravy i oblasti)

Co se týče rozsahu obslužnosti: „Tento standard by měl být definován s ohledem na skutečné přepravní potřeby dané oblasti. Jakékoli konkrétní hodnoty počtu spojů v jednotlivých obdobích dne a týdne budou vždy závislé na reálných rozpočtových možnostech objednatelů a na přepravní poptávce. Pro každou samostatnou obec je dán minimální počet 6 párů spojů v pracovní dny a 2 páry spojů v nepracovní dny pouze při odůvodnitelné poptávce v časovém rozložení provozního dne podle přepravní potřeby a místních podmínek.“ (.pdf, str. 117)

Vždy však záleží na rozpočtových možnostech objednatelů, kterým je v tomto případě kraj. Z Plánu dopravní obslužnosti vyplývá (.pdf, str. 78), že: „Objednateli v SID je v rámci zajištění ‚základní dopravní obslužnosti’ (ZDO) Středočeský kraj a v rámci ‚ostatní dopravní obslužnosti’ (ODO) jednotlivé obce Středočeského kraje nebo jejich svazky (například na Benešovsku nebo Nymbursku).“

Kromě toho Plán stanovuje (.pdf, str. 85), že: „Smlouva na ostatní dopravní obslužnost objednávanou obcemi nad rámec objednávky kraje je řešena dvoustrannými smlouvami obec (popřípadě svazek obcí) – dopravce. Kraj není účastníkem smlouvy a nemá detailní přehled o smlouvách.“

Veřejná doprava se financuje nejenom z krajských, ale i z obecních rozpočtů: „Ostatní dopravní obslužnost znamená dopravní obslužnost nad rámec základní dopravní obslužnosti, kterou zajišťují kraje. Má-li tedy nějaká obec či město zájem na posílení nějaké linky či časového pásma v rámci lokálních či regionálních linek, může si na základě vlastních prostředků u dopravce tyto služby objednat.”

Dopravní obslužnost Středočeského kraje je tvořena především železniční dopravou a regionální autobusovou dopravou. Organizací dopravy na území Středočeského kraje je pověřená společnost Integrovaná doprava Středočeského kraje.

Středočeský kraj má tedy v rozporu s první částí výroku Petry Peckové v rámci Plánu dopravní obslužnosti stanoveny standardy dopravní obslužnosti. Výrok dále hodnotíme jako nepravdivý kvůli tomu, že Petra Pecková poukazuje na to, že kraj nemá stanovené takové standardy dopravní obslužnosti, které by určily, „jak často budou jednotlivé spoje jezdit do obcí“.

Petra Pecková

Kraj tedy za 4 roky připravil studii 10 parkovišť, zatímco obce jich postavily 25.
Doprava
Neověřitelné
Středočeský kraj nechal v roce 2019 zpracovat studii, která měla navrhnout podobu výstavby 11 parkovišť P+R. Obce s pomocí evroského dotačního programu IROP postavily 13 parkovišť, z toho 11 P+R. Zda byla postavena i další parkoviště nemůžeme potvrdit, ani vyloučit.

Středočeský kraj si skutečně nechal v roce 2019 zpracovat studii, která měla navrhnout podobu výstavby 11 parkovišť ve Středočeském kraji. Nepodařilo se nám ale dohledat, jestli za poslední čtyři roky obce samy postavily 25 parkovišť. Webové stránky Integrovaného regionálního operačního programu zmiňují 13 projektů výstavby parkovišť v obcích Středočeského kraje, jen 11 z nich ale má charakter P+R.

Studie zadaná Středočeským krajem měla (.pdf, str. 1) „prověřit možnosti realizace a navrhnout podobu – technické řešení výstavby záchytných parkovišť ‚park and ride‘ (dále jen P+R) v 11 zadavatelem určených lokalitách na území Středočeského kraje.“ 

Smlouva o vypracování studie byla uzavřena v srpnu 2019, podle plánu měla být výstavba parkovišť placena převážně z programu Integrovaných teritoriálních investic (ITI). V květnu 2020 byl zveřejněn dodatek smlouvy, ve kterém byly upraveny původní plány výstavby, některá vybraná místa pro parkoviště byla zrušena a nahrazena jiným apod.

Z dotačního programu IROP tedy bylo obcemi vystavěno jen 11 parkovišť P+R a 13 parkovišť celkem. Protože ale nemůžeme vyloučit, že další parkoviště byla postavena bez evropských dotací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Petra Pecková

A cyklostezek postavily obce zhruba asi 30 km, kraj postavil 3 km.
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Obce dle portálu IROP postavily 31,5 kilometru cyklostezek, kraj pak 3,7 km. Pecková tedy nezaokrouhluje přesně, v jejím srovnání však jde o zanedbatelnou odchylku.

V sobotu 19. září 2020 byla otevřena (.pdf, str. 1) tzv. Cyklostezka do Prahy na kole. Tento projekt byl rozdělen na 4 části, o které se staraly obce Říčany, Všestary a Mnichovice. Tato cyklostezka je podle žádosti o dotaci na Ministerstvu pro místní rozvoj cca 14 km dlouhá. Otevřeno by mělo být také 1,8 kilometru cyklostezky v Kosmonosech, 1,9 km v Rakovníku, 3,5 km v Kutné Hoře, 150 m v Bašti, 300 m v Debři, 970 m v Klenicích, 2,7 km mezi Lhotou a Zbraslaví, 1 km v ulici Havlíčkova v Mladé Boleslavi, 330 m ve stejném městě na Náměstí Míru a 1,15 km v ulici Jičínská, 1,5 km ve Slaném, 1 km mezi Buštěhradem a Lidicemi, 1,1 km mezi Bakovem a Dřínovem. Bohužel se nám nepodařilo dohledat délku cyklostezky mezi Kosmonosy a Bradlecem, i tak však z těchto dat vyplývá, že obce postavily minimálně 31,5 km cyklostezky.

V případě kraje byly otevřeny 2 úseky Labské cyklostezky, a to úsek Čelákovice – Lázně Toušeň a úsek Mělník–Kly, v celkové délce 3,7 km. Petra Pecková si zřejmě pamatovala otevření 3 km cyklostezek, které ovšem proběhlo 14. dubna 2016. O tomto otevření kraj informoval i na svých stránkách. Za poslední 4 roky (tedy minulé volební období) kraj otevřel pouze 1,43 km dlouhý úsek Čelákovice – Lázně Toušeň, a to 26. července 2017. Kraj tyto informace zveřejnil na svých stránkách i v sekci Projekty.

Je dobré upozornit, že informace o postavených cyklostezkách jsme čerpali z portálu IROP, a náš přehled tedy obsahuje pouze cyklostezky spolufinancované evropskými dotacemi. Je tedy možné, že obce či kraj postavily i další cyklostezky, na jejichž stavbu nevyužily evropské peníze. Takové jsme však ve veřejných zdrojích nedohledali. Celkově tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť i přesto, že v případě kraje je celková postavená délka cyklostezek delší než tvrzené 3 km, Petra Pecková svůj odhad značně zrelativizovala slovy „zhruba asi“.

Petra Pecková

Co se týče cyklostezek, tak cyklostezky dělali na oddělení dopravy dva lidé. Poté bylo celé cyklooddělení přesunuto na krajskou správu a údržbu silnic, kde zůstal jeden člověk, a ten jeden člověk už tam nepracuje. Takže teď je to přesunuto právě pod krajskou správu a údržbu silnic (…).
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Agenda cykloinfrastruktury byla na začátku roku 2019 z Krajského úřadu převedena na Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje. Jeden z původních dvou zaměstnanců, kteří se agendou zabývali, přešel na Krajskou správu a údržbu silnic a později na vlastní žádost odešel.

DOPLNĚNÍ: Výrok Petry Peckové byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely. Proto jsme se s žádostí o objasnění obrátili na Krajský úřad Středočeského kraje. Vzhledem k informacím obsaženým v odpovědi měníme hodnocení výroku na pravdivé.

Patrik Macho, vedoucí oddělení koncepce dopravní infrastruktury Krajského úřadu Středočeského kraje, nám potvrdil, že v roce 2018 se na Odboru dopravy Krajského úřadu zabývali agendou cyklistiky dva zaměstnanci. Následně došlo k přesunutí agendy spojené „s přípravou a realizací staveb cyklistické infrastruktury“ na Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje (KSÚS). Dle vyjádření Krajského úřadu k tomuto přesunu došlo na začátku roku 2019, a to na základě usnesení (.pdf) krajského zastupitelstva z 26. listopadu 2018, respektive dodatkem zřizovací listiny KSÚS. Podle Františka Petrtýla (.doc, str. 108–109), tehdejšího radního pro dopravu, se tímto dodatkem „rozšiřuje náplň činnosti o investiční a správní činnost v cyklistické infrastruktuře“. „Kromě tzv. investiční činnosti (v souvislosti s agendou cyklistiky) přešla na KSÚS též agenda spojená se správou a údržbou cyklostezek, které se věnují další zaměstnanci,“ doplňuje Macho.

