Demagog.cz

Prezidentské finále

Jen pár hodin před otevřením volebních místností pro 2. kolo první přímé volby prezidenta odvysílala Česká televize finálový duel mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. Oba politici mluvili jak o dosavadní kampani, byli však také "interpelováni" z tábora příznivců svého protikandidáta. Na závěr se oba pokusili v závěrečném slovu oslovit potenciální voliče a získat je na svou stranu. Nakolik byli oba pánové fakticky přesní, zjistíte díky analýze serveru Demagog.cz. 

Ověřili jsme
Jiné ze dne 24. ledna 2013 (moderátor Václav Moravec, záznam)

11 z celkově 35 ověřených výroků

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

... Můj soupeř bohužel taky mě citoval falešně. Spousta lidí mě citovali falešně v té souvislosti. To není pravda. Já jsem jenom řekl historickou úvahu v porovnání právního vztahu svého času a dnes, který je odlišný. A samozřejmě jsem taky neopomenul říci, že situace po těch hrůzných nacistických zločinech po válce byla jiná." (Výrok míří na výroky KS o Benešových dekretech - pozn. Demagog.cz) !

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg se k Benešovým dekretům vyjádřil následovně (v rámci Prezidentského duelu ČT1 17. 1. 2013): “Já bych jen na to upozornil, že Benešovy dekrety už neplatí dvacet let. Protože přijetím Listiny základních práv a svobod a Ústavy přestala platnost Benešových dekretů, ovšem nebyla zrušena ex tunc, tedy od roku 45, nýbrž od okamžiku, kdy tato ústavní listina byla přijata. Ale oni jsou zrušeny, co je zrušené, už nemůžu ještě jednou zrušit. (...) Myslím, že jste (myšlen MZ, pozn. Demagog.cz) ne úplně přesně překládal, co jsem tedy řekl, je tomu už delší dobu, ale zajisté jsem to nevyjádřil tak, jak jste to teď říkal, protože já má slova právě v této otázce velice vážím. Já jsem vždy říkal, a na tom trvám, že to, co jsme v roce 45 spáchali, by dneska bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše by se octli v Haagu, kdyby tehdá ještě existoval.” (přepis dle záznamu duelu na blogu Iva Cermana)

Miloš Zeman se k danému výroku vyjádřil následovně: "Pan ministr ve čtvrtek označil Edvarda Beneše za válečného zločince, který patří přední Haagský tribunál. Tak jsem si jako mírny protest dal na klopu českou vlajku."

K výroku se vyjádřil i František Zwyrtek, předseda hnutí NEZÁVISLÍ: “Podle Karla Schwarzenberga Benešovy dekrety neplatí, odsunutým Němcům bychom se měli omluvit, zabavený majetek jim kompenzovat, a Edvard Beneš by byl za dění v roce 1945 v dnešní době válečným zločincem a byl by souzen v Haagu”.

Karel Schwarzenberg ve svém vyjádření nepoužil explicitně označení válečný zločinec a vyjádřil pouze možnost souzení Edvarda Beneše v Haagu. Výroky připisující Karlu Schwarzenbergovi označení Edvarda Beneše za válečného zločince jsou tedy nepřesné.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Tedy například český prezident nemá pravomoc, kterou považuji za velice užitečnou, kterou má například rakouský prezident, že může odmítnout člena vlády, kterého mu premiér předkládá. !

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací uvedených v Ústavě ČR a informací uvedených v dokumentu Parlamentního institutu (.doc), který se zabývá analýzou politických systémů vybraných evropských států (mezi nimi i Rakouska).

Ústava ČR v článku 68 uvádí: (2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. (...)”

V článku 74 Ústavy ČR je uvedeno následující: “Prezident republiky odvolá člena vlády,jestliže to navrhne předseda vlády.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že pravomoci prezidenta ČR mu neumožňují odmítnout jmenovat jednotlivé členy vlády, kteří byli navrženi předsedou vlády.

Pro srovnání uvedeme níže parafrázi rakouské ústavy, jež prezidentovi naopak tuto pravomoci přiznává: Prezident jmenuje podle svého uvážení spolkového kancléře i ostatní členy vlády, vázán je při tom pouze rozložením politických sil v Národní radě, protože vláda se musí ucházet o vyslovení důvěry dolní komorou Parlamentu. Prezident při sestavování vlády bere na zřetel návrhy designovaného kancléře, nicméně jimi není vázán.”

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Máme jeden naprosto nesmyslný řád, a sice, že každý poslanec může navrhnout nový zákon nebo změnu toho zákona, který existuje.

Předesíláme, že nemůžeme ověřit názor ministra, že daná úprava je nesmyslná.

Právo jednotlivého poslance podávat návrhy zákonů je zakotveno v čl. 41 Ústavy ČR. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny mu pak v § 63 umožňuje podávat návrhy k předmětné věci vč. návrhů pozměňovacích, kterými lze mj. upravovat text projednávané legislativy. Jednotlivý poslanec tak opravdu může navrhovat jak zákon, tak jeho případnou změnu.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Z historických důvodů nebo jak známo, když nynější Ústava byla tvořena na podzim roku 92 tak existovaly dvě veliké postavy české politiky - odstoupivší prezident Československé republiky Václav Havel, o kterém ale každý věděl, že bude první český prezident a ministerský předseda Václav Klaus. A Václav Klaus tehdy velmi usiloval o to, aby prezidentské pravomoci byly co nejvíc oholeny.

Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně se jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony) ...”

Autor odkazuje také na článek MF DNES ze 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”.

Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klause m.”

Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

To právem například Pavel Rychetský kritizoval v souvislosti s volebními zákony, kde pravil, že kdyby Parlament vykonal svou povinnost tak, jak měl a předložil bezvadný volební zákon a prováděcí zákon, tak by vůbec Ústavní soud nemusel vstoupit do hry.

Pavel Rychetský kritizoval zákon o přímé volbě prezidenta i prováděcí zákon například už v únoru 2012, kdy prohlásil, že tento zákon: “... Je špatný, má řadu chyb a neřeší problematické kompetence hlavy státu.” V prosinci 2012 nebo v lednu 2013 v rozhovorech pro Český rozhlas “kritizoval jeho výrazné legislativní nedostatky”.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

... Máme (míněno ČR - pozn. Demagog.cz) vynikající rating.

Jak je uvedeno na stránkách ČNB, Česká republika má v současnosti podle hodnocení hlavních ratingových agentur rating AA- (Standard&Poors), případně A1 (Moody’s) / A+ (Fitch).

Společně s Estonskem je ČR nejlépe hodnocenou zemí mezi státy východní Evropy.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Když se podíváte na stoupání procent exportu do Ruska, do Číny, jiných zemí, tak je to utěšený vývoj." (za ministrování Karla Schwarzenberga - pozn. Demagog.cz)

Karel Schwarzenberg působí v současné vládě Petra Nečase jako ministr zahraničí od 13. července 2010. Funkci ministra zahraničních věcí ovšem zastával také ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009.

Je otázkou, co je myšleno pod termínem „utěšený vývoj“, ale pozitivní nárůst exportu do Ruska i do Číny lze v současné době skutečně pozorovat. Od roku 2010 roste bilance s oběma zmíněnými státy (také s jinými, které nejsou ve výroku blíže specifikovány).

Stránky Českého statistického úřadu uvádí tabulky s těmito údaji do listopadu roku 2012 (dále roky 2011 a 2010; .pdf; sloupec Index).

Ačkoliv je třeba dodat, že Karel Schwarzenberg nebyl ministrem zahraničních věcí celý rok 2010, je bilance v tomto roce rovněž pozitivní. Podobně je na tom i rok 2007 (.pdf).

Negativní vývoj v exportu pak můžeme zaznamenat v letech 2009 a 2008 (.pdf).

Pokud porovnáme rok nástupu Karla Schwarzenberga do funkce ministra zahraničí, tedy rok 2007, a poslední dostupná data loňského roku, můžeme v období leden - listopad 2007 (.pdf) u Číny nalézt výši exportu 12 825 mil. Kč, u Ruské federace 52 936 mil. Kč. V období leden - listopad 2012 (.pdf) je hodnota exportu u Číny ve výši 30 007 mil. Kč, u Ruské federace 111 569 mil. Kč. Při porovnání těchto údajů můžeme konstatovat, že vývoj exportu je v případě těchto dvou zemí opravdu pozitivní, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Důchodová reforma, vzhledem k vývoji populace, je prostě nutná, jinak za pár let nebudeme schopní mít jakýkoliv důchod, poněvadž máme míň a míň mladých, kteří pracují a víc a víc důchodců. To je problém celoevropský, nejenom český a tudíž se všude zahajují reformy.

Dle údajů České správy sociálního zabezpečení (.pdf) aktuálních k 30. září 2012 je v České republice 2 855 623 důchodců (z toho 2 337 480 důchodců starobních) a 5 022 259 poplatníků pojistného, což znamená, že na každého důchodce připadá přibližně 1,76 pracujícího a 2,15 pracujících v případě starobních důchodců. Demografický vývoj naznačuje trend zvyšování počtu obyvatel v důchodovém věku a relativní snižování počtu přispěvatelů ku počtu důchodců. Dle modelací (.pdf) ČSSZ bude počet přispívajících a důchodců vyrovnaný přibližně za 30 let (tzn. bude pouze jeden pracující člověk na jednoho důchodce).

Z hlediska evropského srovnání v procentu obyvatel starších 65 let v roce 2011 je na pozicích zemí s nejnižším procentem této části populace Irsko (11,6 %), Makedonie (11,7 %) a Island (12,3 %), na druhé straně spektra najdeme Německo (20,6 %), Itálii (20,3 %) a Řecko (19,3 %). V České republice bylo v roce 2011 15,5 % obyvatel starších 65 let, v případě Slovenska se jednalo o 12,4 %.

Evropské vlády plánují či zavádějí penzijní reformy (v angličtině) - je možné zmínit například Francii (zvýšení věku pro odchod do důchodu z 60 na 62 let s tím, že pokud budou francouzští občané chtít obdržet plnou výši penze, odejít do důchodu by měli v 67 letech), Německo (věk od důchodu se zvyšuje z 65 na 67 let), návrh v Polsku (sjednocení a zvýšení věku odchodu do důchodu pro ženy a muže na 67 let), Bulharsko či Rumunsko (nárůst a sjednocení na 65 let).

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Já bych především rád podotkl, že je pozoruhodné, když mě někdo obviňuje z krytí korupce v případech (myšlen případ Klouzal - pozn. Demagog.cz), kdy já jsem dal příkaz, aby tyto případy byly předány policii. Že policie bohužel to odložila, je jiná záležitost.

Podle vyjádření mluvčího ministerstva zahraničních věcí úřad skutečně podal ve věci předražených IT zakázek, na které upozornil Klouzal, čtyři trestní oznámení. Ty pak měly být skutečně policií odloženy. MZV si rovněž najalo externí firmu na posouzení těchto zakázek. Ta měla odhalit některé nepravosti a mělo dojít k propuštění všech zapletených do případu, podle Klouzalových slov to ale není pravda. “Lidé kteří za zakázkami na MZV stáli, stále na ministerstvu pracují,” řekl Klouzal. Klouzal také tvrdí, že inspekce si nevyzvedla veškeré podklady, které měl k případu k dispozici, nicméně se Schwarzenbergem se dvakrát sešel a ten přislíbil prošetření celé věci. Na popud MZV se tedy policie korupcí skutečně zabývala a případ byl odložen.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Ano, souhlasím s Vámi, ještě státní dluh stoupá, nicméně když se podíváte, jak o kolik procent teď stoupá a v minulých letech, tak musíte doznat, že jsme dosáhli značného pokroku.

Státní dluh v absolutních číslech podle Ministerstva financí ČR neustále roste. Od roku 2006 vzrostl z 802,5 mld. Kč na 1 499,4 mld. Kč v roce 2011.

Vývoj státního dluhu ve vztahu k HDP probíhal v posledních letech takto (Český statistický úřad - .xls):

Rok200620072008200920102011Státní dluh/HDP (%)23,924,426,031,335,439,0Poměrný meziroční nárust+0,5+1,6+5,3+4,1+3,6

Z tabulky tedy vyplývá, že největší skok v relativním nárustu státního dluhu nastal v roce 2009. Od té doby postupně klesá.

Data za rok celý 2012 ještě nejsou dostupná, proto naše analýza končí u roku 2011.