Demagog.cz

Senátní duel: Adéla Šípová a Petr Bendl

V senátním obvodě Kladno se o přízeň voličů v druhém kole utkají Adéla Šípová (bezpartijní, za Piráty) a Petr Bendl (ODS). Podívali jsme se na jejich vystoupení pro Dvacet minut Radiožurnálu.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 5. října 2020 (moderátor Vladimír Kroc, záznam)

5 z celkově 14 ověřených výroků

Adéla Šípová

Adéla Šípová

Tak na mé straně už mě již podpořil Jiří Dienstbier, podpořila mě paní Fröhlichová a v podstatě mě podporuje i STAN a uskupení Budoucnost, které podporovalo Jiřího Dienstbiera.

Ve veřejných zdrojích je dohledatelná pouze podpora Jiřího Dienstbiera. V odpovědi na naše e-mailové dotazy nám však byla podpora všech zbývajících potvrzena.

skrýt celé odůvodnění

Jiří Dienstbier svým příspěvkem na Facebooku poděkoval lidem, kteří ho volili v prvním kole senátních voleb. V příspěvku rovněž vyjádřil podporu Adéle Šípové s odůvodněním, že mu „její postoje v sociální oblasti, ochraně životního prostředí nebo snaze polidštit vymáhání dluhů jsou blízké“.

Starostové a nezávislí (STAN) na svých webových stránkách uvedli seznam kandidátů, které ve druhém kole senátních voleb podporují, Adéla Šípová mezi nimi však není. S dotazem ohledně podpory Adély Šípové jsme proto kontaktovali tiskového mluvčího STAN Tomáše Pergla, který podporu této kandidátky potvrdil: „Ano, podporujeme. Paní kandidátka má v tomto pravdu.“

Vyjádření Markéty Fröhlichové ohledně podpory Adély Šípové ve druhém kole senátních voleb se nám nepodařilo dohledat. Zastupující ředitel kanceláře STAN Štěpán Hofman v reakci na náš dotaz uvedl, že hnutí STAN i Markéta Fröhlichová Adélu Šípovou ve druhém kole podporují: „Ano, hnutí STAN i paní kandidátka Fröhlichová podporujeme paní Adélu Šípovou.“ Později nám pak podporu potvrdila i samotná Markéta Fröhlichová: „Ano, ve druhém kole podporuji Adélu Šípovou.“

Politické hnutí Budoucnost v prvním kole senátních voleb na Kladensku podporovalo Jiřího Dienstbiera. Spolupředseda hnutí Budoucnost Filip Hausknecht nám v e-mailu taktéž potvrdil, že hnutí podporuje ve druhém kole Adélu Šípovou: „Ano, je to tak. Předsednictvo hnutí Budoucnost dnes její podporu jednohlasně schválilo.“

Adéla Šípová

Adéla Šípová

Máme tady premiéra, který je ve střetu zájmů.

Dle finální verze auditu Evropské komise je Andrej Babiš skutečně ve střetu zájmů. Krajský úřad Středočeského kraje však došel k opačnému závěru.

skrýt celé odůvodnění

Evropská komise zaslala 29. listopadu 2019 českému Ministerstvu pro místní rozvoj finální verzi auditu, který se týkal čerpání evropských dotací ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti. Podle tohoto auditu byl současný předseda vlády Andrej Babiš ve střetu zájmů dle § 4c zákona o střetu zájmů. Tomuto tématu se poté věnuje i druhý audit Evropské komise, který se zabývá přidělováním zemědělských dotací a jehož konečná zpráva by měla být vypracována nejpozději v únoru 2021. Doplňme, že Andrej Babiš závěry, že by byl ve střetu zájmů, dlouhodobě odmítá.

V souvislosti s auditním šetřením možného střetu zájmů Andreje Babiše pak Brusel v listopadu 2019 pozastavil vyplácení dotací v rámci Programu rozvoje venkova pro holding Agrofert, a to v celkové hodnotě 6,3 milionu korun. Kvůli pozastavení plateb česká vláda v únoru 2020 podala žalobu na Evropskou komisi k Soudnímu dvoru Evropské unie.

březnu 2020 bylo následně proplácení většiny dotací opět odblokováno. Platby zůstaly zastaveny jen u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun. Evropská komise 30. března 2020 nicméně vydala rozhodnutí, „kterým došlo k pozastavení průběžných plateb spojených s Programem rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020 a související s výdaji uskutečněnými v období od 16. října 2018 do 31. prosince 2018“. Tím de facto došlo k zablokování plateb ve výši přibližně 822 tisíc korun. Česká vláda proto původní žalobu stáhla a podala žalobu novou.

Právě v rámci žaloby na Evropskou komisi kvůli blokování dotací v souvislosti s auditními šetřeními by tak podle některých politiků mohlo dojít k vyjasnění, zda Andrej Babiš skutečně je, či není z právního hlediska ve střetu zájmů. Podobně se vyjádřil například také politolog Jan Kubáček. Rozsudek v této věci však prozatím nebyl vydán.

Dodejme, že možným střetem zájmů Andreje Babiše se tentokrát v souvislosti s údajným ovlivňováním médií v premiérově svěřenském fondu zabýval Městský úřad v Černošicích. Ten v lednu 2019 rozhodl, že Andrej Babiš ve střetu zájmů v tomto ohledu podle § 4a odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb. skutečně je, a vyměřil mu pokutu ve výši 200 tisíc korun. V září 2019 však toto řízení o přestupku zastavil Středočeský kraj. I přesto, že se rozhodnutím Středočeského kraje následně zabývalo Nejvyšší státní zastupitelství, k podání správní žaloby na Středočeský kraj ze strany nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nakonec nedošlo.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť dle finálního auditu Evropské komise je Andrej Babiš skutečně ve střetu zájmů. Je však dobré zmínit, že krajský úřad Středočeského kraje, měl na věc opačný názor.

Adéla Šípová

Adéla Šípová

(...) k našemu pirátskému senátorovi Lukáši Wagenknechtovi, který má teďka na starosti zákony, který rozšiřuje pravomoci NKÚ na obce a státní podniky, respektive polostátní podniky.

Senátor Lukáš Wagenknecht je jedním ze zpravodajů návrhu ústavního zákona, na jehož základě by NKÚ nově mohl provádět kontrolu hospodaření obcí, krajů i podniků s nadpoloviční účastí státu, krajů a obcí. Návrh čeká na projednání v Senátu.

skrýt celé odůvodnění

O podobném tématu jsme psali již dříve. V Ústavě České republiky je uvedeno, že Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) „vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu“. Rozšířit působnosti NKÚ (str. 25) by mohl předkládaný návrh ústavního zákona, u nějž je senátor Lukáš Wagenknecht jedním ze zpravodajů

Návrh rozšiřuje (.pdf, str. 25) pravomoci NKÚ tím, že „vkládá dva nové odstavce. Na základě této nové ústavní úpravy bude moci NKÚ provádět kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tzn. jiných osob, včetně obcí a krajů, i v případě, kdy hospodaří s jiným než státním majetkem, vč. finančních prostředků“.

NKÚ by měl mít nově pravomoc (.pdf, str. 1) v rozsahu stanoveném zákonem vykonávat „kontrolu hospodaření právnických osob, ve kterých mají stát nebo územní samosprávný celek samostatně nebo s jiným územním samosprávným celkem většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči kterým jsou stát nebo územní samosprávný celek samostatně nebo s jiným územním samosprávným celkem v postavení ovládající osoby“. Po případném přijetí ústavní novely tedy bude potřeba i novela zákona o NKÚ.

Tu předložila skupina poslanců dne 4. července 2018. 20. prosince 2018 předložila další, obsahově podobnou novelu zákona o NKÚ i vláda. Projednávání obou těchto zákonů bylo přerušeno ve 3. čtení v Senátu PČR na 40. schůzi 12. února 2020. Samotnou novelu ústavního zákona Senát zatím ještě neprojednal.

Lukáš Wagenknecht je senátorem od roku 2018. Zvolen byl za Piráty v obvodu č. 23.

Adéla Šípová

Adéla Šípová

Chtěla bych jenom připomenout, že ještě před panem Vystrčilem byl na Tchaj-wanu i Zdeněk Hřib.

Zdeněk Hřib navštívil se dvou delegací Tchaj-wan již v březnu 2019, Miloš Vystrčil svou cestu podnikl letos na přelomu srpna a září.

skrýt celé odůvodnění

Primátor Zdeněk Hřib a jeho delegace navštívili Tchaj-wan již v roce 2019, a to koncem března. Na své cestě se Hřib mj. zúčastnil mezinárodní konference Taipei Smart City Summit & Expo, Smart Healthcare Forum, sešel se se starostou hlavního města Tchaj-peje a jednal také se zástupci tamějšího ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, dopravy či s ministryní zodpovědnou za agendu digitální veřejné správy. 

Hřib se dále také setkal s tchajwanským ministrem zahraničí Josephem Wuem či s prezidentkou Cchaj Jing-wen. Společně jednali například o zřízení letecké linky Praha – Tchaj-pej, studentských výměnách, lidských právech, udržitelném rozvoji či liberální demokracii. V minulosti Hřib na Tchaj-wanu také studoval.

Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila se uskutečnila letos na přelomu srpna a září.

Adéla Šípová

Adéla Šípová

Náš export do Číny se rovná zhruba exportu do Rumunska.

Dle dat ČSÚ bylo v období leden–červenec 2020 z České republiky do Rumunska exportováno zboží v hodnotě přibližně 37 mld. Kč. Do Číny pak z ČR směřovalo zboží v hodnotě cca 32,7 mld. Kč. Rozdíl mezi exportem zboží a služeb do Číny a do Rumunska je pak ještě menší.

skrýt celé odůvodnění

Poslední dostupná data o pohybu zboží přes hranice ČR zveřejnil Český statistický úřad 7. září 2020, a to za období leden až červenec 2020. Podle těchto údajů bylo v červenci z České republiky do Rumunska vyvezeno zboží v hodnotě 6,2 mld. Kč (.pdf, str. 2). V případě Číny tato částka odpovídala 5,2 mld. Kč (.pdf, str. 1).

Za období leden až červenec 2020 pak z ČR do Rumunska směřovalo zboží v celkové hodnotě 37 miliard Kč (.pdf, str. 2). Co se týče exportu do Číny, jednalo se o sumu 32,7 miliard Kč (.pdf, str. 1). Vývoz zboží z ČR do Rumunska převyšoval vývoz do Číny i v předchozích letech (.pdf; .pdf).

Doplňme však, že co se týče zahraničního obchodu se službami, dlouhodobě převyšuje jejich vývoz do Číny.

Pokud však sečteme vývoz zboží (dle přeshraničního pohybu zboží) a export služeb, liší se hodnoty celkového export z České republiky do Rumunska a do Číny v jednotkách miliard korun (viz graf níže). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť z uvedených čísel je zřejmé, že hodnota českého exportu do Číny přibližně odpovídá hodnotě exportu do Rumunska.