Demagog.cz

Schillerová vs. Kalousek: minimální mzda a rozpočet

V Událostech, komentářích se současná ministryně financí střetla s jedním ze svých předchůdců a hlasitým kritikem kroků současné vlády - Miroslavem Kalouskem z TOP 09.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 28. listopadu 2019 (moderátor Marcela Augustová, záznam)

2 z celkově 28 ověřených výroků

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ale ty mezistupně vlastně stanovuje Ministerstvo práce a sociální věci svým nařízením, zhruba plus minus, já jsem si to propočítávala, je to asi 10 % mezi těmi jednotlivými stupni.

Procentuální rozdíly mezi jednotlivými stupni zaručené mzdy jsou opravdu přibližně 10 %. Stupně však nestanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ale nařízení vlády, které vláda ve sboru schválila.

skrýt celé odůvodnění

Podle nařízení vlády existuje 8 skupin prací, které jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Web Aktuálně.cz přináší demonstrativní výčet, jaké práce a profese patří do jednotlivých skupin.

Tabulka níže zobrazuje mzdy v jednotlivých skupinách.

Lze tedy vypozorovat, že mezi dvěma za sebou jdoucími skupinami práce je zhruba 10% rozdíl ve výši zaručené mzdy.

Nelze ovšem říci, že MPSV má v tomto případě možnost zakládat práva a povinnosti vyhláškou. Podle § 112 odst. 2 zákoníku práce „nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy.“ Zákonem je tedy k přijetí nařízení (resp. prováděcího předpisu) zmocněna vláda, nikoliv ministerstvo. To ovšem neznamená, že by se MPSV na tvoření právního předpisu nepodílelo.

Při minulém zvyšování minimální mzdy zmiňovaný návrh nařízení vlády předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rozsáhlého připomínkového řízení k tomuto návrhu se zúčastnila (.docx) např. Českomoravská konfederace odborových svazů s připomínkou k jednotlivým stupňům zaručené mzdy. Další připomínky podala např. jednotlivá ministerstva, včetně Alenou Schillerovou vedeného Ministerstva financí (.docx). Lze tedy konstatovat, že ačkoliv MPSV návrh nařízení vlády předložilo, neznamená to, že má nárok na autoritativní rozhodnutí ohledně podoby „stupňů“. Vláda rozhoduje ve sboru (čl. 76 odst. 1 Ústavy) a tímto způsobem schválila i nařízení vlády stanovující stupně zaručené mzdy.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Mandatorní výdaje rostou, klesá procento poměru k celkovým (výdajům, pozn. Demagog.cz).

Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích by se měl v roce 2020 oproti roku 2019 snížit o 0,2 p.b. To však neplatí pro podíl madndatorních a kvazimandatorních výdajů na celkových výdajích, o kterém byla v debatě řeč, a který by měl v roce 2020 narůst o 0,2 p.b.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2018 (.pdf, str. 2–4 ) mandatorní výdaje (celkem 770,9 mld. Kč) tvořily 55,0 % z celkových výdajů. S kvazimandatorními výdaji (289,1 mld. Kč) to pak bylo dohromady 75,6 %.

Mandatorní výdaje v roce 2018 přitom oproti roku 2017 (.pdf, str. 30) v poměru k celkovým výdajům klesly o 2 procentní body, společně s kvazimandatorními výdaji o 1,6 procentního bodu.

V roce 2019 (.pdf, str. 22) mandatorní výdaje (825,0 mld. Kč) tvořily 54,8 % z celkových výdajů, s kvazimandatorními výdaji (323,1 mld. Kč) pak dohromady 76,3 %.

Mandatorní výdaje tedy v roce 2019 v poměru k celkovým výdajům poklesly o 0,2 procentního bodu, společně s kvazimandatorními výdaji naopak mírně vzrostly o 0,7 procentního bodu.

Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.pdf) by pak mandatorní výdaje měly stoupnout o 7 % na 883,1 miliard korun. Z celkových plánovaných výdajů 1,618 bilionu korun tedy budou tvořit 54,6 % (.pdf, str. 3). Pokles poměru mandatorních výdajů k celkovým je tedy plánovaný o 0,2 procentního bodu. Výdaje kvazimandatorní pak mají dle plánů narůst až o 9,7 % na celkových 354,6 miliard (.pdf, str. 4). Dohromady by měly mandatorní a kvazimandatorní výdaje tvořit 76,5 % celkového rozpočtu, stoupnou tedy o 0,2 procentního bodu.

Pro hodnocení výroku ministryně Schillerové si jej zasaďme do kontextu debaty. Výroku předchází toto tvrzení (čas 20:55) Miroslava Kalouska: „Je to jasně doložitelný trend (...) Že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou příjmy státního rozpočtu, což zvyšuje zranitelnost toho státního rozpočtu.“ I ve výroku předcházející části debaty Miroslav Kalousek mluví o mandatorních a kvazimandatorních výdajích (čas 20:00).

Výrok hodnotíme jako zavádějící právě vzhledem k tomu, že Alena Schillerová rozporuje tvrzení o nárůstu podílu madndatorních a kvazimandatorních výdajů na celkových výdajích jiným ukazatelem, konkrétně podílem mandatorních výdajů na celkových výdajích. Výrok Aleny Schillerové je fakticky správný, nicméně v kontextu debaty je zavádějící.