Demagog.cz

Prezidentské interview ČT: Michal Horáček

Michal Horáček uzavřel prezidentská interview České televize. Divákům se představilo 8 kandidátů na post hlavy státu, Miloš Zeman odmítl do studia přijít. Horáček v rozhovoru představil své priority, jak by funkci vykonával, popisoval ústavní kompetence prezidenta a věnoval se také konkrétním otázkám, které Českou republiku z jeho pohledu tíží.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 6. prosince 2017 (moderátor Zuzana Tvarůžková, záznam)

2 z celkově 16 ověřených výroků

Michal Horáček

Michal Horáček

Je mezi námi 350 tisíc lidí pečovatelů, který se starají o lidi postižený nějakou pohromou, většinou zdravotní. Jsou čtyři stupně a v tom čtvrtém, tam jsou už ty třeba kvadruplegici, lidi, který potřebujou tu péči 24 hodin 7 dní v týdnu. A těch 350 tisíc lidí se stará o tyhle lidi a většinou nebo nezbývá nic jiného než obětovat svoje vlastní kariéry a vlastní sny právě proto, aby dělali tuhle činnost. Kdyby takový člověk takhle postižený byl v ústavu, stálo by nás to 50 tisíc korun měsíčně. Teď dostávají 13 200. Návrh zákona novely byl na 19 tisíc. Já jsem o tom všem věděl, sledoval jsem to, když přišel do Sněmovny ten návrh zákona, tak nepřišla paní ministryně Marksová, ten zákon se neprojednal, byl odsunutý do nedohledna. !

Marksová sice nebyla přítomna projednávání na výboru, který návrh zákon řešil (navýšení příspěvku nebylo jediným obsahem předlohy), tato absence ovšem nebyla důvodem, proč vládní předloha nebyla přijata.

Michal Horáček tuto interpretaci projednávání zákona o sociální podpoře veřejně uvádí opakovaně, např. na svém Facebooku.

Celý výrok se týká vládní novely zákona o sociálních službách. Ta v sobě obsahovala řadu bodů. Michal Horáček správně uvádí, že s novelou zákona by se měl zvýšit příspěvek osobám (do 18 let věku i nad) spadajícím do stupně IV. (úplná závislost) a nepodléhajícím péči dle § vyjmenovaných zde (.pdf, str. 3) na 19 200 Kč. Stávající zákon o sociálních službách přisuzuje osobám spadajícím do kategorie úplné závislosti 13 200 korun.

Vládní návrh, o kterém Horáček hovoří, prošel ve Sněmovně prvním čtením 17. května 2017, přičemž lhůta určená pro projednání ve výborech byla stanovena na 80 dní. Právě na jedno jednání garančního výboru (pro sociální politiku) Marksová nedorazila.

Konkrétně se jednalo o zasedání 11. července 2017. To dokládá zápis z jednání zmíněného výboru. Absence Marksové vyvolala hlasování o odložení projednávání a k jednání se výbor vrátil po dvou dnech. 13. července 2017 Marksová nebyla rovněž přítomna, na jednání ji však zastoupila její náměstkyně.

Výbor hlasoval o tom, že se návrh bude projednávat i přes nepřítomnost ministryně Marksové. Záznam z jednání uvádí:

Poslankyně Hnyková navrhla vzhledem k okolnostem i k blížícímu se konci lhůty projednání tohoto zákona procedurální návrh, ve kterém by výbor se rozhodl projednat tisk i bez účasti ministryně práce a sociálních věcí. Hlasování č. 1 bylo prohlášeno za zmatečné.V hlasování č. 2 se pro pokračování v jednání vyslovilo 15 poslanců, návrh byl přijat.

Absence ministryně práce tedy neznamenala, že by se návrh neprojednal. Výbor přijal usnesení, v němž doporučil poslancům, aby návrh zamítli. Pro tento návrh hlasovalo deset poslanců, tři se zdrželi a tři byli proti. Zmíněná novela se již do konce období nedostala na pořad jednání Sněmovny, takže nebyla ani přijata, ani zamítnuta. Pro její projednání chyběla tedy spíše politická vůle a většina ve Sněmovně. Pokud by většina poslanců měla zájem novelu projednávat, na pořad schůze by daný návrh prosadila.

Horáček má tedy pravdu v tom, že zákon nebyl projednán. Ovšem není to tak, že by za tuto věc mohla ministryně Marksová tím, že se nedostavila na jedno z projednávání. Důvodem neprojednání tak byla chybějící podpora pro celou novelu, návrh samotný pak vláda podala do Poslanecké sněmovny poměrně krátce před koncem volebního období.

Pro úplnost uveďme, že dle údajů Fondu dalšího vzdělávání (veřejná instituce –příspěvková organizace MPSV) z roku 2015 činí počet neformálních pečovatelů v České republice přibližně 250 tisíc. Jiný zdroj uvádí odhad mezi 250 až 300 tisíci pečovateli.

Michal Horáček

Michal Horáček

Já si pamatuju na Palachův týden. Já si pamatuju, že táta mý ženy, vynikající přitom jadernej fyzik, prostě ho tam zbili na tom Václaváku tihle ti lidé z toho Pohotovostního pluku, vzali, dali ho do nějaký dodávky a odvezli ho někam daleko do lesa a tam ho vyhodili.

Michal Horáček mluví o svém tchánovi, profesorovi Jiřím Hořejším. Ten v telefonickém rozhovoru (a následné emailové komunikaci) s Demagog.cz tuto informaci popřel. Incident, o kterém se Michal Horáček zmiňuje, se podle něj nestal během tzv. Palachova týdne (tedy v lednu 1989), ale 28. října 1989. Profesor Hořejší se podle svých slov účastnil nepovolené demonstrace, na které byl spolu s dalšími občany zadržen příslušníky Pohotovostního pluku VB (dále PP). Následně byli odvezeni autobusem do Nymburka, kde byli vyslýcháni, a druhý den nad ránem odvezeni na Černý most, kde byli propuštěni. Příslušníci PP se podle něj sice chovali nevybíravým způsobem, ale popřel informaci o tom, že by jimi byl zbit.