Demagog.cz

Schillerová vs. Kalousek: minimální mzda a rozpočet

V Událostech, komentářích se současná ministryně financí střetla s jedním ze svých předchůdců a hlasitým kritikem kroků současné vlády - Miroslavem Kalouskem z TOP 09.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 28. listopadu 2019 (moderátor Marcela Augustová, záznam)

11 z celkově 28 ověřených výroků

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(...) když se podíváte na grafy růstu platů, my jsme první vláda, která si dala jasný závazek, a my jsme řekli, že v roce 21 bude 45 000. !

Vláda Andreje Babiše je skutečně první vládou, která si dala ve svém programovém prohlášení konkrétně formulovaný závazek ve věci platů pedagogických pracovníků. Plat pedagogů 45 000 Kč pro rok 2021 odpovídá programovému prohlášení vlády Andreje Babiše.

skrýt celé odůvodnění

V souladu s výrokem je v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše konkrétně uvedeno (str. 14), že platy učitelů a nepedagogů mají růst na 150 procent jejich výše pro rok 2017.

Průměrný plat učitelů v roce 2017 byl 30 228 Kč. Pokud by tato suma byla zvýšena na svých 150 %, dostaneme sumu 45 342 Kč pro rok 2021, která s minimální odchylkou odpovídá ve výroku avizovaným 45 000 Kč.

Zdroj: Pedagogická komora

Z grafu růstu průměrného platu učitelů od roku 2013 můžeme konstatovat, že platy mají postupem času vzrůstající tendenci. Avšak je důležité zdůraznit, že rok 2019 je na tomto grafu vypočten pouze odhadem, podle sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), za pomoci garantovaného zvýšení pro pedagogy o 15 % a pro nepedagogy o 10 % oproti roku 2018. Rok 2018 je také pouze odhadnut, a to na základě předpokládaného počtu pedagogů a nepedagogů a rozpočtových zdrojů určených pro tyto dvě kategorie v rozpočtu na rok 2018. Dále je zde zmíněno, že skutečnost bude známa až koncem února 2019.

Výše průměrného platu učitelů v prvním pololetí roku 2019 dosáhla 37 235 Kč. Tato informace vychází z údajů, které poskytlo MŠMT České tiskové kanceláří (ČTK), která tyto informace zveřejnila na svých webových stránkách 6. listopadu 2019.

Dále je nutné prověřit, zda je vláda Andreje Babiše v souladu s výrokem první vládou, která si dala jasný závazek ohledně růstu platů učitelů. Závazky vlád nalézáme v programovém prohlášení, jež každá vláda ze začátku svého funkčního období vytváří.

Seznam vlád a krátké výňatky z programových prohlášení vlád ČR od roku 1993, které se relevantně týkají problematiky zvyšování platů ve vzdělávání:

Vláda Andreje Babiše (2017 – současnost)

  • „Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na
    konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich
    výše pro rok 2017. Zlepšíme podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit
    na výuku.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 14.

Vláda Bohuslava Sobotky (2014 – 2017)

  • „Vláda zavede efektivní kariérní řád pro učitele s jasnou motivační vazbou na jejich ohodnocení od roku 2015. Zároveň bude usilovat o postupné zvyšování prostředků na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků i na modernizaci škol a jejich vybavení.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 10.

Vláda Jiřího Rusnoka (2013 – 2014)

  • „V oblasti technického vzdělávání bude vláda rozvíjet mechanismy podporující zefektivnění spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Položíme důraz na podporu odborného vzdělávání a posílení motivace zaměstnavatelů vč. daňových výhod.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 9.

Vláda Petra Nečase (2010 – 2013)

  • „Za tímto účelem vláda v roce 2011 a v následujících letech posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky resortu o 2,1 mld. Kč. V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky v resortu o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kdy platy zmrazí na 3 roky.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 25.

Vláda Jana Fischera 2009 – 2010

Vláda Mirka Topolánka II.

