Rozhovor Miloše Zemana v Deníku

Miloš Zeman v rozhovoru pro Deník.cz rozebíral širokou škálu témat. Řeč se ze začátku přirozeně stočila na teroristické ataky v Paříži a hrozbu islámského terorismu obecně. Následoval vývoj situace na Ukrajině a měnící se postoj k protiruským sankcím a nechybělo také hodnocení Sobotkova vládnutí i Zemanových politických vrcholů v minulosti. Dotazy padaly i na kontroverze okolo kancléře Vratislava Mynáře a roli Číny jako světového ekonomického hráče.

Ověřili jsme

Deník ze dne 10. ledna 2015

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Miloš Zeman

Výroky

Pravda 6 výroků
Nepravda 6 výroků
Zavádějící 3 výroky
Neověřitelné 2 výroky

Miloš Zeman

Kateřina PERKNEROVÁ: Překvapilo mě, že jste při komentování pochodu Kyjevem 
u příležitosti výročí Banderova narození necitoval přesně. Uvedl jste, že tam znělo Smrt Polákům, Židům a komunistům. Bez milosrdenství. Na internetu ale nic podobného dohledat nelze, zato to použil váš příznivec Břetislav Olšer na svém blogu. Vypadá to, že jste to převzal od něj, nikoliv z autentického videozáznamu.



Miloš ZEMAN: Nejste dobře informována. Samy noviny uvedly příklad jednoho serveru, kde zmíněné heslo bylo přesně takto citováno. Jeden list přitom zdůraznil, že jde o proputinovský a antiamerický server. Když se vám nějaký server nelíbí, tak ho prostě označíte za proputinovský 
a antiamerický, ale to nic nemění na faktu, že tam tento citát byl.
Nepravda

Kateřina Perknerová naráží na rozhovor Miloše Zemana pro Frekvenci 1, v němž v čase od 13:18 mluví o Ukrajině a pochodu k výročí narození Stepana Bandery.

Odkazujeme se i na Twitter komentátora deníku Právo, Alexandra Mitrofanova, jenž přikládá video přímo v reakci na původní prohlášení prezidenta Zemana v pořadu Pressklub Frekvence 1 a píše: " Jediná smrt tam je Smrt nepřátelům (ne Polákům či Židům) ".

Zmíněná údajná hesla zveřejnil blogger Břetislav Olšer, a to 3. ledna 2014. Tento text Olšera převzal 4. ledna server Czech Free Press (nutno podotknout, že jde o tentýž text). Ve stejný den pak byl vysílán zmíněný Pressklub Frekvence 1, v němž tuto informaci použil prezident Zeman.

V úterý 6. ledna pak vydal server Novinky.cz (autor Michal Švec) článek " Demonstranti v Kyjevě podle Zemana volali Smrt Židům. Záznamy to ale nedokládají", který popisuje výše zmíněný server skutečně jako proputinovský a protiamerický a uvádí také, že Hrad odmítá sdělit zdroj, z něhož prezident Zeman v rádiu v této věci čerpal.

7. ledna pak vydal blogger Olšer další článek, ve kterém k uvedenému uvádí: " Řekl totiž ( Zeman – pozn. Demagog.cz ), že demonstranti v Kyjevě měli křičet: Smrt komunistům a židům. Znám Kyjev (pokračuje Olšer – pozn. Demagog.cz) , nesnáším Banderu a věřím, že zmíněné redakce mají jistě jazykově vybavené pracovníky, takže jim nebude činit potíž, přeložit z videa to, co lidé v průvodu vykřikovali. Přitom vůbec nejde o to, jestli skutečně vykřikovali to, co bylo řečeno, podstatné je, že nesli fotografie Bandery, vlajky UPA a uniformy nápadně podobné těm nacistickým; ať však řekl Miloš Zeman, co řekl, měl pravdu, byť by to v ten konkrétní den vůbec nezaznělo, minulost toho však byla plná a neměla by být, aby neměly redaktorky možnost lhát…" Z dostupných informací tedy vyplývá, že jediným zdrojem Miloše Zemana v prohlášení o Kyjevské demonstraci byl právě Břetislav Olšer, jenž informaci použil na svém blogu i na zmíněném serveru.

Zda je server proputinovský a protiamerický necháváme na posouzení čtenáři s odkazem na záložky Rusko a Amerika na tomto webu.

Miloš Zeman

Tady bych citoval nedávný výrok německého ministra zahraničí Frank-Walter Steinmeiera, že Ukrajina do NATO nepatří.
Pravda

Německý ministr zahraničí Steinmeier pro Der Spiegel (zdroj: Reuters) 23. prosince uvedl, že je možné mít Ukrajinu jako partnera u NATO, ale nepočítá s jejím přímým členstvím.

Miloš Zeman

Citoval bych významného představitele Islámského státu, který prohlásil: „Vtrhneme do Evropy a zabijeme sto, dvě stě nebo pět set milionů lidí, nám je to jedno."
Nepravda

Údajný citát představitele ISIS zmínil Miloš Zeman již ve svém rozhovoru pro deník Právo z 3. ledna 2015. Tato citace však není pravdivá.

Citace se pravděpodobně odvolává na materiál, který natočil německý novinář Jürgen Todenhöfer, který strávil deset dní s islámskými bojovníky v Sýrii a Iráku. Natočil tam rozhovory s některými z bojovníků. Jedním z nich byl německý bojovník, který hovořil za vedení ISIS.

Tento muž prohlásil: "Jednoho dne si podrobíme Evropu. Otázkou není jestli, ale kdy k tomu dojde. Ale je to jisté".

Německý novinář pokračuje v rozhovoru otázkou ohledně 150 milionů ší'itských muslimů, co se s nimi stane, pokud odmítnou konvertovat k sunnitskému vyznání. Na to bojovník odpovídá: "150, 200 nebo 500 milionů, na tom nezáleží, zabijeme je všechny" (záznam rozhovoru v čase 3:17).

Miloš Zeman však ve svém citátu směšuje tyto dvě odpovědi a vytváří tak mylný dojem, že bojovník ISIS prohlásil, že se chystají vyvraždit miliony Evropanů. To ale není v tomto případě pravda, ačkoliv hrozby útoků na Evropu ze strany ISIS přicházejí (například v srpnu loňského roku, nebo video z listopadu 2014, které vyzývá k útokům na Francii).

Miloš Zeman

Když před několika málo dny bylo islámskými teroristy v Péšávaru zavražděno 200 dětí, tak to vyvolalo jen minimální mediální pozornost. Když je dnes zavražděno deset francouzských novinářů, jsou toho plné noviny.
Zavádějící

Dne 16. prosince 2014 byl v pákistánském Péšávaru spáchán teroristický útok na tamní školu. Útok bojovníků islamistického hnutí Taliban si vyžádal nejméně 141 mrtvých a 124 zraněných. Z toho 132 obětí a 121 zraněných byli žáci školy.

Zpráva o události se okamžitě objevila ve všech předních světových (Reuters, BBC, CNN, The New Yorker, РИА Новости,...) a českých (Český rozhlas, iDNES, Lidovky, Novinky, Česká televize, TV Nova,...) médiích.

Informaci přinesla také Česká tisková kancelář, od níž ji přebírala další česká média.

Pokud se zaměříme na česká média (v tomto případě Český rozhlas, Českou televizi, TV Prima a TV Nova): 16. prosince, kdy útok proběhl, informovala všechna tato média o události vydatně.

ČT uvedla zprávu ve zpravodajských relacích na ČT24, ve Zprávách ve 12 (1. zpráva) na ČT1. Následně bylo téma 1. zprávou hlavního zpravodajského pořadu – Událostí. Tragickou událost dále televize popisovala na ČT24 v pořadech Horizont a Události, komentáře (všechna videa z archivu ČT).

Komerční televize Nova a Prima (video – FTV Prima) o situaci v Péšávaru informovaly shodně v hlavní zpravodajské relaci dne (Televizní noviny/Zprávy FTV Prima), nadto Nova (dostupné v mediální databázi) informovala o události také v Poledních televizních novinách ve 12 hodin.

ČRo o situaci poprvé informoval ve zprávách v 9 hodin, dále v průběhu dne v dalších zpravodajských relacích či např. v pořadu Hlavní zprávy (audio) ve 12:08.

Co se týká tištěných médií (články jsme dohledali v mediální databázi Newton media), den po útoku informovaly o události následující listy:

Mladá fronta DNES: Titulní strana: " Pákistánský Beslan. Proč?", str. 6: " Má Pákistán naději? Snad když vyhlásí nulovou toleranci proti militantům.", str. 12 (komentář Teodora Marjanoviče): " Na uprchlické bárce s vrahem". Lidové noviny: str. 3: " Masakr ve škole", str. 7 : "Bezhlavě vraždili děti, rukojmí nebrali". Hospodářské noviny: str. 8: " Tálibánci zabili přes 100 školáků ".

Blesk: str. 20: " Postříleli přes 130 dětí!" Pařížské útoky byly skutečně mediálně pokrývány mnohem více – připomeňme kontinuální speciální vysílání ČT24 nebo zahraniční obdoby na CNN či BBC. Taktéž tištěná média i internetové zpravodajské servery (stejně tak uživatelé sociálních sítí) více popisovaly situaci v Paříži. Nicméně není pravdou, že by se média fakticky nevěnovala tragické události v Péšávaru.

Příklady zpráv o této události (v případě zahraničních serverů jde skutečně pouze o ilustrativní příklady, v případě českých médií nejde o vyčerpávající výčet) jsme uvedli výše a výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Miloš Zeman

K situaci na Ukrajině pouze sdělím (...), že se čeká oficiální vyhlášení nového národního hrdiny Ukrajiny Romana Šuchevyče, který proslul tím, že v roce 1941 nechal ve Lvově postřílet 15 tisíc Židů. Takže to bude – po Stepanu Banderovi – nový národní hrdina Ukrajiny.
Nepravda

Stepan Bandera byl jmenován Hrdinou Ukrajiny v roce 2010 prezidentem Viktorem Juščenkem. Posmrtné ocenění titulem Hrdina Ukrajiny bylo Banderovi v lednu 2011 odebráno Doněckým okresním soudem. Stížnosti proti tomuto rozhodnutí byly Vyšším správním soudem Ukrajiny zamítnuté a potvrdily tak odebrání titulu (podrobněji např. Kyiv Post).

Co se týká jmenování Romana Šuchevyče (ukrajinsky), ten již Hrdinou Ukrajiny jmenován byl, a to v roce 2007. Stalo se tak dekretem prezidenta Juščenka. Nicméně toto jmenování bylo zvráceno v roce 2010 Doněckým správním soudem, který tento titul zrušil s poukazem na fakt, že nebyl ukrajinským občanem.

V reakci na tento proces byl jmenován čestným občanem řady západoukrajinských měst.

Vznesené obvinění z vraždy 15 tisíc Židů ve Lvově roku 1941 je navíc neprokazatelné. V rámci Norimberského procesu byli za tento čin souzeni Němci. Dohady o ukrajinské vině se pak začaly objevovat až po roce 1959, a to především ze strany sovětské propagandy.

Čeští ukrajinisté také vydali 13. ledna 2015 otevřený dopis (dostupný na webu Lidovky.cz) prezidentu republiky, v němž uvádějí: " K poslednímu Vašemu bodu dodáváme, že Roman Šuchevyč jako zástupce velitele praporu Nachtigall v roce 1941 žádný rozkaz ke střílení Židů ve Lvově nevydal. V té době byl plně zaměstnán snahou položit základy budoucí ukrajinské armády, ale především neměl k takovému rozkazu ani pravomoci, ani motivaci. S tím koresponduje nakonec i svědectví o jeho odmítavém stanovisku k pogromům, kterých se zúčastnila místní populace, milice nacionalistických aktivistů i jedinci zběhlí od prosovětských milic ".

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý – jednak Šuchevyč nečeká na vyhlášení národním hrdinou, tento titul mu byl před 4 roky naopak soudem odebrán a jednak je problematické připisovat mu postřílení 15 tisíc Židů ve Lvově.

Pro informaci přidáváme fakt, že na Ukrajině probíhá iniciativa o vyhlášení titulu Hrdina Ukrajiny, a to pro Jurije Šuchevyče (ukrajinsky). Je tedy možné, že prezident spojil tuto iniciativu se jmenovcem Romanem.

Miloš Zeman

Přiznal bych, že tady jsem méně váhavý (ve vztahu k protiruským sankcím, pozn. Demagog), 
a odvolal bych se přitom na postoje rakouského kancléře Faymanna, francouzského prezidenta Hollanda, slovenského premiéra Fica, maďarského premiéra Orbána, bývalého ministra zahraničí USA Kissingera či současného německého Steinmeiera. Jak vidíte, jsem v dobré společnosti, třebaže je tato společnost v rozporu s českým mediálním mainstreamem.
Pravda

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Proti ruským sankcím totiž v nedávné době vystoupil jak zmiňovaný rakouský kancléř Faymann, tak i slovenský premiér Fico, maďarský premiér Orbán, bývalý ministr zahraničí USA Kissinger, současný německý ministr zahraničí Steinmeier či francouzský prezident Holland.

Miloš Zeman

Prezident Hollande asi před týdnem vyjádřil naději, že by se mohly zrušit v dohledné době (protiruské sankce, pozn. Demagog). Já s jeho názorem souhlasím.
Zavádějící

Francouzský prezident Hollande skutečně pro rozhlasovou stanici France Inter pronesl, že sankce vůči Rusku musejí nyní přestat, nastane-li ve vzájemných vztazích Ruska a Ukrajiny pokrok. Hned vzápětí ovšem dodal, že " pokud k žádnému pokroku nedojde, sankce zůstávají " (inkriminované vyjádření přibližně v čase 13:45 až 14:10, třetí video zleva, francouzsky). Hollande se v rozhovoru také vyjádřil, že ho prezident Putin ujistil v tom, že se nechystá k další anexi Ukrajiny.

O prohlášení informovaly z českých zdrojů i Novinky, ze zahraničních například The New York Times nebo Deutsche Welle.

Výrok ovšem hodnotíme jako zavádějící především kvůli podmínce zlepšení vztahů, kterou francouzská hlava státu se svým výrokem spojila a kterou Zeman opomíjí a vytrhává tak dané vyjádření z kontextu.

Miloš Zeman

Osm let svého života věnoval tomu, aby se (ČSSD) ze sedmiprocentní strany stala stranou s 32 procenty, a to nikoliv v průzkumech preferencí, ale v reálných výsledcích.
Pravda

Miloš Zeman je podle oficiálního životopisu předsedou ČSSD od roku 1993, v jejím čele stojí do roku 2001. Toto období lze tedy logicky brát jako ono zmiňované osmileté. Zeman až do července 2002 zůstává předsedou vlády, do dalšího volebního období ovšem vstupuje jako premiér Vladimír Špidla, který je zároveň od roku 2001 Zemanovým pokračovatelem na postu prvního muže strany. Do periody Zemanova předsednictví spadají troje volby (bereme-li v potaz i volební výsledek do České národní rady 1992):

RokVolební výsledek ČSSD (%)19926,53 (předsedou Jiří Horák)199626,44199832,31200230,20 (předsedou Vladimír Špidla) Zdroj dat: Volby.cz

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Kateřina Perknerová: (...) krajské nominace zatím mluví jasně, Bohuslava Sobotku zatím navrhly všechny kraje, které o tom rozhodovaly, a nemá žádného soupeře. Jak to čtete?

Miloš Zeman: Všimla jste si, že nominace proběhly aklamací, nikoliv volbou?

KP: Ne, to nevím.

MZ: Tak vám to sděluji.
Pravda

Podle oficiálních stránek ČSSD Sobotka skutečně zůstává prozatím jediným kandidátem na post předsedy partaje. Jeho nominaci prozatím podpořilo 12 krajů a nepodařilo se nám dohledat, že by se některý z krajů vyjádřil proti premiérově kandidatuře.

Co se týče nominace Sobotky aklamací, ani na jedné z oficiálních webových prezentací krajských organizací ČSSD nenajdeme informace k této záležitosti. Informace zmiňuje centrální web ČSSD, který se věnuje ústecké krajské konferenci, kde delegáti " jednoznačně podpořili předsedu Bohuslava Sobotku ". Zpráva (datovaná k 3. lednu tohoto roku) se věnuje i dalším proběhnuvším konferencím, podle ní " Bohuslav Sobotka má dosud už sedm nominací ". Jednoznačnou podporu Sobotky uvádí i Novinky.cz, jež se věnují konferenci pražské ČSSD, kde se proti premiérovi postavili pouze tři delegáti.

Informace o volbě aklamací se nám nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, obrátili jsme se proto na tiskové oddělení strany. Dostalo se nám následující odpovědi:

"Rád bych Vám však sdělil, že údaji o konkrétním počtu hlasů v souvislosti s krajskými konferencemi nedisponujeme. Nicméně lze potvrdit, že hlasování proběhlo aklamací. Bohuslav Sobotka nasbíral dosud všech sedm krajských nominací na předsedu strany.
Děkuji za spolupráci. Lukáš Pfause
r"

Ačkoliv se tedy jednotlivé zdroje rozcházejí v tom, kolik skutečně Sobotka získal nominací, podstata prezidentova výroku je pravdivá. Sobotka prozatím proměnil všechny krajské nominace a ty skutečně proběhly aklamací.

Miloš Zeman

Kancléř mi sdělil, že počátkem 90. let minulého století koupil se svým francouzským společníkem firmu, která tehdy měla devět zaměstnanců. Během několika let z ní vybudovali firmu 
se 600 zaměstnanci. V době, kdy se dostala na vrchol a pan Mynář zdaleka nebyl kancléřem, prodal svůj podíl francouzskému společníkovi. (...) Ten (podnik) mimochodem na našem trhu působí dál, nebyl vytunelován, vede ho tentýž Francouz a je ziskový. Já chci vždycky vědět, odkud pocházejí peníze na pořizování nemovitostí a jiného majetku, to říkám všem, bez ohledu na to, o koho jde. Kancléř Mynář si z prodeje svého podílu koupil vilu za 5,5 milionu a zhruba 10 až 15 milionů vynaloží na její rekonstrukci. Ta vila totiž byla deset let neobývaná a já obdivuji televizní znalce cen nemovitostí, kteří vůbec nebyli uvnitř a posuzují její cenu podle vnějšího vzhledu.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nepodařilo dohledat informace o počtu zaměstnanců v době, kdy Vratislav Mynář společnost kupoval a také informace o výši potřebných investic do rekonstrukce jeho vily.

V roce 1992 byla založena společnost RCP Recycling Park, s. r. o., do které v roce 1995 vlastnicky vstoupila společnost P.F.Invest, s.r.o., v níž je Vratislav Mynář společníkem dodnes, avšak ta se již nachází v likvidaci. Společníkem v RCP Recycling Park byl i Christian Tscherner (podle sídla a názvu jeho společnosti nejspíše občan Rakouska – pozn. Demagog.cz). K poslednímu dni roku 1997 se společnost přeměnila v akciovou.

Ode dne vzniku společnosti byl Mynář členem představenstva společnosti. (Od téhož dne až do roku 2001 byl místopředsedou představenstva také Christian Tscherner). V účetní uzávěrce za rok 2001 již jako jediný akcionář figuruje spol. EDS – CZ s.r.o. Dle notářského zápisu z 30. 5. 2002 se jediným akcionářem stala spol. SITA CZ s.r.o. V této době byla společnost také sloučena se společnostmi, ve kterých byla do té doby společníkem (RCP GLASS & TRADING s.r.o. a RCP - Recycling Park trans, s.r.o., ve kterých Mynář figuroval jako jednatel, a dále se Selio, spol. s r.o., Recycling servis, s.r.o., EKOHELP-RCP, s.r.o., RCPRecycling Park Šumperk, s.r.o., EKO-SERVICE KTM a.s.) a vznikla nástupnická společnost SITA Moravia a.s. V prosinci 2004 se předsedou představenstva stal Francouz Hubert Perrin de Brichambaut. V této době také došlo k rapidnímu nárůstu základního kapitálu. A o dalších osm měsíců později se předsedou stal jiný Francouz Fabrice Marie Serge Rossignol. K 31. 12. 2005 došlo k fúzi se společností SITA a.s., která je vlastněna společností se sídlem v belgickém Bruselu.

Podle účetní uzávěrky za rok 1999 byl počet zaměstnanců v roce 1998 27. K 31. 12. 2013 zaměstnávala SITA CZ 897 zaměstnanců (v roce 2005 počet činil 553). Společnost dle výroční zprávy za rok 2013 byla v zisku cca 6,5 milionu korun. Předsedou představenstva je stále druhý z Francouzů Fabrice Rossignol (zdroj: obchodní rejstřík).

Kancléř Mynář koupil za 5,5 milionu vilu ve Strašnicích od advokáta Víta Širokého, jenž v minulosti zastupoval např. Romana Janouška. Makléř hodnotu vily odhadl na 7 až 9 milionů. Další z makléřů hodnotí kupní cenu také jako nízkou. V roce 2011 byla vila oceněna na 13,4 milionu. Město tuto vilu prodalo soukromému vlastníkovi v roce 2005, tedy před deseti lety. Podle Mynáře si rekonstrukce vyžádá minimálně deset milionů, avšak nezávislým odborným stanoviskem v této věci nedisponujeme.

Miloš Zeman

No, a v případě Bohuslava Sobotky platí staré české přísloví, které říká: Nemluv 
o provaze v domě oběšencově. U člověka, který si svůj byt pořídil z poslaneckých náhrad, přičemž zákon naprosto jasně definuje účel těchto náhrad a nákup bytu evidentně nezahrnuje, bych považoval za rozumnější, kdyby mlčel.
Pravda

Miloš Zeman má pravdu v tom, že Bohuslav Sobotka použil při koupi bytu také peníze z poslaneckých náhrad, což nynější premiér přiznal v roce 2009. Problematika náhrad je upravena v § 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci, státních orgánů a soudců a poslanců Evr. parlamentu, kde najdeme skutečně rozepsány výdaje, na jejichž placení je možné čerpat náhrady. Jelikož mezi nimi koupě bytu vskutku není, hodnotíme výrok jako pravdivý. Na druhou stranu je potřeba říci, že trestní zákoník nezná trestný čin založený na zneužívání náhrad, tudíž se jedná pouze o problém etický.

Miloš Zeman

Když startovala prezidentská kampaň, měl jsem v průzkumech šest procent preferencí. To je fakt číslo jedna.
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť v době ohlášení kampaně k volbě prezidenta, což je v případě Miloše Zemana považováno za start kampaně, se průzkumy v podpoře lišily a výši 6 % uváděla pouze jedna ze tří společností. Zbylé 2 pak uváděly v příslušné době podporu vyšší – ve výši lehce přes 10 %.

Za start prezidentské kampaně Miloše Zemana můžeme považovat tiskovou konferenci SPOZ, kde její tehdejší předseda a současný kancléř hlavy státu, Vratislav Mynář, oznámil úmysl Zemana kandidovat za předpokladu úspěšného získání 50 tisíc podpisů občanů.

Mynář uvedl (četl dopis Miloše Zemana, který se této konference neúčastnil): " Souhlasím s tím, aby Strana práv občanůZemanovci zahájila petiční akci na podporu mé prezidentské kandidatury a zavazuji se, že v případě, kdy petice získá dostatečnou podporu občanů, tuto kandidaturu přijmu. S přátelským pozdravem, Miloš Zeman. "

Tato konference se uskutečnila 14. února 2012. Pro tento výrok tedy budeme pracovat s únorem 2012, byť ještě oficiální kampaň nezačala a nebyl znát ani konečný výčet kandidátů, což je z průzkumů patrné. Vyčerpávající výčet předvolebních průzkumů je dohledatelný na české wikipedii.

Podle průzkumu Sanepu měl skutečně Miloš Zeman v únoru 2012 preference vzhledem k prezidentské volbě cca 6 %. Je to však jediný průzkum, který něco takového dokládá. Další společnosti mu naměřily podporu znatelně vyšší – v případě PPM Factum šlo o měření z ledna a února 2012, která se pohybovala ve výši 10 %, Median mu pak přisoudil při prvním měření v březnu 2012 10,5 %.

Zmíněný Median vydal první výzkum na zadání Mladé fronty DNES již v lednu 2012 (.pdf – slide 5), což je patrné z přiloženého březnového výzkumu. Z grafu je vidět, že podpora Miloše Zemana (v té době pouze spekulovaný kandidát) byla již od ledna na konstantní úrovni 10 %.

Co je však třeba podotknout, zmíněné průzkumy nemohly být přesné, a to zejména z toho důvodu, že v době, kdy Zeman ohlásil oficiálně ústy Mynáře ochotu kandidovat, nebyl znám konečný výčet kandidátů. Průzkumy v té době zkoumaly např. podporu pro Jana Švejnara, Tomia Okamuru nebo Vladimíra Remka, kteří se do prezidentské volby nezapojili (Okamura byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů kvůli nedostatečnému počtu platných podpisů pro svoji kandidaturu).

Miloš Zeman

Fakt číslo dvě je, že počátkem 90. let minulého století jsem byl jediný politik, který prohlašoval, že kuponová privatizace je podvod století, Viktor Kožený patří za mříže a že potřebujeme nikoli víc Viktorů Kožených, ale Tomášů Baťů. V tom okamžiku jsem
 u natěšených kuponových akcionářů měl podporu možná ještě menší než těch šest procent.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Je pravdou, že Miloš Zeman proslul jako autor tvrzení o "podvodu století" a Viktoru Koženému sliboval pobyt za mřížemi, avšak nepovedlo se nám dohledat tvrzení spojené s Tomášem Baťou, které by pocházelo z devadesátých let.

Pokud je u termínu „podvod století“ uváděn jeho autor, vždy jím je Miloš Zeman. Např.:

"...jenže například už Miloš ZEMAN tenkrát nějak přišel na to, že jde o podvod století" (Český rozhlas, Jiří Ješ; 3. 4. 1999).

"Zeman už dlouho předtím prohlašoval kuponovou privatizaci za "podvod století", přes televizi sliboval kontroverznímu obchodníkovi Viktoru Koženému, že coby premiér ho dá hned zavřít" (Respekt, Jaroslav Spurný – Akce špinavé ruce; 15. 3. 1999).

"Já si dovolím poopravit s těmi generály po bitvě, že Miloš ZEMAN hned od začátku říkal, že to je největší podvod století" (Frekvence 1, Václav Moravec – Pressklub; 8. 10. 1998).

"Tedy otec projektu, pro který současný premiér Miloš Zeman razí už léta název podvod století" (Respekt, Jindřich Šídlo – Ježek v čokoládě; 1. 2. 1999).

"Téměř geniálním politickým tahem bylo, když v době všeobecné pravicové euforie na podzim 1992 pochopil poptávku jiné části společnosti po radikální opoziční rétorice ("jít vládě po krku", "kuponová privatizace jako podvod století")" (Lidové Noviny, Bohumil Pečinka – Nereformovatelný Miloš Zeman; 8. 11. 1996).

"Ponechme stranou fakt, že jeden z nejvášnivějších odpůrců kupónové privatizace (Miloš Zeman – pozn. Demagog.cz) zřejmě změnil názor a nepovažuje ji již za "podvod století" (jinak by její výsledky nemohl respektovat)..." (Respekt, Vladimír Mlynář – Tři sta dnů Miloše Zemana; 13. 12. 1993).

První srovnání Tomáše Bati a Viktora Koženého z úst Miloše Zemana se nám podařilo nalézt pouze z roku 2004:

"Vždycky jsem říkal, že potřebujeme více Baťů, nikoli Kožených," poznamenal (Zeman) (ČTK, Tomáš Baťa oslavil na Hradě devadesátiny; 18. 9. 2004).

Použití tohoto termínu na začátku 90. let jiným politikem se nám dohledat nepodařilo.

Miloš Zeman podrobil Viktora Koženého kritice na půdě Parlamentu v dubnu 1992, kdy hovořil o "značněneseriózních postupech". Avšak toto vystoupení neobsahuje srovnání s Tomášem Baťou, jak jej zmiňuje prezident nyní.

Miloš Zeman

Mimochodem, většina dnešních vedoucích představitelů Číny byla za éry Mao Ce-tunga v koncentračních táborech. Byly tam hladomory, při nichž zemřely desítky milionů lidí. Tehdy Čínu každý odepisoval a říkal, že to po desetiletí bude totálně zaostalá země, s níž nelze vůbec ve světové politice počítat.
Nepravda

Výrok prezidenta je velmi široký a obsahuje řadu bodů, problematická je pak především jeho první část. Nejde totiž jen o postihnutí minulosti všech dnešních vedoucích představitelů Čínské lidové republiky, z nichž pak většina měla být v koncentračních táborech v období vlády Mao Ce-tunga, ale i o to, že na informace nelze z důvodu historických nepřesností a vlivu čínského režimu spoléhat. Nemluvě také o nejasné definici a vymezení pojmu koncentrační tábor v čínských reáliích. V rámci odůvodnění jsme vybrali spíše reprezentativní vzorek, z něhož je patrné, že někteří představitelé prošli různými druhy socialistických programů spojených s manuálními pracemi, nicméně nejsme schopni toto zařazení pojmenovat jako práce v koncentračních táborech. Tato první část tedy zejména slouží jako informativní a není součástí hodnocení celého výroku.

Výrok je hodnocen vcelku jako nepravdivý zejména díky tvrzení prezidenta Zemana o odepisování Číny celým světem v době vládnutí Maa.

Pokud jde o současné vedoucí představitele Číny a jejich uvěznění (resp. nucené pracovní nasazení), pak:

– Otec současného prezidenta Číny Si Ťin-pchinga byl za doby Mao Ce-tunga vyhnán na venkov a později i uvězněn, v té době však bylo samotnému Si Ťin-pchingovi 10, respektive 15 let. Bez ochrany otce tak šel pracovat do provincie Šen-si v rámci socialistického re-edukačního programu.

– Vice-prezident Li Jüan-čchao dle dostupných informací v koncentračním táboře nebyl (brookings.edu, chinavitae.com, scmp.com).

– Předseda Státní rady (premiér) Li Kche-čchiang byl v roce 1974 poslán na manuální práce do provincie An-chuej (brookings.edu, chinavitae.com,gov.cn).

– Třetím nejvýše postaveným mužem země je dle MZV ČR předseda Stálého výboru VSLZ Zhang Dejiang, ani ten však v koncentračním táboře nebyl (chinavitae.com, scmp.com). Také však měl strávit jistou dobu (1968-70) manuálními pracemi v provincii Ťi-lin.

- O místopředsedech (vicepremiérech) Státní rady nebyla informace o pobytu v koncentračních táborech nalezena: Zhang Gaoli (Čang Kao-li), Liu Yandong (Liou Jen-tung), Wang Yang (Wang Jang), Ma Kai (Ma Kchaj).

O hladomorech v Číně za doby vlády Mao Ce-tunga mluví Miloš Zeman pravdu. Například v rámci politiky Velkého skoku vpřed zemřelo v Číně přes 30 milionů lidí. (mendelu.cz, ntdtv.cz, velkaepocha.sk).

Pokud jde o odepisování Číny všemi jako země, " s níž nelze vůbec ve světové politice počítat ", lze upozornit například na 70. léta 20. století, kdy i před smrtí Mao Ce-tunga v září 1976 Čína od jara 1970 " obnovila během kulturní revoluce zpřetrhané vztahy s většinou třetího světa (...). Vyvrcholením tohoto trendu se stala normalizace vztahů s USA a místo stálého člena Rady bezpečnosti OSN od října 1971. Země s miliardou obyvatel tak byla uznána za třetí supervelmoc" (PLECHANOVOVÁ, B., FIDLER, J.; Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941–1995; str. 160).

Počátkem roku 1972 pak Peking navštívil prezident USA Richard Nixon, tato návštěva byla vyvrcholením zlepšování vztahů mezi oběma zeměmi.

Dalším faktorem, kterým dokázala Čína za Maa zajistit své postavení na světové scéně, byl vstup do klubu zemí disponujících jadernými zbraněmi (ČT). To se jí podařilo v roce 1964.

Miloš Zeman

(pokračování předchozího výroku) No, a díky Teng Siao-pchingovi, který byl 
v tom koncentráku také, 
a dalším stovkám vedoucích představitelů Čínské lidové republiky je dnes tato země druhou největší ekonomikou na světě a podle odhadů expertů bude do roku 2020 první. Ale pozor, jde o ukazatel hrubého domácího produktu. Když si to přepočtete na jednoho obyvatele, tak je Čína 91. na světě, to znamená nic moc. Na druhé straně se tam vytváří střední třída, která dnes zahrnuje zhruba 200 milionů obyvatel, a jsou to lidé, kteří jsou schopni třeba cestovat, a v tomto smyslu jsou potenciálním zákazníkem pro Českou republiku.
Nepravda

Výrok je nepravdivý ve více bodech. Za prvé, není pravdou, že by Teng Siao-pching byl vězněm v koncentračním táboře. Dále pak Zeman uvádí nesprávné údaje v predikci růstu Číny, jejího světového pořadí ve velikosti HDP na hlavu i ve velikosti čínské střední třídy.

Teng Siao-pching, faktický vůdce Číny od konce 70. až do počátku 90. let 20. století, byl v roce 1966 během kulturní revoluce označen Rudými gardami za kapitalistického vyvržence. Musel odejít do továrny na traktory do odlehlé provincie a jeho syna zfanatizovaní gardisté vyhodili z okna.V koncentračním táboře však uvězněn nebyl (biography.com, britannica.com, cnn.com).

Vliv Teng Siao-pchinga na transformaci Číny do dnešního stavu zmiňují všechny výše zmíněné zdroje a v této části výroku nelze než s Milošem Zemanem souhlasit. Více viz citát z článku, jenž vznikl ve spolupráci iDnes.cz s Českou televizí: " Po mocenských šarvátkách uvnitř strany přišla Tengova chvíle až po smrti Velkého kormidelníka (...). Teng přišel s lékem na zhuntovanou ekonomiku. Chtěl uvolnit systém centrálního plánování a připravit situaci pro nástup volného trhu. (...)Jeho zásluha nespočívala v tom, že by byl architektem celé změny, ale věcem nechával volný průběh a rolníky nabádal, ať se také pustí do soukromého podnikání ".

Pokud jde o umístění Číny na druhém místě podle hrubého domácího produktu, je nutné říci, že dle expertů (ČT24, e15, iHned, anglicky např. The Economist) se již tento rok (2014) stala Čína největší ekonomikou světa a předstihla tak USA. Údaje vycházejí z dat MMF, jedná se o přepočet na paritu kupní síly obyvatelstva (PPP).

I v případě, že bychom odhlédli od přepočtu na kupní sílu obyvatelstva a dívali se na HDP jako na prostý souhrn národního bohatství, prezidentova predikce není správná. Jak ukazuje tabulka níže, Čína nepředstihne USA dle odhadů ani v roce 2019:

HDP 2014HDP 2019Čína10,355.35015,518.856USA17,416.25322,147.837 V miliardách americkýchdolarů, odhad MMF.

V žebříčku zemí dle HDP na hlavu je Čína dle MMF na 82. místě, dle WB na 84. a dle OSN na 89. místě. Zpracovaná data lze nalézt zde.

Otázka velikosti střední třídy v Číně je rozporuplná, odhady ovšem hovoří o výrazně vyšším čísle, než je 200 milionů obyvatel. CNN např. uváděla 300 mil. lidí (pro rok 2012), China Business Review uvádí pro rok 2017 odhad 340 mil. obyvatel (v roce 2005 to mělo být 89 mil.) a Forbes uvádí číslo mezi 300 až 500 mil. obyvatel.

Miloš Zeman

Kateřina Perknerová: Možná víte, že v Číně je sedm procent zdravotně handicapované populace, která žije v hrozných podmínkách na okraji.

Miloš Zeman: Naprosto s vámi souhlasím, ale ještě před deseti lety to bylo, dejme tomu, třicet procent.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť neexistují data, která by ověřila procento postižených osob žijících v hrozných podmínkách. Jako hrozné podmínky označujeme velmi nízký příjem rodiny s postiženou osobou a život mimo společnost.

V roce 1987 žilo v Číně 83 milionů postižených osob, tedy 6,5 % celkové populace Číny. V současné době se také jedná o stejné procento postižených osob.

V roce 2005 se příjem 7 % rodin s postiženou osobou ve venkovských oblastech pohyboval v rozmezí 684 až 944 juanů (2643–3678 Kč dnešním kurzem). V městských oblastech se příjem podobných rodin odhaduje na 4864 juanů (str. 4, .pdf). Průměrný příjem čtyřčlenné rodiny na venkově činí 4000 juanů (15 456 Kč). Jedná se o částku čtyřikrát vyšší než příjem rodiny s postiženou osobou (Powerty in China: macro perspective, str. 37). Nová legislativa týkající se zaměstnávání postižených osob z let 1994 a 2004 zlepšila situaci zdravotně postižených osob v Číně také díky dalším podpůrným programům. Například byly stanoveny kvóty pro firmy, jež musí zaměstnávat postižené osoby nebo jim vyplatit během roku určitou finanční sumu. Přesto, že se jedná často o uměle vytvořená pracovní místa, kdy zaměstnanci nejsou povinni nic vykonávat, je jim placena alespoň minimální mzda a je jim hrazeno sociální a zdravotní pojištění.

První průzkum a sčítání osob s postižením proběhl v roce 1987 a zatím poslední, druhé sčítání proběhlo v roce 2006. Průzkum z roku 1987 neposkytuje dostatečná data k tomu, aby bylo možné ověřit, že počet osob žijících v hrozných podmínkách na okraji společnosti mohl být 30 %.

Můžeme však předpokládat, že před zavedením programů podporujících postižené osoby bylo číslo postižených osob žijících v hrozných podmínkách vyšší než jen 7 % rodin ve venkovských oblastech, jelikož v městských oblastech mají rodiny s postiženou osobou sice vyšší příjem, ale také nejsou zahrnovány do společnosti ve stejné míře jako zdravé osoby.

Miloš Zeman

Co se týká vulgarit, z naší dlouhodobé známosti dobře víte, že je většinou nepoužívám, když, tak jako citace nebo překlady druhých. Jediná výjimka, která v těch slavných Hovorech z Lán zazněla, byla kritika služebního zákona, který pokládám za takový paskvil, že jsem se neubránil vulgaritě, za niž se neomlouvám, protože podle mého názoru byla zcela na místě.
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Miloš Zeman používá vulgární výrazy mnohdy i bez citací nebo překladů. Jako doklad přetiskujeme některé výroky Miloše Zemana z uplynulých dvaceti let.

"‚Nejhorší je ten Nový Jičín. To bych opravdu rád věděl, jakého debila jste tam postavili.‘ – Miloš Zeman po vyhlášení výsledků prvního kola senátních voleb" (MF Dnes 30. 12. 1998, str. 3).

"Jakákoli smlouva je zjevným falzem, kterému by uvěřil pouze naprostý debil a Ruml“ (MF Dnes 21. 3. 1998, str. 13).

Debil, fekálie, toxické zplodiny – označení Miloše Zemana pro neúspěšné kandidáty ČSSD v senátních volbách.

Idiot – Tak Zeman nazýval zemědělce, který podal na Zemana trestní oznámení“(MF Plus 28. 5. 2004, str. 8).

"Defekalizace strany“ (MF Dnes 16. 11. 1998, str. 2).

"Jestliže za komunismu nám vládli idioti, nyní nám vládnou lumpové“ (Lidové noviny 23. 11. 1995, str. 16).

Častým cílem Zemanových urážek jsou novináři. Ty považuje "za póvl, hnůj, žumpu, pitomce, hlupáky, blbce, nýmandy, nevzdělance a matérii, z níž bič neupleteš, a stranické kolegy že tituluje jako fekálie, impotenty, debily, toxické zplodiny a vyžírky“ (Euro 7. 7. 1999, str. 4).

Dále uvedl např. na konto médií: "Novináře dělím do dvou skupin. Tou první skupinou jsou normalizační komunistická práčata. Tento typ pokládám za novinářské prostitutky a hluboce jimi pohrdám. A pak je druhý typ novinářů. A to nejsou jen hlupáci, to jsou sebevědomí hlupáci, kteří píší o všem a nerozumějí ničemu. A tito hlupáci spolu s novinářskými kur****mi vytvářejí mediální prostředí v této zemi."

Zeman také k Michaelu Žantovskému: "Mimochodem, říká se mu skútr a já jsem se pořád ptal, co to znamená. A není to karosovaný motocykl, je to zkratka, kterou ostře odsuzuji a kterou ho oblažují jeho kolegové ze Senátu a která zní zku***ý trpaslík. Ale já v žádném případě nechci kritizovat pana Žantovského za jeho fyzický vzrůst, i když v jeho případě zhruba odpovídá jeho intelektuální potenci".

Miloš Zeman dále vydal knihu "Jak jsem se mýlil v politice". Zde několikrát nevybíravě napadl Petru Buzkovou. Přikládáme citace z knihy Miloše Zemana (str. 206–207), kde urážky přisuzuje jiným osobám, konkrétně Vladimíru Špidlovi a Karlu Krylovi. Nicméně to je sám Zeman, kdo tato nařčení veřejně ve své knize publikoval.

"Někteří puritánští členové ČSSD kritizovali Buzkovou pro její údajnou sexuální promiskuitu. Nejsem puritán a jen jsem s pobavením poslouchal příběhy několika kolegů, jak překonali vzdálenost mezi kunderovskou registráží, kontaktáží a konzumáží během jediného dne.

Shodně s Markem Twainem bych jen dodal, že hodnota této trofeje byla poněkud devalvována četností jejích údajných výskytů.

Můj navrhovaný nástupce Vladimír Špidla puritán byl. Když jsme spolu krátce před volbami 2002 diskutovali o možném složení jeho budoucí vlády, rezolutně prohlásil, že Buzková v jeho vládě nebude,protože je to c**ra. Namítl jsem, že rozhodujícím důvodem jejího negativního hodnocení by měla být její příšerná lenost. Když se po volbách Petra ve vládě objevila, zeptal jsem se na to Špidly, který mi odpověděl svou univerzální větou:Situace se změnila‘.

Vzpomínku na Petru Buzkovou bych ukončil jednou úsměvnou historkou. Začal s námi spolupracovat Karel Kryl, který vystupoval na našich koncertech k 28. říjnu a vynikal drsnou upřímností. Jednou jsem se svou ženou (štíhlou to tmavovláskou) a Karlem Krylem seděl v pražském kulturním domě Eden a přisedla si k nám Petra Buzková. Kryl se k ní otočil, změřil si ji lehce zamlženým pohledem a pronesl:Milostivá, vy jste se ráčila pro*****at až na místopředsedkyni sociální demokracie?‘"

V listopadových Hovorech z Lán Miloš Zeman použil tři vulgarity:

  • "Pussy znamenáK**da. V textech této skupiny je to k**da sem, k**da tam.“
  • "Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zku****a služební zákon z původní podoby.“
  • "Inspiroval jsem se [v používání vulgarismů] u Karla Schwarzenberga, který v každé druhé větě použije slovo h***o.“

Je tudíž pravdou, že v tomto rozhovoru jeden vulgární výrok Zeman použil jako překlad názvu, druhý jako odkaz na vyjádření Karla Schwarzenberga a poslední jako kritiku postupu vlády v otázce služebního zákona.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů