Demagog.cz

Rozpočty a ekonomika pohledem Karla Havlíčka

Vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Deník N mluvil o plánovaném stáním rozpočtu i o úskalích vysokých výdajů státu. Dostalo se i na důchody, tempo jejich růstu za minulých vlád i plánované navyšování penzí nad rámec zákonné valorizace. Podle Havlíčka se však jedná o výdaje, kterým se vláda stejně nemůže vyhnout. Toto i mnoho dalších ověřených tvrzení najdete v naší nejnovější analýze.

Ověřili jsme
Deník N ze dne 21. června 2021 (moderátoři Michal Tomeš a Hana Mazancová, záznam)

2 z celkově 9 ověřených výroků

Karel Havlíček

Karel Havlíček

V minulosti byl růst penzí podseknutý, mezi lety 2010 a 2014 se posunul o jednu tisícovku. Nejednalo se přitom o krizové období a ekonomika šlapala. !

V porovnání s obdobím před rokem 2010 a po roce 2014 rostly důchody opravdu pomaleji, průměrný důchod se navýšil o necelých tisíc korun. Česká republika nicméně v letech 2012 a 2013 procházela ekonomickou recesí.

skrýt celé odůvodnění

Období let 2010 až 2014 poznamenala hospodářská krize po roce 2008. Největší propad ekonomiky zaznamenalo Česko hned v roce 2009, tehdy dosáhl meziroční propad HDP dokonce přes 4 %. Ekonomický propad trval až do roku 2013, přičemž v letech 2010 a 2011 došlo přechodně k růstu HDP. Následující graf vycházející z dat (.xlsx) Českého statistického úřadu zachycuje čtvrtletní hodnoty růstu HDP mezi lety 2006 až 2018.

Definice ekonomické recese není jednoznačná, jak sám ČSÚ uvádí ve svých metodikách: „Podobně jako u celé řady ekonomických jevů neexistuje ani u recese jednotná definice. Obecně je za recesi považováno období poklesu ekonomické aktivity. Otázkou je, jakými ukazateli recesi identifikovat.“ V této souvislosti lze zmínit také tzv. technickou recesi, tedy „mezičtvrtletní pokles sezónně očištěného reálného čtvrtletního hrubého domácího produktu (HDP) v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích“.

Dle uvedených údajů, které vychází z pravidelných dat ČSÚ, vidíme, že k naplnění tzv. technické recese došlo ve zmiňovaném období po celý rok 2012 a v prvním čtvrtletí roku 2013. Poté se ekonomická aktivita zvýšila a následně opět propadla. Celkově podle meziročního srovnání došlo v letech 2012 a 2013 k propadu HDP okolo 1 %.

Ministr Havlíček zmiňuje období mezi lety 2010 a 2014. Dle dostupných dat víme, že po prvotní krizi v roce 2008 a 2009 opravdu došlo k dvouletému růstu HDP. Poté však přišla ekonomická recese, která trvala pět po sobě jdoucích čtvrtletí v letech 2012 a 2013. Při srovnání s obdobími růstu, která těmto letům předcházela a také je následovala, nelze tvrdit, že by po dané období ekonomika ČR „šlapala“.

Dle České správy sociálního zabezpečení byla výše průměrného starobního důchodu na konci roku 2010 (.pdf, str. 1) 10 123 Kč. V roce 2014 (.pdf, str. 1) se pak jednalo o 11 075 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k nárůstu průměrně vypláceného starobního důchodu o 952 Kč.

Mezi lety 2014 a 2018, tedy následujícími čtyřmi lety, vzrostl průměrný důchod o 1 343 Kč. Naopak v předcházejících čtyřech letech (2006 až 2010) se zvýšil o 1 936 Kč. 

Růst důchodů v období zmiňovaném ministrem Havlíčkem byl v porovnání s lety před a po opravdu nejpomalejší. Je však nutné upozornit na to, že Česká republika se nacházela po značnou část tohoto období v ekonomické recesi, což mělo přímý vliv na růst penzí. Jejich valorizace je totiž navázaná na výši průměrné mzdy a cenovou hladinu, tedy proměnné, které v období ekonomického propadu nerostou tolik jako v dobách prosperity.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Ale valná část peněz jsou mandatorní výdaje, s těmi se nedá příliš dělat. U důchodů je to (navýšení, pozn. Demagog.cz) asi deset miliard korun, u učitelů je závazek 45 tisíc korun.

Vláda skutečně navrhuje navýšit výdaje na důchody o přibližně 10 mld. Kč a platy učitelů zvednout na cca 45 000 Kč. Ani v jednom případě se ovšem nejedná o zákonné, mandatorní výdaje, nýbrž pouze o vlastní rozhodnutí vlády.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že ministr Havlíček ve výroku hovoří o výdajích státního rozpočtu, které mají být splněny podle závazků vlády. Mluví o mandatorních výdajích (.pdf, str. 22), tedy výdajích, které je stát povinen uhradit podle zákona nebo jiných právních norem. Doslova říká: „Ale valná část peněz jsou mandatorní výdaje, s těmi se nedá příliš dělat. U důchodů je to asi deset miliard korun, u učitelů je závazek 45 tisíc korun. (…) Když se stále bavíme o nákladové stránce, nejde tam mnoho vymyslet.“ Poukazuje tedy na to, že se těmto výdajům nelze vyhnout, jelikož se jedná o mandatorní výdaje.

květnu 2021 vláda zveřejnila návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v ní navrhuje navýšit v roce 2022 důchody o 300 Kč, případně o 200 Kč, nad rámec zákonné valorizace . Podle dokumentu MPSV (.docx, str. 4) budou při zvýšení důchodů o onu částku 300 Kč nad rámec povinné valorizace v roce 2022 výdaje na důchody „o 10,6 mld. Kč vyšší než při zachování současného právního stavu“. Tento údaj tedy odpovídá částce uvedené ministrem Havlíčkem. Zvyšování důchodů nad rámec zákona však nelze označit za mandatorní výdaj, jelikož vládu nic nezavazuje k tomu, aby důchody zvyšovala nad rámec zákonné valorizace.

Vláda Andreje Babiše se také mimo jiné zavázala (.pdf, str. 14) zvyšovat platy učitelů i nepedagogických pracovníků, které se na konci roku 2021 měly dostat „minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017“. V případě samotných učitelů se tedy jedná o navýšení na přibližně 45 tisíc Kč, o nichž hovoří Karel Havlíček. Uveďme, že platy učitelů byly v posledních letech skutečně každoročně o několik procent navyšovány. Podle vládního návrhu (.pdf, str. 6) státního závěrečného účtu vláda svůj slib plní a za rok 2020 navýšila částky vyhrazené na platy pedagogických pracovníků o 10 % a průměrný hrubý plat učitelů tak vzrostl na 44 202 Kč. Navyšování pokračuje i tento rok. Ani toto navyšování však nelze označovat jako zvýšení mandatorních výdajů, jelikož závazek 45 tisíc měsíčně pro učitele nevyplývá ze zákona, ale pouze z vlastního rozhodnutí vlády.

Ministr Havlíček tedy správně uvádí výši vládního závazku stran platů učitelů i výši celkových nákladů plánovaného zvýšení důchodů. Zároveň však nepravdivě tvrdí, že se jedná o mandatorní výdaje, se kterými se toho nedá moc dělat. Vládě nicméně nic nebrání například v tom, aby v příštím roce nenavyšovala důchody nad zákonnou valorizaci. Výrok Karla Havlíčka z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.