Demagog.cz

Premiér o migraci, evropských politicích a českém dluhu

Andrej Babiš se rozpovídal o migraci, o současných jednáních v EU ohledně této problematiky a přátelských i problematických vztazích mezi evropskými politiky. Neopomněl ani pohovořit o věcech finančních — o kondici českých veřejných financích, dluhu či zvyšování platů.

Ověřili jsme
Partie ze dne 2. září 2018 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

8 z celkově 47 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A já bych chtěl ukázat divákům, že já jsem s nimi tady uzavřel smlouvu před volbami, v říjnu 2017 a tam já plním ty body. Já jsem se zavázal, že nikdy nevpustíme na naše území ilegální migranty a nebudeme nikdy souhlasit s rozdělováním migrantů podle povinných kvót. To jsem splnil za šest měsíců, to jsme prosadili, ano.

Zahraniční politika v rámci Evropské unie v současnou chvíli prochází transformací, která zahrnuje i odlišný přístup k migračním kvótám. Tato tendence nijak nesouvisí s předvolebními sliby Babišova hnutí ANO.

skrýt celé odůvodnění

Jedním z bodů Babišovy předvolební Smlouvy s občany České republiky bylo ostré vyhranění se vůči migračním kvótám. Zároveň je důležité zmínit, že v rámci české politiky žádná strana nevyjadřovala podporu k Evropskou unií stanoveným kvótám na přijímání migrantů. Proti kvótám se v rámci Evropské unie vyjádřilo i Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. V současnou chvíli se tendence mění a dle návrhu zemí Visegrádu by se mohlo přistoupit k tzv. flexibilní solidaritě v migrační politice. Jednotlivé členské země by pak měly možnost se samy rozhodnout, zda přijmou běžence, či jejich pomoc bude finančního rázu.

Nelegální migrace, tedy legální vstup na naše území, ale překročení povolené doby pobytu, má v posledních letech sestupnou tendenci. Nicméně tato data jsou obecného charakteru a nikterak nesouvisí s uprchlickou krizí, v rámci níž Česká republika nebyla a není cílovou zemí běženců.

Pravdou tak zůstává, že Andrej Babiš ve své předvolební kampani s názvem Smlouva s občany České republiky, nastínil prioritní body a ohradil se proti migraci. Nicméně tento text nelze považovat za základ změny migrační politiky v rámci Evropské unie. V EU docházelo k mnoha podnětům a tlakům na změnu kvót a migrační politiky, Česká republika se ke kvótám rovněž stavěla kriticky. Největšími podporovateli kvót byly ty země, které byly migrační vlnou nejvíce zatíženy - Řecko, Itálie, Německo a Rakousko. Nicméně i v rámci nich se již od politiky kvót upouští.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...A já jsem byl u toho admirála, který má na starosti operace Sofia....

My nemáme svolení Libyjské vlády, nemáme svolení Bezpečnostní rady OSN, takže ten admirál operuje v tom prostoru, ale on nemůže bojovat proti těm pašerákům na libyjském území. Takže co on dělá. On tady říká 551 lodí jsem zneškodnil a zadržel jsem 151 migrantů. Ale on nejdřív zachrání tu loď a to nejsou náhodní trosečníci, podle námořního práva. Ti tam jdou naschvál, ano. A mimochodem tam ještě čekaj ty lodě neziskové, které vysílají signály přijďte, přijďte, my čekáme. Takže ony je musí dopravit do přístavu, ti migranti jsou nadšení, do dvou hodin, to už maj tak vyzkoušený vlastně. Řeknou no to je ten pašerák, ten šel s námi na lodi. Ti pašeráci potom jdou do vězení a potom zničí tu loď. Takže toto skutečně není jako systémové řešení. Tady je mafie, ta jenom obchoduje s lidma a ještě i s ropou a tak dále

Premiér Andrej Babiš se sice setkal 28. srpna 2018 s kontraadmirálem Enrico Credendinem, který velí operaci EUNAVFOR MED Sophia, nicméně vysvětlení a popis mezinárodního námořního práva není zcela přesné.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš se sice setkal 28 srpna 2018 s kontraadmirálem Enrico Credendinem, který velí operaci EUNAVFOR MED Sophia, nicméně pokud jde o jeho vysvětlení mezinárodního námořního práva dopouští se nepřesné interpretace. Mezinárodní námořní právo nezná pojem náhodný trosečník, a v rámci tohoto námořního práva je kapitán lodi pod vlajkou povinnen poskytnout pomoc každé osobě nalezené na volném moři, která je v ohrožení života. Tedy i v případě migrantů zachráněných v oblasti Středozemního moře.

Operace EU NAVFOR MED Sophia je námořní operace EU, která byla zřízena s cílem rozbít operační model převaděčů migrantů a obchodníků s lidmi v jižní části středního Středomoří. Od počátku své aktivní fáze (říjen 2015) přispěla operace k zatčení 143 osob podezřelých z převaděčství a obchodování s lidmi a jejich předání italským orgánům a neutralizovala 545 plavidel. Operace rovněž přispěla k záchraně životů 44 251 osob. Její mandát končí 31. prosince 2018.

Pravdila chování na mořích a oceánech jsou mezinárodně platnou normou, jejichž definice vychází z mezinárodní úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. V současné době je tato dohoda podepsána 157 státy a aktéry. Libye je jedním z prvních signatářů (1982), smlouva ale nebyla zatím ratifikována. Itálie smlouvu podepsala v roce 1984 a schválila v roce 1995. Pro představu ČSSR podepsala tuto dohodu již v roce 1982, ale bez ratifikace. Ta proběhla až po rozdělení republiky. Česká republika smlouvu přijala v roce 1996 v rámci řešení přístupu k moři přes sousední Německo.

Pokud tedy jde o mezinárodní námořní právo vyplývají pro signatáře určitá práva a povinnosti. Jedním z nich je i povinnost poskytnutí pomoci. Tato skutečnost je popsána v článku 98 smlouvy UNCLOS (pdf., s.25) takto:

Každý stát je povinen požadovat od kapitána lodi plující pod jeho vlajkou, aby, pokud tak může učinit bez vážného ohrožení lodi, její posádky nebo cestujících:

(a) poskytl pomoc kterékoli osobě nalezené na moři, která je v nebezpečí života;

(b) se s největší rychlostí vydal na záchranu osob, které jsou v nebezpečí, je-li zpraven o tom, že potřebují pomoc, a pokud lze takový jeho zákrok rozumně očekávat;

(c) po srážce poskytl pomoc druhé lodi, její posádce a jejím cestujícím, a pokud je to možné, sdělil druhé lodi jméno své vlastní lodi, její domovský přístav a nejbližší přístav, do něhož pluje.

Všechny pobřežní státy napomáhají vytvoření, provozu a udržování přiměřené a účinné pátrací záchranné služby za účelem zajištění bezpečnosti na moři a nad mořem a tam, kde to vyžadují okolnosti, sjednávají za tím účelem oblastní dohody o vzájemné spolupráci se sousedními státy.“

Bližší náležitosti ohledně mezinárodně uznávaného postupu při záchraně na moři dále rozvádí Mezinárodní námořní organizace (IMO) ve své rezoluci číslo A920 z roku 2001, kde přiznává právo na záchranu všem v ohrožení života nehledě na jejich národnost, status a okolnosti, které je vedly do ohrožující situace. Dále určuje, že zachraňující loď či lodi musí zachráněné přepravit do bezpečí a chovat se k zachráněným v rámci pravidel IMO a námořních tradic. Obecná pravidla a návody popisuje IOM zde.

Problematika obchodu s lidmi je vysoce komplikovaný problém, jehož rostoucí rozsah začíná být vnímán i na mezinárodním poli, kdy po poslední reportáži CNN, uvalila v červnu 2018 OSN sankce na několik osob podezřelých z účasti na obchodu s lidmi v Libyi a vyzvala k zvýšení snah o řešení tohoto problému.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl nebo nebyl ten jeho výrok vytržený z kontextu?

Andrej Babiš, předseda vlády /ANO/
--------------------
Nebyl vytržený, byl to kompilát jeho výroků.

Nelze přistoupit na argumentaci Andreje Babiše, který se snaží ospravedlnit fakt, že vložil Komenskému do úst výrok, který nejenom, že neexistuje, ale zjevně odporuje jeho myšlenkám a postojům, tím, že se jedná o kompilát.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš při návštěvě Itálie 28. srpna 2018 uvedl: "Jan Amos Komenský říkal, že řešení migrace není přesídlování národů, ale jejich vzdělávání a vzdělání. Jo, takže pokud lidi v Africe budou vzdělaný, ty jejich země budou fungovat, tak zůstanou doma a nebudou nikam chtít jít, nepůjdou do tý Evropy." (video, 1:18)

Za tento výrok byl Andrej Babiš kritizován ostatními politiky i odborníky na dílo a život Jana Amose Komenského kvůli tomu, že vytrhnul některé úryvky z díla Komenského a spojil je takovým způsobem, že vyhovovaly jeho protiimigrační politice, ale byly v rozporu s názory a postoji Komenského.

Podle komeniologa Vladimíra Urbánka "[...]...si Andrej Babiš vybral některé myšlenky Komenského, které ale spojil dost nešťastným způsobem a zasadil do úplně jiného kontextu. Takže to vyznění je Komenskému
dost cizí."
(video, 1:57) Pro Aktuálně.cz Urbánek uvedl: "Takovýto citát u Komenského nenajdete. Ze strany pana premiéra jde o velkou zkratku, v níž jsou použity některé motivy z díla Komenského, které jsou však vytržené z kontextu."

Vzhledem k tomu, že moderátorka přistupuje na tezi, že uvedený výrok existuje a lze jej připsat Komenskému, ptá se na vytržení neexistujího výroku z kontextu a poskytuje tím Andreji Bbišovi možnost odpovědět čistě formálně pravdivě. Vzhledem k tomu, že Babišem uvedený Komenského výrok neexistuje, nebyl ani vytržen z kontextu (je ovšem absurdní aplikovat kontext 17. století na dnešní dobu).

Další Babišovo tvrzení, že se jednalo o kompilát jeho výroků, lze považovat také za pravdivé, vzhledem k významu slova kompilát (z lat. compilare, sestavit). Pokud Andrej Babiš vybral jednotlivá slova z Komenského díla a bez ohledu na jejich význam je spojil tak, že dosáhnul svého vymyšleného výroku, jedná se formálně opravdu o kompilát. Kompilací slov či výroků je možné kontext doplnit, z kontextu nějaký výrok vytrhnout, nebo jednoduše nějak seskládat kratší či delší text. Kompilát je tedy pouze forma, která může být naplněna jakýmkoli obsahem bez ohledu na jeho pravdivost.

Nelze ale přistoupit na argumentaci Andreje Babiše, který se snaží ospravedlnit fakt, že vložil Komenskému do úst výrok, který nejenom že neexistuje, ale zjevně odporuje jeho myšlenkám a postojům, tím, že se jedná o kompilát. Proto hodnotíme výrok jako zavádějící.





Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jako premiér řeším vlastně tu evropskou agendu a ten rozpočet a migraci a je to moje agenda.

Evropská agenda obecně není výhradní kompetencí předsedy vlády. Řešení zmíněných politik se premiér může věnovat v rámci summitů Evropské rady. Tyto politiky mají ale kromě premiéra na starosti vládní ministři v rámci Rady EU a čeští europoslanci v Evropském parlamentu.

skrýt celé odůvodnění

Jako předseda vlády členské země má Andrej Babiš výhradní kompetenci v reprezentaci ČR na summitech Evropské rady, která se skládá z premiérů, či lídrů členských zemí. Evropská rada nepřijímá žádná legislativní opatření, ale určuje spíše obecné politické, ekonomické a zahraničně-politické směřování EU. Otázky rozpočtu, migrace a obecné evropské agendy tak může premiér v rámci této evropské instituce řešit, není to však výhradně jeho agenda.

Na plnění evropské agendy se z vlády ČR podílejí také jednotliví ministři, kteří zasedají v jedné z deseti konfigurací Rady EU podle svého oboru působnosti. Rada EU je jedním z hlavních orgánů EU, který má za cíl koordinaci politik členských zemí. Společně s Evropským parlamentem má pak za úkol projednávání legislativních návrhů z Evropské komise, podíl na procesu tvorby a schválení evropského rozpočtu. V neposlední řadě má Rada EU zásadní podíl na formování zahraniční a bezpečnostní politiky, přičemž se řídí obecnými vodítky z Evropské rady.

Premiér ve výroku zmiňuje problematiky rozpočtu a migrace, které by tedy měli v rámci Rady EU řešit za ČR kompetentní ministři.

Příprava ročního evropského rozpočtu je například v rámci Rady EU v kompetenci Rady pro finanční a ekonomické záležitosti (Ecofin). Zasedají zde za členské země ministři financí.

Otázka migrace zase spadá do oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky EU, která je v rámci Rady EU v kompetenci Rady pro zahraniční a bezpečnostní politiku. V této konfiguraci za členské země zasedají ministři zahraničních věcí. V případě projednávání specifičtějších oblastí (rozvojová pomoc, obrana a bezpečnost a obchodní politiky) jsou přizváni další ministři členských zemí podle své kompetence (rozvoj, obrany, průmysl a obchod).

Kromě ministrů se evropskou agendou zabývají například také čeští europoslanci v Evropském parlamentu. Zde se podílejí na evropském legislativním procesu, dohlížení na činnost dalších orgánů EU (tzv. kontrolní pravomoci), podílejí se na spolupráci s parlamenty člensých zemí. Má také úlohu v konečném schvalování evropského rozpočtu a dohlíží na jeho plnění.

V poslední řadě má ČR jakožto členská země také zástupce ve výkonném ogánu EU, Evropské komisi, v rámci které se podílí na vytváření právních předpisů, návrhu rozpočtu a jeho implementaci a na tvorbě plánů a priorit rozvojové pomoci EU.







Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ale my plánujeme, my nejsme schopni plánovat evropské a české peníze. Evropské peníze je problém. Víte proč jsme měli takový obrovský přebytek tady, 2016? Protože nám Evropa nezaplatila peníze za 2015 a skočilo to do ledna. Takže my máme přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet.

V roce 2016 skončil rozpočet ČR v přebytku 61,8 miliard korun, ačkoliv původní plán rozpočtu počítal s deficitem 70 miliard korun. Příčinou byla mj. dle tiskové zprávy Ministerstva financí snaha dočerpat co nejvíce finančních zdrojů z rozpočtu EU alokovaných ČR pro víceletý finanční rámec FR 2007-2013. Částečnou zodpovědnost za správné provedení financování těchto alokací mají ale kromě těch evropských i české orgány (např. Ministerstvo regionálního rozvoje) v rámci tzv. sdíleného řízení.

skrýt celé odůvodnění

Nárůst finančních prostředků z EU v roce 2016 byl způsoben tím, že EU nestihla vyplatit ČR 31 miliard korun za rok 2015 a ty se pak přelily do následujícího kalendářního roku, jak uvedl Babiš pro server iHned.cz. Výroční zpráva Eureport 2017 (.pdf, str. 41) uvádí, že nárůst čerpání finančních prostředků z EU v roce 2016 způsobila snaha místních odpovědných subjektů dočerpat prostředky, které byly ČR alokovány pro víceletý finanční rámec 2007-2013. Projekty a programy z tohoto programového období musely být dokončeny a dofinancovány právě do konce roku 2015.

Členské země EU mohou z evropského rozpočtu čerpat finanční prostředky jako granty, dotace, půjčky, ceny a veřejné zakázky. Žádost o tyto finanční prostředky mohou podat občané, organizace a vlády spadající do jedné ze šesti hlavních kategorií: malé a střední podniky, neziskové a nevládní organizace, mladí lidé, výzkumníci, zemědělci, veřejnoprávní subjekty.

Financování z rozpočtu EU je spravováno třemi způsoby. V přímém řízení jsou spravovány přímo Evropskou komisí projekty, které spadají výhradně pod její působnost. Sem patří například udělování grantů, či monitoring naplňování rozpočtu.

V nepřímém řízení se jedná o financování programů v gesci nečlenských zemí, mezinárodních organizací, rozvojových agentur apod.

Posledním typem je sdílené řízení, které spravuje 80 % evropských finančních prostředků. Evropská komise vytvoří dohodu s členskou zemí, ve které stanoví podmínky čerpání financování u konkrétních programů na stanovené období (zpravidla se jedná o víceletý finanční rámec EU v rozmezí 5 až 7 let, v současnosti platí rámec pro roky 2014-2020). Členské země pak zodpovědnost za řízení čerpání (zejména tedy výzev k podávání návrhu a zadávacích řízení pro čerpání) vyčleněných finančních prostředků pro dané programy delegují na odpovědná ministerstva a jiné veřejnoprávní orgány.

Způsob čerpání finančních prostředků EU v ČR monitoruje NKÚ, který také vydává od roku 2008 výroční zprávu EU report. Výroční zpráva Eureport 2017 (.pdf, str. 41) uvádí, že nárůst čerpání finančních prostředků z EU v roce 2016 způsobila snaha místních odpovědných subjektů dočerpat prostředky, které byly ČR alokovány pro víceletý finanční rámec 2007-2013. Projekty a programy z tohoto programového období musely být dokončeny a dofinancovány právě do konce roku 2015.

U projektů z VFR 2007-2013 byly dle výročních zpráv NKÚ zjištěny problémy s korupčními kauzami, porušením zákona o veřejných zakázkách, výběrem nevhodných projektů a zdlouhavými schvalovacími procesy. V důsledku zjištěných korupčních kauz a porušení zákona dočasně pozastavila Evropská komise plošně vyplácení financování všech programů v rámci VFR 2007-2013.

Například Operační program pro Podnikání a inovace byl Komisí pozastaven až do června 2015, kdy Komise opět povolila čerpání alokovaných 38 miliard korun. Ty byly v době pozastavení žadatelům vypláceny ze státních prostředků. Prakticky to fungovalo tak, že zájemci o dotace mohli své projekty předkládat ke schválení a následně je dostávali proplacené z národních zdrojů. „Jde o dávno vyplacené peníze, které nám Evropská komise refunduje po dvou letech. Bude to významná injekce i pro státní rozpočet, protože EK dva roky zadržovala proplácení peněz a ty tak šly výhradně z českého rozpočtu. Jednorázově tak získáme právě těch 38 miliard korun,“ vysvětlil náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný.

Rozpočet roku 2015 skončil v deficitu zhruba 62,8 mld. Kč. V roce 2016 byl rozpočet na konci roku v přebytku 61,7 mld. Kč. Na konci roku 2017 byl ale ve schodku přibližně 6 mld. Kč. Tvrzení, že Česká republika má přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet tak není zcela přesné, pokud zvážíme delší časovou perspektivu. Rovněž nepravdivé je tvrdit, že ČR nemá možnost plánovat evropské peníze. Navíc problémy s čerpáním jsou způsobeny českými korupčními kauzami, nikoliv tím, jak funguje vyplácení evropských peněz.

























Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tady nastoupil Babiš, 2014, vidíte a tady to letí dole. Stále snižujeme dluh, jsme jedni z nejlepších v Evropě.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože v absolutních číslech se státní dluh od roku 2014 každoročně nesnižuje.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš má pravdu, pokud budeme hodnotit výšku státního dluhu v poměru k HDP. Takto se dluh od roku 2014 opravdu snižuje. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o podílový ukazatel, tak pokud HDP roste vyšším tempem než státní dluh, graf bude ukazovat snižování dluhu i přes jeho zvyšování v absolutním vyjádření.

Pokud se však podíváme na absolutní čísla, výsledek není tak jednoznačný. Od roku 2014 se dluh sice snížil, ale kolísá; např. v roce 2016 byl dluh nižší než o rok později.

V porovnání s ostatními zeměni EU je na tom ČR skutečně dobře - má čtvrtý nejnižší dluh, respektive poměr státního dluhu k výkonu ekonomiky.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jsem byl jediný ministr financí, který snížil zadlužení o 73 miliard, absolutně.

Vliv ministra financí na výši státního dluhu není ani zdaleka jediným faktorem, který ji ovlivňuje. Při prezentaci údajů o zadlužení státu hraje také významnou roli volba období, ze kterých jsou čerpány, a není vyloučeno, že se při práci s těmito čísly můžeme dostat jak k růstu dluhu o 100 miliard nebo k jeho snížení o 60 či 70 miliard Kč. Pokud bychom striktně vzali pouze rozdíl mezi roky 2014 a 2017, pak je zde patrné snížení o 70 mld. Kč; to je ale zavádějící interpretace, neboť při analýze dluhu musíme brát v potaz veškeré roky.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš byl na postu ministra financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017. Čísla dokumentující výši státního dluhu pro toto období lze čerpat (.pdf, str. 23) ze Zprávy o řízení státního dluhu ČR v roce 2017.

V době jeho jmenování, tedy k lednu 2014, byla výše státního dluhu 1 683,3 miliard Kč. Jestliže porovnáme údaje z roku 2015 zjistíme, že státní dluh meziročně klesl asi o 19,6 miliard Kč na 1 663,7 miliard Kč.

K 1.1.2016 pak byla výše státního dluhu 1 673 miliard Kč, v průběhu tohoto roku tedy došlo k jeho zvýšení cca o 9,3 miliard Kč.

K 1.lednu 2017 pak státní dluh zaznamenal snížení, a to o 59,6 miliard Kč na jeho celkovou výši 1 613,4 miliard Kč.

K závěru působení Andreje Babiše ve funkci ministra financí pak činil státní dluh k 30. 6. 2017 1 788,8 miliard Kč. (.pdf, str. 11). Avšak koncem tohoto roku, kdy byl v této funkci vystřídán nejdříve Ivanem Pilným a posléze v prosinci Alenou Schillerovou, byla výše státního dluhu 1 624,7 miliard Kč (.pdf, str. 23).

Pokud bychom k těmto údajům přistupovali velice zjednodušeně a budeme se soustředit pouze na tato čísla, aniž bychom brali v potaz ostatní vlivy a doprovodné okolnosti, lze dojít k závěru, že striktně za období působení Andreje Babiše na ministerstvu financí narostl státní dluh přibližně o 105,5 miliard Kč.

V případě, že bychom pracovali pouze s údaji z období od počátku roku 2014 až do konce roku 2016, dojdeme k závěru, že státní dluh v tomto období klesl o 69,9 miliard Kč. V rámci tohoto období, by se však musely přehlédnout vlivy, které zde nutně byly například z období předešlého nebo z celkového vývoje ekonomiky apod. Navíc je toto tvrzení značně problematické, neboť výši dluhu nemůžeme porovnávat mezi kterýmikoli dvěma roky, ale kontinuálně. Nicméně Andrej Babiš ve svém výroku přidává slovo "absolutně", což můžeme chápat jako kumulovaně (pokud sečteme dluhy mezi roky 2014 a 2017 skutečně dojdeme k přibližně 70 mld. Kč), avšak toto tvrzení je značně vytržené z ekonomického kontextu.

Pokud budeme počítat s čísly i za rok 2017 dojdeme k závěru, že státní dluh klesl o 58,6 miliard Kč, i zde je to velice zjednodušený pohled na situaci, avšak číslo bere v potaz i období závěrečného působení Andreje Babiše jako ministra financí, kdy zde osobně působil ještě téměř polovinu tohoto roku.

Ohledně státního dluhu Demagog.cz vydal rozsáhlejší analýzu, v níž se zabývá vlivy na řízení a správu dluhu. Obecně lze říci, že na výši dluhu působí několik externích vlivů, a proto nelze připisovat jeho výši pouze ministru financí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ale my snižujeme zadlužení. Nejlepší v Evropě, jedni z nejlepších v Evropě.

Data Eurostatu pro rok 2017 ukazují na trvalý trend snižování státního dluhu od roku 2013 a zároveň na zlepšování celkového umístění ČR mezi členskými zeměmi EU z hlediska velikosti státního dluhu v poměru k HDP. V současnosti se ČR drží na čtvrtém místě za Bulharskem, Lucemburskem a Estonskem. Absolutní státní dluh však od roku 2013 pravidelně kolísá mezi růstem a poklesem. V roce 2017 byl oproti předchozímu roku zaznamenán nárůst státního dluhu v absolutních číslech o 11,3 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Dle dat Eurostatu byla ČR v roce 2017 mezi zeměmi EU z hlediska poměru státního dluhu vůči HDP na čtvrtém místě se zadlužením 34,6 %. Nejméně zadluženou členskou zemí bylo v roce 2017 Estonsko s 9 % zadlužením. Následovalo Lucembursko (23 % dluh) a Bulharsko (25,4 % dluh). Lze tedy konstatovat, že mezi členskými zeměmi patříme z hlediska poměru státního dluhu vůči HDP k těm nejlepším.

Co se týče snižování státního zadlužení, Eurostat ukazuje, že ČR bylo v roce 2016 také na čtvrtém místě s dluhem 36,8 %. V roce 2015 byla ČR na šestém místě se zadlužením 40 %. V roce 2014 byla ČR také šestá se zadlužením 42,2 %. V roce 2013 jsme byli na sedmém místě s dluhem 44,9 % a byl zde zaznamenán propad oproti roku 2012, kdy byla ČR šestá s dluhem 44,5 %.

Podle dat Eurostatu tedy panuje od roku 2013 stabilní trend snižování státního dluhu ČR a zlepšování pozice mezi členskými zeměmi EU z hlediska velikosti státního dluhu v poměru k HDP.

Z hlediska absolutních čísel však státní dluh kolísá. Jak ukazují data z Ministerstva financí, opakuje se od roku 2013 pravidelné kolísání mezi růstem a poklesem. Oproti roku 2016 byl v roce 2017 zaznamenán nárůst celkového státního dluhu ze 1 613,4 mld. Kč na 1624,7 mld. Kč.