Demagog.cz

Senátní duel: Adéla Šípová a Petr Bendl

V senátním obvodě Kladno se o přízeň voličů v druhém kole utkají Adéla Šípová (bezpartijní, za Piráty) a Petr Bendl (ODS). Podívali jsme se na jejich vystoupení pro Dvacet minut Radiožurnálu.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 5. října 2020 (moderátor Vladimír Kroc, záznam)

6 z celkově 14 ověřených výroků

Petr Bendl

Petr Bendl

Mně vyslovili podporu Svobodní, podporu jsem také dostal od TOP 09.

Svobodní vyjádřili Petru Bendlovi podporu ve druhém kole senátních voleb na svém facebookovém profilu. TOP 09 nám podporu potvrdila prostřednictvím e-mailové komunikace.

skrýt celé odůvodnění

TOP 09 na svých webových stránkách představuje seznam pouze stranických kandidátů, kteří postoupili do druhého kola. Místopředseda TOP 09 a předseda Středočeské krajské organizace TOP 09 Jan Jakob v reakci na náš dotaz uvedl, že TOP 09 podporuje Petra Bendla ve druhém kole senátních voleb: „Je to tak, podporujeme Petra Bendla.“

Svobodní Petra Bendla podpořili příspěvkem na Facebooku z 5. října 2020. Obdobně podporu na Facebooku vyjádřil i neúspěšný kandidát Svobodných v senátním obvodu Kladno David Bohbot.

Petr Bendl

Petr Bendl

Já jsem kdysi byl u toho, kdy vznikla nová průmyslová zóna. Padala Poldovka, takže jsem podobné krizové situace už zažil, zavíraly se doly. My jsme tehdy prosadili novou průmyslovou zónu.

Nová průmyslová zóna Kladno-jih vznikla v době, kdy byl Petr Bendl starostou Kladna. Ve stejné době byl zavřen např. důl Ronna a s problémy se potýkala společnost Poldi Kladno.

skrýt celé odůvodnění

Kladenská huť Poldi byla založena v roce 1889. Po roce 1989 začal být státní podnik ztrátový, a tak se nejdříve v roce 1992 stal akciovou společností a v roce 1993 bylo 66 % zprivatizováno do rukou společnosti Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka. Pod jeho vedením byla ale výroba zastavena a součásti holdingu se dostaly do konkurzu. V dalších letech pak hutě provozovaly společnosti Poldi Hütte a Třinecké železárny. V roce 2017 se společnost dostala do konkurzu.

Nová průmyslová zóna Kladno-jih se začala budovat v dubnu 1998„její vytvoření iniciovala kladenská radnice“. V té době byl Petr Bendl starostou Kladna. Záměrem byla „realizace takových investičních aktivit, které v konečném vyznění znamenají vytvoření nových pracovních příležitostí pro kladenské občany a podporu dalšího rozvoje regionu“.

V letech 1994–1998 byl Petr Bendl starostou města Kladno a zároveň až do roku 2001 radním. Do roku 2002 byl taktéž zastupitelem. Během této doby na Kladensku zanikly například důl Ronna, a to v roce 1997, nebo důl Schöller v roce 2002.

Petr Bendl

Petr Bendl

Naši zdravotníci, lékaři ve středních Čechách dostávají za stejnou práci méně zaplaceno než například v Praze.

Lékaři ve středních Čechách dostávají méně zaplaceno než lékaři v Praze. Rozdíl v mediánu mezd byl v roce 2017 cca 16 000 korun. Novější data se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Výše platů a mezd lékařů se liší regionálně. Podle informací Českého statistického úřadu (str. 5-6) měli nejvyšší medián mezd a platů lékaři v Královéhradeckém kraji. V roce 2017 šlo o 63 200 korun. Praha se dělila o druhé místo s Moravskoslezským krajem, kde šlo o 58 300 korun. Naopak nejnižší medián mezd a platů měli lékaři ve Středočeském kraji, kde šlo přibližně o 42 000 korun, tedy o 21 000 korun méně než v kraji Královéhradeckém.

K těmto rozdílům ČSÚ uvádí (str. 6): „Regionální rozložení mediánové výše výdělků souvisí také se strukturou nemocnic podle zřizovatele v jednotlivých krajích. Mzdy lékařů v soukromých nemocnicích bývají nižší než platy lékařů ve fakultních nemocnicích nebo příspěvkových nemocnicích krajů. Proto například ve Středočeském kraji, kde není žádná fakultní nemocnice a převažují zde nemocnice soukromé, jsou průměrné výdělky celkově nižší než v krajích, kde je zastoupení přímo řízených a příspěvkových nemocnic významnější".

Podobné regionální rozdíly v platech a mzdách můžeme pozorovat i u zdravotních sester (str. 7).

Petr Bendl

Petr Bendl

Já jsem jako poslanec v zákoně o veřejných zakázkách silně bojoval za to, aby nebylo možné, když vysoutěžím zakázku, aby mohlo být takzvaně 50 % víceprací.

Petr Bendl hlasoval proti přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek. Proti zvyšování limitu pro vícepráce pak opakovaně vystupoval na půdě Poslanecké sněmovny.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 9. března 2016 a po vrácení návrhu Senátem znovu 19. dubna 2016. Zákon při prvním druhém hlasování podpořili poslanci vládní koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), komunisté a někteří nezařazení poslanci. Proti hlasovaly zejména opoziční kluby ODS, TOP 09 a Úsvitu.

Limit dodatečných stavebních prací (tzv. víceprací) byl zvýšen z 30 % na 50 % původní hodnoty veřejné zakázky.

Dle slov Petra Bendla projednávání zákonu probíhalo ve spěchu a pod tlakem. Jak uvedl na této schůzi, sám považuje soutěžení na cenu za nebezpečné. Se zvýšením limitu víceprací tedy dlouhodobě nesouhlasí a několikrát se vůči němu veřejně vymezoval. 

Vyšší limit kritizoval např. 25. listopadu 2015: „Také oblast, o které jsme poměrně diskutovali, kdy vládní většina prosadila, že ve stávajícím zákoně máme, tuším, 50 % možných víceprací. To je podle mě absolutní nonsens, který nemůžeme dál dopustit, a máme jít cestou, a my jako občanští demokraté jsme to tady říkali, vzájemného započtení víceprací a méněprací, protože často vyvolané práce ušetří zase někde jinde.“

O několik měsíců později, 4. března 2016 uvedl: „To já tedy tady říkám otevřeně, že s tímhle přístupem nesouhlasíme, že se bojíme toho významného zneužívání jako prokorupčního paragrafu a nebudeme v žádném případě hlasovat pro těch 50 % a ani pro to sčítání možnosti víceprací, které se objeví znenadále, anebo změny projektu.“ 

Dne 19. dubna 2016 zase uvedl: „…některé hlavní důvody, které mě trápí. Ten první jsou vícepráce u nadlimitních zakázek v jednotném řízení bez uveřejnění, zjednodušeně řečeno bez vypsaného výběrového řízení. Ti, kteří budou mít nadlimitní zakázku, mohou mít vícepráce až 50 %. Takto jste zákon schválili, a to považuji za vážný důvod, proč pro ten zákon vůbec nehlasovat. Myslím si, že to byla obrovská chyba.“

Navyšování limitu pro vícepráce přitom Petr Bendl kritizoval již dříve. Při projednávání novely původního zákona o zadávání veřejných zakázek dne 10. února 2015 řekl: „Proto si nemyslím, že tenhle zákon vůbec má spatřit světlo světa, a to především proto, a tím možná některé z vás nepřekvapím – já si prostě nemyslím, že máme zvedat hranici možnosti zvedání množství víceprací a ceny za vícepráce.“ 

 

Petr Bendl

Petr Bendl

A bohužel vládní většina rozhodla o tom, že je možné přijít až s 50 procenty navýšení té zakázky v průběhu, řeknu, její realizace.

Vládní koalice v roce 2016 (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) podpořila zákon o zadávání veřejných zakázek. Limit dodatečných stavebních prací a služeb byl navýšen z 30 % na 50 % z původní hodnoty veřejné zakázky.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 9. března 2016 a po vrácení návrhu Senátem znovu 19. dubna 2016. Zákon při prvním i druhém uvedeném hlasování podpořili poslanci vládní koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), komunisté a někteří nezařazení poslanci. Limit dodatečných stavebních prací a služeb (tzv. víceprací) byl zvýšen z 30 % na 50 % původní hodnoty veřejné zakázky.

Konkrétně pak dle § 222 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek: Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,

b) by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a

c) hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

Petr Bendl

Petr Bendl

Když jsem byl zvolený hejtmanem, odešel jsem z Poslanecké sněmovny.

Petr Bendl byl zvolen hejtmanem Středočeského kraje v prosinci 2000. Na svůj post poslance, který zastával od roku 1990, rezignoval v únoru 2001.

skrýt celé odůvodnění

Petr Bendl byl poslancem ve svém prvním funkčním období od 20. června 1998 do 28. února 2001. Poté, co byl v prosinci 2000 Petr Bendl jako lídr vítězných občanských demokratů zvolen prvním hejtmanem Středočeského kraje, na post poslance rezignoval.