Demagog.cz

Schillerová vs. Kalousek: minimální mzda a rozpočet

V Událostech, komentářích se současná ministryně financí střetla s jedním ze svých předchůdců a hlasitým kritikem kroků současné vlády - Miroslavem Kalouskem z TOP 09.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 28. listopadu 2019 (moderátor Marcela Augustová, záznam)

5 z celkově 28 ověřených výroků

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ty investice, ty jsou nejvyšší od roku asi 2005. !

Jak rozpočtované, tak skutečné kapitálové výdaje byly vyšší například v roce 2015, než jsou zatím naplánované na rok 2020.

skrýt celé odůvodnění

Tisková zpráva Ministerstva financí České republiky o rozpočtu na rok 2020 mluví o rekordních kapitálových výdajích (státních investic) z národních zdrojů, tedy o 88,0 mld. Kč. To je však pouze část z celkových 146,2 mld. Kč kapitálových výdajů, kde zbytek tvoří kapitálové výdaje ze zdrojů EU.

Podíváme-li se na kapitálové výdaje za roky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010–2019, tak uvidíme, že absolutní hodnota investic plánovaná na příští rok je menší než například v roce 2015 nebo než rozpočtované kapitálové výdaje na rok 2010.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ten nejnižší návrh, který jsem nakonec prosazovala, těch 14 500, znamenal 40 % průměrné mzdy, což je průměr zhruba OECD. Evropská unie má asi 41, ale v tom nejnižším stupni.

Ministryně Schillerová prosazovala nejnižší ze tří nabídnutých variant, která by vedla k minimální mzdě 14 500 korun, což by bylo 42,5 % průměrné mzdy. Je také pravda, že OECD má podobný poměr minimální ku průměrné mzdě, neplatí to ale u EU, kde toto číslo dosahuje 55,7 %.

skrýt celé odůvodnění

Při vyjednávání o zvýšení minimální mzdy byly připraveny tři návrhy – zvýšení částky 13 350 o 1 150, 1 350 nebo 1 650 korun. Alena Schillerová prosazovala (video 2:33:40) nejnižší z těchto tří možností, tedy navýšení na 14 500 korun, a prohlásila, že minimální mzda by měla držet krok s růstem ostatních mezd. Ačkoliv byla pro nejnižší z těchto možností, tak zaměstnavatelé mluvili o maximálním zvýšení o 700 korun, zatímco odbory požadovaly 1 650 korun a Hospodářská komora nechtěla minimální mzdu zvyšovat vůbec. Koalice nakonec odhlasovala zvýšení o 1 250 korun.

Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí roku 2019 činila 34 105 korun. Původní preferovaný návrh ministryně Schillerové na růst minimální mzdy na 14 500 Kč by tak znamenal, že tato minimální mzda bude činit 42,5 % průměrné mzdy. Na tomto místě je možné zmínit, že mediánová mzda je podstatně nižší, a to 29 127 korun.

Evropská unie má ke konci roku 2018 průměrnou měsíční mzdu (k datům o průměrné mzdě se lze dostat skrze „+“ u kolonky „median equivalised...“) 1 660 eur a minimální 925 eur, což je 55,7 % z průměrné mzdy. Není tedy pravda, že by minimální mzda v Evropské unii činila 41 % průměrné mzdy.

Tento dramatický rozdíl je nejspíš způsoben tím, že v částce 925 eur nejsou započítané následující země: Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko, protože národní minimální mzdu nemají pevně stanovenou. Kdybychom počítali, že je rovna nule, což by bylo hrubé zjednodušení, tak dostaneme 43,7 % (726 eur). To by však bylo značně zavádějící. Například v Rakousku totiž sice minimální mzdu nestanovuje stát (.pdf, str. 8), avšak je určena kolektivními smlouvami.

Podobně můžeme srovnat poměr minimální a průměrné mzdy mezi Českou republikou a státy OECD. V roce 2018 byl průměr zemí OECD 41,1 %, tedy podobná hodnota jako budoucích 42,8 % v ČR. Námi zpracovaná data si můžete prohlédnout v přehledné tabulce, opět zde jsou vynechané státy bez jasně stanovené minimální mzdy a Turecko, protože OECD u něho nemá dostupná data. Všechny převody mezi národními měnami a americkým dolarem jsou k 31. prosinci 2018.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Tak my to máme, paní redaktorko, ve vládním prohlášení, že prostě zabezpečíme růst minimální mzdy.

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala nově nastavit pravidla, podle kterých bude v budoucnu růst minimální mzda. Závazek samotného růstu minimální mzdy programové prohlášení neobsahuje.

skrýt celé odůvodnění

Programové prohlášení vlády České republiky z června roku 2018 obsahuje větu: „Připravíme závazná pravidla pro předvídatelný růst minimálních mezd“ (str. 10). Jinou zmínku o minimální mzdě přitom prohlášení neobsahuje.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť ve vládním prohlášení se vláda zavázala pouze k přijetí pravidel, kterými by se případné zvyšování minimální mzdy mělo řídit. Koalice se však nezavázala k reálnému zvýšení minimální mzdy.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Nemohli jsme to (růst minimální mzdy, pozn. Demagog.cz) rozhodnout dříve, protože tripartita se sešla teprve je to 14 dní. Nedomluvila se. A vlastně my jsme byli vázáni na stanovisko tripartity (...)

Vláda, která rozhoduje svým nařízením o výši minimální mzdy, není formálně vázána na dohodu tripartity, a proto může rozhodnout i bez její dohody.

skrýt celé odůvodnění

Tripartita, celým jménem Rada hospodářské a sociální dohody České republiky, je dobrovolným dohadovacím orgánem mezi vládou, zaměstnanci (zastoupenými odbory) a zaměstnavateli (zastoupenými podnikatelskými svazy). Cílem tripartity je pak dle jejich stránek udržování sociálního smíru za pomoci dialogu mezi zúčastněnými stranami. Proto také ministryně Schillerová odkazuje na jednání tripartity a její stanovisko, protože cílem tripartity je společná dohoda, na které se všechny strany shodly – v tomto případě dohoda o nové výši minimální mzdy.

Tripartita se na nejvyšší (plenární) úrovni schází v průměru jednou za dva měsíce. Konkrétně se letos sešla 21. 1., 25. 3., 27. 5., 10. 6., 16. 9. a 18. 11. s tím, že jednání 27. května bylo mimořádné a týkalo se jen navyšování platů ve veřejném sektoru. Na úrovni předsednictva se pak schází každý měsíc a odborné pracovní skupiny se scházejí dle potřeby.

Ačkoliv byla otázka minimální mzdy řešena tripartitou v červnu, září i listopadu, tak se nepodařilo najít mezi stranami kompromis. Na základě listopadového neúspěchu se proto koaliční partneři dohodli na zvýšení minimální mzdy a v prosinci by toto nařízení měla schvalovat vláda. Rozhodnutí o výši minimální mzdy je velmi důležité pro podnikatele, pro které je tato informace klíčová při finančním plánování na následující rok, jelikož jsou mzdové náklady významnou položkou jejich rozpočtů. Za vlády Bohuslava Sobotky se navýšení minimální mzdy schvalovalo většinou v srpnu, září či říjnu. V roce 2018 již Babišův kabinet schvaloval navýšení 14. listopadu a letos by formální schválení mělo být až 9. prosince na dalším zasedání vlády.

