Demagog.cz

Prezident Miloš Zeman

Český prezident poskytl rozhovor pro Českou televizi v pořadu Týden v politice. Hovořil o volbách i Evropské unii.

Ověřili jsme
Týden v politice ze dne 31. března 2019 (moderátor Vladimír Keblúšek, záznam)

6 z celkově 13 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

To číslo je sedm set padesát miliard korun. A to je čistý zisk našeho vstupu do Evropské unie.

Česká republika získala z rozpočtu EU za dobu členství o 741 miliard Kč více, než do rozpočtu zaplatila.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Zeman hovoří o ukazateli, který se standardně nazývá čistá pozice. Čistá pozice představuje rozdíl mezi celkovými příjmy členského státu z rozpočtu EU a platbami do něj. Česká republika má každoročně, již od vstupu do EU v roce 2004, čistou pozici kladnou a kumulativně do konce roku 2018 dosahuje 741,3 mld. Kč.

Zdroj: Ministerstvo financí

Celkově ČR od svého vstupu do EU do 31. prosince 2018 zaplatila do rozpočtu EU 565,4 mld. Kč a získala 1,31 bil. Kč.

Zdroj: Ministerstvo financí

Tento výrok je hodnocen jako pravdivý vzhledem k minimální odchylce (přibližně 1 %) a vzhledem k objemu prostředků ve výroku Miloše Zemana.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

A když Andrej Kiska kdysi říkal, že Evropská unie je skvělý projekt, vždycky jsem mu dodával, že má špatné projektanty.

V rámci připomínky stého výročí přijetí Martinské deklarace Miloš Zeman mj. prohlásil, že by si přál, aby měla EU kvalifikovanější projektanty.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Miloš Zeman výrokem odkazuje ke svému projevu a řeči slovenské hlavy státu Andreje Kisky z 30. října 2018, kdy si oba státníci v Martině připomněli slovenskou deklaraci příslušnosti k nově vzniklému československému státu. Andrej Kiska ve svém proslovu prohlásil: „Nyní jsme zase spolu v úžasném projektu jménem Evropská unie.“

Miloš Zeman navázal na slovenského prezidenta projevem, ve kterém na adresu nyní rozdělených států zmínil: „Setkali jsme se v Evropské unii, která je skvělým projektem, jen bych si někdy přál, aby jeho projektanti byli poněkud kvalifikovanější a aby dosáhli úrovně otců zakladatelů Evropské unie.“ (první video, čas 12:10)

Andrej Kiska svůj kladný vztah k EU prezentuje dlouhodobě, například na půdě Evropského parlamentu. Na pozitivních přínosech evropského projektu se shodli začátkem října 2018 i všichni lídři V4: „Slovenský prezident Andrej Kiska poukázal na potřebu »vzájemné empatie v EU, aby si jednotlivé země vzájemně naslouchaly. Každá má svou historii, své problémy a v mnoha ohledech i jiný pohled na Evropskou unii,« uvedl Kiska. Zdůraznil přitom, že prezidenti V4 považují EU za úžasný projekt.“

Miloš Zeman EU naopak kritizuje za některé její kroky, například sankce proti Maďarsku. Podpořil by referendum o vystoupení, přestože on sám by si něco takového nepřál.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Takže reálně se rozhodujeme mezi tvrdým a měkkým Brexitem. Je připravena odporně dlouhá smlouva, která má pět set třicet stránek.

Tvrdý a měkký Brexit se stále jeví jako dvě nejpravděpodobnější varianty odchodu Velké Británie z Evropské unie. Smlouva upravující odchod UK z EU opravdu přesahuje svou délkou 500 stran.

skrýt celé odůvodnění

V současné době je možné chápat Tvrdý Brexit (Hard Brexit) jako vystoupení Velké Británie z EU bez smlouvy, tudíž jako přetrhání veškerých smluvních vazeb mezi těmito celky. Tato možnost má stále silnou podporu mezi některými poslanci uvnitř vládní Konzervativní strany, ke kterým se řadí i bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.

Měkký Brexit (Soft Brexit) je označení pro odchod Velké Británie na základě dojednané smlouvy s EU, která upravuje právní vztahy mezi oběma aktéry. Měkký Brexit má však ze své podstaty mnoho možných podob, o kterých v tomto a minulém týdnu neúspěšně hlasoval britský parlament. Z hlasování poslanců je zřejmé, že mezi možné varianty, vedle smlouvy předkládané premiérkou Theresou Mayovou, patří zachování celní unie nebo potvrzení odstupové dohody referendem. V úvahu přichází také řešení, při kterém by Velká Británie měla podobné postavení jako Norsko, a s EU by tedy byla stále úzce provázaná.

V neposlední řadě není možné vyloučit případné neuskutečnění Brexitu s ohledem na odložení Brexitu do 31.října 2019 a ujištění předsedy Evropské rady Donalda Tuska o možnosti stáhnout žádost o výstup z EU. Tuto variantu již dříve připustil i Soudní dvůr Evropské Unie. (O odložení Brexitu však nemohl Miloš Zeman v době vyřčení výroku vědět, protože rozhodnutí je novějšího data.)

Zmíněná smlouva je 584 stan dlouhá (toto číslo nezahrnuje obsah dlouhý 13 stran).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Je tam (ve Velké Británii, pozn. Demagog) asi sto tisíc Čechů, jak víte, i když ty odhady se liší.

Skutečný počet Čechů žijících ve Velké Británii není jistý. Samotné úřady často uvádějí, že jde pouze o velmi hrubé odhady, které nemusí odpovídat realitě. Počet sto tisíc Čechů však odhaduje Konzulární služba českého velvyslanectví v Londýně.

skrýt celé odůvodnění

Přesný počet Čechů žijících ve Velké Británii není znám. Konzulární služba českého velvyslanectví v Londýně odhaduje (.pdf - str. 2), že ve VB žije přes 100 000 občanů ČR. O sto tisících Čechů pak píše i web Euractiv.cz.

Podle nejnovějších odhadů (.xsl - 2.3) Britského statistického úřadu (ONS, Office for National Statistics pozn. Demagog) žije ve Velké Británii 49 tis. (odchylka +/- 10 tis.) Čechů. Z 22 publikovaných zemí EU je ČR na 16. místě. Z dat také vyplývá, že mezi Čechy převažují ženy. Těch ve Velké Británii žije asi 32 tis. (+/- 8 tis.), mužů pak 14 tis. (+/- 6 tis.)

Ze všech národností, kromě té britské, převažuje (.xsl - 2.3) podle ONS národnost polská. V Británii žije asi 985 tis. Poláků (+/- 47 tisíc). Dále jsou v populaci nejvíce zastoupeni Rumuni, kterých je 433 tis. (+/- 31 tis.) a Indové s počtem 374 tis. (+/- 29 tis.).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tak s tou povinnou volební účastí mám potíže. Zanedbám teď ten pitomý argument, že ji zavedli komunisté. Mimochodem, víte, že ne? Oni naopak zrušili ten Masarykův zákon o povinné volební účasti a formálně a pouze formálně volební účast nebyla povinná. Ale něco jiného je, že za komunistů se ta volební účast dosti drasticky vynucovala, i když ne zákonem.

Za první československé republiky byla zavedena povinná volební účast volebním zákonem z roku 1920. Po druhé světové válce byla povinná volební účast opět zavedena a zrušena byla v roce 1954.

skrýt celé odůvodnění

Povinná volební účast byla zavedena zákonem č. 123/1920 Sb. (.pdf, str. 275, 283). Výjimku z povinné účasti měly ty osoby, které:

  • byly starší než 70 let, nebo
  • se nemohly dostavit pro nemoc nebo tělesnou vadu do volební místnosti, nebo
  • nemohly k volbám přijít z důvodu neodkladné povinnosti svého úřadu či povolání, nebo
  • byly v den volby vzdáleny od místa volby nejméně 100 km, nebo
  • byly zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami

Neomluvená účast se trestala pokutou od 20 do 5000 Kč nebo vězením od 1 dne do 1 měsíce.

Po druhé světové válce byla opět stanovena povinná volební účast, a to v zákoně č. 67/1946 Sb. Úprava zákona byla téměř totožná se zákonem z první republiky, byla zde pouze přidána možnost vhodit tzv. bílý lístek (nezvolit žádnou stranu). Stejné podmínky povinné volební účasti jsou uvedeny i ve volebním zákoně z roku 1948. Tento zákon byl zrušen zákonem č. 27/1954 Sb., který volební povinnost vypustil. Od poloviny roku 1954 tedy volební povinnost formálně neexistovala, přesto dle údajů Českého statistického úřadu volební účast nespadla až do voleb v roce 1990 pod hranici 99%.

Komunisté tedy povinnou volební účast v pravém slova smyslu nezavedli, pouze převzali již dříve účinný zákon, který byl zaveden již v roce 1920 (resp. 1946). Volební zákon v této podobě nakonec také zrušili.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vezměte si volby do Senátu, kdy ve druhém kole je to taky někdy i pod dvacet procent (volební účast - pozn. Demagog).

Senátní volby se pravidelně vyznačují nízkou volební účastí. Potvrzují to data Českého statistického úřadu. V roce 2012 byla volební účast vyšší než 20 % v sedmi volebních obvodech, v roce 2014 v pěti, v roce 2016 a roce 2018 ve dvou.

skrýt celé odůvodnění

V sedmi volebních obvodech byla v roce 2012 volební účast vyšší než 20 % (z celkových 27 obvodů). Nejnižší volební účast byla v Sokolově - 10,43 %. Průměrná volební účast byla 18,60 %.

V roce 2014 byla účast vyšší než 20 % pouze v pěti volebních obvodech. Nejvyšší volební účast byla v Uherském Hradišti, a to 21,26 %. Průměrná účast byla 16,69 %.

Ani rok 2016 nepřinesl výraznou změnu, co se týče volební účasti. Pouze ve dvou volebních obvodech přesáhla 20 %. Nejvíce lidí došlo k volbám v Praze 6, kde volební účast dosáhla 23,23 %. Průměrná účast byla pouze 15,38 %.

I v roce 2018 přesáhly pouze dva volební obvody volební účast 20 %. Jednalo se o volební obvod Náchod a Praha 12. Průměrná účast byla 16,49 %.

Od roku 2012 byla historicky nejnižší volební účast ve druhém kole senátních voleb v roce 2018, a to v obvodě Ostrava-město, kde k senátním volbám přišlo 9,23 % voličů.

„Senátní volby jsou u nás určitě volbami druhého řádu, lidé nechápou volby do Senátu jako něco super důležitého. Jediné, co by se s tím dalo dělat, je změna volebního systému (dnes dvoukolový volební systém pozn. Demagog) nebo to, co navrhují ještě radikálnější zastánci nějaké změny, tak je zrušení Senátu. Podle mého názoru ale ani jedno z toho nedává smysl. Kdybychom rušili všechny orgány, do kterých volí méně lidí, tak nakonec by se vlastně volil už jen prezident,“ okomentoval (čas 3:38:03–3:41:04) politolog Petr Sokol volební účast senátních voleb.