Demagog.cz

Prezidentův projev na konferenci hnutí SPD

Prezident Miloš Zeman během probíhající předvolební kampaně navštívil celostátní konferenci hnutí SPD Tomia Okamury. Při této příležitosti zde přednesl projev, ve kterém mluvil o bodech, které má podle jeho názoru s tímto hnutím společné. Mluvil zejména o přímé demokracii nebo inkluzi. Ve své řeči se ovšem vůči hostitelskému hnutí vymezil a to v souvislosti s tím, že SPD odmítá podporovat zahraniční mise české armády, které naopak Zeman velmi vítá.

Ověřili jsme
Jiné ze dne 9. prosince 2017

4 z celkově 10 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nejmenovaní politici, nebo kandidáti na politiky, oznámili, že naši voliči v minulých parlamentních volbách byli ovlivněni zahraničními rozvědkami. Nuže dobrá, oni neřekli, jestli ruskými nebo americkými, i když asi mysleli spíše ty ruské.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť kandidát na prezidenta Jiří Drahoš skutečně oznámil, že docházelo k ovlivňování parlamentních voleb, a to prostřednictvím médií a serverů napojených na ruskou tajnou službu.

Kandidát na prezidenta České republiky Jiří Drahoš se 1. prosince 2017 setkal s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Na setkání vyjádřil Jiří Drahoš obavy z toho, že výsledky voleb v České republice ovlivňují servery napojené na ruské tajné služby. Řekl:

„Jednoznačně se domnívám, že dojde a dochází k ovlivňování demokratičnosti našich voleb. Když sleduji situaci ve Spojených státech, Francii nebo v Německu, tam se teď o ovlivňování voleb velmi intenzivně diskutuje. Všechny tajné služby těchto států potvrzují, že k tomu docházelo ... Nerad bych se v březnu příštího roku dozvěděl , že naše tajné služby a orgány, které se tím mají zabývat, situaci vyhodnocují a konstatují, že i u nás došlo k ovlivnění demokratičnosti voleb zahraničními tajnými službami, intervencemi.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Snažil jsem se vylepšit některé návrhy na přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. Bohužel prezident nemá zákonodárnou iniciativu, která se sebrala Václavu Havlovi v roce 1993.

Prezident měl garantovanou zákonodárnou iniciativu v Ústavě Československé socialistické republiky z 11. července 1960, konkrétně v čl. 52 odst. 1. Se změnou státního zřízení na federaci v roce 1969 byla velká část textu „Socialistické ústavy“ nahrazena ústavním zákonem 143/1968 Sb., zákonodárná iniciativa prezidenta zůstala však ve čl. 45 odst. 1 až do rozpadu Československa zachována.

V Ústavě samostatné České republiky se již tato prezidentova pravomoc nevyskytuje, ústavní právník Jan Kysela změnu odůvodnil takto: „Do roku 1992 prezident zákonodárnou pravomoc měl, ale neměl právo veta. Když se pravomoc škrtla, zejména kvůli Václavu Havlovi, který svými návrhy ze začátku 90. let politickou třídu značně jitřil, nahradila se vetem.“

K tématu přímé volby starostů a hejtmanů se prezident Zeman vyjádřil 11. března 2016 na 42. schůzi Poslanecké sněmovny u bodu návrhu zákona o celostátním referendu. „Návrh, který propaguji, spočívá v tom, že by se starostou nebo hejtmanem stal ten, kdo dostane nejvíce preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany. To druhé proto, protože zvolený starosta nebo hejtman nemá zůstat jako kůl v plotě a má mít výraznou podporu mezi zastupiteli, byť by to nutně nebyla podpora většinová.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Povinná volební účast u nás byla za Masarykovy první republiky, dnes je třeba v Belgii, Lucembursku, v Austrálii, v dalších zemích, když nejdete k volbám, zaplatíte pokutu, ne likvidační, ale řekněme v ceně dobré večeře pro celou rodinu.

Povinná volební účast za první republiky skutečně existovala, obsahoval ji volební zákon č. 123/1920 Sb. (.pdf, str. 5 a 13), podle kterého se musel voleb účastnit každý volič mimo osob, které:

  • byly starší než 70 let, nebo
  • se nemohly dostavit pro nemoc nebo tělesnou vadu do volební místnosti, nebo nemohly k volbám přijít z důvodu neodkladné povinnosti svého úřadu či povolání, nebo
  • byly v den volby vzdáleny od místa volby nejméně 100 km, nebo
  • byly zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

Neomluvená účast se trestala pokutou od 20 do 5 000 Kč nebo vězením od 1 dne do 1 měsíce.

V Belgii, Lucembursku i Austrálii volební povinnost v současnosti platí. V Belgii je dle volebního zákona volební neúčast postihována pokutou 5–10 eur (.pdf, str. 53 (čl. 210)), při opakovaném provinění může pokuta vzrůst na 10–25 eur (při dnešním kurzu to činí cca 640 Kč).

V Lucembursku voliči hrozí za neúčast pokuta, v praxi ale není vynucována (.pdf, str. 10); v Austrálii volič za nesplnění volební povinnosti zaplatí 20 australských dolarů (.pdf, str. 262 (čl. 245)), což je v přepočtu přibližně 360 Kč.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

V Afghánistánu bojuje asi 400 našich vojáků proti Tálibánu. Je Tálibán extremistická muslimská organizace? Nesporně ano. Na Sinaji naši vojáci včetně letadla CASA bojují proti Al-Káidě. Je Al-Káida extremistická muslimská organizace? Nepochybně ano. V Iráku asi 50 našich vojáků, většinou leteckých instruktorů, bojuje proti Islámskému státu. Je Islámský stát teroristická islámská organizace? Nepochybně ano. Na Golanech, kde tedy máme zatím bohužel jen tři vojáky, je An-Nusra, což je taky islámská teroristická organizace, a konečně v Mali, kde máme 50 vojáků, tam to vedou hlavně Francouzi, ten boj proti muslimům, je nějaká organizace, kde přiznávám, že ten název si už nepamatuji.

Zeman nejmenuje všechny zahraniční mise, ve kterých čeští vojáci působí. V oblastech, které zmiňuje, čeští vojáci skutečně působí. Počty, které uvádí, nejsou zcela přesné, ale rámcově odpovídají skutečnosti.

Organizace, které popisuje jako protivníky českých vojáků, v těchto oblastech skutečně operují (Tálibán v Afghánistánu, Al-Káida na Sinaji, Islámský stát v Iráku a Al-Nusra v Sýrii). Všechny z nich jsou některými státy označované za teroristické (např. USA).

Česká republika má v současnosti své vojáky v několika zahraničních misích:

Afgánistán (mise Resolute Support Mission):

  • 246 českých vojáků
  • Část má za úkol pomáhat s výcvikem afghánské armády, část „provádět bezpečnostní opatření v přiděleném prostoru odpovědnosti s cílem eliminovat nepřátelské aktivity proti základně“ naší armády.

Mali (European Union Training Mission, United Nations Multidimensional Integrated Stabilisation Mission in Mali)

  • přes 40 vojáků
  • Úkolem je ochrana velitelství mise EUTM v Bamaku, provádění doprovodů velitele a štábu mise a částečně i výcvik malijské armády. Mise EU v Mali je nebojová, zaměřená na výcvik.

Irák (Inherent Resolve)

  • 30 českých vojáků
  • Hlavním úkolem je poradní a mentorská činnost při operačním výcviku pozemního a létajícího personálu iráckých vzdušných sil na letounech L-159.

Sinaj(Multinational Force and Observers)

  • 18 českých vojáků (disponují letounem CASA)
  • Úkolem je monitorovat situaci nad egyptsko-izraelskou hranicí společně s mezinárodními pozorovateli na palubě letounu, zajišťovat přepravu osob a materiálu ve prospěch mise MFO

Kosovo (KFOR)

  • 9 vojáků
  • Působí na velitelství KFOR

Středozemní moře (EUNAVFOR MED Sophia)

  • 5 vojáků
  • Cílem je rozbití modelu převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří.

Golanské výšiny (United Nations Disengagement Observer Force)

  • 3 vojáci
  • Vykonávají funkce důstojníků pro výcvik a informační technologie

Somálsko (EU NAVFOR Somalia)

  • 3 vojáci
  • Cílem je zabezpečit dodávky potravin, pomoc utečencům v Somálsku, potírání pirátství a ozbrojeného přepadávání podél somálského pobřeží.

Bosna a Hercegovina (Althea)

  • 2 vojáci
  • Úkolem je podílet se na výcviku a rozvoji schopností ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny

Pozorovatelskémise v DR Kongo, Kosovu a Středoafrické republice

  • celkem 8 vojáků