K otázce zaměstnance, který měl podle Petry Peckové pracovat na přesunutém „cyklooddělení“ Patrik Macho uvádí: „Jeden ze dvou zaměstnanců Odboru dopravy přešel do organizace KSÚS, kde společně s ním začali agendu přípravy projektů staveb cyklistické infrastruktury vykonávat další 3 investičními techniky (sic), kteří současně vykonávají obdobnou agendu staveb silnic. Tento zaměstnanec nakonec skutečně z této pracovní pozice na vlastní žádost odešel.“

Druhý z původních dvou zaměstnanců, Pavel Klimeš, který na Odboru dopravy zůstal, „byl v polovině roku 2019 zařazen do nově vzniklého oddělení Koncepce dopravní infrastruktury, kde vykonává koncepční činnost v oblasti rozvoje cyklistické dopravy – tvorba strategických rozvojových dokumentů, evidence cyklistické infrastruktury ve Středočeském kraji, administrace poskytování dotací obcím, městům a jejich sdružením na přípravu a realizaci nové cyklistické infrastruktury, monitoring provozu na cyklostezkách apod.“.

Jan Jakob

Hnutí ANO tady ústy ministra slibuje, že páteřní síť dálnic bude dokončena v horizontu čtyřech až šesti let, ale to ministerstvo spravuje už 6 a 3/4 roku.
Pravda
Podle plánu ŘSD by hlavní síť dálnic mohla být dokončena do roku 2026. Ministerstvo dopravy je ve správě hnutí ANO uvedených 6 a ¾ roku.

ŘSD, které je příspěvkovou organizací řízenou Ministerstvem dopravy, plánuje podle níže přiložené mapy a jejího mapového podkladu dokončit hlavní síť dálnic v ČR až na některé výjimky v letech 2024, 2025 a 2026. Cílená podoba dálniční sítě je naznačena také ve výhledovém plánu, naposledy aktualizovaném v únoru 2020.

Dostavba dálniční sítě by se měla zrychlovat. Státní fond dopravní infrastruktury, který se mimo jiné stará i o výstavbu dálnic, by příští rok měl dostat 129 miliard Kč. K této rekordní částce dopomohlo také 15 mld. z evropského programu Next Generation, kterým chce EU pomoci členským zemím pomoci s obnovou ekonomiky po koronavirové krizi.

Rychlejší výstavbě dálnic by podle ministra dopravy Havlíčka mohla pomoci i nedávno schválená novela tzv. liniového zákona. Díky ní by stát mohl začít stavět liniové stavby (dálnice) až o dva roky dříve.

Ministerstvo dopravy má opravdu od 29. ledna 2014 ve správě ANO, což odpovídá zhruba zmíněným 6 a ¾ rokům. Prvním ministrem dopravy za ANO byl Antonín Prachař, následovali ho tři nestraníci za ANO, Dan Ťok, Vladimír Kremlík a současný ministr Karel Havlíček.

Zdroj: Seznam Zprávy

Jan Jakob

(...) rozpočtové určení daní, kde není zohledněna síť komunikací, což Středočeský kraj handicapuje.
Ekonomika
Doprava
Krajské volby 2020
Zavádějící
Příjmy krajů se opravdu nemění podle výdajů na komunikace, nýbrž jsou stanoveny pevným podílem z výnosu daní. Při stanovení tohoto podílu se však náklady na údržbu silnic braly v potaz a Středočeský kraj dostal dokonce vyšší podíl, než by odpovídalo jeho výdajům.

Financování krajů jako samosprávných celků v ČR je zajištěno pomocí sdílených daní. Nicméně dle kritiků je (.pdf, str. 3–4) toto financování vzhledem k povinnostem krajů nedostatečné, a kraje musí žádat vládu či některá ministerstva o dodatečné finance.

Zákon o rozpočtovém určení daní nabyl účinnosti 1. ledna 2001, tedy jen rok poté, co byly vytvořeny kraje jako vyšší územní samosprávné celky v současné podobě. V průběhu roku 2001 pak bylo na kraje převedeno vlastnictví silnic II. a III. třídy, o tom bylo rozhodnuto již v červenci 1999. Tedy ještě před tím, než byl zákon o rozpočtovém určení daní předložen v Poslanecké sněmovně.

Na kraje dle Ministerstva vnitra přešly (.pdf, str. 65) „(…) kompetence a zařízení (střední školy, silnice II. a  III. třídy, dopravní obslužnost atd.) a s nimi i zdroje – nejprve formou dotací (rok 2001), následně vymezeným podílem na daňových příjmech (podíl krajů od roku 2002 činil 3,1 %, po druhé etapě přesunu v roce 2005 dosáhl 8,9  %). U krajů vznikly daňové podíly zjednodušeně řečeno „překlopením“ skutečných toků na kompetence předtím financované státem (skutečného objemu peněz), tento přístup platí i pro stanovení dílčích podílů jednotlivých krajů na stanové části výnosu sdílených daní“. 

Jak už bylo naznačeno, podíl jednotlivých krajů na výnosech ze sdílených daní je upraven v Příloze č. 1 zákona o rozpočtovém určení daní. Středočeskému kraji tedy náleží 13,77 % z výnosů sdílených daní, které jsou definovány v § 3 zákona. Podíl Středočeského kraje na daňových výnosech je tedy ze všech krajů největší.

Zdroj: Zákon o RUD

Příloha rozdělující daňové příjmy mezi kraje byla přitom do zákona o rozpočtovém určení daní přidána až novelou z roku 2001, účinnou v roce 2002. V důvodové zprávě (.doc, str. 16, 17) k této novele se o rozdělení daní mezi jednotlivé kraje mimo jiné píše:

„(…) Základním ukazatelem nejsou počty obyvatel, jako je tomu u obcí, ale rozsah delegovaných výdajů na kraj. Každý kraj má delegovaný jiný rozsah výdajů a mezi kraji jsou velké rozdíly. (…) Jelikož každý kraj má jiný objem delegovaných výdajů a prosté jednotné podíly na výnosech daní by způsobily to, že někde by zdroje přebývaly a jinde chyběly, jsou daňové výnosy nastaveny tak, aby kopírovaly objemy výdajů svěřených krajům v roce 2001. Tyto objemy výdajů jsou krajům pokryty výnosy sdílených daní a výnosem tzv. motivační daně (daň z podnikání fyzických osob)“.

Z této důvodové zprávy tedy vyplývá, že základním kritériem pro rozdělení daňových výnosů mezi jednotlivé kraje je jejich podíl na celkových výdajích krajů v roce 2001, kdy pro kraje ještě nebyly daňové příjmy stanoveny, popř. výdaje státu na tyto aktivity před rokem 2001.

Procentuální rozdělení sdílených daní mezi jednotlivé kraje pak bylo značně upraveno novelou z roku 2005. V důvodové zprávě (.pdf, str. 18–19) se pak předkladatelé opět přihlásili k myšlence rozdělení příjmů mezi kraje na základě jejich výdajů.

U krajů bude pro zákonem stanovený podíl na celostátním výnosu sdílených daní i u nynějšího návrhu novely použit jako základní kritérium objem výdajů aktivit převedených do působnosti jednotlivých krajů. Objemy výdajů převedených jednotlivým krajům se výrazně liší, tudíž se výrazně liší i procentní podíly jednotlivých krajů na sdílených daních (…). Nelze akceptovat návrhy na rozdělení daňových výnosů dle počtu obyvatel jednotlivých krajů, neboť by došlo ke zcela neodůvodnitelným rozdílům (nárůst u hl. města Prahy, Moravskoslezského a Ústeckého kraje), naopak u jiných krajů by nebyly převedené činnosti finančně vůbec zabezpečeny“.

Schváleno však nebylo původní (.pdf, str. 3) znění návrhu, které počítalo s podílem Středočeského kraje 11,6 %, nýbrž pozměňovací návrh (.pdf, str. 2) výboru pro vědu a vzdělání, který podíl tohoto kraje zvýšil na současných 13,8 %. Naopak podíl hlavního města Prahy se snížil ze 7,1 % na 3,1 %. V zápise z jednání výboru, bohužel není tento pozměňovací návrh nijak zdůvodněn (.pdf, str. 9). Určitá specifika Středočeského kraje tedy jsou v současné úpravě kompenzována právě vyšším podílem na výnosech ze sdílených daní.

Je pravdou, že Středočeský kraj má dle dat (.pdf, str. 4) Ředitelství silnic a dálnic nejvyšší délku silnic II. a III. tříd. Zároveň je pravdou, že příjmy jednotlivých krajů jsou nastaveny pevným podílem na celkovém výnosu ze sdílených daní. Přesto však hodnotíme výrok jako zavádějící, neboť i přes to, že délka silnic neovlivňuje daňové příjmy krajů přímo, při výpočtu podílů jednotlivých krajů byly brány v úvahu obecně dosavadní náklady na převedené povinnosti, včetně údržby silnic. Středočeský kraj má navíc podíl na výnosu ze sdílených daní větší, než by dle důvodových zpráv odpovídalo jeho podílu na výdajích.

Antonín Fryč

Hovořili jsme třeba o D3, která je pořád skloňovaná a která se trasuje a kudy povede, tak se určuje už 30 let.
Regiony
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Do plánu dálniční sítě byla dálnice D3 doplněna v roce 1987, tedy před 33 lety. První část byla zprovozněna v letech 1991–1994 a výstavba stále pokračuje.

Dálnice D3 by měla vést z Prahy, přes Tábor a České Budějovice až do Rakouska. Aktuálně je v provozu úsek od Nové Hospody až k Veselí nad Lužnicí. 29. března 2019 (.pdf, str. 4) pak byla zahájena stavba úseku Hodějovice–Třebonín, která bude měřit 12,5 km. 17. dubna 2019 (.pdf, str. 4) se začalo stavět na úseku Úsilné–Hodějovice, úsek bude měřit 7 km. Oba úseky by pak měly být hotové do roku 2023.

K trase dálnice D3 probíhaly studijní práce už v 70. letech minulého století. Plány (.pdf, str. 5) dálniční sítě, tehdy ještě v Československu, byly o dálnici D3 doplněny ale až v roce 1987, tedy před 33 lety. „Po vzniku samostatné České republiky potvrdila v roce 1993 vláda ČR rozsah své dálniční sítě a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005, a to včetně dálnice D3. Ta zůstala součástí strategických plánů až do února 1997, kdy vláda z úsporných důvodů vyňala dálnici D3 ze svých plánů. V roce 1999 se ale opět dálnice D3 stala součástí koncepce výstavby dálniční sítě ČR, a to podle strategického materiálu Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010.“ První část úseku Chotoviny–Tábor byla pak zprovozněna v letech 1991–1994.

Zdroj: dalniced3.cz (.pdf, str. 4, stav k roku 2016)

Antonín Fryč

A když už ministr dopravy nakonec vystoupil a řekl: „Ne, bude to západní varianta“ (dálnice D3, pozn. Demagog.cz). Prostě jenom to je možné, tak nakonec přijde předseda vlády a řekne, že to ještě není uzavřeno a že se ještě o tom bude diskutovat.
Doprava
Krajské volby 2020
Nepravda
Ministr dopravy Karel Havlíček v září na jednání středočeských starostů uvedl, že stojí za západní variantou vedení D3. Již předtím se premiér Babiš sešel s odpůrci vedení dálnice, nenaznačil však, že by se varianta měla měnit.

Antonín Fryč zde hovoří o dálnici D3, která má spojit Prahu a jižní Čechy s rakouskými hranicemi. 

O výstavbě D3 se rozhodlo v roce 1987. První úsek dálnice byl otevřen v roce 1991 a představuje obchvat města Tábor. V následujících letech se zprovoznilo několik dalších částí. Avšak o trase vedoucí přes Středočeský kraj se vede již několik let vášnivá debata.

V roce 2005 se Vláda ČR usnesla na výběru trasování D3 ve variantě „stabilizované“, která by vedla přes Posázaví a která by podle některých méně omezovala obyvatelstvo, avšak představovala by větší riziko pro přírodu. Nesouhlas s tímto „stabilizovaným“ vedením dálnice vyjádřil v roce 2007 tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík, ale i spousta ekologů a přilehlých obcí. Na podnět od Bursíka [usnesení vlády č. 1064/2007 (.doc, str. 2)] byla zřízena skupina odborníků, která měla za úkol zhodnotit jiné varianty vedení dálnice.

Následně byla zpracována studie (.pdf), která porovnávala dvě možnosti – západní (původně „stabilizovaná“) a východní. Kvůli pokračující neschopnosti shodnout se na jedné variantě, komise expertů v roce 2009 odhlasovala variantu západní. Na základě usnesení vlády č. 431/2010 (.pdf) byla potvrzena západní možnost realizace dálnice.

Ředitelství silnic a dálnic nechalo zpracovat potřebnou dokumentaci pro EIA (Environmental Impact Assessment), která byla dokončena v roce 2010. V závěrečném stanovisku EIA byla většina dotčených orgánů pro západní variantu.

V letech 2013–2014 proběhl geologický průzkum území a také byla v tomto období podána žaloba (.pdf) několika subjekty na zrušení Zásad územního rozvoje Středočeského kraje („závazný dokument pro obce, které nemají koridor dálnice vymezen a musí ho zapracovat do svých územních plánů"). Krajský soud v Praze jejich žalobě vyhověl a ZÚR zrušil. V roce 2015 byla schválena nová aktualizace ZÚR Středočeského kraje a začaly geodetické a projektové práce.

Již 2. září 2020 se premiér Andrej Babiš sešel s odpůrci západní varianty (iniciativa zvaná Alternativa středočeské D3) dostavby dálnice a diskutoval s nimi nad variantami trasování dálnice. Podle serveru Aktuálně.cz Babiš po jednání uvedl, že „má zájem pochopit řešení, které spolek navrhuje“ a mluvčí vlády Jana Adamcová pouze uvedla, že se premiér „s návrhem rád seznámí detailněji“. Zdůraznila však, že premiér Babiš zároveň prohlásil, že trasa je zcela v kompetenci ministra dopravy. Ministr dopravy Karel Havlíček (ANO) přitom podle mluvčí opakovaně zcela jasně uvedl, že jiná varianta než D3 přes Posázaví nepřipadá v úvahu. Další schůzka s Alternativou středočeské D3 je naplánována na říjen.

Ministr dopravy Karel Havlíček následně na jednání středočeských starostů v Praze 15. září 2020 uvedl, že podporuje západní variantu trasování D3, tedy přes Posázaví. Jednání se účastnil i premiér Babiš a řekl, že bude o přednesených argumentech starostů přemýšlet.

Není však pravdou, že by Andrej Babiš prohlásil, že ve věci polohy dálnice D3 nic „není uzavřeno a že se ještě o tom bude diskutovat“, a to ani po schůzce se zástupci Alternativy středočeské D3, ani po jednání se středočeskými starosty.

Robin Povšík

V tomto roce je do dopravy, myšleno do oprav, údržby, investic, dáváno skoro 3,5 miliardy korun.
Nepravda
Dle krajského rozpočtu je v roce 2020 do oprav, údržby a investic v dopravě investováno přibližně 5 miliard korun.

rozpočtu (.xlsx, Kapitola 04 + Kapitoly – shrnutí BV a INV) Středočeského kraje na rok 2020 je vyčleněno 1 522 725 000 korun jako příspěvek na běžné opravy a udržování v rámci příspěvkové organizace Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje. Dále poskytuje 30 950 000 korun na opravu a údržbu majetku silnic jako takových. Celkem pak v součtu oprav a údržeb společně s výdaji investičního charakteru kraj letos investuje do dopravy celkem 4 188 258 000 korun, tedy lehce přes 4 miliardy.

Původní rozpočet kraje byl ale v průběhu roku navyšován. Podle schválených rozpočtových opatření (RO)(.xlsx) byl rozpočet v kapitole 04 – Doprava navýšen celkem o 0,75 mld. Kč z dotací Státního fondu dopravní infrastruktury (viz RO č. 34, str. 12; 91, str. 14; 111, str. 7; 129, str. 19; 141, str. 5) a programu IROP (viz RO č. 156, str. 6). Z toho je na opravy a údržbu určeno 0,27 mld. Kč a 0,48 mld. Kč na výstavbu a modernizaci.

Celkem tedy celkový objem peněz určených na silnice vychází na 4,94 mld. Kč, z čehož 1,8 mld. Kč jde na údržbu a opravy.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož nepřesnost, které se Robin Povšík dopustil (1,5 miliardy korun), převyšuje naši míru tolerance 10 %.

Robin Povšík

Kraj připravil studii a již dneska projektuje první parkoviště v systému Park and Ride.
Doprava
Neověřitelné
Bohužel se nám nepodařilo potvrdit či vyloučit, zda kraj skutečně nějaké záchytné parkoviště projektuje. S dotazem na přípravu projektu jsme se obrátili na krajský úřad, bohužel jsme do dnešního dne neobrželi odpověď.

Středočeský kraj si v roce 2019 objednal studii možností výstavby parkovišť na svém území, na jejímž základě projektuje nová parkoviště. Informace o studii lze najít ve smlouvě (.pdf) o jejím zpracování a v dodatku (.docx) této smlouvy, vydaném v květnu 2020.

Ve smlouvě (.pdf, str. 1, 9–15) je popsáno umístění 11 plánovaných parkovišť P+R v rámci Středočeského kraje (např. Říčany-západ, Dubenec a další) a také je v ní obsažena informace o tom, co všechno má studie obsahovat (analýzu současného stavu, návrh řešení, analýzu finančního rámce projektu). V dodatku (.docx, str. 2, 4–9) lze také najít první výsledky studie – např. o vybraných místech, na kterých nelze parkoviště postavit, a také o vybraných místech, na kterých je naopak lze postavit, příp. v jaké podobě apod.

Bohužel se nám ale nepodařilo dohledat žádné informace, že by se v některém z případů již započalo s přípravou konkrétního projektu. Ve vyhledávači veřejných zakázek Středočeského kraje pak není žádná probíhající či již uzavřená zakázka na parkoviště či parkovací dům P+R. Protože však nemůžeme vyloučit, že se na projektu skutečně pracuje, např. interně v rámci úřadu, hodnotíme výrok jako neověřitelný. S dotazem, zda je skutečně na určitém projektu již pracuje, jsme se obrátili na krajský úřad. Do dnešního dne jsme bohužel neobdrželi odpověď.

Petra Pecková

My jsme tedy to parkoviště (typu P+R, pozn. Demagog.cz) opravdu postavili. Ty pozemky nebyly města Mnichovice, byly Správy železniční dopravní cesty. My jsme je vykupovali, vykupovali jsme je pak od státu samozřejmě, protože je to státní podnik. Stejně tak jako sousední obec Mirošovice. Společně jsme museli žádat o dotaci z ITI, museli jsme to postavit.
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Petra Pecková je starostkou Mnichovic, v nichž byla v červnu 2020 dokončena výstavba parkoviště P+R, stejně jako ve vedlejších Mirošovicích. V obou případech musel být pro stavbu vykoupen pozemek. V případě Mnichovic od SŽDC, v případě Mirošovic od soukromého vlastníka.

Petra Pecková (STAN) zde hovoří o záchytných parkovištích typu P+R („park and ride“, česky „zaparkuj a jeď“), o nichž mluvil (video, čas 01:35:50) její předřečník Robin Povšík (ČSSD).

Mnichovice, v nichž je Petra Pecková starostkou, záchytné parkoviště P+R dostavěly v červnu 2020. Dle projektu (.pdf) této stavby leží parkoviště svou největší částí na pozemku s parcelním číslem 1717/8, okrajově pak i na dvou dalších parcelách (.pdf, str. 1). V registru smluv lze dohledat smlouvu mezi Mnichovicemi a Správou železniční dopravní cesty na odkup pozemku s parc. č. 1717/8 v ceně 527 tisíc korun (.pdf, str. 2).

Tento odkup musela odsouhlasit také vláda, která tak učinila usnesením č. 825 „o souhlasu s převodem nepotřebného majetku se kterým má právo hospodařit Správa železniční dopravní cesty, státní organizace“ (.pdf) z 29. listopadu 2017. Jak se lze přesvědčit, mezi tímto majetkem byl i zmiňovaný pozemek v Mnichovicích (.pdf, str. 3).

Dodejme, že Správa železnic je státní organizací, která hospodaří s majetkem státu. Není tedy „státním podnikem“, jak ve výroku uvádí Petra Pecková, v právním slova smyslu.

Co se týče Mirošovic, tato obec dostavěla své parkoviště P+R (.pdf, str. 1) na konci června 2020. Podařilo se nám nalézt oznámení (.pdf) o zahájení stavebního řízení, podle něhož toto parkoviště leží na parcelách s čísly 691/2 a 1922/20 (.pdf, str. 1). První jmenovanou parcelu o výměře 1 901 m² město odkoupilo (.pdf, str. 5–6) od soukromého majitele za 800 tisíc korun. Informace o druhé menší parcele, která podle katastru nemovitostí zabírá plochu 732 m², se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili na starostu obce Mirošovice. Podle jeho vyjádření pak je tento pozemek ve vlastnictví obce již dlouhou dobu (a byl jím tedy ještě před výstavbou parkoviště).

Na závěr doplňme, že obě obce, tedy Mnichovice (.pdf, str. 1) i Mirošovice, získaly na stavbu svých parkovišť P+R finanční podporu pomocí tzv. integrované teritoriální investice (ITI) (.pdf, str. 11) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Petra Pecková

A aby toho nebylo málo, tak ještě se například na vykoupení toho pozemku nevztahovala ani podpora dotační ze strany právě dotačního orgánu, protože se nevztahuje na nákupy od státu, takže jsme to museli zcela zaplatit.
Krajské volby 2020
Regiony
Neověřitelné
Město Mnichovice koupilo pozemek, na němž stojí záchytné parkoviště P+R, od Správy železnic za 527 tisíc korun. Zda může být převod pozemku od státu způsobilým výdajem pro evropské dotace, se nám bohužel nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.

Město Mnichovice, v nichž je Petra Pecková starostkou, v červnu 2020 dostavělo záchytné parkoviště P+R. Dle projektu (.pdf) leží toto parkoviště svou největší částí na pozemku s parcelním číslem 1717/8. V registru smluv lze dohledat smlouvu mezi Mnichovicemi a Správou železnic (dříve Správa železniční dopravní cesty) na odkup pozemku s parc. č. 1717/8 v ceně 527 tisíc korun (.pdf, str. 2).

Dodejme, že Správa železnic je státní organizací, která hospodaří s majetkem státu. Prodej zmiňovaného pozemku v Mnichovicích (.pdf, str. 3) pak odsouhlasila (.pdf) také vláda.

Na projekt parkoviště získaly Mnichovice dotační podporu pomocí tzv. integrované teritoriální investice (ITI) (.pdf, str. 1) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Podmínky získání dotace na nákup pozemku pak upravují Obecná pravidla pro žadatele a příjemce IROP (.pdf, str. 126) nebo například Specifická pravidla pro žadatele a příjemce integrovaných projektů ITI (.pdf, str. 30). V těchto dvou dokumentech ani v jiných veřejně dostupných zdrojích se nám nicméně nepodařilo dohledat, zda je z dotační podpory vyloučen nákup pozemku od státu. Nicméně nemůžeme vyloučit, že pravidlo, na jehož základě by úplatné převody majetku od státu nebyly způsobilými výdaji pro evropské dotace, není zakotveno přímo v evropské legislativě. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na závěr doplňme, že Mnichovice plánovaly koupit pozemek nejméně od roku 2016 (.pdf, str. 11). Tehdy město odhadovalo cenu pozemku na zhruba 400 tisíc korun a výši dotací na 0 %.

Petra Pecková

A ještě aby toho nebylo málo, tak jsme museli teď vlastně vyřídit všechny záležitosti týkající se bezbariérovosti (parkoviště v Mnichovicích, pozn. Demagog.cz) a napojení bezbariérového na nádraží.
Krajské volby 2020
Doprava
Zavádějící
Petra Pecková upozorňuje na fakt, že parkoviště P+R v Mnichovicích zbudovalo město, a ne kraj. Bylo by ale zavádějící tvrdit, že bezbariérové napojení parkoviště (tedy městského projektu) na bezbariérový podchod v jeho těsné blízkosti by měl zajistit někdo jiný než právě město.

Pro lepší pochopení výroku se nejprve zaměřme na jeho kontext v rámci debaty. Petra Pecková (STAN) v předvolební debatě kritizovala (čas 1:37:07) podle ní nedostatečnou aktivitu Středočeského kraje při spolupráci s obcemi, což dokládá tím, že kraj nijak nepodpořil město Mnichovice, v němž je starostkou, při výstavbě záchytného parkoviště u místního nádraží. Uvádí, že Mnichovice samy, bez pomoci kraje, musely vykupovat pozemek od Správy železnic a společně s Mirošovicemi žádat o dotaci.

Petra Pecková ve výroku hovoří o bezbariérovosti nádraží v Mnichovicích. V těsné blízkosti nádražního podchodu toto město v roce 2020 vybudovalo záchytné parkoviště P+R (.pdf). Na fotografiích z výstavby parkoviště pak lze zmiňovaný podchod dobře spatřit (pro porovnání doplňujeme také snímek z Mapy.cz z doby ještě před stavbou).

Dle informací na webu města Mnichovice tento bezbariérový podchod (str. 10) s přístupovým chodníkem nechala postavit Správa železnic už v roce 2009. Českými drahami je přístup do budovy stanice popisován jako bezbariérový, stejně jako „přístup na všechna nástupiště“ například v jízdním řádu z roku 2014 (.pdf, str. 1 a 11).

Petra Pecková „bezbariérovým napojením na nádraží“ pravděpodobně myslí napojení prostoru parkoviště na prostor nádraží. V projektu (.pdf) na stavbu záchytného parkoviště lze nalézt chodníkovou rampu se sklonem 12,5 %. Dokument přiložený k zadání veřejné zakázky na stavbu parkoviště uvádí (.zip, dokument A..doc, str. 8), že tato šikmá rampa je navržena „pro bezbariérový vstup z parkoviště do podchodu“. Doplňme, že podle informací k projektu nicméně i přes tyto skutečnosti „došel hodnotící orgán k závěru, že mnichovické nádraží bezbariérové není“.

Zdůrazněme, že zmiňovaná rampa je pak do prostoru parkoviště zcela zakomponovaná a stavba parkoviště byla projektem města, což Petra Pecková před tímto výrokem uvedla (čas 1:37:07). Bylo by tak poněkud zavádějící tvrdit, že záležitosti týkající se napojení na chodník v těsné blízkosti by měl řešit někdo jiný než právě město, jak ve výroku naznačuje Petra Pecková.

Petra Pecková

(...) bezbariérovost (nádraží v Mnichovicích, pozn. Demagog.cz), kterou řešíme za Správu železniční a dopravní cesty.
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Město Mnichovice postavilo v roce 2020 chodník s bezbariérovými prvky, který vede k nádražní budově. Stavba probíhala z části i na pozemcích vlastněných Správou železnic.

Petra Pecková (STAN) zde hovoří o bezbariérovosti nádraží v Mnichovicích, tedy ve městě, v němž je starostkou

V těsné blízkosti nádražního podchodu toto město v roce 2020 vybudovalo záchytné parkoviště P+R (.pdf). Město v dokumentu přiloženém k zadání veřejné zakázky na stavbu parkoviště uvádí (.zip, dokument A, .doc, str. 8), že „pro bezbariérový vstup z parkoviště do podchodu je navržena šikmá rampa se sklonem 12,5 %“. Musíme však dodat, že podle informací k projektu i přes tyto skutečnosti „došel hodnotící orgán k závěru, že mnichovické nádraží bezbariérové není“.

Město Mnichovice kromě parkoviště P+R také v okolí nádraží v létě 2020 nechalo vybudovat (.pdf, str. 3) nový chodník. Součástí tohoto projektu byla i „bezbariérová místa pro přecházení s prvky pro bezpečný a samostatný pohyb zrakově postižených“ v ulici vedoucí k nádraží. Dle stavebního záměru (.pdf, str. 1) měla stavba probíhat z části i na pozemcích (parc. č. 1717/1 a 1717/6), které dle katastru nemovitostí vlastní Správa železnic. Jelikož se tedy jedná o chodník, jenž vede k nádraží v Mnichovicích a jenž leží také na pozemcích Správy železnic, lze do určité míry říci, že město Mnichovice skutečně částečně „řeší bezbariérovost za Správu železnic“.

Doplňme, že přístup do nádražní budovy nádraží v Mnichovicích je Českými drahami popisován jako bezbariérový, stejně jako „přístup na všechna nástupiště“. A to například v jízdním řádu z roku 2014 (.pdf, str. 1 a 11). Součástí nádraží je i zmiňovaný bezbariérový podchod (str. 10) s přístupovým chodníkem, který nechala postavit Správa železniční dopravní cesty už v roce 2009.

Radek Rozvoral

Dopravní obslužnost není dělána až do těch nejmenších měst a obcí, například Kamenice, Struhařov nebo Velkopopovicko. Tam autobusy nikam nezajíždějí a lidi musí chodit pěšky do jiných vesnic
Doprava
Krajské volby 2020
Nepravda
Dopravní obslužnost ve Středočeském kraji je zajišťována do menších měst, a to i spoji mířícími do Prahy. Obce Kamenice, Struhařov a Velké Popovice obsluhuje několik autobusových linek. Dopravně obslouženy jsou i části obcí s těmito názvy. Výjimkou je Kamenice v Klučovicích.

Zásady dopravní obslužnosti Středočeského kraje jsou obsaženy v plánu dopravní obslužnosti (.pdf) kraje na období 2016–2020. Cílem tohoto plánu je vylepšit a sjednotit dopravní situaci Prahy a Středočeského kraje. Kraj přitom dle plánu (.pdf, str. 78) opravdu nemá na starost dopravní obslužnost veškerých obcí. Plán rozděluje dopravní obslužnost na základní, tu má v kompetenci kraj, a ostatní. V rámci ostatní dopravní obslužnosti sjednávají jednotlivé linky samy obce.

Co se týče obslužnosti vyjmenovaných obcí, Kamenici obsluhuje pět linek veřejné autobusové dopravy. Tři z nich (335, 337, 339) umožňují přímou dopravu do Prahy a zpět. Autobusové linky pak zajíždějí i do Nedrahovic a Dobšína, jejichž části se také jmenují Kamenice v Nedrahovicích a Dobšíně. Dopravně obsloužena však není Kamenice v Klučenicích.

Obcí Struhařov je pak hned několik. Tou první, v okrese Praha-východ, projíždí tři autobusové linky. Struhařov v okrese Benešov pak obsluhuje deset autobusových linek, přičemž čtyřmi (350920, 200020, 176101, 160570) je možné se dostat do Prahy. V případě Struhařova v Kamenici je autobusová zastávka vzdálená cca 500 metrů.

Co se týče posledních zmiňovaných Velkých Popovic, zde jsou pouze dvě linky, kdy jedna z nich (282461) umožňuje dopravu do výše zmíněných Kamenic a druhá (100363) představuje přímý spoj do Prahy.

Radek Rozvoral

(…) 42 % obyvatel Středočeského kraje žije v obcích do dvou tisíc obyvatel, což je vlastně rarita Středočeskýho kraje, (…).
Krajské volby 2020
Regiony
Pravda
Podle posledních dostupných údajů ČSÚ žije v obcích s méně než 2 000 obyvatel 40,65 % všech obyvatel Středočeského kraje. Takto vysoký podíl lidí žijících v malých obcích není ve srovnání s jinými kraji obvyklý.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo k 31. prosinci 2019 na území Středočeského kraje celkem 1 144 obcí s celkovým počtem obyvatel 1 385 141. Z toho v obcích s počtem obyvatel do 2 000 žilo celkem 563 089 lidí, tedy 40,65 % všech obyvatel kraje. Údaj uváděný Radkem Rozvoralem se pohybuje v mezích námi tolerované míry nepřesnosti.

Srovnáme-li v uvedeném ohledu Středočeský kraj s ostatními kraji České republiky, pak je tento vysoký podíl lidí žijících v obcích do 2 000 obyvatel vyšší pouze v kraji Vysočina (44,16 %). V rámci České republiky má tak Středočeský kraj skutečně neobvykle vysoký podíl obyvatel žijících v menších obcích.

Jiří Snížek

(...) zabývá se tím (rozkrádáním rozpočtu infrastruktury, pozn. Demagog.cz) policie, například tím, že pan Chejn a pan Dvořák jsou přátelé z Ratboře a jeden prořezává stromy a vaří polívku a druhý mu na to dává peníze (...)
Pravda
Policie vyšetřuje zakázky zadané ředitelem Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje Zdeňkem Dvořákem na údržbu zeleně podél silnic firmě Roberta Chejna, která se předtím takovou činností nikdy nezabývala.


Zakázky na prořezávání stromů podél silnic začala ve Středočeském kraji vyhrávat firma patřící šéfkuchaři a podnikateli Robertu Chejnovi, která se se touto činností nikdy předtím nezabývala.



Roberta Chejna pojí s ředitelem Krajské správy a údržby silnic Zdeňkem Dvořákem středočeská vesnice Ratboř u Kolína, kde Chejn provozuje svou restauraci a ředitel Dvořák pár desítek metrů opodál vlastní dům. 


Podnikatel Chejn od Středočeského kraje dostal dvě zakázky na údržbu zeleně podél silnic dohromady za 900 tisíc korun. Dva znalecké posudky, které nechal vypracovat středočeský zastupitel Michael Pánek (ODS), zjistily, že až na malé výjimky stromy nikdo neořezával několik let.

„Šlo zjevně o zaplacení neprovedených prací,“ napsala soudní znalkyně Ilona Dundychová do závěrů svých posudků.

Zastupitel Pánek podal trestní oznámení, ve kterém upozorňuje, že Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje zakázky úmyslně dělí na menší části, aby je mohla zadávat bez soutěže vybraným dodavatelským firmám, přičemž celkové škody odhaduje na minimálně 1 miliardu korun. Hejtmanství v čele s Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO) podle něj kvůli špatnému hospodaření přijde ročně o více než 200 milionů korun. Vedení kraje pochybení odmítá.

Policie tyto zakázky prověřuje. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali v únoru 2020 na Krajské správě a údržbě silnic Středočeského kraje.

„Mohu uvést, že náš útvar provádí úkony trestního řízení. Dozor vykonává Krajské státní zastupitelství v Praze,“ uvedl mluvčí policejní centrály Jaroslav Ibehej.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož policie opravdu vyšetřuje možné manipulace s veřejnými zakázkami Středočeského kraje v oblasti infrastruktury, a to včetně případu údržby zeleně firmou Roberta Chejna.

Jiří Snížek

(…) kraj platí základní dopravní obslužnost a obce platí ostatní dopravní obslužnost.
Pravda
Kraje skutečně zajišťují veřejnou dopravu v rámci základní dopravní obslužnosti. Obce pak v případě ostatní dopravní obslužnosti zajišťují spoje nad rámec kraje.

Dle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, se na zajištění dopravní obslužnosti podílí obce i kraje. Dopravní obslužností se rozumí „zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu“.

Kraj podle § 3 daného zákona „zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu a se souhlasem jiného kraje v jeho územním obvodu. (…) Obec zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje“. Také dle Plánu dopravní obslužnosti Středočeského kraje (.pdf, str. 78) pro období 2016–2020 je dopravní obslužnost dělena na základní a ostatní. V základní je objednatelem dopravy kraj, v ostatní jednotlivé obce nebo svazky obcí. Ostatní dopravní obslužnost tak zajišťuje dopravní spoje nad rámec těch, které jsou vyjednány krajem.

Jiří Snížek

A od dob Ratha některé ty obce tu ostatní dopravní obslužnost nemusí platit a některé ano.
Neověřitelné
Nepodařilo se nám ověřit, zda nějaké obce za zajištění ostatní dopravní obslužnosti platit nemusí a zda je to výsledek politik z dob, kdy byl David Rath středočeským hejtmanem.

Jiří Snížek hovoří o dopravní obslužnosti, kterou se dle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, rozumí „zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu“. Ta se dále dělí (.pdf, str. 78) na základní dopravní obslužnost, kterou zajišťují kraje, a ostatní dopravní obslužnost, která je placena obcemi na území dané obce nad rámec sjednané dopravy krajem. 

V době, kdy byl David Rath hejtmanem, se o dopravě vedly obsáhlé spory. Vedení kraje se na jaře 2011 snažilo poměrně razantně rušit některé dopravní spoje. Odůvodňovalo omezování spojů škrty ve výdajích na veřejnou dopravu a tyto kroky se setkaly s poměrně negativní reakcí některých obcí. Následně se kraj rozhodl vypovědět smlouvy všem autobusovým dopravcům a uzavřít nové, s lepšími podmínkami. To se opět setkalo s kritikou a strachem z kolapsu veřejné dopravy. Hejtman se také pokoušel připojit k této iniciativě i jednotlivé obce a v červenci 2011 se v otevřeném dopisu obracel na starosty, aby také dopravcům vypověděli smlouvy v rámci ostatní dopravní obslužnosti. V této souvislosti také prohlásil: „My zajišťujeme a zajistíme základní dopravní obslužnost pro celý kraj. Některé obce nad to samy zajišťují další linky jako určitý nadstandard pro svoji obec. Oba systémy mohou existovat úplně odděleně.

Nepodařilo se nám ale ověřit, zda v této době došlo k nějakým dohodám, že některé obce ostatní dopravní obslužnost platit musí a jiné ne. Nebyli jsme schopní zjistit, zda existují obce, které za ostatní dopravní obslužnost neplatí nic. Nevíme, zda v případě, že nějaká obec teoreticky za ostatní dopravní obslužnost nemusí platit, je toto výsledkem nějakého Rathova zásahu do systému anebo jen důsledkem toho, že v rámci zajištění dopravní obslužnosti je obec plně obsloužena dopravními spoji zajištěnými krajem, a tudíž další dopravní spoje nepotřebuje. 

Jaroslava Pokorná Jermanová

(…) standardy dopravní obslužnosti už jsou ve finále. Čeká se na další zastupitelstvo, aby se tím zaobíralo, protože jsme nepovažovali za správné těsně před koncem funkčního období to předkládat zastupitelstvu.
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
V dubnu 2020 byla vypsána veřejná zakázka na přípravu Plánu dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2021–2025. V květnu pak byla se zhotovitelem podepsána smlouva, dle které měl být tento plán hotový v polovině července 2020. Zastupitelstvu tento plán předložen nebyl.

V souladu se zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, zpracoval Středočeský kraj Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2016–2020.

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2016–2020 (.pdf, str. 110) definuje následující standardy dopravní obslužnosti:

  • dostupnost zastávek (místní, časová),
  • minimální rozsah obslužnosti (počty spojů, intervaly, pro různá období),
  • maximální obsazenost vozidel (pro různá období, druhy dopravy i oblasti).

Hejtmanka Pokorná Jermanová však má zjevně na mysli standardy dopravní obslužnosti, popř. plán dosud neschválený, tedy na roky 2021 a následující. Na vypracování Plánu dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2021–2025 byla v dubnu vypsána veřejná zakázka. Smlouva (.doc, str. 8) na vyhotovení plánu pak byla podepsána 20. května. První návrh plánu měl být vypracován do 30 dnů od uzavření smlouvy, finální návrh pak do 60 dnů (.doc, str. 3), tedy do poloviny července.

Na jednáních zastupitelstva v červenci (.doc), srpnu (.doc) a ani v září (.doc) přitom tento plán nebyl projednán.

Jaroslava Pokorná Jermanová

D3 je v realizaci. My stavíme vlastně podpůrné stavby D3, dostali jsme na ně 3 miliardy, obchvat Jesenice, první část je hotová, druhá se začíná stavět.
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
SFDI poskytl Středočeskému kraji finance ve výši 3,136 mld. Kč na dodatečné stavby dálnice D3. Z těchto zdrojů byla postavena již dokončená první etapa obchvatu Jesenice, druhá etapa na ni navazuje, ta bude financována buď z rozpočtu kraje, nebo pomocí IROP.

Dálnice D3 má vést od Prahy přes Tábor a České Budějovice až do Rakouska, má být dlouhá 172 km, nyní je 70 km v provozu, 19 km ve výstavbě a 83 km v přípravě. Na území Středočeského kraje jsou všechny úseky dálnice v přípravě, jedná se o úseky: Praha – Jílové u Prahy, Jílové u Prahy – Hostěradice, Hostěradice – Václavice, Václavice – Voračice a Voračice – Nová Hospoda. Předpokládané zahájení výstavby všech těchto úseků je v roce 2024, zprovoznění poté v roce 2028.

Dálnice D3 začíná v mimoúrovňové křižovatce s Pražským okruhem u Jesenice.

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Stavba první části obchvatu Jesenice začala v srpnu 2019 a provoz byl zahájen 18. září 2020. Stavba druhé části bude směřovat východním směrem, stavební povolení bylo vydáno již v lednu 2020. Dokončení se zatím předpokládá v září 2021.

Stavbu může zbrzdit možný archeologický nález, neboť protíná území s doloženým polykulturním osídlením (mladší a pozdní doba bronzová, doba halštatská). V této souvislosti je doporučeno následující: „V případě, že bude učiněn archeologický nález, je provozovatel stavby povinen zastavit práce a zajistit odborný dozor a umožnit dle § 22 zákona ČNR č. 20/1987 Sb. archeologický výzkum po dobu nezbytně nutnou, jehož náklady bude hradit investor stavby. V předstihu před zahájením stavebních prací je proto nutné uzavřít smlouvu o provádění Základního archeologického průzkumu“ (.pdf, s. 94-95).

Středočeský kraj investorsky zajišťuje stavby II/101 Jesenice obchvat – I. etapa, II/105 Severní obchvat Jílového u Prahy a Vestecká spojka II. etapa a MÚK D1 – Exit 4. Finance jsou kraji poskytnuty prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a dosahují výše 3,136 mld. Kč. Hejtmanka Pokorná Jermanová ještě uvedla, že kraj bude ze svého rozpočtu či s pomocí Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) financovat další stavby: „Ze svého rozpočtu a pomoci IROP, popř. dalších dotačních titulů, však hodláme ještě investorsky zajistit a uhradit stavby silnice II/101 Jesenice, obchvat – II. etapa, Heřmaničky – obchvat, přeložku k sjezdu z D3 u Hostěradic a stavbu obchvatu Netvořice. Všechny tyto stavby už rovněž procházejí zevrubnou investorskou přípravou.“

Jaroslava Pokorná Jermanová

Severní část obchvatu Jílového se realizuje.
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Plánovanou stavbu severní etapy obchvatu Jílového budou dle zveřejněné smlouvy provádět firmy PRAGOPROJEKT, a.s. a INFRAM a.s.

Obchvat Jílového tvoří jižní část plánovaného dálničního úseku Praha-Jílové u Prahy dálnice D3. Obchvat Jílového bude mít severní a jižní etapu a bude napojen na mimoúrovňovou křižovatku Jílové (.pdf, str. 2).

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Stavba severní etapy obchvatu Jílového u Prahy je financována prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a je na ni vyčleněna částka ve výši 141 648 744 Kč. V rámci přípravy byly dokončeny geodetické podklady, zpracován geotechnický průzkum a hydrologické posouzení.

V srpnu 2020 byla v Registru smluv zveřejněna Prováděcí smlouva na realizaci stavby uzavřená mezi Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje a firmami PRAGOPROJEKT, a.s. a INFRAM a.s., můžeme tedy konstatovat, že stavba je v procesu realizace.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Připravuje se obchvat Netvořicka.
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Stavba obchvatu Netvořice je v přípravě, podle posledních údajů se čeká na schválení územního řízení.

Obchvat Netvořice bude součástí dálnice D3 na jejím úseku Hostěradice – Václavice.

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Směrem k obci Netvořice má dálnici křížit přeložka silnice III/1057 (Chleby – Netvořice), kvůli čemuž bude vybudován most Netvořice a následně silnice III/1065, která však dálnici bude míjet nadjezdem (.pdf, s. 2).

V červnu 2017 byla ohledně stavby obchvatu Netvořice podepsána Prováděcí smlouva (.pdf) mezi Středočeským krajem a stavební firmou PRAGOPROJEKT, a.s. Dalším dokumentem k plánované stavbě je rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje z října 2018 o tom, že obchvat Netvořice nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle údajů ze začátku roku 2020 platilo, že pro stavbu byly vydány závěry zjišťovacího řízení, následně proběhlo zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a je podána žádost o územní řízení. 

Stavba obchvatu Netvořice bude finančně uhrazena buď z rozpočtu kraje, nebo pomoci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jak dříve uvedla hejtmanka Pokorná Jermanová: „Ze svého rozpočtu a pomoci IROP, popř. dalších dotačních titulů, však hodláme ještě investorsky zajistit a uhradit stavby silnice II/101 Jesenice, obchvat – II. etapa, Heřmaničky – obchvat, přeložku k sjezdu z D3 u Hostěradic a stavbu obchvatu Netvořice. Všechny tyto stavby už rovněž procházejí zevrubnou investorskou přípravou.“

Jaroslava Pokorná Jermanová

Vestecká spojka a mimoúrovňová křižovatka zatím realizovat nejde, protože není dokončený okruh D0.
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Vesteckou spojku bude možné zprovoznit teprve po zprovoznění úseku D0 Běchovice – dálnice D1.

Vestecká spojka bude sloužit jako součást dálnice D3, kterou napojí na Pražský okruh (dálnice D0). Projekt má dvě etapy – první byla zprovozněna v roce 2010, druhá etapa včetně MÚK D1 - Exitu 4 se nachází ve fázi projektové přípravy. Součástí má být i mimoúrovňová křižovatka.

Zdroj: vesteckaspojka.cz

Plné zprovoznění Vestecké spojky je možné teprve po zprovoznění úseku D0 Běchovice – dálnice D1, do té doby není možné stavbu uvést ani do zkušebního provozu. Předpokládané zahájení výstavby tohoto úseku je v roce 2021, v roce 2025 poté předpokládané zprovoznění.

Středočeský kraj investorsky zajišťuje některé stavby náležící k dálnici D3. Finanční prostředky na Vesteckou spojku – II. etapu a MÚK D1 – Exit 4 jsou poskytnuty Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI). Mimo to SFDI podpoří také stavby II/101 Jesenice obchvat – I. etapa a II/105 Severní obchvat Jílového u Prahy. Celková výše finanční podpory má činit 3,136 mld. Kč.

Zdeněk Štefek

A dokončení té integrace bude stát ještě dalších 160 000 000 Kč.
Doprava
Krajské volby 2020
Neověřitelné
Nepodařilo se nám dohledat předpokládanou cenu dokončení dopravní integrace ve Středočeském kraji.

Z dostupných zdrojů nebylo možné zjistit, jaká je očekávaná cena dopravní integrace. V červenci 2019 tehdejší ředitel Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK) Michal Štěpán oznámil, že se roční náklady na stávající integraci dopravy pohybují kolem 150 000 000 korun.

rozpočtu (.xlsx, Kapitola 04 – Doprava) Středočeského kraje na rok 2020 vyplývá, že se výdaje na dopravní obslužnost pohybují v celkové hodnotě 2 915 974 000 korun. Příspěvek na IDSK činí 90 750 000 korun.

Zdeněk Štefek

V současné době se dává vlastně na podporu veřejné dopravy tři miliardy korun z krajského rozpočtu (...).
Krajské volby 2020
Regiony
Doprava
Pravda
Středočeský kraj v roce 2020 veřejnou dopravu skutečně podporuje skrze příspěvky na dopravní obslužnost ze svého rozpočtu částkou přibližně tři miliardy korun. V roce 2019 to bylo o 300 milionů korun méně.

Dopravní obslužností se dle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, rozumí „zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu.“ 

rozpočtu (.xlsx, Kapitola 04 – Doprava) Středočeského kraje na rok 2020 je vyčleněno 2 915 974 000 korun na základní dopravní obslužnost. Dále je v rozpočtu určen také příspěvek 90 750 000 korun na dopravní obslužnost příspěvkové organizaci Integrovaná doprava Středočeského kraje. Celkem tedy kraj dává na podporu veřejné dopravy lehce přes tři miliardy korun. V roce 2019 to přitom dle rozpočtu bylo o cca 300 milionů korun méně.

Zdeněk Štefek

Rozpočet kraje je 30 miliard plus minus, ale 20 miliard z toho jsou průtokové finance někam jinam.
Regiony
Ekonomika
Krajské volby 2020
Nepravda
Zdeněk Štefek mluvil o rozpočtu v souvislosti s jeho výdaji. Původní rozpočet na rok 2020 počítal s výdaji 31,8 mld. Kč, je však běžnou praxí, že krajský rozpočet je v průběhu roku navýšen. Dle dat z června 2020 byly výdaje krajského rozpočtu navýšeny na 38,8 mld. Kč.

Nejdříve popišme kontext tohoto výroku. Těsně před ním totiž Zdeněk Štefek zmiňuje (video, čas 1:45:50) některé výdaje krajského rozpočtu: „V současné době se dává vlastně na podporu veřejné dopravy 3 miliardy korun z krajského rozpočtu.“ I v případě rozpočtu jako celku se tedy podíváme zejména na jeho výdaje. 

Schválený rozpočet Středočeského kraje (.pdf, str. 3–5) na rok 2020 byl koncipovaný jako deficitní s výší výdajů 31,8 mld. Kč a výší příjmů 31,3 mld. Kč. Uvedená částka 30 miliard by se tedy dala považovat za povolené zaokrouhlení – liší se od skutečné výše o méně než 10 %, navíc Zdeněk Štefek sám uvádí, že nejde o přesný údaj.

Co se týče skladby rozpočtu, ta je následující:

  • 10 417 500 000 Kč tvoří daňové příjmy (podíly na daních, správní poplatky, poplatky za znečišťování ovzduší)
  • 1 828 668 000 Kč tvoří nedaňové příjmy (úroky na bankovních účtech, příjmy z pronájmů, vratky z předfinancovaných projektů, poplatky za odebrané množství spodní vody)
  • 12 000 000 Kč tvoří příjmy z prodeje majetku
  • 19 065 408 900 Kč tvoří transfery, které kraj dostává ze státního rozpočtu na výkon státní správy či na financování školství.

Termínem „průtokové finance“ zřejmě Zdeněk Štefek označuje právě transfery ze státního rozpočtu, které na začátku roku tvořily cca 20 miliard.

V případě krajských rozpočtů je však poměrně běžné, že výše rozpočtu dozná v průběhu roku značných změn. Výjimkou není ani kraj Středočeský, např. na rok 2019 byl schválen rozpočet s výdaji ve výši 27,1 mld. Kč, avšak v průběhu roku byly pomocí rozpočtových opatření tyto výdaje navýšeny až na 36,3 mld. Kč (skutečně vyčerpáno bylo však pouze 33,2 mld. Kč). V roce 2018 byl rozpočet z původních 23,1 mld. Kč, navýšen na 30,9 mld. Kč (skutečně vyčerpáno bylo jen 28,7 mld. Kč).

Nejinak tomu je i v roce 2020: i přesto, že data v Monitoru státních financí jsou pouze k červnu 2020, můžeme vidět, že výdaje byly navýšeny na 38,8 mld. Kč, přičemž neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům dosahují již 23,9 mld. Kč. Tato čísla přitom již podstatně převyšují naši 10% toleranci.

Mimo tuto toleranci jsou pak i příjmy krajského rozpočtu, které po úpravách dosahují 34,9 mld. Kč s tím, že neinvestiční transfery představují cca 22,1 mld. Kč.

Martin Kupka

Mimochodem to, co se podařilo napříč politickým spektrem, je digitalizace stavebního řízení (…).
Krajské volby 2020
Pravda
Novela zeměměřičského zákona, která plně digitalizuje stavební řízení, byla v Poslanecké sněmovně schválena 185 hlasy. Proti se nevyslovil nikdo.

Agenda digitalizace stavebního řízení spadá pod zeměměřičský zákon, jehož novela upravuje i podobu stavebního zákona. Novelu navrhla skupina poslanců včetně Martina Kupky. Zákon byl v Poslanecké sněmovně schválen 185 hlasy ze 188 přítomných. Proti se nevyslovil nikdo. Zákon byl vyhlášen v únoru 2020, účinný však bude (až na některé výjimky) až v roce 2023.

Stavební povolení dosud nebylo možné vyřídit kompletně digitální cestou, což zprostředkovává novela zákona. Kromě digitálního stavebního řízení novela zřizuje digitální technickou mapu pro katastrální účely.

Jan Jakob

V souhrnu všechny ty slevy na jízdném za celou republiku, ono to nejde úplně rozdělit na kraje, tak se blíží téměř sedmi miliardám korun.
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Po součtu všech slev na jízdném jak od státu (5,8 miliardy), tak od samotných měst (např. v Praze 210 milionů, v Brně 20 milionů) a krajů se skutečně dostaneme k částce přibližně 7 miliard korun.

V loňském roce slevy na jízdném vyšly státní rozpočet na 5,8 miliardy Kč. Letos bude částka kvůli omezení pohybu během pandemie nejspíš menší, a to kolem čtyř miliard, jak vyplývá z odhadů resortů dopravy a financí.

„Mohlo by to být mezi jednou až jednou a půl miliardou,“ odhaduje úsporu ministr dopravy, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Levnějšímu jízdnému se přizpůsobují také města a jejich MHD, i když jim to stát nezaplatí. Stát dopravcům totiž kompenzuje pouze příměstské a dálkové spoje. Například dle odhadů bude muset každý rok Brno doplatit zhruba 20 milionů, Pardubice zhruba devět milionů a České Budějovice 15 milionů. Pražské slevy jízdného pak přijdou ročně na cca 210 milionů. Další, kdo poskytují slevy na jízdné, jsou i kraje. Celkem tyto slevy vyjdou na stovky milionů korun.

Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý, jelikož po součtu všech slev, které zaplatí jak stát, tak i samotná města a kraje, se částka přehoupne přes 6 miliard. Vzhledem k tomu, že Jan Jakob údaj 7 miliard sám relativizuje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Ale my jsme, já znovu to číslo řeknu, nezlobte se na mě, za uplynulé 4 roky do oprav silnic investovali 12 miliard korun.
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Za léta 2016–2019 investoval kraj do dopravní sítě 12,6 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že za tu dobu přibyly pouze 4 km silnice III. třídy, byla naprostá většina této částky použita na rekonstrukce a opravy.

Pro hodnocení tohoto výroku je zásadní vymezení pojmu „opravy silnic“, které je nicméně poměrně problematické. Samotný Středočeský kraj totiž například v roce 2018 zveřejnil tabulku, v níž uvádí částky, které v jednotlivých letech směřovaly do „výstavby a rekonstrukce silnic a mostů“, „oprav silnic“ a na „běžné údržby“ silnic. Tyto položky však poté v tabulce sčítá (viz 3,5 mld. v roce 2018) a výslednou sumu v připojeném článku označuje jako „částku, která jde do oprav silnic“.

V poznámce k této tabulce Středočeský kraj „opravy silnic“ popisuje jako „velkoplošné práce, kdy je položen nový povrch“. „Běžná údržba“ podle kraje zahrnuje „například opravy po zimě, odstranění výmolů a podobně“.

V březnu 2020 Středočeský kraj uveřejnil na stránkách několika regionálních deníků článek, který doplnil grafem, v němž se objevují stejná čísla jako ve výše zmiňované tabulce (viz data za rok 2017 a 2018). Tentokrát však kraj tato čísla popisuje jako „celkové finance do silnic kraje“, tedy ne jen jako finance směřující do oprav těchto silnic.

K problematičnosti používání pojmu „opravy silnic“ pak můžeme také uvést, že ani v mediálním prostoru nebývá užíván vždy stejným způsobem. V roce 2018 regionální stanice PRAHA TV či Dopravní noviny o dříve uváděných 3,5 mld. Kč psaly jako o sumě, kterou Středočeský kraj plánoval „investovat do oprav silnic“. Naproti tomu Česká televize za „investice kraje do oprav silnic“ za rok 2018 považovala jen 1,54 mld. Kč.

Stanice PRAHA TV pak potvrzuje, že v roce 2020 by měly jít na opravy a budování nových silnic více než 4 miliardy korun.

Jestliže sečteme čísla v grafu, který vyjadřuje „celkové finance do silnic kraje“, za roky 2017–2020, dostali bychom sumu 14,4 mld. Kč. V případě součtu let 2016–2019 by tato částka činila 12,6 mld. Kč. Jedná se však o celkové finance, včetně výstavby silnic a mostů (viz tabulka). Vzhledem k tomu, že od roku 2016 nepřibyly (.xlsx) ve Středočeském kraji žádné kilometry silnic, je ale možné usuzovat, že naprostá většina těchto peněz byla použita na rozsáhlejší rekonstrukce i menší opravy krajských silnic. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Důležité je však poznamenat, že rozpočet Středočeského kraje na rok 2016 připravovalo ještě předchozí vedení kraje v čele s hejtmanem Milošem Peterou (ČSSD). Tedy nikoliv hnutí ANO v čele s Jaroslavou Pokornou Jermanovou, která byla zvolena hejtmankou (.pdf) 18. listopadu 2016.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Každý rok slevy na jízdném, to jízdné zdarma, nás stojí do 20 000 000 Kč.
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Od roku 2018, kdy byly krajské slevy na jízdné zavedeny, byly výdaje kraje na zpětné proplácení jízdného vždy nižší než 20 mil. Kč. Pro rok 2020 se očekávají výdaje 15 milionů korun, výsledná částka ale byla zatím v každém roce nižší než ta plánovaná.

Středočeši, na které se vztahuje i státní 75% sleva z běžného jízdného, nemusí platit ani zbývající čtvrtinu. Středočeský kraj seniorům a studentům za určitých podmínek doplácí i zbylých 25 %. Středočeský kraj, na rozdíl od státu, však zbývající cenu jízdenky proplácí zpětně. O proplacení je nutné si zažádat ve speciálním formuláři a doložit zakoupenou jízdenku.

Předpokládalo se, že za to kraj zaplatí zhruba 30 milionů korun. Mezi zářím 2018, kdy byly krajské slevy zavedeny, a dubnem 2019 však kraj proplatil pouze 3,8 milionů korun. Lepší představu o výdajích Středočeského kraje na proplácení jízdného nám však poskytnou krajské rozpočty z posledních let. V původním rozpočtu (.zip) Středočeského kraje pro rok 2018 se s projektem nepočítalo, takže se výdaje za něj schválily až v upravené verzi (.zip, Příloha 2, str. 29). Počítalo se s částkou 9 802 393 korun, ve skutečnosti výdaje činily jen 484 449 korun. V roce 2019 (.zip, Příloha 2, str. 30) byla pak nejdříve schválena částka 30 milionů korun, v upravené verzi rozpočtu poté 25 527 944 korun, skutečné výdaje činily 7 541 545 korun. Pro rok 2020 (.xlsx, List 04) se očekávají výdaje 15 milionů korun.

Můžeme tedy vidět, že prostředky vyhrazené na jízdné zatím vždy značně převyšovaly výši reálně vyplacených peněz. Každý rok ale dosud byly výdaje nižší než 20 mil. Kč, a i v letošním roce si kraj v rozpočtu vyhradil částku nižší než 20 mil. Kč.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Kraj v nich pokračovat bude, protože jeho zásobník projektů je ve výši 17 miliard korun a v tudle chvíli už má jistotu 7 miliard, které půjdou do dopravních staveb.
Ekonomika
Regiony
Krajské volby 2020
Doprava
Nepravda
Objem projektů, pro které je schválená finanční podpora, je o více než miliardu nižší, celkem 5,96 mld. Kč. V tzv. zásobníku pak najdeme projekty za 16,1 mld. Kč.

Zásobník projektů spolufinancovaných z EU/EHP a národních zdrojů (.xlsx), schválený 3. srpna 2020, je dokument, který schvaluje zastupitelstvo kraje a který slouží jako plán projektů k realizaci. Není vázán na konkrétní rok, udržuje se průběžně a také se průběžně aktualizuje. O tom, zda bude projekt realizován, rozhoduje připravenost daného projektu a výše dostupných prostředků v rozpočtu kraje (viz Rozpočtová pravidla 2020 (.doc, str. 3)). 

Zásobník projektů v tuto chvíli obsahuje projekty celkem za 16,1 mld. Kč. Říká-li Jaroslava Pokorná Jermanová, že je zásobník projektů ve výši 17 miliard, dopustila se nepřesnosti, která je v rámci naší 10% tolerance. Na dopravní stavby z této částky připadá 9,78 mld. Kč., z nichž 2,11 mld. už bylo zaplaceno (k 30. březnu 2020), k zaplacení tedy ještě zbývá 7,67 mld. Kč. Zde jsou ovšem zahrnuty i projekty, které jsou teprve ve fázi přípravy nebo mají podanou žádost o dotaci např. z evropských fondů, a které tudíž nelze počítat jako „jistotu“. Když sečteme pouze dopravní projekty, u nichž je uveden stav „odsouhlasená podpora“, „fyzická realizace“ nebo „realizace“, vychází celkové náklady těchto projektů na 6,56 mld. Kč, z nichž bylo k 30. březnu 2020 zaplaceno 0,6 mld. Kč. Finance na dopravní stavby, které lze považovat za jisté, tedy vycházejí na 5,96 mld. Kč. Což je o cca 15 % méně, než Jaroslava Pokorná Jermanová tvrdí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů