Demagog.cz

Rok pandemie s Andrejem Babišem

Bamlanivimab, Ivermektin, Regeneron – i taková slova Andrej Babiš používal v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Kromě léků jsme se však podívali i do téměř 70 více či méně exotických států, o kterých se premiér stačil za necelou hodinu rozhovoru zmínit. Jakou vakcínu používají v Gabonu, Hondurasu či ve Spojených arabských emirátech? A s jakou zemí nemá Česko přímé letecké spojení? I to se dozvíte v naší nejnovější analýze.

Ověřili jsme
Partie Terezie Tománkové ze dne 28. února 2021 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

3 z celkově 21 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Maďarsko dostalo 130 000 vakcín Sputniku a 100 000 naočkovalo. !

Maďarsko mohlo v době rozhovoru ruskou vakcínou naočkovat nanejvýše 46 000 lidí. Z celkových 146 000 dávek Sputniku V bylo v daném okamžiku 100 000 prověřováno maďarským Národním střediskem veřejného zdraví.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve pro kontext uvádíme několik informací: Maďarsko se již dříve podílelo na testování ruské vakcíny Sputnik V. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny. V té době její použití při hromadném očkování nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemělo dostatečné výrobní kapacity.

22. ledna 2021 nicméně maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V. Podle sjednané dohody by tak Maďarsko mělo získat dva miliony dávek této vakcíny, tedy množství, kterým je možné naočkovat jeden milion obyvatel. Dávky podle informací z konce ledna měly dorazit v rámci tří dodávek, přičemž první dodávka měla dle slov maďarského ministra zahraničí obsahovat vakcíny pro naočkování 300 tisíc lidí, druhá pro 500 tisíc a třetí pro 200 tisíc.

Uveďme, že vakcína Sputnik V není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Maďarsko však může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

První vakcíny Sputnik V poté v rámci výše zmíněné dohody do Maďarska dorazily 2. února, nicméně v mnohem menším množství, než o kterém se hovořilo dříve. Konkrétně se jednalo o 40 000 dávek, tedy počet vakcín, který by měl při očkování dvěma dávkami postačit pro 20 000 osob. Další dodávka 100 000 dávek dorazila 22. února. Samotné očkování vakcínou Sputnik V začalo v Maďarsku již 11. února ve čtyřech budapešťských nemocnicích.

Do 2. března bylo v Maďarsku, které také používá např. vakcíny společností Pfizer/BioNTech, Moderna či AstraZeneca, očkováno 758 037 lidí, z toho druhou dávku dostalo 253 368 lidí. Jaký počet dávek vakcíny Sputnik V bylo použito, se nám však ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Nicméně dodávku 100 000 dávek ještě 2. března prověřovalo maďarské Národní středisko veřejného zdraví (NNK) a k jejich vyočkování by mělo dojít až v následujících dnech. Proto mohlo Maďarsko v době rozhovoru použít maximálně 46 000 dávek, nikoliv 100 000, jak uvádí Andrej Babiš.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

I na Slovensku to (maturity, pozn. Demagog.cz) odpustili.

Maturita na Slovensku se skládá z interní části (z ústní zkoušky a v případě jazyků také ze slohové práce) a u vybraných předmětů také z externí části, kterou tvoří písemný test. Tamní ministr školství zrušil jen část externí. V Česku byla zrušena písemná část zkoušky z jazyků.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš o slovenském případu mluví v kontextu debaty o úpravě letošních maturit v Česku. Proto jeho výrok interpretujeme tak, že obdobně poukazuje na úpravu letošních maturit na Slovensku, ke které došlo relativně nedávno, nikoli úpravu maturit v roce 2020.

Na Slovensku se maturita skládá ze dvou částí – externí a interní, které se podobají společnéprofilové části maturit v České republice. Externí část slovenských maturit, kterou tvoří písemný test, již 4. ledna 2021 zrušil (.pdf, str. 1) ministr školství Branislav Gröhling. Dodejme, že tato externí část probíhá jen u zkoušek ze slovenského jazyka, cizích jazyků a matematiky.

Interní část slovenských maturit pak tvoří ústní zkouška a u jazykových předmětů také písemná část (sloh). Branislav Gröhling 9. února uvedl, že slovenské Ministerstvo školství uvažuje i o zrušení slohové části. Dodal, že rozhodnout by se mělo do konce února. K tomuto tématu v pořadu TV Markíza Na telo PLUS také nicméně řekl: „Jestliže další 2–3 měsíce maturanti nepůjdou do školy, budeme muset uvažovat o jiném řešení.“

Zatím však stále platí, že by se tato část maturit měla uskutečnit v termínu od 12. dubna 2021. Ústní maturita by se měla uskutečnit v termínu od 17. května 2021. Od dubna až do června by se měly konat i praktické části maturit.

Ministr školství zároveň vyzval školy, aby zohlednily distanční vzdělávání a začlenily učivo do maturitní zkoušky ve zúženém rozsahu.

V Česku se maturitní zkouška skládá ze společné a profilové části. Společnou část tvoří didaktický test z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky. Profilová část se skládá jednak ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších 2 nebo 3 dalších povinných profilových zkoušek. Profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. Další profilové zkoušky z jiných předmětů se mohou konat ve formě písemné, praktické, formou ústní zkoušky nebo maturitní práce s obhajobou.

Premiér Babiš chtěl, aby se letos v Česku zrušily didaktické testy. Nicméně ministr školství Robert Plaga rozhodl, že z povinných částí zruší jen písemnou část z jazyků, ústní zkouška i didaktické testy zůstanou (.pdf, str. 3). U českého a cizího jazyka se pouze prodlouží čas na vypracování o 10 minut na 85 minut a u matematiky o 15 minut na celkových 135 minut (.pdf, str. 2, 8). „Snažili jsme se najít řešení, které bude zohledňovat aktuální složitou situaci,“ popsal ministr školství Plaga.

Abychom to shrnuli, ani Česko, ani Slovensko zatím maturitní zkoušky nezrušily, zrušily jen jejich část.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

První jsme zrušili lety do Itálie, do Íránu, do Jižní Koreje.

Česko na jaře 2020 přímé letecké spojení s Íránem nemělo, 7. března však zastavilo vydávání víz ambasádou v Teheránu. Švédsko nicméně zakázalo přímé letecké spojení s Íránem již 2. března 2020. V případě zrušení letů do Itálie a Jižní Koreje však Česko první v Evropě bylo.

skrýt celé odůvodnění

V pondělí 2. března 2020 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ochranné opatření (.pdf), které zakázalo provádění přímých mezinárodních letů z Jižní Koreje. Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření v reakci na návrh Bezpečnostní rady státu. Zákaz letů z Korejské republiky vstoupil v účinnost ve čtvrtek 5. března 2020.

Ve stejný den vydalo Ministerstvo zdravotnictví ochranné opatření (.pdf), které leteckým dopravcům zakázalo provádět přímé lety z některých italských regionů. Jmenovitě se jednalo o regiony Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie a Benátsko. Zákaz letů se tedy nevztahoval na celou Itálii, ale pouze na některé z jejích severních oblastí.

Pro úplnost dodejme, že opatření se netýkalo zákazů letů do těchto oblastí. Cestovní kanceláře tak zájezdy do Itálie plošně nezrušily. Ministerstvo zahraničí ovšem Čechům nedoporučilo cestovat do Itálie.

Opatření o plošném zákazu vycestování z České republiky (.pdf) bylo vládou přijato 13. března 2020. V účinnost vstoupilo od 16. března 2020. Až tímto opatřením se tedy fakticky zrušily lety do výše uvedených států.

Česká republika k 1. březnu 2021 nemá přímé letecké spojení s Íránem. Přímé letecké linky s touto zemí nemělo Česko ani v loňském roce. Premiér Andrej Babiš tedy chybně uvádí, že Česká republika zrušila lety z Íránu, jelikož tak kvůli absenci přímého leteckého spojení ani učinit nemohla. Ministerstvo zahraničních věcí již na konci února 2020 českým občanům doporučilo do Íránu vůbec necestovat a těm, kteří v zemi již byli, v co nejkratší době odcestovat. Až 7. března však bylo vydáno rozhodnutí o pozastavení vydávání víz ambasádou v íránském Teheránu.

Evropské státy v tomto období až na výjimky nezakazovaly lety z výše uvedených oblastí. K 10. březnu 2020 pouze některé aerolinky rušily lety z Itálie. Již 2. března však Švédsko zastavilo přímé letecké spojení s Íránem.

Co se týče zemí mimo Evropu, např. Mongolsko zakázalo lety z Jižní Koreje již 24. února. Ve stejný den Omán uvedl, že ruší lety z Íránu. Ke konci února podobná opatření přijal rovněž Libanon, který zakázal lety z Íránu, Itálie a Jižní Koreje.

Ve stejnou dobu, kdy výše zmíněná opatření vydala Česká republika, zakázal Kazachstán vstup Íráncům na své území. K 2. březnu 2020 zakázal Kuvajt lety z Jižní Koreje, Itálie a Thajska.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Česká republika nebyla první zemí, která omezila pohyb lidí z Íránu na své území. Česko zastavilo udělování víz až 7. března. Švédsko však zakázalo zakázalo letecké spojení s Íránem již o pět dní dříve. V případě dalších zmiňovaných opatření pak bylo Česko první v Evropě.