Senátorka Šárka Jelínková a ministryně Jana Maláčová

A zase ta koronakrize! V Otázkách Václava Moravce se potkaly ministryně Jana Maláčová (ČSSD) a senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 5. dubna 2020 (moderátor Václav Moravec, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Šárka Jelínková

0
0

Jana Maláčová

Výroky

Šárka Jelínková KDU-ČSL
Jana Maláčová ČSSD
Pravda 11 výroků
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 3 výroky

Jana Maláčová

Těch 5 % (procentních bodů míry nezaměstnanosti, pozn. Demagog.cz) jsme zkopírovali z dopadů té hospodářské krize z roku 2008, 2009.
Pravda
Hospodářská a finanční krize z roku 2008 zvýšila v průběhu následujících 16 měsíců nezaměstnanost o 4,7 p. b. Z předkrizové hodnoty 5,2 % v říjnu 2008 se zvýšila na 9,9 % v únoru 2010. Podobně za rok 2009 kleslo české HDP o 4,1 %.

Velká recese, jak se též nazývá hospodářská a finanční krize z podzimu roku 2008, měla dopad i na Českou republiku. Její dopady využilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pro analýzu dopadů současné pandemie koronaviru, konkrétně pro vytvoření programu na podporu zaměstnanosti Antivirus. Podle MPSV dosavadní vývoj naznačuje, že koronavirová krize bude mít na ekonomiku přinejmenším stejné dopady jako minulá krize z let 2008 a 2009. „Příčiny jsou prudší a přicházejí rychleji, zároveň by měly být pouze krátkodobé a zasaženy budou jiné sektory,uvedlo ministerstvo práce.

Pokud se podíváme na data o průběhu krize roku 2008, tak nezaměstnanost, která ještě v říjnu 2008 byla na 5,2 %, vzrostla o 4,7 p. b. na své maximum v únoru 2010, kdy dosáhla 9,9 %. Na předkrizovou hodnotu 5,2 % se nezaměstnanost dostala až v červnu 2016 (str. 3), tedy za 7 let a 8 měsíců. Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008–2010 podle dat Úřadu práce nastiňuje následující graf:

Podobně negativní dopad měla krize i na HDP České republiky, jehož největší propad proběhl ve 2. čtvrtletí roku 2009, kdy pokleslo o 4,9 %. Celoroční pokles v roce 2009 činil 4,1 %. Vývoj znázorňuje následující graf:

Jana Maláčová

Já myslím, že ten rakouský scénář je hodně rozdílný oproti té české situaci, protože víte, že v Rakousku je velká část ekonomiky závislá na cestovním ruchu. Tam lidé v cestovním ruchu mají omezené pracovní smlouvy.
Pravda
V odvětví cestovního ruchu je v Rakousku zaměstnáno více osob než v České republice. Na rozdíl od ČR jsou také obvyklou formou zaměstnání v turistických oblastech tzv. sezónní práce.

Rakousko patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP. Podle institutu WIFO se cestovní ruch za rok 2018 v Rakousku podílel 8,4 % na celkovém HDP státu. V České republice v roce 2018 dle ČSÚ tvořil cestovní ruch 2,9 % HDP a zaměstnával více než 240 tisíc osob. Oproti tomu v Rakousku už v roce 2015 bylo v cestovním ruchu dle OECD zaměstnáno více než 290 tisíc osob, tehdy cestovní ruch v ČR zaměstnával necelých 230 tisíc osob (.xlsx, přehled počtu osob zaměstnaných v cestovním ruchu ve všech zemích do roku 2018 vypracovaný organizací UNWTO).

Pokud budeme mluvit o cestování za památkami, mají země srovnatelnou nabídku kulturního a přírodního bohatství. O podstatný rozdíl se však v zimě postarají Alpy, které v Rakousku zaujímají více než polovinu povrchu. Právě v Alpách jsou lidé zaměstnáni převážně jako sezónní pracovníci přes zimu, kdy se do Alp jezdí lyžovat.

I když je v Rakousku obvyklou formou práce na plný úvazek, v případě cestovního ruchu, při práci v hotelech a restauracích ve městech a turistických oblastech je běžná tzv. sezónní práce. Na sezónní pracovníky v oblasti hotelů a restaurací se pak vztahují zvláštní ustanovení.

V České republice tyto sezónní práce nejsou obvyklé, nejběžnějším druhem pracovního poměru v ČR je poměr na tzv. plný úvazek a částečný úvazek. Na dobu určitou je pak v cestovním ruchu v ČR zaměstnána méně než desetina (.xls) z celkového počtu zaměstnanců. Tento poměr se přitom nijak zásadně neliší od celkových statistik zaměstnanosti.

Šárka Jelínková

My máme jako KDU-ČSL nejvíce starostů, vlastně více než STAN.
Neověřitelné
Z důvodu nepřímé volby starostů v České republice jsou dohledatelné pouze celostátní data týkající se členů zastupitelstev měst a obcí. Souhrnný seznam starostů a primátorů s uvedenou navrhující politickou stranou však není veřejně dostupný.