Vláda Mirka Topolánka I. (2006 – 2007)

Vláda Jiřího Paroubka (2005 – 2006)

Vláda Stanislava Grosse (2004 - 2005)

  • „Vláda se zavazuje zlepšovat podmínky pro práci pedagogů v souladu se současným úsilím
    OECD a Evropské unie, a to včetně podmínek platových.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 13.

Vláda Vladimíra Špidly (2002 – 2004)

  • „Vláda se zavazuje zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi
    Evropské unie a zároveň vytvořit kariérní řád, který otevře systém kariérního růstu tak, aby
    nebyl závislý převážně na délce praxe, ale akcentoval i význam dalšího vzdělávání pedagogů.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 20.

Vláda Miloše Zemana (1998 – 2002)

  • „Navýšené rozpočtové zdroje budou určeny zejména pro: rozvoj vědy a vysokého školství; řešení motivace a mzdové situace pedagogických pracovníků“
  • Programové prohlášení vlády; strana 16.

Vláda Josefa Tošovského (1998 – 1998)

Vláda Václava Klause II. (1996 – 1998)

Vláda Václava Klause I. (1992 – 1996)

  • „Vláda je přesvědčena, že využívání ekonomických mechanismů a vztahů, především
    v oblasti financování je jedním z nejúčinnějších prostředků kvalitativní přeměny
    českého školství, a bude proto tyto nástroje ve své politice důsledně prosazovat.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 15.

Podle výše uvedených citací relevantních výroků v programových prohlášení vlád od roku 1993 můžeme prohlásit, že žádná vláda před druhou vládou Andreje Babiše nevytvořila závazek podobně konkrétní. Vláda Petra Nečase si sice stanovila konkrétní částku, o kterou chtěla navýšit platové prostředky pro pedagogické pracovníky, závazek výsledného průměrného platu však programové prohlášení neobsahuje. Výrok ministryně financí Aleny Schillerové z výše uvedených důvodů považujeme za pravdivý.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Alena SCHILLEROVÁ: Ale pořád se zapomíná, že my tady máme v osmi segmentech ekonomiky zaručenou mzdu, a jestliže zvedneme...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka: Která je na ni (na minimální mzdu, pozn. Demagog.cz) navázaná.

Alena SCHILLEROVÁ: Která je na ni, přesně tak, navázaná.

Skutečně existuje vztah mezi tzv. zaručenou mzdou a mzdou minimální. Nejnižší možná úroveň zaručené mzdy musí být alespoň stejně vysoká jako minimální mzda. Nejvyšší možná úroveň zaručené mzdy je minimálně dvojnásobná než nejnižší možná úroveň zaručené mzdy.

skrýt celé odůvodnění

Podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. existuje 8 skupin prací, které jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Obecné vymezení jednotlivých skupin najdeme v samotném nařízení resp. jeho příloze. Zatímco v první skupině jsou jednoduché práce konané podle přesného návodu, tak v osmé jsou to systémové práce tvůrčí či práce zásadního významu. Konkrétní příklady pak přináší web Aktuálně.cz.

§ 112 odst. 2 zákoníku práce je řečeno, že „nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy“.

Je tedy pravda, že existuje vztah mezi tzv. zaručenou mzdou a mzdou minimální. Nejnižší možná úroveň zaručené mzdy musí být alespoň stejně vysoká jako minimální mzda a nejvyšší možná úroveň zaručené mzdy je minimálně dvojnásobná než nejnižší možná úroveň zaručené mzdy. Podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. je pro 8. skupinu prací, která je zároveň nejvyšší, zaručená mzda rovna dvojnásobku zaručené mzdy pro 1. skupinu prací (ta je skupinou nejnižší). Minimální a zaručená mzda pro 1. skupinu prací se podle nařízení vlády rovná.

Zaručená mzda a počet skupin práce se může měnit nařízením vlády. V zákoně není uvedeno, kolik jich musí nebo nemusí být, či snad jaká výše zaručené mzdy jim má být přidělena. Jistě nadefinovaný je pouze poměr zaručené mzdy nejvyšší a nejnižší skupiny práce.

I přes nevhodně použitý pojem „segment ekonomiky“ (kdy v jednotlivých skupinách mohou být zahrnuty práce z velmi odlišných segmentů ekonomiky, avšak s podobnou náročností) nicméně hodnotíme výrok jako pravdivý.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(...) protože tripartita opět se nedomluvila (...)

Jednání tripartity o zvýšení minimální mzdy na rok 2020 byla podobně jako v předchozím roce neúspěšná a o jejím navýšení musela nakonec rozhodnout koaliční rada a vláda.

skrýt celé odůvodnění

Návrh na zvýšení minimální mzdy na rok 2020 se v rámci tripartity poprvé řešil až na jednání dne 18. listopadu 2019. Na předchozích jednáních tripartity se dle záznamů zvyšování minimální mzdy neřešilo. Odbory a zaměstnavatelé měli dne 29. října 2019 schůzku, která však nevedla ke kompromisnímu řešení růstu mzdy, proto se problém rozhodli přenechat vládě v rámci tripartity. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak na listopadovém jednání tripartity předložilo sociálním partnerům tři návrhy na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2020 – na 14 500 Kč, na 14 700 Kč a na 15 000 Kč. Jednání však skončilo opět neúspěchem.

O negativním výsledku jednání informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém Twitteru:

Koaliční rada se následně sešla dne 27. listopadu 2019, kde schválila navýšení minimální mzdy na 14 600 Kč. Text návrhu na zvýšení mzdy následně připraví Ministerstvo práce a sociálních věcí a konečné rozhodnutí o zvýšení potvrdí vláda na svém plánovaném jednání 9. prosince 2019.

Jednání o zvyšování mzdy v rámci tripartity nebyla úspěšná ani v roce 2018, kdy se odboráři, vláda a zaměstnavatelé na zvýšení minimální mzdy rovněž nedohodli a opět musela rozhodnout koaliční rada.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

U nás minimální mzda není až takový problém. To bere asi 150 000 lidí.

V roce 2019 pobírá minimální mzdu skutečně přibližně 150 000 zaměstnanců.

skrýt celé odůvodnění

Dle Ministerstva práce a sociálních věcí pobíralo na začátku roku 2019 minimální mzdu skutečně přibližně 150 000 lidí, z celkového počtu (.pdf) cca 4 221 900 zaměstnanců. S údajem 150 000 pak pracuje ekonom Štěpán Křeček i v listopadu 2019.

Pro úplnost dodejme, že problematičnost minimální mzdy, jakožto hodnotový soud Aleny Schillerové, nehodnotíme.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Vezměte si, že návrh odborů na 15 000 znamená růst o 12 %.

Růst současné minimální mzdy (13 350 Kč) na výši požadovanou odbory (15 000 Kč) by skutečně byl 12,36 %.

skrýt celé odůvodnění

Odbory na jednání o zvýšení minimální mzdy na rok 2020 přicházely s návrhem růstu mzdy na 15 000 Kč. Argumentují nízkou úrovní minimální mzdy ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi i faktem, že nejnižší čistá mzda je dlouhodobě pod hranicí chudoby pro samotného dospělého. S touto částkou jako maximální počítal i jeden ze tří návrhů představených vládou při jednáních tripartity dne 18. listopadu 2019.

V současnosti činí nejnižší hrubá minimální mzda 13 350 Kč, nárůst na 15 000 Kč je tak roven 12,36 %.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Říkám, otevřeme i problematiku těch zaručených mezd, proč je máme? To má jenom Česká republika a Slovensko. To nikdo, okolní země prostě, to je zřejmě nějaké historické, nějaká historická zvyklost.

Právní úprava zaručené mzdy je ve srovnání s ostatními státy velice neobvyklá. V ČR pak její úprava sahá hluboko do minulosti.

skrýt celé odůvodnění

Tvrzení ministryně financí Schillerové lze rozdělit na dvě části. První se věnuje úpravě zaručené mzdy v souvislosti s ostatními státy. Druhá se pak věnuje historické souvislosti úpravy zaručené mzdy v rámci ČR, popř. ČSFR a ČSSR.

Na úvod lze říci, že „ve srovnání se zahraničím je stanovení vládních zaručených mezd ještě vedle minimální mzdy velice neobvyklé.“ (Vysokajová a kol.; 2015; Wolters Kluwer; Komentář k zákoníku práce). Slovensko má upravenou zaručenou mzdu obdobně jako u nás. Jejich zákonná úprava má 6 stupňů náročnosti práce a výši minimální mzdy upravuje koeficientem pro každý stupeň od 1,0 po 2,0. (viz § 120 zákona č. 311/2001 Zz., Zákonník práce – str. 56 dokumentu .pdf).

Co se týče ostatních států, podíváme se ve výroku na zmíněné státy sousední, tedy kromě Slovenska i na Rakousko, Německo a Polsko.

V první řadě lze z ověřování vyřadit Rakousko, neboť nemá právní úpravu minimální mzdy. Německo na rozdíl od Rakouska minimální mzdu od roku 2015 zavedenou má, zároveň zde existuje i minimální mzda lišící se podle pracovního odvětví. Tato právní úprava minimálních mezd odvětvových nad rámec obecné minimální mzdy je však upravena pouze v rámci kolektivních smluv mezi zaměstnavateli a odbory, a tak se o konceptu zaručené mzdy jako v ČR, kdy zaručená mzda vyplývá ze zákona, v případě Německa hovořit nedá. V Polsku mají také minimální mzdu upravenou celostátně a nemění se v závislosti na regionu, odvětví, ekonomickém sektoru, profesní skupině ani dosažené kvalifikaci.

Podle zprávy (.pdf) Mezinárodní organizace práce o systémech minimální mzdy mají systém minimální mzdy upraveny podobně ještě Kostarika, Mauritánie, Indie, Mauricius či Jižní Afrika (str. 78-79 .pdf). Vzhledem k tomu, že se však nejedná o státy sousední, nemají na výsledné hodnocení vliv.

Již starý zákoník práce z roku 1965 hovořil o mzdových tarifech. Konkrétně: „Výši základních mezd určují mzdové tarify pro jednotlivé druhy prací a povolání“. Po revoluci se koncept mzdových tarifů přenesl do zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, který zmocňoval vládu k příjetí dvou nařízení, a to k nařízení o minimální mzdě a nařízení o minimálních mzdových tarifech. Pravě tyto minimální mzdové tarify jsou obdobou dnešní zaručené mzdy, která byla jako pojem zavedena až zákonem č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), který je v platnosti dodnes. V současnosti je výše minimální a zaručené mzdy určena pouze jedním nařízením (č. 567/2006 Sb). Z výše uvedených důvodů lze o současné úpravě zaručené mzdy hovořit jako o něčem, co tu bylo v určité formě více než 50 let, tedy jako o „historické zvyklosti“.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť česká zaručená mzda má skutečně určité historické kořeny a z okolních států má její existenci v zákoně stanovenou pouze Slovensko. Fakt, že např. v Německu vyplývají zaručené mzdy z kolektivních smluv mezi zaměstnavateli a odbory, nemá na hodnocení vliv, neboť z kontextu rozhovoru (čas 7:40) je zřejmé, že ministryně Schillerová měla na mysli právě jen výjimečnost zaručených mezd daných zákonem.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

A teď si vemte, že my v tom zákoně máme nastavený poměr jenom mezi prvním a posledním stupněm, který je krát 2.

Zaručená mzda stanovená pro nejvyšší skupinu práce musí být alespoň dvojnásobkem zaručené mzdy stanovené pro nejnižší skupinu práce.

skrýt celé odůvodnění

Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Takováto mzda je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi „skupin práce“. Odměna za práci tedy nesmí být nižší než vládou určená zaručená mzda pro konkrétní práci. Web Aktuálně.cz přináší demonstrativní výčet, jaké práce a profese patří do jednotlivých skupin.

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda.

V § 112 odst. 2 zákoníku práce je řečeno, že „nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy.“

Je tedy pravda, že nejnižší možná úroveň zaručené mzdy musí být alespoň stejně vysoká jako minimální mzda a nejvyšší možná úroveň zaručené mzdy je minimálně dvojnásobná než ta nejnižší možná úroveň zaručené mzdy. Podle nařízení vlády č. 273/2018 Sb. je pro 8. skupinu prací, která je zároveň nejvyšší, zaručená mzda rovna dvojnásobku zaručené mzdy pro 1. skupinu prací (ta je skupinou nejnižší). Minimální a zaručená mzda pro 1. skupinu prací se podle nařízení vlády rovná.

Zaručená mzda a počet skupin práce se může měnit nařízením vlády. V zákoně není uvedeno, kolik jich má být či jaká výše zaručené mzdy jim má být přidělena. Jistě nadefinovaný je pouze poměr zaručené mzdy nejvyšší a nejnižší skupiny práce.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(...) a země mimo Evropskou unii 36 % (poměr minimální a průměrné mzdy, pozn. Demagog.cz).

Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou států OECD bez států EU je 38 %.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu předpokládáme, že Alena Schillerová zde mluví o zemích mimo Evropskou unii, ale v OECD. To jsou Austrálie, Kanada, Chile, Island, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko, Turecko a Spojené státy americké. Nelze u všech z nich určit poměr minimální a průměrné mzdy, konkrétně Island, Norsko a Švýcarsko nemají národní minimální mzdu, místo toho mají minimální mzdu určenou podle sektorů. OECD zároveň nemá data o průměrné mzdě v Turecku.

Když spočítáme poměr minimální a průměrné mzdy v ostatních státech z roku 2018 (novější data nejsou zatím veřejně dostupná), dostaneme hodnotu 38 %, tedy velmi blízkou hodnotě Aleny Schillerové. Námi zpracovaná data z OECD si můžete prohlédnout v tabulce. Všechny převody mezi měnami byly provedeny k hodnotám z 31. prosince 2018.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Dali jsme závazek, jakého platu (pedagogů, pozn. Demagog.cz) dosáhne v roce 2021, že to bude 150 % průměr roku 2017, což je něco málo přes 45 000, a k tomu jsou kroky i ve střednědobém výhledu státního rozpočtu. Pro rok devatenáct to bylo 15 %, 10 % dvacet, 9 % dvacet jedna.

Vláda se skutečně zavázala, že do roku 2021 zvedne plat učitelů oproti roku 2017 o 150 %. V roce 2019 došlo k slibovanému zvýšení platů o 15 %, dále je skutečně ve státním rozpočtu či střednědobém výhledu počítáno s dalším navyšováním platů pedagogů.

skrýt celé odůvodnění

V programovém prohlášení (.pdf, str. 14) vlády je jako jeden ze závazků zmíněno: „Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“

Zdroj: Analýza MŠMT, zveřejnila Pedagogická komora

Dle této analýzy dosáhl za rok 2017 průměrný plat učitelů 30 228 Kč. Zmíněné minimální zvýšení o 50 % se tedy rovná částce 45 342 Kč.

Pro rok 2019 byly skutečně naplánovány a vyhrazeny peníze navíc, které mají zajistit navýšení platu učitelům o 15 %.

Jsem rád, že se nám podařilo vyjednat podstatné navýšení platů učitelů, přiblížíme se tak deklarovanému cíli vlády, a to 45 tisíc korun průměrného platu pedagoga. Důležité je, že rozpočet pamatuje i na platy školníků, kuchařů a dalších nepedagogických zaměstnanců,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga po jednání kabinetu.

Pro rok 2020 je v návrhu státního rozpočtu naplánováno zvýšení učitelského platu o 10 %, jak dokládá i průvodní Zpráva ke státnímu rozpočtu 2020 (.pdf, str. 100–101). V roce 2021 se má učitelský plat zvednout o 9 % (.pdf, str 25).

Jsme blízko splnění vládního slibu a ty prostředky, jak byly slíbeny, tedy 150 % výše platů oproti roku 2017, do sektoru školství skutečně doputují,“ upozornil Plaga.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ten plat dneska je téměř 39 000 (plat učitelů, pozn. Demagog.cz).

Průměrný plat pedagogických pracovníků v ČR dosáhl v prvním pololetí roku 2019 37 235 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Výše průměrného platu učitelů v prvním pololetí roku 2019 dosáhla 37 235 Kč. Tato informace vychází z údajů, které poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) České tiskové kanceláří (ČTK). Výdaje na platy učitelů se oproti roku 2018 zvýšily o 10 % v tarifech a o 5 % v odměnách, tedy o celkových 15 %.

Nejnižší platy pobírali pedagogové v mateřských školách, kde průměrný plat byl 31 604 Kč. Průměr platů učitelů na středních školách dosáhl 39 756 Kč, na základních školách 38 821 Kč a na vyšších odborných školách překonal 40 000 Kč. Průměrný plat pedagogů za celý loňský rok 2018 byl 35 089 Kč.

Průměrný plat pedagogů je komplikované přesně vypočítat, neboť je nezbytné znát přesný počet pedagogických pracovníků v platových třídách a stupních. Predikce těchto zásadních údajů není dokonalá a může docházet k nepřesnostem (viz reportáž na ČT24).

Dále uvádíme orientační seznam platových tříd pedagogických pracovníků a platovou tabulku pro rok 2019:

  • Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9.)
  • Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 10.)
  • Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12.)
  • Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13.)
  • Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10.)
  • Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9.)
  • Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12.)
  • Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8.)
  • Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Zdroj: Pedagogická komora

Dle odvysílané reportáže na ČT1 z počátku roku 2019, která se odkazuje na analýzu platů učitelů vytvořenou MŠMT, průměrný plat učitelů nepatrně přesáhl od 1. ledna 2019 hranici 39 000 Kč.

Zdroj: ČT24

Na tuto reportáž reagoval emailem prezident spolku Pedagogické komory Mgr. Radek Sárközi, který požádal MŠMT o poskytnutí výše zmíněné analýzy. MŠMT odpovědělo emailem, v němž zaslalo graf obsahující průměrné platy pedagogů od roku 2013 po rok 2019. Je důležité zdůraznit, že rok 2019 je, podle sdělení MŠMT, vypočten pouze odhadem, do něhož bylo promítnuto garantované zvýšení pro pedagogy o 15 % a pro nepedagogy o 10 % oproti roku 2018. Rok 2018 je také pouze odhadnut, a to na základě předpokládaného počtu pedagogů a nepedagogů a rozpočtových zdrojů určených pro tyto dvě kategorie v rozpočtu na rok 2018. Dále je zde zmíněno, že skutečnost bude známa až koncem února 2019.

Zdroj: Pedagogická komora

Z výše zmíněných informací můžeme vyvodit, že informace o průměrném platu přesahujícím 39 000 Kč (zmíněných na ČT1) byla spíše orientační a přesnější průměrný plat obsahuje již výše zmíněná zpráva na ČTK, která hovoří o průměrném platu 37 235 Kč pro první pololetí 2019.

Aktuální průměrný plat učitelů se s nejvyšší pravděpodobností ve druhém pololetí roku 2019 pohybuje kolem výše zmíněné částky 37 235 Kč, avšak na přesný průměrný plat za rok 2019 bude nutné ještě vyčkat. Dle výroku plat učitelů (z kontextu průměrný) dosahuje téměř 39 000, což odpovídá zjištěním, s přihlédnutím k odchylce nepřesahující 10 %. Výrok z výše uvedených důvodů považujeme za pravdivý.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Tak ale --- na důchody už půjde rekordní suma.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/
Půjde rekordní suma, samozřejmě.

V letošním roce jsou výdaje na důchody v rekordní výši 472,5 mld. Kč. V roce příštím je plánováno s výdaji na důchody ve výši 507,4 mld.

skrýt celé odůvodnění

Výdaje na důchody, kromě roku 2013, každoročně stoupají, je tedy samozřejmé, jak ministryně Schillerová poukazuje v kontextu výroku, že jde letos na důchody, opět, rekordní suma.

V roce 2019 jsou výdaje na důchody ve výši 472,5 mld. Kč. (Státní rozpočet 2019 v kostce PDF, str. 25)

Podle plánovaného rozpočtu na rok 2020 náklady na důchody vzrostou na celkových 507,4 mld. Kč a to především kvůli navýšení průměrného starobního důchodu o 900 kč na 14 326 Kč.

Zdroj: mfcr.cz