Tvrzení ministryně Schillerové, že o navýšení minimální mzdy nebylo možno rozhodnout dříve, protože neexistovala shoda tripartity, hodnotíme jako nepravdivé. Jelikož je tripartita dobrovolným dohadovacím orgánem, tak vláda nemá povinnost se řídit výstupy z tripartity a nutně nemusí čekat na shodu na projednávaných bodech. Vláda je finálním orgánem, který o výši minimální mzdy rozhoduje svým nařízením (v současnosti je to nařízení vlády 273/2018 Sb.). Historicky se v posledních letech tripartitě nedařilo najít kompromis, na kterém by se strany dohodly, proto o výši minimální mzdy rozhodovala vláda, např. v roce 2018, 2017, 2016 a 2015.

Na závěr pak dodejme, že se tripartita nesešla před 14 dny, jak ministryně Schillerová tvrdí, ale 10 dny (18. listopadu) před jejím výrokem z 28. listopadu. Tato nepřesnost však na celkovém hodnocení nic nemění.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

A jim je jedno, jestli to bylo k průměrné mzdě, nebo to říkáte u důchodů, u všeho, oni ví, že měli 165 korun (učitelé nárůst platu, pozn. Demagog.cz), důchodci 40, přidáno

Učitelé mezi lety 2007 a 2013 průměrně dostali přidáno téměř třikrát více než tvrzených 165 Kč za rok. U starobních důchodů je pak průměrný nárůst vyšší více než 9×, nejmenší nárůst přitom tvořil 78 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve ke kontextu. Ministryně financí Schillerová zmiňuje, že „za dob“ jejího oponenta v debatě, Miroslava Kalouska, učitelé dostávali meziročně přidáno 165 Kč a důchodci 40 Kč. Miroslav Kalousek byl osmým a desátým ministrem financí ČR. Konkrétně od ledna 2007 do května 2009 v prvním období a poté od července 2010 do července 2013.

Nyní k platům učitelů. Konkrétně se bavíme o průměrném hrubém platu pedagogů regionálního školství. Jejich výše je dostupná ve statistických ročenkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vzhledem k tomu, že v každé statistice jsou data i za předešlé čtyři roky, tak nám budou stačit statistiky z let 2010 (.xls, list A4.1.2) a 2013 (.xls, list A4.1.2). Výše platů je uvedena v následující tabulce.

Rozdíl mezi hrubými platy je vyjádřen v následujícím grafu. Bereme v potaz rozdíly mezi lety, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Tzn. nebereme v potaz roky 2006 a 2014.

Máme nyní možnost vidět, že průměrný přírůstek platů byl 483 Kč. Nejvíc přidáno dostali učitelé mezi lety 2008 a 2009, a to 1338 Kč. Nejvíc si pohoršili mezi lety 2009 a 2010, kdy průměrný hrubý plat spadl o 937 Kč.

Co se průměrných důchodů týče, tak podobné problematice jsme se věnovali nedávno. Opět se podíváme na průměrný starobní důchod každý rok mezi lety 2007–2013. Hodnoty jsou opět znázorněny v grafu.

Největší nárůst průměrného měsíčního starobního důchodu se odehrál mezi lety 2007 a 2008, kdy si důchodci polepšili o 891 Kč. Nejméně „přidáno“ dostali mezi lety 2009 a 2010, kdy to bylo pouhých 78 Kč. Průměrný měsíční přírůstek činil 371 Kč ročně.

Důležité je také zmínit tzv. valorizaci důchodů. Jedná se o princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a třetiny růstu reálných mezd. Výše valorizace v jednotlivých letech je znázorněna v následující tabulce.

Když tedy porovnáme statistiky a výrok Aleny Schillerové, tak plat učitelů vzrostl v době, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek, v průměru o více než 165 Kč. O tuto částku navíc nevzrostly za Miroslava Kalouska platy učitelů, ani pokud bychom se podívali na jednotlivé roky.

Při porovnání průměrného přírůstku starobních důchodů ministryně financí udala přibližně desetinu skutečné hodnoty. I nejmenší nárůst je však téměř dvojnásobný oproti tvrzeným 40 korunám. Udávaných 40 korun pak nesedí, ani pokud se podíváme na valorizaci penzí. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.