Poslední volby do zastupitelstev obcí se v České republice konaly roku 2018. Z důvodu nepřímé volby starostů a primátorů, jsou tyto funkce voleny právě nově zvolenými zastupitelstvy.

V zastupitelských volbách 2018 dle politické příslušnosti bylo zvoleno 1 108 zastupitelů za KDU-ČSL a 202 za STAROSTY A NEZÁVISLÉ. Nejvíce bylo zvoleno kandidátů bez stranické příslušnosti, celkem 53 502 zastupitelů. Pokud ale kritérium rozšíříme a budeme se zabývat počtem zastupitelů podle navrhující strany, pak KDU-ČSL získala 3 494 a STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 2 447 zastupitelů. Tyto počty ovšem nemůžeme považovat za směrodatné pro počet starostů a primátorů. Pokud se například zaměříme na starosty statutárních a okresních měst, pak mají lidovci, či koalice, ve kterých jsou členy, celkem 2 starosty či primátory. Naopak STAN jich má celkem 10. 

Seznam starostů měst, městysů a obcí, dle jejich stranické příslušnosti, není nikde zveřejněn. Nenachází se ani na webových stránkách těchto politických stran. Ministerstvo vnitra uvádí pouze kontaktní údaje na tyto osoby. Protože jsme tedy nedohledali souhrnnou statistiku stranické příslušnosti starostů ve všech obcích, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jana Maláčová

Tak Program Antivirus se týká až 3,1 milionu českých zaměstnanců ve mzdové sféře, až 280 000 firem.
Pravda
Program Antivirus se může týkat až 3 045 900 zaměstnanců a až 283 025 zaměstnavatelů.

Na úvod je nutné zdůraznit, že slovo „firma“ může mít hned několik významů. V kontextu tohoto výroku tedy můžeme za firmy počítat obecně zaměstnavatele.

Program Antivirus zahrnuje všechny zaměstnavatele v ČR, u kterých byla v důsledku šíření nákazy COVID-19 prokazatelně negativně ovlivněna hospodářská činnost. Žádosti se mohou podávat od 6. dubna 2020. „Cílený program podpory zaměstnanosti“ neboli Program Antivirus byl schválený vládou (.pdf)  dne 31. března 2020. Náklady na Program Antivirus budou dle odhadu přesahovat desítky miliard za jedno kvartální období.

Žádostí o ošetřovné z důvodu uzavření škol v období 12. března až 14. dubna bylo celkově evidováno 71 951. Případů nových karantén v období od 1. března až 16. dubna bylo celkově evidováno 44 738. 

Celkový počet zaměstnanců v ČR v roce 2019, kteří pobírali mzdu, byl 3 045 900. Právě jich se může týkat Program Antivirus. Rozdíl mezi platem a mzdou je v tom, že plat pobírají jen lidé zaměstnaní ve státní sféře. Všichni ostatní zaměstnanci pobírají mzdu. Je tedy pravdou, že pokud by všichni tito zaměstnanci pobírali od zaměstnavatele náhradu mzdy v důsledku placeného volna, mohl by se Program Antivirus dotknout až cca 3,1 milionu zaměstnanců.

Počet zaměstnavatelů v ČR v roce 2019 byl 283 025, dle dat Českého statistického úřadu je 154 400 z nich OSVČ. Na obchodní korporace pak připadá 128 625. Jak uvádí zákoník práce: Zaměstnavatel je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“ Všichni zaměstnavatelé však nemusí mít na podporu Programu Antivirus nárok. A to z toho důvodu, že nedodržují zákoník práce a nemají zaměstnance, který by byl v pracovním poměru a účastnil by se nemocenského a důchodového pojištění.

Jana Maláčová

My jsme ho připravili (program Antivirus, pozn. Demagog.cz) v rekordně krátkém čase během dvou týdnů, včetně všech těch věcí, které k tomu náleží, to znamená software a podobné věci.
Pravda
Program na ochranu zaměstnanosti Antivirus byl představen 19. března 2020, jeho finální verze byla vládou schválena 31. března 2020. Spuštěn byl pak v pondělí 6. dubna.

Ministryně Maláčová hovoří o programu ochrany zaměstnanosti Antivirus, který byl vytvořen v době současné koronavirové krize. Stát bude prostřednictvím Úřadu práce ČR firmám částečně kompenzovat vyplácené náhrady mzdy a platy zaměstnancům. Žádosti o kompenzace mohou zaměstnavatelé podávat od 6. dubna 2020, výše kompenzací se odvozuje od průměrné superhrubé mzdy včetně povinných odvodů (48 400 Kč) a závisí na důvodech znemožňujících vyplácení mzdy či platu zaměstnancům. To, že bude vše probíhat elektronicky, je zmíněno v manuálu (.pdf, str. 7–8) z 1. dubna zveřejněném na webu MPSV. Avizovala to také ministryně Maláčová například na svém facebookovém profilu. Již v tomto manuálu je odkaz na stánky Úřadu práce, přes které se živnostníci dostanou přímo aplikaci pro podání žádosti.

O přípravě programu Antivirus se ministryně Maláčová poprvé zmínila na svém facebookovém profilu 18. března 2020. 

