Demagog.cz

Premiér o migraci, evropských politicích a českém dluhu

Andrej Babiš se rozpovídal o migraci, o současných jednáních v EU ohledně této problematiky a přátelských i problematických vztazích mezi evropskými politiky. Neopomněl ani pohovořit o věcech finančních — o kondici českých veřejných financích, dluhu či zvyšování platů.

Ověřili jsme
Partie ze dne 2. září 2018 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

9 z celkově 47 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tyhle žluté všechny pole, tam jsme poskytli pomoc. 2,1 miliardy od roku 2015 a to je ještě mimo příspěvek do Turecka, kde dáme 551 milionů...

Výrok hodnotíme jako neověřitelný ze dvou důvodů. Byly zveřejněny uzávěrky zahraniční pomoci ČR jen pro roky 2015 a 2016, tedy ne pro celé období, o kterém mluví Babiš. A byly zveřejněny údaje o zahraniční pomoci ČR jen pro některé země, tedy ne pro všechny, které ukazuje Babiš.

skrýt celé odůvodnění

Babiš při vyslovení tohoto výroku ukazuje mapu, na níž jsou žlutě označeny některé země Evropy, Asie a Afriky, které přijímají pomoc České republiky.

Informaci o tom, jakou hospodářskou pomoc poskytuje ČR jiným zemím zveřejňuje každoročně Ministerstvo zahraničních věcí. Dostupné jsou však pouze zprávy o pomoci za roky 2015 a 2016. Výsledný přehled pomoci pro rok 2017 bude zveřejněn až v průběhu září letošního roku. Informace pro rok 2018 chybí zcela.

Podíváme-li se do zpráv pro roky 2015 a 2016, zjistíme, že není zveřejňována informace o všech zemích, do kterých směřuje pomoc České republiky, ale jen seznam 10 největších příjemců pro každý rok, popřípadě seznam regionů, do kterých pomoc směřuje (souhrná označení Evropa, Blízký východ a severní Afrika).

Z uvedených důvodů proto nelze informace pronesené Babišem ověřit. Dodejme jen, že celková výše rozvojové pomoci ČR v roce 2015 činila 4,9 mld Kč, v roce 2016 pak 6,4 mld Kč. V této částce však jsou zahrnuty i některé platby směřované do EU, OSN či Světové banky. Pokud odečteme tyto platby od celkové výše rozvojové pomoci, zbude nám např. pro rok 2016 částka 1,7 mld Kč cílená do konkrétních zemí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...našel jsem i 75 miliard euro v rozpočtu.

Zatím premiér Andrej Babiš neupřesnil, jak přesně přišel k částce 75 miliard euro, které by mohly být podle něj použity na řešení migrace.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš se před odjezdem do Německa na oficiální návštěvu vyjádřil, že hlavním tématem rozhovorů bude rozpočet Evropské unie a migrace. K tomu dodal, že se mu nelíbí návrh příštího rozpočtu EU a vidí v něm 75 miliard euro, které by se daly použít na řešení migrace. Zatím však neuvedl podrobnější informace, jak přišel k této částce, zda by byla skutečně použitelná na řešení migrace.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...a já s ním (Wolfgangem Schäublem - pozn.Demagog) o tom diskutoval, on nás vždycky chápal, on to viděl na tiskovce a říkal ano, tady Česká republika, ostatně V4 mají jinou historii, oni nemají ten multikulturní model a my ho ani nechcem, protože v jednotlivých státech nedošlo k integraci těch cizinců.

Vzhledem ke skutečnosti, že současný předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble svůj přátelský vztah k Andreji Babišovi veřejně nepotvrdil, ale ani nevyvrátil, výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nutno podotknout, že se oba znají od dob jejich společných setkání jako ministrů financí.

skrýt celé odůvodnění

Vzhledem ke skutečnosti, že současný předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble svůj přátelský vztah k Andreji Babišovi veřejně nepotvrdil, ale ani nevyvrátil, nezbývá nám než hodnotit tento výrok jako neověřitelný. Andrej Babiš tak zůstává jediným, kdo veřejně popsal tento vztah jako přátelský. Nutno podotknout, že se oba znají z dob jejich společných setkání jako ministrů financí.

Vztah premiéra Andreje Babiše a současného předsedy německého Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho lze vysledovat do dob, kdy se oba potkávali na jednáních jako ministři financí. Společným bodem jejich možného vzájemného dobrého vztahu je právě oblast státních financí a Schäubleho pochopení pro odlišné pozice jednotlivých zemí EU, a to i přes jeho podporu další integrace EU, významu mezivládních jednání členských států EU, v případě nutnosti praktických kroků i bez ohledu na Evropskou komisi. Na druhou stranu Schäuble vyjádřil i pochopení pro zdrženlivost některých zemí vůči přerozdělování uprchlíků.

Samotný Andrej Babiš popsal svůj vztah k Wolfgangu Schäublemu jako přátelský či blízký hned několikrát - například v rozhovoru pro HN z 18. května 2018 uvedl toto:

„Máme stejné názory třeba s novým německým ministrem vnitra Seehoferem, kterého znám a je mi velice sympatický. Podobné je to s Wolfgangem Schäublem, bývalým ministrem financí, kterého můžu označit za svého přítele“,a dále doplnil, „Schäuble byl dřív ministrem vnitra a chápe, že u nás máme jinou historii migrace, nemáme multikulturní model, který existuje v některých státech Evropy“.

Pro německý deník Bild se dne 10. září 2018 vyjádřil podobně:

„I think, we have excellent economic ties - and it goes beyond that. Personally, I have a lot of friends in Germany and have just visisted my friend Wolfgang Schäuble, whom I came to know in his capacity as finance minister. To me, he has a great personality. Together with the Chancellor, to a greater or lesser extent, we share the same vision of how to solve the migration issue and the Marshall Plan for Africa, based on the Turkish model. However, we have a different opinion on the distribution of migrants on vessels“.

Podobná potvrzení přátelského vztahu ze strany Wolfganga Schäubleho se však nepodařilo dohledat. Nutno podotknout, že z žádných veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by nemohli být přáteli.

Vzájemné vztahy ČR a SRN jsou i přes některá sporná témata dobré, což ukázala i poslední státní návštěva premiéra Andreje Babiše v Německu v září 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Takže ano, ty lidi, který skákali přes ten plot, nejsou vzdělaní, v Ceutě.

Tvrzení, že lidé, kteří překonali plot do Ceuty, nejsou vzdělaní, můžeme považovat za přílišnou generalizaci a argumentační faul. Andrej Babiš totiž pravděpodobně nemá konkrétní informace o vzdělání těchto konkrétních lidí; tvrzení, které všechny účastníky označuje za nevzdělané je tak může diskriminovat na základě pouhé příslušnosti k této skupině.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš zřejmě odkazuje na událost z 22. srpna 2018, kdy se pokusila skupina migrantů překonat hraniční plot mezi Marokem a španělskou exklávou Ceuta, a dostat se tak na území Evropské unie. Podle dostupných informací se plot podařilo překonat 115 migrantům.

Tvrzení, že lidé, kteří překonali plot do Ceuty, nejsou vzdělaní, můžeme považovat za přílišnou generalizaci a argumentační faul. Andrej Babiš totiž pravděpodobně nemá konkrétní informace o vzdělání těchto konkrétních lidí; tvrzení, které všechny účastníky označuje za nevzdělané je tak může diskriminovat na základě pouhé příslušnosti k této skupině. Podle informací španělského deníku El País pochází tito migranti ze sub-saharské Afriky, což je oblast zahrnijící 49 států s velmi rozdílnými úrovněmi vzdělání.

V nedávné době jde již o druhý případ překonání hraničního plotu na stejném místě. Na konci července plot překonalo 602 migrantů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A Viktor Orbán a já jsme byli hlavní protagonisti a motor toho, že jsme v červnu ve čtyři ráno přesvědčili ostatní členské země, že nebudou ty kvóty a že nebudou nám tady cpát ilegální migranty, ano. A to jsme dosáhli...

Premiér v tomto výroku hovoří o zasedání Evropské rady, které proběhlo ve dnech 28. a 29. června 2018. Evropská rada přijala v závěru usnesení o principu dobrovolnosti v rámci péče o migranty v kontrolních střediscích. Průběh zasedání není zdokumentován a proto nelze ověřit jak významnou roli Babiš a Orbán na konečném závěru summitu sehráli. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

skrýt celé odůvodnění

Oficiální závěry summitu ze 28. června 2018 v bodě 6 (.pdf; str. 2) hovoří o sdíleném úsilí členských zemí EU v péči o migranty. Péče o migranty má probíhat v kontrolovacích střediscích, která v členských zemích budou vznikat na dobrovolném základě. Princip dobrovolnosti se má vztahovat také na veškerou činnost kontrolovaných středisek, jako je odlišování nelegálních migrantů, relokace nebo přesidlování.

Zároveň se v bodě 12 (.pdf; str. 4) hovoří o nutnosti konsenzu členských zemí na reformě dublinského nařízení. Mělo by tedy dojít k jednomyslnému přijetí reformy azylového systému a zabránit tak přehlasování členských zemí s odlišným postojem.

Z průběhu summitu neexistuje přepis, proto nelze ověřit jakou roli na konečném závěru Babiš a Orbán sehráli.




Andrej Babiš

Andrej Babiš

A víte kdo nejvíc zadlužil? Kalousek 670, Sobotka 400.

Andrej Babiš uvádí absolutní částku, o kterou se zvýšil státní dluh za dobu působení ministrů v resortu. Nerozlišuje ale mezi strukturálním a cyklickým deficitem a neuvádí ani rozdílné výchozí pozice ministrů vzhledem k ekonomickému cyklu. Je ale složité určit, nakolik za konkrétní zvýšení dluhu může ten který ministr. Stejně tak je obtížné porovnávat růst ekonomiky během jednotlivých vlád, protože každé období bylo ovlivněno faktory, na které nemá vliv ani ministr financí, a dokonce ani vláda jako celek. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš poukazuje na výši státního dluhu, který vznikl v době působení ministrů financí v resortu. Již dříve jsme ověřovali Babišův výrok, kde poukazoval na bývalé ministry financí Sobotku a Kalouska, kteří podle něj nejvíce zadlužili Českou republiku. Demagog.cz také vydal rozsáhlejší analýzu Babišových zavádějících tvrzení, ve které jsou Babišova „tvrdá čísla“ uvedena do kontextu.

Andrej Babiš uvádí absolutní částku, o kterou se zvýšil státní dluh za dobu působení daného ministra, nezohledňuje však délku jeho mandátu. Dále Babiš opomíjí to, v jaké ekonomické situaci ten či onen ministr zvyšoval dluh. S tímto souvisí také chybějící rozlišení strukturálního a cyklického deficitu. Strukturální deficit je vytvářen vládou (lze jej tedy s jistou nadsázkou připsat ministru financí) a cyklický deficit se zvyšuje či snižuje v závislosti na fázi ekonomického cyklu bez toho, aby jej vláda nějak ovlivňovala. Absolutní čísla, která Babiš uvádí, nezohledňují tento rozdíl v ekonomické situaci v průběhu ministerského mandátu. Je zjevné, že Miroslav Kalousek, který byl ministrem financí v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, tedy z velké části v průběhu Velké recese, byl v odlišné situaci než Bohuslav Sobotka, který byl ministrem financí v letech 2002 až 2006, tedy v době ekonomického růstu, nebo například Andrej Babiš v ekonomicky úspěšných letech 2014 až 2017.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly,Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v letech 2002 až 2006. V tomto období se dluh zvýšil z 345 na 802,5 miliardy korun, tedy přibližně o 450 miliard. Ekonomika rostla v průměru o 4,7 %.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka a Petra Nečase, tedy v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, kdy vládl úřednický kabinet Jana FischeraStátní dluh se v tomto období zvýšil z 802,5 na 1683,3 miliardy, tedy o 880 miliard (pro zjednodušení bereme výši dluhu k poslednímu dni roku předcházejícímu nástupu daného ministra oproti výši k poslednímu dni roku, kdy ve funkci daný ministr skončil). Průměrný růst HDP byl v tomto období 0,9 %

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...a dneska průměr v některých nemocnicích mají doktoři víc než 100 000 Kč.

Již v minulém roce bylo lékařům vypláceno v průměru něco přes 100 000 Kč v alespoň jedné organizaci v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví, s ohledem na meziroční růst platů je možné, že jich je dnes i více. Nicméně z údajů, které nemocnice poskytují, lze vyčíst pouze průměrný plat lékařů bez ohledu na počet přesčasů nebo umístění v jednotlivých odděleních. Neznáme tedy veškeré faktory a z tohoto důvodu hodnotíme jako neověřitelný.

skrýt celé odůvodnění

V kontextu výroku se Andrej Babiš zaměřuje hlavně na platy lékařů, kteří působí v organizacích, které přímo spadají pod ministra zdravotnictví.

Průměrné platy lékařů v některých nemocnicích v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví pro rok 2017 činily:

76 330 Kč - FN Brno (.pdf, str. 12),

94 510 Kč - Nemocnice Na Homolce (.pdf, str. 8),

86 653 Kč - Institut Klinické a Experimentální Medicíny (.pdf, str. 82)

100 256 Kč - Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno (.pdf, str. 9),

71 135 Kč - FN u sv. Anny v Brně (.pdf, str. 18),

91 077 Kč - FN Hradec Králové (.pdf, str. 45),

85 944 Kč - FN Olomouc (.pdf, str. 82),

72 325 Kč - Všeobecná FN v Praze (.pdf, str. 86),

85 387 Kč - Masarykův onkologický ústav (.pdf, str. 41).

Z ostatních subjektů můžeme pak pro lepší přehled uvést kupříkladu:

79 259 Kč - Nemocnice Písek, a.s. (.pdf, str. 21),

83 022 Kč - Krajská nemocnice Liberec a.s. (.pdf, str. 40).

Z veřejně dostupných údajů z loňského roku je tedy možné zjistit, že zařízení, u kterého průměrné platy lékařů překročily hranici sto tisíc korun bylo jedno. Musíme ale také podotknout, že některé organizace tyto údaje neuváděly či je dosud nezveřejnily.

S ohledem na meziroční zvýšení platů lékařů v průměru alespoň o 5-7 % ve zde vyjmenovaných organizacích oproti roku 2016, je možné, že v současné době překročily tuto hranici i další organizace.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...mě estébáci vydírali, já jsem nikdy nebyl, jsem vyhrál ten soud.

Zatím nelze jednoznačně říct, zda Andrej Babiš byl či nebyl spolupracovníkem StB. Stejně tak u soudních sporů, neboť některé vyhrál, poté byly ale zrušeny Ústavním soudem.

skrýt celé odůvodnění

Spor o vedení Andreje Babiše jako agenta někdejší československé tajné policie StB se táhne více než 6 let. Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Babiš vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Andrej Babiš se u slovenských soudů domáhal očištění svého jména ve sporu proti Ústavu paměti národa (ÚPN), který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Byť Babiš se žalobami původně uspěl u všech instancí, zvrat v případu nastal rozhodnutím slovenského Ústavního soudu v roce 2017. Ten zrušil původní rozhodnutí Krajského soudu v Bratislavě i Nejvyššího soudu, které daly Babišovi za pravdu.

Ústavní soud konstatoval, že slovenské soudy v Babišově kauze rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří při výpovědích před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Ústavní soud také zpochybnil věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové v původním líčení. Další překážkou bylo, že žalovanou stranou neměl být Ústav paměti národa, který svazky StB na Slovensku spravuje.

Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie veden jako agent neoprávněně. Proti tomuto rozhodnutí podal dovolání k Nejvyššímu soudu Slovenské republiky, který ho také zamítl.

Andrej Babiš řekl, že je připraven se soudit celý život. Hodlá připravit novou žalobu, ve které si tentokrát místo na Ústav paměti národa bude stěžovat na slovenské ministerstvo vnitra nebo na slovenský stát. V červnu 2018 Andrej Babiš žaluje Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva. Rozhodnutí tohoto soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi. Soud může pouze konstatovat, že daný stát porušil při posuzování dané kauzy konkrétní lidská práva, a nařídit mu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy. Poté ovšem otevírá cestu k novému soudnímu líčení, které by bylo vázáno rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jsme nejvíc bezpečná země na světě.

Česká republika figuruje na 6. místě žebříčku Global Peace Index, který je politiky často používán jako index bezpečnosti, ačkoliv reálně spíše sleduje prvky míru. Data prokazující bezpečnost zemí jako takovou nejsou k dispozici.

skrýt celé odůvodnění

Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v tomto roce výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se v roce 2017 umístila (s. 10) na 6. příčce ze 163 zemí. Tento index bývá často jak politiky, tak médii brán jako žebříček nejbezpečnějších zemí světa. Nicméně tento index neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují), což jsme také rozebírali v komentáři. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný, neexistují prokazatelná data popisující to, jak si země vedou ohledně jejich vnitřní bezpečnosti.

Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku dvěma body z pěti, přičemž pět značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.

Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd. Dodejme, že v roce 2016 se Česká republika umístila opět na 6. příčce ze 163 zemí a o rok dříve obsadila Česká republika 12. místo. V roce 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.