Demagog.cz

Prezidentské interview ČT: Jiří Hynek

Dalším prezidentským kandidátem, který přišel do České televize, je Jiří Hynek ze strany Realisté. A opět jsme pro vás připravili analýzu toho, jak si vedl po faktické stránce.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 1. prosince 2017 (moderátor Světlana Witowská, záznam)

4 z celkově 13 ověřených výroků

Jiří Hynek

Jiří Hynek

Já jsem předseda a prezident nevládní neziskové organizace. Lišíme se od jiných nevládních organizací především tím, že nečerpáme státní dotace, peníze daňových poplatníků. !

Hynek je prezidentem nevládní neziskové organizace, která však podle veřejně dostupných zdrojů dotace ze státního rozpočtu využila. Chybný je také jeho předpoklad, že většina takových organizací státní dotace čerpá.

Jiří Hynek je prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tato Asociace sdružuje firmy v oblasti výzkumu, výroby a obchodu s obrannou a bezpečnostní technikou. Je nevládní, nezávislou, nepolitickou, neziskovou a neobchodní organizací, která byla založena v roce 1997 a uznávaným partnerem Vlády ČR, MPO nebo MV. Formálně je pak zájmovým sdružením právnických osob.

Tvrzení, že AOBP nečerpá státní dotace, je nepravdivé. Už v roce 2001 čerpala organizace dotaci MPO ve výši 368 000 Kč určenou na zpracování a distribuci databáze AOP ČR. AOBP využila také podpory strukturálních fondů EU, a to v minulém i současném rozpočtovém období. Většina těchto projektů byla financována Evropským sociálním fondem a z menší části také státním rozpočtem. V současné době čerpá AOBP dotaci přesahující 9 milionů korun v rámci výzvy č. 60, z čehož EU financuje 85 % a zbývajících 15 % jde ze státního rozpočtu (str. 4).

Konkrétně jde o projekt (.doc) " Rozvoj lidských zdrojů členských podniků Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR ".

Vládní rozbor (.pdf, str. 55) financování neziskových organizací pro rok 2015 uvádí, že „z rozpočtů státu byly poskytnuty dotace 32 nadačním subjektům (tj. téměř 2 % nadačníchsubjektů v ČR), 2 256 spolků (tj. téměř 3 % všech spolků) a 246 pobočným spolkům (tj. téměř 1 % všech pobočných spolků). V roce 2015 byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu téměř každé čtvrté obecně prospěšné společnosti (tj. 659 OPS), 122 ústavům (tj.téměř 86 % všech ústavů), téměř 88 % účelových zařízení církví (tj. 180 zařízením). Dále na dotace ze státního rozpočtu dosáhlo 26 zájmových sdružení právnických osob a 132 školských právnických osob.“

Z těchto statistik jasně vyplývá, že zdaleka ne všechny neziskové organizace využívají ke svému financování dotace ze státního rozpočtu. Nepravdivý je proto také Hynkův předpoklad, že by se nečerpáním státních dotací odlišoval. Většina neziskových organizací dotace ze státního rozpočtu nečerpá.

Jiří Hynek

Jiří Hynek

Nakonec článek tři Severoatlantické smlouvy o Severoatlantické alianci praví, že musíme zabezpečit vlastní obranu. Pak teprve můžeme aktivovat článek pět. Požádat někoho o pomoc.

Jiří Hynek ve výroku staví svou argumentaci tak, že nejdříve musí ČR jako členský stát NATO splnit čl. 3 Severoatlantické smlouvy a teprve po jeho splnění může aktivovat čl. 5. Ani v jednom z těchto článků však taková podmínka není uvedena, výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

V čl. 3 Severoatlantické smlouvy je výslovně uvedeno:

„Aby bylo co nejúčinněji dosaženo cílů této smlouvy, budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“ Čl. 3 Severoatlantické smlouvy tedy zjednodušeně říká, že členské státy NATO budou samy i ve vzájemné spolupráci udržovat a rozvíjet vlastní i kolektivní obranu. Zároveň však v tomto článku není uveden žádný závazek, povinnost či podmínka, jejichž splnění by bylo nutným předpokladem pro aktivaci dalších článků Severoatlantické smlouvy.

Členské země NATO se dohodly, že by měly investovat na vlastní obranu minimálně 2 % HDP. To ovšem plní jen menšina z nich.

V čl. 5 Severoatlantické smlouvy se výslovně uvádí:

„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo v Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“

Jak vidíme z plného znění čl. 5, ani zde není zmínka o jakékoliv podmínce, jejíž splnění by teprve umožnilo aktivaci tohoto článku.

Jiří Hynek

Jiří Hynek

...několik let, možná i 10 let, bezpečnostní analýza ve zprávách o bezpečnostní situaci a okolí, které mimochodem schvaluje vláda, tak se praví, že největším rizikem je terorismus.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože ve strategických materiálech, které jako jediné přímo schvaluje vláda a které se týkají bezpečnostní situace ČR, není nikde uveden terorismus jako největší riziko.

Vláda se samozřejmě zabývá bezpečností ČR a na prvním místě schvaluje komplexní materiály jako je například Audit národní bezpečnosti (. pdf, 2016), či skrze Bezpečnostní radu státu strategické dokumenty jako je například Bezpečnostní strategie ČR (. pdf, 2015). Zde se riziko terorismu zmiňuje, ale vždy dohromady ve skupině s ostatními riziky, tedy nemá žádné přednostní postavení jako největší nebo zásadní riziko či hrozba.

Pokud budeme brát v potaz další bezpečnostní materiály ve spojitosti s vládou ČR, pak je nutné zmínit každoroční pravidelné analýzy BIS. Ani zde, alespoň v jejich veřejné publikovaných částech, neexistuje za posledních deset let popis terorismu jako největšího rizika pro bezpečnost. Přesto je ale nutné připomenout, že přibližně v letech 2003–2010 BIS svoje zprávy strukturovala tak, že terorismus byl zmiňován v souboru zpravodajské činnosti jako první položka. Přestože je tématika terorismu pro BIS jednou z dominantních, je na stejné úrovni jako například ochrana významných ekonomických zájmů státu či kontrarozvědná činnost. Opět jsou zde jednotlivá rizika pojímána komplexně a nelze tvrdit, že by terorismus byl mezi riziky brán jako primární.

V neposlední řadě musíme zmínit panem Hynkem zmiňované zprávy o bezpečnostní situaci na území České republiky, které vydává ministerstvo vnitra a jsou opravdu projednávané vládou formou usnesení. V nich jsou shrnuté poznatky ministerstva vnitra ohledně vývoje kriminality a bezpečnostních rizik. Podobně jako u předešlých bezpečnostních dokumentů není riziko terorismu vyzdvihováno nad ostatní, ani není považováno jako největší v žádné ze zpráv za posledních deset let. Vždy je uváděno jen jako jedno z rizik.

Jiří Hynek

Jiří Hynek

Světlana WITOWSKÁ: Vy byste byl pro, aby se změnila česká ústava tak, aby zakazovala veřejné projevy islámského náboženství. Alespoň tak jsem si přečetla vaši odpověď pro Deník. Svoboda vyznání a lidské právo základní, které je v Základní listině práv a svobod. Jak si to představujete? Zákaz projevu islámského náboženství?

Jiří HYNEK: Dovolím si poopravit. Ta otázka Deníku zněla, jste pro zákaz politického islámu? Nezněla, jste pro zákaz projevu náboženství? Ano, máme v Ústavě, že každé náboženství můžeme podporovat.

Tato otázka pro prezidentské kandidáty zazněla v Prezidentské debatě na kolejích konané dne 20. listopadu, kterou jsme již dříve ověřovali. Dle novinových článků a online reportáží Deníku (09:49), zněla otázka týkající se islámu následovně:

Má se Ústava ČR změnit tak, aby zakazovala veřejné projevy islámského náboženství ?“

Kladně odpověděli Jiří Hynek a Miroslav Topolánek.

Co se týče svobody náboženského vyznání, zaručuje ji článek 15 Listiny základních práv a svobod, ve kterém se říká, že „svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání“. Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku.

Dodejme, že Deník se ptal kandidátů na 30 otázek, sestavil z nich přehlednou infografiku.