O den později byl vládou schválen první návrh (.pdf) podoby programu. Ten počítal se dvěma režimy, které popisovaly výši vyplácené náhrady výdělku a výši poskytnutí příspěvku od státu na vyplácení daného výdělku.

  • Režim A se týkal nařízení karantény zaměstnancům. Zaměstnanci v tomto režimu bylo stanoveno 60 % náhrady výdělku. Zaměstnavatel měl od státu dostat příspěvek v plné výši vyplácené náhrady výdělku.
  • Režim B popisoval situaci, kdy zaměstnavatel není schopen zaměstnancům přidělovat práci z důvodu vládních opatření (např. uzavření provozu). Zaměstnanec měl v takovém případě nárok na 100 % náhrady výdělku, zaměstnavateli by bylo poskytnuto 80 % vyplácené náhrady.

23. března 2020 vláda schválila úpravy (.pdf) tohoto programu. K režimu A a režimu B byly připojeny režimy C, D, a E.

  • Režim C souvisel s nemožností přidělovat práci zaměstnancům z důvodu nařízení karantény či péči o dítě u významné části zaměstnanců. Zaměstnanci náleželo 100 % náhrady výdělku, zaměstnavatel by obdržel příspěvek ve výši 80 % této náhrady.
  • Režim D se týkal zaměstnavatelů, kterým byly omezeny suroviny, výrobky či služby nezbytné k činnosti. Zaměstnanec by v takovém případě obdržel 80 % náhrady mzdy, zaměstnavatel by od státu obdržel příspěvek pokrývající 50 % této náhrady.
  • Režim E popisoval omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele. Zaměstnanec by obdržel 60 % náhrady výdělku, zaměstnavateli by byl poskytnut příspěvek ve výši 50 %.

Finální úprava programu byla vládou schválena (.pdf) 31. března 2020. Režimy pro kompenzaci náhrady mzdy či platu byly tentokrát rozděleny na režim A a režim B.

Režim A

  • V případě nařízení karantény zaměstnanci náleží 60 % náhrady výdělku. Zaměstnavatel od státu obdrží 80 % vyplácené náhrady.
  • V případě omezení či uzavření provozu v důsledku vládních opatření má zaměstnanec nárok na 100 % náhrady výdělku, přičemž zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek pokrývající 80 % náhrady.
  • V obou případech ale platí, že maximální částka poskytnutá zaměstnavateli je 39 000 Kč.

Režim B

  • V případě překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců dostane zaměstnanec 100 % náhrady výdělku, zaměstnavatel obdrží od státu 60 % vyplácené náhrady.
  • V případě omezení dostupnosti surovin, výrobků a služeb bude zaměstnanci vypláceno 80 % náhrady výdělku, zaměstnavatel dostane příspěvek ve výši 60 % náhrady.
  • V případě omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy náleží zaměstnanci 60 % náhrady výdělku, přičemž zaměstnavatel obdrží od státu 60 % náhrady.
  • Pro příspěvky v režimu B platí, že maximální částka poskytnutá zaměstnavateli je 29 000 Kč.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť celý program Antivirus byl skutečně připraven za přibližně 2 týdny. Je sice pravdou, že období od 18. března, kdy byl program představen, do pondělí 6. dubna, kdy byl spuštěn, je období delší; avšak je více než pravděpodobné, že program byl hotov již dříve, přičemž s jeho spuštěním se čekalo na začátek týdne. Tvrzení, že tento čas je skutečně rekordní, je pak značně subjektivní (záleží např. na tom, s čím budeme přípravu Antiviru srovnávat), a proto jej nehodnotíme.

Jana Maláčová

Tak budou v té první fázi, kdy se bude uzavírat dohoda s Úřadem práce, tak budou předkládat pouze dvě přílohy, budou v podstatě jenom vyplňovat rodná čísla na zaměstnance, pro které požadují tu refundaci nebo příspěvek na mzdu nebo na náhradu mzdy.
Nepravda
Manuál pro zaměstnavatele k Cílenému programu k podpoře zaměstnanosti s názvem Antivirus rozlišuje tři administrativní fáze: podání žádosti a uzavření dohody s ÚP, vyúčtování a kontrolu. V první fázi zaměstnavatel k žádosti ani k dohodě žádné údaje o zaměstnancích nevyplňuje.

Vláda ČR dne 31. března 2020 na základě § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti schválila usnesením č. 353 (.pdf) Cílený program k podpoře zaměstnanosti s názvem Antivirus

Vládou přijímaná mimořádná opatření vytvářejí překážky v práci omezující činnost zaměstnavatelů, kteří jsou v takové situaci povinni postupovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, převážně podle části osmé - § 191-210. V případech, které v této části zákoník práce předpokládá, je zaměstnavatel povinen po dobu trvání překážek v práci poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy.

Principem programu Antivirus (.pdf, str. 2) je částečná kompenzace celkových mzdových nákladů v podobě náhrad mezd (včetně povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění) za dobu překážek v práci vyvolaných karanténou, mimořádnými a krizovými opatřeními souvisejícími s šířením nákazy COVID-19 jak v České republice, tak v zahraničí, spolu s doprovodnými hospodářskými problémy zaměstnavatelů.

Program Antivirus je určen (.pdf, str. 2–4) pro všechny zaměstnavatele, jejichž prostředky nejsou kryty z veřejných rozpočtů, a týká se pouze zaměstnanců v pracovním poměru. Aby zaměstnavateli vznikl nárok na kompenzace na základě programu Antivirus, musí mimo jiné (.pdf, str. 3–4) striktně dodržovat zákoník práce, jeho zaměstnancům nesmí být dána výpověď (zároveň nesmí být ve výpovědní době), nesmí mít dluh vůči veřejným rozpočtům a musí svým zaměstnancům vyplatit náhradu mzdy a odvést odvody. 

Období (.pdf, str. 2) uznatelnosti nákladů je stanoveno od 12. března 2020 do 30. dubna 2020, zároveň se předpokládá jeho prodloužení i na květen 2020. Datum zahájení přijímání žádostí bylo stanoveno na 6. dubna 2020 a veškerá komunikace s Úřadem práce má probíhat elektronicky prostřednictvím webové aplikace (str. 7).

Ministerstvo práce a sociálních věcí v Manuálu pro zaměstnavatele (.pdf, str. 10) rozlišuje 3 fáze: podání žádosti a uzavření dohody, vyúčtování a následnou kontrolu.

Aby zaměstnavateli vznikl nárok na úhradu příspěvku z programu Antivirus, musí ze všeho nejdříve podat žádost (.pdf, str. 7-8) o jeho poskytnutí prostřednictvím webové aplikace. Povinnou součástí žádosti je doklad o zřízení účtu žadatele, na který bude ÚP ČR zasílat finanční prostředky a doklad o zastupování zaměstnavatele – plnou moc (pokud je vyřizováním žádosti pověřena jiná osoba než sám zaměstnavatel). Po vyplnění těchto údajů se automaticky vygeneruje Dohoda (.pdf, str. 8) o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus. 

druhé fází (.pdf, str. 8) provede zaměstnavatel uzávěrku, v řádném termínu vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvede povinné odvody (sociální a zdravotní pojištění). Poté předloží ÚP prostřednictvím webové aplikace vyúčtování takto vyplacených náhrad (včetně odvodů), které bude obsahovat seznam zaměstnanců a jejich rodných čísel (nebo evidenčních čísel), na které požaduje příspěvek.

Po obdržení vyúčtování (.pdf, str. 8–9) zašle ÚP ČR elektronický dotaz na ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení), zda zaměstnanci, na které si zaměstnavatel nárokuje příspěvek, jsou skutečně jeho zaměstnanci v pracovním poměru. Pokud tomu tak je, vyplatí ÚP příspěvek na účet zaměstnavatele, který uvedl v žádosti.

Třetí fáze (.pdf, str. 9) je fází kontrolní. Úřad práce ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce bude podle Ministerstva práce a sociálních věcí provádět zejména následnou kontrolu, ale kontrolní činnost může být prováděna v rámci celého průběhu realizace programu Antivirus. Přehled dokladů (.pdf, str. 10), které musí být zaměstnavatel připraven doložit v jednotlivých fázích, je uveden v tabulce Manuálu pro zaměstnavatele.

Jana Maláčová

A pak druhá cesta, která se mi velmi líbí, a tuším, že to byl návrh Hospodářské komory, aby si firmy mohly vzájemně půjčovat zaměstnance. Jednak my na to dokonce máme oporu v zákoníku práce, tuším, že to je § 43 a), je tam drobná překážka. Myslím, že tam podmínka je, že ten zaměstnanec musí v té domácí firmě pracovat 6 měsíců, to se dá legislativně ošetřit, že to třeba zkrátíme na měsíc.
Pravda
Vzájemné „půjčování“ zaměstnanců má skutečně oporu v § 43a zákoníku práce. Hospodářská komora za účelem vzájemné výměny zaměstnanců mezi zaměstnavateli spustila projekt „Zachraň práci!“

Ministryně výrokem reaguje na případné varianty zajištění dostatku pracovních sil v oblastech, kde chybí (moderátor uvedl možné rozšíření rozsahu práce na dohodu o provedení práce), a poukazuje na možnost vzájemného „vypůjčení si“ zaměstnanců zaměstnavateli, kterou dle ní navrhla Hospodářská komora ČR. 

Hospodářská komora ve své tiskové zprávě ze dne 31. března 2020 vyzývá zaměstnavatele k zapojení se do projektu „Zachraň práci!":

„Hospodářská komora vyzývá zaměstnavatele, aby se zapojili do celostátního projektu Zachraň práci! Umožní jim místo propouštění zaměstnanců je dočasně přidělit jinému zaměstnavateli.“

Na samotné úvodní stránce projektu se pak uvádí, že se tato iniciativa opírá o § 43a zákoníku práce:

§ 43a

Dočasné přidělení

(1) Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.

(2) Za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí být poskytována úplata; to neplatí, pokud jde o úhradu nákladů, které byly vynaloženy podle odstavce 5.

(3) V dohodě musí být uveden název zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, k níž se zaměstnanec dočasně přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. V dohodě může být sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad; ustanovení § 34a tím není dotčeno. Dohoda musí být uzavřena písemně.

(4) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli ukládá zaměstnanci jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen. Tento zaměstnavatel nesmí vůči dočasně přidělenému zaměstnanci právně jednat jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělí.

(5) Po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil.

(6) Pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen.

(7) Dočasné přidělení podle odstavců 1 až 5 končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby končí dočasné přidělení dohodou smluvních stran pracovní smlouvy nebo výpovědí dohody o dočasném přidělení z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dohoda o ukončení dočasného přidělení nebo výpověď této dohody musí být písemná.

(8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít na agenturní zaměstnávání.

(9) Úprava dočasného přidělení se nepoužije v případech prohlubování nebo zvyšování kvalifikace

Ministryně pak dále ve svém výroku komentuje právě první odstavec § 43a, ve kterém se skutečně nachází podmínka doby pracovního poměru alespoň 6 měsíců.

Šárka Jelínková

Sektor zemědělství bude v současné době řešit nejenom teda dopady koronaviru, ale i dopady velkého sucha. A opravdu už vidíme teďka, je jaro, 14 dní neprší, nebyl žádný sníh.
Pravda
Ačkoliv se za zmíněných 14 dní na území ČR nějaké přeháňky objevovaly, množství srážek lze označit za mizivé. Podle statistik ČHMÚ je viditelné, že se rok 2020 zatím tváří být celkové sušším rokem než rok 2019. V létě jsou očekávána velká sucha.

Sektor zemědělství se bezesporu věnuje dopadům koronaviru. Například aktuálně mnoha zemědělcům chybí sezónní pracovníci, kteří do ČR přijížděli z ciziny. Zemědělci tak zoufale shání pracovníky. Sektor zemědělství se ale bude muset také intenzivně začít věnovat nadcházejícímu období sucha, které na něj může mít devastující dopady.

Posledních 14 dní, o kterých senátorka Jelínková mluví, jsou 13. a 14. týden roku 2020, tedy časové rozmezí od 23. března až do 5. dubna 2020. Podle týdenních zpráv o hydrometeorologické situaci a suchu na území ČR vydaných ČHMÚ byla situace srážek v tomto období následující:

  • 23. března – 29. března (.pdf, str. 2):
    „Uplynulý týden byl na srážky chudý. Jediným dnem, kdy pršelo, byla neděle. Během odpoledne začala od severu přecházet studená fronta a do pondělního rána se na 70 % území vyskytl déšť, který postupně od severu přecházel ve sněžení. V průměru spadlo 0,8 mm srážek, nejvíce na severních pohraničních horách (Pomezní boudy 13 mm, Labská bouda 10 mm, Tisá 9 mm), naopak na jižní a střední Moravě se srážky nevyskytly.“
     
  • 30. března – 5. dubna (.pdf, str. 2):
    „Srážky se vyskytovaly jen na frontě přecházející v noci z pondělí na úterý a během úterý, sněžení nebo sněhové přeháňky byly téměř na celém území. Nejvyšší úhrny byly v Jizerských horách, Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech 5 až 10 mm, na ostatním území byly srážky 0 až 3 mm. Další srážky byly při přechodu slabé fronty v pátek, kdy byly srážky zaznamenány asi na čtvrtině stanic, ale úhrny byly jen do 0,5 mm.“

Z týdenních zpráv můžeme vyčíst, že se nad územím ČR v určité momenty v těchto dvou týdnech srážky vyskytovaly. Jak ale obě zprávy zmiňují, srážky byly dosti mizivé a některé dny, jako třeba téměř celý první týden, pak byly zcela bez srážek.

V týdenní zprávě ČHMÚ ze 7. dubna můžeme i sledovat vyhodnocení aktuálního stavu půdního sucha (.pdf, str. 14). „Kritérium půdního sucha (vlhkost pod 30 % VVK) bylo na počátku aktuálního týdne splněno ve vrstvě 10 až 50 cm na 18 % stanic, ve vrstvě 50 až 100 cm na 34 % stanic ležících v různých částech republiky. Ve vrstvě 0 až 10 cm bylo kritérium půdního sucha splněno na 5 stanicích (tj. 11 % stanic, pozn. Demagog.cz).“

Velké sucho letos České republice doopravdy hrozí. ČHMÚ vypracovala zprávu (.pdf), v níž porovnává hydrometeorologickou situaci a stav sucha března 2020 s březnem 2019. Ze zprávy vychází, že rok 2020 je zatím dokonce sušší než rok 2019, který byl druhým nejteplejším rokem od počátku měření roku 1961.

„Z hlediska vyhodnocení stavu sucha na území České republiky byl rok 2019 z hlediska vodností výrazně vodnější než letošní březen. Průměrné průtoky v březnu 2019 místy dosahovaly až trojnásobku průměrných měsíčních průtoků a pohybovaly se ponejvíce v rozmezí od 75 do 165 % Qm zatímco v letošním březnu to bylo 40 až 105 % Qm.“ (str. 2)

Zdroj: ČHMÚ

Zpráva se dále zabývá stavem podzemních vod, který je podobný minulému roku. Jedinou výjimkou byla jižní část republiky, která je oproti minulému roku sušší. Nakonec se zpráva zabývá množstvím vody ve sněhové pokrývce, kde jsou data poměrně tristní. „Z hlediska množství vody akumulované ve sněhové pokrývce na území České republiky byly sněhové zásoby v polovině března 2019 více než třínásobně větší než v letošním březnu. Rozložení sněhových zásob na území ČR bylo v obou letech podobné, pouze v roce 2019 byly sněhové zásoby výrazně větší.“ Sníh a voda ze sněhové pokrývky je zásadním faktorem pro stavy povrchových a podzemních zásob vody. Pokud je tak v roce 2020 poměr vody ve sněhu pouze třetinový k roku 2019, je velice pravděpodobné, že bude půda sušší, a mohou nastat velká sucha.

Pomocí dat na portálu Intersucho můžeme dobře porovnat změnu intenzity sucha na území ČR 22. března a 5. dubna. Jak můžeme vidět, zatímco 22. března bylo riziko sucha pouze v jižních Čechách, 5. dubna bylo již ve velké části republiky.

Zdroj: Intersucho.cz
Zdroj: Intersucho.cz

Fakt, že bude v České republice letos období velkého sucha, podporuje i prognóza stavu sucha na následující 2 měsíce.

Zdroj: Intersucho.cz

Šárka Jelínková

Cesta by právě byla i to, co vlastně již se chystalo a teďka koronavirovou epidemií se vlastně to přestalo dělat. A to bylo nějaké řešení těch dávek na bydlení, paní mistryně chtěla udělat jednu dávku ze dvou.
Pravda
Návrh zákona o přídavku na bydlení z pera Ministerstva práce a sociálních věcí opravdu sjednocuje příspěvek a doplatek na bydlení do jedné dávky. Zákon se od konce připomínkového řízení v druhé polovině ledna nijak dále neposunul v legislativním procesu.

Senátorka Jelínková hovoří v souvislosti s nově schváleným návrhem vlády o zákazu výpovědi nájemníků z bytu, pokud nejsou schopni v návaznosti na koronavirovou krizi splácet nájem a jsou tak v riziku ztráty bydlení. Zároveň vláda také navrhuje možný odklad placení nájmů. Tento návrh bude dále projednávat Poslanecká sněmovna. Senátorka Jelínková zde vyjadřuje názor, že by bylo lepší použít způsob řešení, které je navrhované Ministerstvem práce a sociálních věcí novým zákonem o přídavku na bydlení.

Tento návrh zákona skutečně sjednocuje (.docx, str. 1) dva druhy dávek na bydlení, které v současnosti fungují, a to příspěvek na bydlenídoplatek na bydlení, do jedné dávky. Zároveň také upravuje a zpřísňuje podmínky jejího vyplácení. Přídavek by podle návrhu neměli získat lidé, co si aktivně nehledají práci či bydlí v neadekvátních bytech. Rodičům, jejichž děti ve škole zmeškají více než 100 hodin za pololetí z jiných než zdravotních důvodů, by přídavek mohl být také snížen nebo odepřen.

U návrhu zákona bylo ukončeno připomínkové řízení 22. ledna 2020. Vláda zatím návrh zákona skutečně neprojednávala a neschválila. Od té doby také proběhla 40., 41.42. schůze Sněmovny, ani na jedné z nich se návrh zákona též nijak nediskutoval. Byl jednou nadnesen v interpelaci poslankyní Helenou Langšádlovou, ale k té se nakonec nedostalo.

Jana Maláčová

Já jsem pro něj hlasovala na vládě (pro návrh ministryně Dostálové, pozn. Demagog.cz).
Neověřitelné
1. dubna byl na jednání vlády projednáván i návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů koronaviru na nájemce bytů. Pro návrh hlasovalo 12 z 12 přítomných členů vlády. Hlasování vlády je však neveřejné, a tak není možné ověřit, zda se ho Jana Maláčová zúčastnila.

Ve středu 1. dubna vláda schválila (.pdf, str. 1) „návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty”. Návrh předložila (.docx, str. 6) ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a pro hlasovalo 12 z přítomných 12 členů vlády. Při hlasování o návrhu tedy dva členové vlády nebyli přítomni.

Návrh zákona se zabývá například jednostranným ukončením nájmu. Podle § 3 odst. 1 vládního návrhu zákona (.pdf, str. 2) „pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo

a) v rozhodné době, a

b) převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného.”

Návrh zákona vláda 2. dubna předložila Poslanecké sněmovně. Předseda sněmovny rozhodl, že předložený návrh zákona bude projednáván ve zkráceném jednání a následně přikázal návrh k projednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. 8. dubna byl návrh zákona v Poslanecké sněmovně schválen a následně byl postoupen Senátu. Tam byl návrh projednán 16. dubna a vrácen sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Jelikož hlasování vlády je neveřejné, nepodařilo se nám zjistit, kteří dva členové vlády byli nepřítomni a nehlasovali tedy pro návrh. Protože nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že ministryně Maláčová nebyla jedním z nepřítomných členů vlády, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Šárka Jelínková

Komunikace směrem k seniorům, kteří byli doma, byla velmi zmatečná, (...) napřed se jim (seniorům, pozn. Demagog.cz) řeklo, buďte co nejvíce doma, nikam nevycházejte, druhý den jsme je takzvaně vyslali do obchodů, běžte nakupovat mezi desátou a dvanáctou hodinou, aby to bylo vyčleněné pro vás, druhý den se nahlásilo, aby chodili od osmi do desíti, a tak dále.
Pravda
Vláda skutečně vydala seniorům doporučení nevycházet ze svých obydlí (16. března). Poté pro ně vyčlenila speciální dobu pro nakupování od 10 do 12 hod (18. března), od 7 do 9 (19. března) a od 8 do 10 hodin (23. března). Tato nařízení ale byla vydávána v delším časovém horizontu.

Ve výroku senátorky Jelínkové se vyskytuje několik nepřesností. Jednotlivá nařízení, která Jelínková uvádí, nebyla vydávána ze dne na den. Toto její vyjádření lze ale vnímat jako nadsázku, kterou ilustruje překotnost vládou vydávaných nařízení. Za podstatné ve vyjádření Jelínkové lze považovat to, že jednotlivá uvedená nařízení byla vládou skutečně vydána a rychlost, s jakou byla měněna, lze vnímat jako pro seniory matoucí.

Nyní konkrétněji k jednotlivým opatřením. Dne 16. března vydala vláda Andreje Babiše usnesení, ve kterém „doporučuje osobám starším 70 let nevycházet po dobu trvání nouzového stavu mimo svá obydlí, s výjimkou návštěvy zdravotnického zařízení za účelem zajištění neodkladné zdravotní péče“ (.pdf). Tisková konference, na které předseda vlády tuto informaci sdělil veřejnosti, se konala v pondělí 16. března večer (video). 

Usnesení, podle něhož bylo nakupování v maloobchodních prodejnách potravin vyhrazeno pro seniory od 65 let v čase od 10:00 do 12:00, vydala vláda ve středu 18. března 2020 (.pdf). Tedy dva dny poté, co doporučila seniorům nad 70 let nevycházet z domu. Je však třeba podotknout, že doporučení vlády z 16. března bylo stále v platnosti, takže je třeba vyhrazení doby pro nakupování vnímat jako možnost pro ty seniory, kteří se nemohou nebo nechtějí řídit doporučením vlády. Vzhledem k tomu, že i přes vládní doporučení seniorům nevycházet mimo svá obydlí pro ně byla vyhrazena speciální doba pro nákupy, lze s jistou mírou nadsázky uznat, že vláda seniory „takzvaně vyslala do obchodů“.

Zmíněné časové rozmezí, ve kterém byl vstup do prodejen zakázán osobám mladším 65 let, vláda změnila dalším usnesením ze dne 19. března (.pdf). Podle něj byl v maloobchodních prodejnách potravin (ale nově také v prodejnách hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží) pro nákupy seniorů určen čas 7:00 do 9:00.

Rozmezí 8:00 až 10:00, o němž hovoří senátorka Jelínková, bylo přijato až 23. března. Tehdy vláda schválila (.pdf) vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 1), které omezilo povinnost vyčlenit prodejní dobu pro seniory jen na prodejny s plochou větší než 500 metrů čtverečních a které nabylo účinnosti 25. března.

Šárka Jelínková

Já jsem totiž víc než 20 let pracovala v sociálních službách.
Pravda
Šárka Jelínková pracovala v sociální sféře, kromě tří let na rodičovské dovolené, dokonce 30 let. A to konkrétně od roku 1986.

Podle CV (.doc) zveřejněného na stránkách zlínské KDU-ČSL Šárka Jelínková pracovala dokonce 30 let v sociálních službách, a to od roku 1986 s výjimkou rodičovské dovolené (2008–2011).


Pracovala například jako vychovatelka v domově pro osoby se zdravotním postižením, vedoucí domova pro osoby se zdravotním postižením a ředitelka centra pro seniory (2011–2016).

Dále jako OSVČ pracovala v sociální sféře na různých projektech jako odborný konzultant (.pdf, str. 3) a od roku 2002 se v této oblasti věnuje také lektorské činnosti (.pdf, str. 20).

Jana Maláčová

Pokyny MPSV, jak se mají zachovat, odcházely 3. března, v tuhle dobu.
Pravda
První dokument obsahující pokyny MPSV poskytovatelům sociálních služeb ohledně hrozby nákazou COVID-19 byl zveřejněn 3. března 2020.

Výrok ministryně Maláčové navazuje na argumentaci senátorky Jelínkové o neexistenci jasných instrukcí a postupů pro poskytovatele sociálních služeb, jak se vypořádat s hrozícím rizikem nákazy COVID-19. Paní ministryně v rámci své reakce poukazuje na existenci pokynů vydaných MPSV ze 3. března 2020.

Zmiňované dokumenty se pak skutečně nachází na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.  V dokumentu Doporučený postup č. 0/2020 - Doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19 se nachází informace obecné povahy o nutnosti svolání krizových štábů, základní informace o podobě nákazy (str. 2-3). Dokument rovněž doporučuje k předzásobení na doby 4–6 týdnů léky, zdravotnickými pomůckami a dezinfekčními prostředky (str. 3). Tato opatření pak dle dokumentu mají probíhat ve spolupráci se zřizovateli (str. 3).

Posléze 13. března k tomuto dokumentu přibylo pokračování s upřesňujícími informacemi: Doporučený postup č. 1/2020 - Doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19 - Nejčastější otázky a odpovědi v oblasti sociálních služeb. Dokument má formu otázek a odpovědí a nachází se v něm informace konkrétnější povahy směřující k zabránění šíření nákazy COVID-19 v zařízeních sociálních služeb. Například můžeme uvést výzvu ke zřízení izolačních pokojů pro klienty (str. 7).

Jana Maláčová

Tak vy jste v téhle chvíli (3. března, pozn. Demagog.cz) byla ještě v Itálii na lyžích.
Pravda
Senátorka Šárka Jelínková byla opravdu v období mezi 2. a 6. březnem na lyžích v severní Itálii.

Z předcházejícího průběhu rozhovoru je zřejmé, že řeč je o 3. březnu. Šárka Jelínková byla opravdu v období jarních prázdnin mezi 2.–6. březnem na lyžích ve Val di Fiemme v Itálii. Svůj pobyt v oblasti potvrdila ve svém vyjádření pro server iDNES, když prohlásila: „Do poslední chvíle to nebylo problematické místo. Zvažovali jsme ale, jestli nepojedeme dříve.“

V uvedené době již platilo doporučení do některých částí Itálie nejezdit. Stejně jako senátor Tomáš Goláň (SEN21) Šárka Jelínková následně na dva týdny zamířila do karantény.

Jana Maláčová

Teď musím poslouchat, že se na seniory zapomnělo, takže na začátku března jsem byla kritizována za to, že do toho vstupuju.
Neověřitelné
Ministryně Maláčová za ČSSD byla často kritizovaná za údajné nedostatečné řešení problematiky seniorů. O žádných výtkách za činnost na počátku března jsme nic nedohledali.

Ministryně Maláčová skutečně sklízela vlnu kritiky ohledně bezpečnostních opatření na ochranu seniorů. 

Asociace poskytovatelů sociálních služeb od začátku března žádala o dodání ochranných pomůcek. Na konci března však uvedla, že například požadované respirátory nemá 90 procent zařízení. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou se setkalo i s kritikou od veřejnosti. Negativní reakce se například nacházely pod jedním ze jejích tweetů:

Ochrana seniorů v domovech je moje priorita! Pomůcky musí být rozdělovány transparentně a s hejtmany jsem dnes probrala, co dál. Na krajích musí být připraveno 60 lůžek na 100 tisíc lidí a řešit musíme také náhrady za nemocné pečovatelky. @CSSD #spolutozvladneme

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 30, 2020

Vlna nevole se také zvedla v případě nákazy nemocí Covid-19 v domově seniorů Iris v Ostravě. Podle posledních údajů se v domově nakazilo 17 lidí. Konkrétně 13 klientů a čtyři zaměstnanci. V diskusi u příspěvku Události Ostrava na Facebooku se rovněž strhla vlna kritiky.

I přesto nemůžeme dohledat, že by byla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na začátku března kritizována za vstup do řešení vzniklé situace. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jana Maláčová

My jsme ve středu (1. dubna 2020 – pozn. Demagog.cz) schválili na vládě dodatečné kapacity pro kraje, to znamená těch 60 lůžek na 100 000 obyvatel pro seniory s lehkým průběhem.
Zavádějící
Vláda vzala na vědomí mimořádné opatření MZ, které nařídilo krajům povinnost zřídit 60 lůžek na 100 000 obyvatel pro uživatele sociálních služeb, u nichž se prokázala nákaza COVID-19. Není ovšem uvedeno, že budou tato lůžka určena pouze seniorům s lehkým průběhem onemocnění.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření (.pdf) v souvislosti s nákazou COVID-19, které bylo 1. dubna vzato na vědomí vládou (.pdf). Zde nařizuje krajům a Hlavnímu městu Praze zajistit s účinností od 2. dubna prostory s lůžkovou kapacitou alespoň 60 lůžek na 100 000 obyvatel. Tato lůžka mají být vyhrazena pro osoby využívající sociální služby, u nichž se prokázalo onemocnění COVID-19.

V tomto mimořádném nařízení se ovšem neuvádí, zda jsou lůžka určena pouze osobám s lehkým, či závažnějším průběhem nemoci. Dále také není stanoveno, že se má jednat pouze o seniory. Tato lůžka mají být vyhrazena osobám, jimž jsou poskytovány sociální služby. Mezi tyto osoby poté patří nejen ty umístěné v domovech pro seniory, ale také v domovech pro osoby se zdravotním postižením a jiné.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů