"Souboj titánů"

Teprvé podruhé se v přímém televizním duelu střetl ministr financí Andrej Babiš se svým předchůdcem Miroslavem Kalouskem. Celá debata byla velmi vypjatá, přinesla značné emoce a také velký počet faktických výroků. Oba přítomní mluvili o široké škále témat - zejména pak o chybách svého soupeře, osočovali se z různých činů, které škodí České republice, mluvili o situaci v Poslanecké sněmovně a dotkli se také stavu veřejných financí.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 4. října 2015 (moderátor Václav Moravec, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Andrej Babiš

Miroslav Kalousek

Výroky

Andrej Babiš ANO
Miroslav Kalousek TOP 09
Pravda 17 výroků
Nepravda 16 výroků
Zavádějící 7 výroků
Neověřitelné 9 výroků

Andrej Babiš

Půjčujeme si peníze tak, že nám za to ještě platí. Já jsem na tom vydělal v letošním roce 240 milionů korun.
Nepravda

Získanou částku jsme aktualizovali na základě upozornění MF ČR.

"Ke dni natáčení pořadu byl výnos z prodeje dluhopisů se záporným úrokem 110,6 mil. Kč. Částka 240 mil. Kč je očekávaný celkový příjem jak z investičních operací souvisejících s emisní činností, tak příjem plynoucí ze záporných výnosů," informoval nás Michal Žurovec.

Původní hodnocení:

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě tiskové zprávy Ministerstva financí ČR. V této zprávě vedoucí Oddělení vnější vztahy a komunikace Michal Žurovec informuje o úspěchu ministerstva, kdy se podařilo dosáhnout záporného výnosu u tříletých státních dluhopisů, ročních státních pokladničních poukázek a naposled i u bezkupónových státních dluhopisů splatných v roce 2017.

"Celkově již v letošním roce přinesly emise státních dluhopisů se záporným výnosem do státního rozpočtu 89,2 mil. Kč," píše Žurovec. Takto získaný příjem pro státní rozpočet je tedy podstatně nižší, než uvádí pan ministr.

Andrej Babiš

Miroslav Kalousek: Každému je úplně jasné, že jestliže každý rok má vláda větší výdaje než příjmy..

Andrej Babiš: Není to pravda, máme větší příjmy než výdaje.
Nepravda

Podle datového portálu Ministerstva financí skutečně byly státní rozpočty ČR každoročně deficitní, tedy výdaje převyšovaly příjmy (kompletní historická data poskytuje Česká národní banka).

Co se týče rozpočtů, které sestavovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše, z úhrnné bilance (.pdf) plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2015 a návrhu rozpočtu (.doc) na rok 2016 vyplývá, že objem výdajů opět převýšil/převýší objem příjmů. Výrok ministra Babiše je proto možné hodnotit jako nepravdivý.

v mil. Kč201020112012201320142015*2016*Celkové příjmy 1 000 377 1 012 755 1 051 387 1 091 863 1 133 826 1 118 455 1 179 300 Celkové výdaje 1 156 793 1 155 526 1 152 387 1 173 128 1 211 608 1 218 455 1 249 300 Schodek (-) nebo přebytek (+) -156 416 -142 771 -101 000 -81 265 -77 782 -100 000 -70 000

* předpoklad zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz, mfcr.cz, apps.odok.cz

Miroslav Kalousek

Díky politice pana ministra platy v nedponikatelské sféře předběhly platy v podnikatelské sféře.
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, z přiložených grafů je patrné, že stav, kdy mzda v nepodnikatelské sféře je vyšší než v podnikatelské sféře, je v české ekonomice poměrně běžný, snad s výjimkou krizových let 2010–2013. Bylo tomu tak i v době, kdy byl sám Miroslav Kalousek ministrem financí ve druhé Topolánkově vládě (2007–2009).

Čtvrtletní data:

Roční data:

Zdroj: ČSÚ

Miroslav Kalousek

On (Babiš) odpustil 1,5 miliardy sám sobě a je jedno...
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. V případě odpuštěné daně se jedná o investiční pobídku prostřednictvím státní agentury Czechinvest, nikoliv o rozhodnutí ministerstva financí.

Informace o tom, že Agrofertu bylo v loňském roce odpuštěno 1,5 miliardy na daních, přinesl například týdeník Respekt.

Jedná se o investiční pobídky prostřednictvím agentury CzechInvest. Na základě zákona č. 72/2000 Sb. mohou investoři, kteří umístí nebo rozšíří svou investici na území České republiky, získat podporu ve formě investičních pobídek. Mezi podporované oblasti aktuálně patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb. Agentura je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu, ale o udělení pobídek podle zákona rozhodují Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a dotčené obce a kraje. Ministerstvo financí má tedy v řízení o udělení podpory svůj hlas, není však v tomto rozhodování zdaleka suverénem.

Pobídky mohou mít formu (.pdf, strana 6)

-- Slevy na dani z příjmů právnických osob na 10 let

-- Převodu území za zvýhodněnou cenu

-- Hmotné podpory vytváření nových pracovních míst až do výše 300 tis. Kč

-- Hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců až do výše 50 % ze školicích nákladů

-- Osvobození od daně z nemovitostí na 5 let – pouze ve zvýhodněných průmyslových zónách

-- Hmotné podpory na pořízení majetku – pouze pro strategickou investiční akci

V případě firem patřících do skupiny Agrofert Andreje Babiše bylo uděleno několik pobídek formou slevy na dani. Celkový přehled je v následující tabulce, která čerpá z údajů CzechInvestu (.xls). Tabulka ale uvádí jen tzv. Strop veřejné podpory, což je maximální možná hodnota veřejné podpory. Za projekty schválené v roce 2014 by se jednalo o 2,138 miliardy korun. Kolik však bylo skutečně vyplaceno, se nám nepodařilo dohledat. Je však nutné říct, že CzechInvest je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu a není tedy možné říct, že Andrej Babiš tyto peníze odpustil sám sobě.

Andrej Babiš

My jsme ztratili preference, protože se tady neustále lže o EET.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Pokles preferencí hnutí ANO totiž není jednoznačný v jednotlivých průzkumech a agentury nezkoumají vliv veřejné diskuze o EET na sílu hnutí v průzkumech. Jde spíše o nepodloženou hypotézu ministra financí.

Výrok Andreje Babiše padl v reakci na volební model TNS Aisa, který v pořadu prezentovala Česká televize. Samotný pokles hnutí ANO je v posledních měsících v rámci statistické chyby. Zpráva také nezkoumá vliv konkrétních politik na preference.

Zdroj grafu: TNS Aisa

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ve své poslední zprávě z 23. září 2015 (.pdf) neuvádí žádná fakta nebo hypotézy, které by spojovaly ztrátu voličských preferencí s diskuzí o zákoně o EET.

Na přiloženém vývojovém grafu CVVM můžete sledovat vývoj podpory hnutí ANO (jde opět o volební model).

Uveďme ještě data společnosti Median (.pdf –jde o volební model ze srpna – poslední publikovaný výzkum). Median ve své zprávě ze srpna nepotvrzuje pokles podpory pro hnutí ANO. Nepracuje tedy ani s hypotézou, proč by hnutí klesalo.

Zdroj grafu: Zpráva společnosti Median (srpen 2015)

Andrej Babiš

Minulý týden jsme nic ve Sněmovně neudělali kvůli němu (myšlen Kalousek - pozn. Demagog.cz).
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť v minulém týdnu Poslanecká sněmovna na 3 schůzích projednala řadu zákonů a zřídila mimo jiné novou komisi.

Proběhla 1 řádná a 2 mimořádné schůze (jednu z nich svolalo samo hnutí ANO), na kterých poslanci schválili ve 3. čtení 7 vládních zákonů (např. novelu zákona o azylu a pobytu cizinců). Ve 2. čtení byl projednán zákon o obcích a v 1. čtení se projednalo celkem 6 zákonu (1 byl zamítnut). Byla také zřízena stálá komise pro dohled nad FAÚ.

V rámci mimořádných schůzí se ve čtvrtek řešila situace okolo uprchlíků (od 9 do 18 hodin) a také (na návrh Babišova hnutí) situace v České poště (nebylo doprojednáno).

Miroslav Kalousek svým projevem blokoval Sněmovnu 30. září při projednávání zákona o hazardu; není ovšem pravda, že by poslanci neudělali kvůli Kalouskovi v tomto týdnu nic.

31. schůze (řádná)

29. září - projednávaly se opoziční návrhy zákonů. Koalice se s opozicí dohodla, že připustí projednání 1 opozičního návrhu za každý klub - tj. KSČM, TOP 09, ODS a Úsvit.

KSČM předložila novelu zákoníku práce (proplácení prvních 3 dnů nemoci) a protlačila jej do 2. čtení.

Návrh z dílny TOP 09 byla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu – rovněž nebyl zamítnut v prvním čtení.

ODS navrhla zrušit daň z nabytí nemovitých věcí, ovšem poslanci tuto věc zamítli již v prvním čtení.

Nakonec hnutí Úsvit předložilo novelu zákona o státních svátcích, podle něhož by byl 31. srpen vyhlášen významným dnem (spojení přemyslovské a lucemburské dynastie). Tento návrh do 2. čtení prošel.

30. září Poslanci nejprve ve 3. čtení schválili vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících. Dále poslanci přijali ve 3. čtení vládní návrh zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V tento den pak poslanci projednávali novelu zákona o hazardu, kterou skutečně svým vystoupením zablokoval Miroslav Kalousek.

2. října Jednání začalo o hodinu později kvůli přestávce ČSSD. Následně prošly vládě následující návrhy (všechno třetí čtení):

  • novela zákona o spotřebních daních
  • návrh zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky
  • novela zákona o azylu a o pobytu cizinců na území ČR
  • novela zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech
  • návrh zákona o poštovních službách

Ve 2. čtení prošel vládní návrh zákona o obcích a v z prvního čtení byly do výboru propuštěny vládní návrhy zákona o podpoře malého a středního podnikání a zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie.

Navíc byla zřízena stálá komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru Ministerstva financí (ta musí ještě zvolit svého předsedu, aby mohla začít fungovat).

Nestihl se v 1. čtení doprojednat návrh zákona o prokazování původu majetku.

Kromě této řádné schůze, jak jsme již uvedli v úvodu, proběhly v tomto týdnu 2 mimořádné schůze (obě ve čtvrtek 1. října).

30. schůzeMimořádná schůze k informaci předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace na území EU navázala na stejné jednání z června tohoto roku. Začala V 9 hodin a skončila v 18 hodin. Diskuze se účastnili jak zástupci opozice, tak i vlády. Výsledkem bylo přijetí několika usnesení (vládní koalice zde hlasovala spolu s TOP 09, kdy přijala jako základ usnesení poslankyně Chalánkové z této strany).

32. schůze Další mimořádnou schůzi vyvolalo samo hnutí ANO. Šlo o informaci vlády České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště, s.p.. Hnutí také chce zřídit vyšetřovací komisi k zakázkám České pošty. Samotná schůze netrvala příliš dlouho (18:13 - 19:28) a přerušena byla kvůli tomu, že Sněmovna nebyla usnášeníschopná (tj. nebylo přítomno alespoň 67 poslanců). Nutno dodat, že jednání bylo poněkud chaotické a vyvolání této schůze nekritizovala pouze opozice, ale např. i poslanec ČSSD Koskuba.

Miroslav Kalousek

Před panem poslancem Volným předložili opoziční poslanci 31 návrhů zákonů. Některé tam leží víc než rok.
Nepravda

Poslanec Jan Volný z hnutí ANO předložil svůj poslanecký návrh novely zákona o loteriích 27. března 2015. Podívejme se tedy na návrhy opozičních poslanců před tímto datem.

Postupovali jsme následovně. Na stránkách Poslanecké sněmovny jsme otevřeli přehled všech sněmovních tisků (návrhů zákonů) a postupovali od tisku 437, což je návrh poslance Volného směrem k počátku volebního období.

Vybírali jsme pouze ty návrhy, které předkládali poslanci nebo skupiny poslanci a které podávali výhradně poslanci/skupiny poslanců opozice – tedy poslanci zvolení za KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit.

Je otázkou, zda Kalousek do výčtu 31 návrhů započítává také návrhy KSČM, neboť ji podle veřejných projevů za opozici nepovažuje. V tomto výčtu je do opozičních návrhů počítáme (jméno u daného zákona je jméno předkladatele).

  1. Langšádlová - živnostenské podnikání
  2. Havlová - státní zastupitelství
  3. Fiala P. - stavební spoření
  4. Hubáčková - vysoké školy
  5. Opálka - pojistné na soc. zabezpečení
  6. Bebarová-Rujbrová - zajištění právní pomoci
  7. Okamura - loterie
  8. Gazdík - odpovědnost za škodu při výkonu veř. moci
  9. Gazdík - zákon o obcích
  10. Polčák - zákon o obcích
  11. Dolejš - majetkové přiznání
  12. Farský - novela Ústavy
  13. Filip - zrušení zákona o dodávkách paliva Búšehr
  14. Filip - exekuční řád
  15. Kučera - horní zákon
  16. Grospič - novela Ústavy
  17. Okamura - místní referendum
  18. Kalousek - společnosti ovládané státem (MPO)
  19. Kalousek - novela Ústavy
  20. Langšádlová - regulace reklamy

Miroslav Kalousek

Jsem první ministr financí, který zavedl zdanění hazardu v roce 2011.
Nepravda

V roce 2011 byla schválena novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, účinná od 1. ledna 2012. Zákon skutečně předkládal Miroslav Kalousek coby ministr financí v Nečasově vládě. Tato novela zavádí 20% odvody z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. Odvod je z 80 % příjmem obcí a z 20 % příjmem státu v případě výherních automatů, u ostatních druhů hazardu dostanou obce 30 %. Před zavedením této úpravy odváděly firmy část zisku na veřejně prospěšné účely.

Nejedná se však o první zavedení zdanění hazardu. Až do roku 1998 podléhaly příjmy z loterií dani z příjmů právnických osob. Z této povinnosti byly loterijní společnosti osvobozeny novelou č. 333/1998 Sb., kterou předložilavláda Miloše Zemana s ministrem financí Ivem Svobodou a která v bodě 27 přidává příjmy z loterií a jiných podobných her k příjmům osvobozeným od DPPO.

Andrej Babiš

Máme 2. nejmenší nezaměstnanost v Evropě, máme je 5 procent.
Pravda

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle dat Eurostatu byla v srpnu 2015 v České republice nezaměstnanost ve výši 5 % a byla tak druhá nejnižší v Evropské unii hned po Německu, které má ještě o půl procentního bodu nižší míru nezaměstnanosti.

Dodejme tedy, že za Evropu zde považujeme země Evropské unie. Možných definic slova "Evropa" je jistě více, v pochybnostech se však vždy přikláníme k variantě, která nejlépe odpovídá řečníkovu výroku.

Andrej Babiš

Máme nejvyšší růst v Evropě.
Nepravda

Podle aktuální statistiky Eurostatu z 8. září 2015 (.pdf, str. 3) v ČR ve 2. čtvrtletí hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 4,4 %. Nejvyšší růst má však Malta s 4,8 %. Aktuální data pro Irsko a Lucembursko nejsou k dispozici, ale v předchozím čtvrtletí byl jejich růst poměrně vysoký.

Andrej Babiš

Máme 104 tisíc volných pracovních míst.
Pravda

Podle statistiky Úřadu práce ČR ze 2. čtvrtletí se počet volných pracovních míst podle profese pohyboval na čísle 96 983 míst. Jedná se o statistiku z 8. září.

K 31. srpnu 2015, kdy byla naposledy vydána statistika Struktura uchazečů o zaměstnání, bylo evidováno 103 768 volných míst.

Celý dokument Úřadu práce ke statistice je možné stáhnout zde, případně se podívat na měsíční statistiku a další informace na webových stránkách Úřadu práce ČR.

Andrej Babiš

On (myšleno Kalousek - pozn. Demagog.cz) navrhoval deficit 115 miliard v květnu 2013, já jsem na 70 miliardách (myšlen je rozpočet na rok 2016 - pozn. Demagog.cz).
Zavádějící

Podle návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 ministerstva financí schváleného usnesením vlády (.pdf) ze dne 12. června 2013 byl plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2016 105 mld. Kč. Tento návrh však nelze ztotožnit s konkrétní předlohou zákona o státním rozpočtu. Tvrzení ministra Babiše je proto zavádějící.

Ministerstvo financí v předkládací zprávě (.doc) k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 skutečně počítá se saldem státního rozpočtu ve výši 70 mld. Kč. Konstatovat skutečné plnění závazků, které vyplývají ze státního rozpočtu, je však možné teprve až na základě státního závěrečného účtu.

Andrej Babiš

Tady někdo lže o pozici vlády. My tady nechceme žádné uprchlíky. My je tady nebudeme mít, nemáme je a to, že nás přehlasovali, tady někdo tvrdí že jsme udělali málo, ne.
Nepravda

Vláda na jednání 8. července 2015 rozhodla o dobrovolném přijetí celkem 1 500 migrantů v rozmezí let 2015 až 2017. Sám ministr Babiš v tentýž den uvedl, že "je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky."

Premiér Sobotka 17. září 2015 v PSP zopakoval ochotu a kapacitu ČR přijmout tisíce uprchlíků na dobrovolné bázi. Podle nejnovějších statistik Ministerstva vnitra bylo v ČR jen v srpnu 2015 zaevidováno 92 žádostí o mezinárodní ochranu a z toho dvěma bylo vyhověno udělením azylu a ve 27 případech bylo rozhodnuto o udělení doplňkové ochrany.

Ačkoliv ČR 22. září spolu s Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem hlasovala proti návrhu Evropské komise na přerozdělení 120 000 žadatelů o azyl mezi členské státy EU, premiér Sobotka 1. října prohlásil: "Nepůjdeme stejnou cestou jako Slovensko, akceptujeme závěry ministerské rady ohledně přerozdělení 120 tisíc osob a z této pozice budeme dále jako Česká republika vyjednávat."

Miroslav Kalousek

Jestliže se koalici zdají naše návrhy špatné, ať je zamítne. Ona to řeší tak, že je vůbec neprojedná.
Pravda

Tento výrok hodnotíme na základě postoje vládní koalice k návrhům zákonů, které předkládal nebo spolupředkládal Miroslav Kalousek.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 je podepsán pod 11 návrhy zákonů v tomto volebním období. Projednáno jich bylo už celkem 7 (2 z nich jsou tzv. zákony Rekonstrukce státu a byly navrženy napříč politickým spektrem), a to tak, že byly buď zamítnuty v 1. čtení, vráceny či procházejí legislativním procesem.

Na první pohled tedy Kalousek pravdu nemluví, podíváme-li se ovšem na zlom mezi zákony, které projednány byly, a mezi těmi, které koalice k projednání nepřipustí, tak zjistíme, že tento zlom nastal s nástupem vlády Bohuslava Sobotky v únoru 2014 (Kalouskem navržené zákony byly projednávány do 11. února 2014, vláda získala důvěru o týden později).

Zákony, které byly do Poslanecké sněmovny předloženy 4. dubna 2014, 9. dubna 2014, 25. března 2015 a 5. května 2015, nebyly do této chvíle vůbec připuštěny k projednání. Na základě tohoto zjištění je výrok Miroslava Kalouska hodnocen jako pravdivý.

Andrej Babiš

Já jsem jediný ministr který snížil dluh, o 19,7 miliardy.
Nepravda

Státní dluh činil ke konci roku 2013 1 683,3 miliardy korun (vláda, jíž je Andrej Babiš členem, byla jmenována 29. ledna 2014). Podle čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu České republiky pak byla k 30. červnu 2015 jeho výše 1 663 miliard, tedy o 20,3 miliardy méně.

Neplatí však, že by byl Andrej Babiš první ministr, který snížení dluhu dosáhl. Dluh vyjádřený v absolutních číslech se snížil již letech 1994 a 1995, což jsou také roky, kdy byl státní rozpočet v přebytku. V tomto období byl ministrem financí Ivan Kočárník.

Andrej Babiš

Já snižuju ten deficit, my jsme měli v roce 2014 plánovaný deficit 112 a skončili jsme 77,8. Teďka máme 100 miliard a k 30.9. máme deficit jenom 2,8 miliardy.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat o pokladním plnění za roky 2014 a 2015.

Pro rok 2014 byl naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 114 miliard korun, skutečné saldo však bylo 77,78 miliard.

Za devět měsíců roku 2015 činí zatím pokladní saldo 2,77 miliardy korun, schválený schodek za pro celý rok je 100 miliard.

Andrej Babiš

Pan Kalousek zadlužil tuto zemi o 668 miliard korun a to měl růst v roce 2007 5 a půl procenta, v roce 2008 měl růst 2,7 %, tady měl 2 procenta, v roce 2009 objektivně byla krize ale on zadlužil naši zemi o 668 miliard za jeho účinkování jako ministra.
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se nedá říci, že Miroslav Kalousek sám zadlužil zemi. Jako ministr financí byl sice správcem státního rozpočtu, o příjmech, výdajích, schodku a potažmo výši dluhu však rozhoduje vláda, Sněmovna nebo také například kondice ekonomiky ovlivněná množstvím faktorů včetně externích vlivů.

Kalousek byl ministrem financí od ledna 2007 až do května 2009, poté znova od července 2010 až do července 2013. Vývoj státního dluhu byl v těchto letech následující:

Stav ke konci 2006: 802,5 - stav ke konci 2008: 999,8 = 197,3 mld
Stav ke konci 2009: 1 178,2 - stav ke konci 2012: 1 667,6 = 489,4 mld
Celkem tedy 686,7 miliardy korun

Je tedy možné říci, že během působení Miroslava Kalouska jako ministra se skutečně státí dluh zvýšil o 686,7 miliardy korun při daném růstu. Není však možné říct, že to způsobil čistě ministr financí.

Zdroj: ČSÚ

Miroslav Kalousek

Budu důsledně citovat čísla ministerstva financí: Pan ministr Babiš zdědil strukturální deficit z roku 2013 v podstatě na nule. V roce 2014 ho koalice zhoršila na 1,4 byť byla doba růstu, v roce 2015 ho zhoršila na 1,8 a teprv ten příští rok ho vrací zpátky na to pohoršení roku 2014, tzn. došlo ke výraznému zhoršení strukturálního salda přesto, že ekonomika roste, roste strukturální deficit.
Pravda

Budeme-li se držet dat Ministerstva financí, na které se odkazuje Miroslav Kalousek, hodnotíme výrok jako pravdivý. Přesto si zde můžeme všimnout odlišných hodnot při použití metodiky ECB. Strukturální deficit totiž není exaktní veličinou a různé instituce používají pro její výpočet různé metodiky a výsledky se pak mnohdy liší. Jde o deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o mimořádné a jednorázové položky.

Podle zatím posledního fiskálního výhledu z května 2015, kde ministerstvo pravidelně zveřejňuje tento údaj, bylo na konci roku 2013 strukturální saldo 0,1 %, tedy dokonce mírně nad nulou. V roce 2014 pak došlo k propadu na -1,4 % a pro rok 2015 se počítá s -1,7 %. V příštím roce pak očekává ministerstvo opět zlepšení salda na -1,5 %. I přes mírné nepřesnosti v uváděných hodnotách tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek: Každému je úplně jasné, že jestliže každý rok má vláda větší výdaje než příjmy..

Andrej Babiš: Není to pravda, máme větší příjmy než výdaje.

Miroslav Kalousek: ...protože to je ten deficit, ten vzniká tím, že výdaje jsou větší než příjmy - tak je možné snižovat dluh opticky, nikoliv fakticky, rozpouštíte ho tím, že si peníze nepůjčujete, ale rozpouštíte rezervy a ostatní aktiva.
Pravda

Z úhrnné bilance (.pdf) plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2015 a návrhu rozpočtu (.doc) na rok 2016 vyplývá, že objem výdajů opět převýšil/převýší objem příjmů a rozpočty na tyto dva roky počítají s deficitním financováním rozpočtu.

Stát kromě rozpočtu disponuje také dalšími finančními aktivy a pasivy, které spravuje Ministerstvo financí ČR. Mezi státní finanční aktiva patří peněžní prostředky na bankovních účtech, pohledávky států vůči zahraničí, majetkové účasti státu apod. Státní finanční pasiva představují v podstatě státní dluh.

Podle dat MF celkový státní dluh České republiky v roce 2014 poklesl, a to na 1 663,7 mld. Kč. Zahraniční zadlužení státu se zmenšilo (z 395,2 mld. na 300 mld. Kč), naopak domácí zadlužení vzrostlo (z 1 288,1 mld. na 1 363,7 mld. Kč), přičemž příčinou je nárůst objemu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.

Podle odhadu (.pdf) MF došlo mezi 31. 12. 2013 a 31. 12. 2014 ke snížení objemu státních finančních aktiv. Zredukovaly se zejména prostředky na umořovacích účtech státu (o 39,7 mld. Kč), cizoměnových účtech (o 22,7 mld. Kč) a objem cenných papírů a jiných finančních aktiv (o 121.2 mld. Kč). Naopak celkový objem státních finančních pasiv mírně vzrostl (na čemž se podílel převážně větší objem tuzemských státních dluhopisů – viz výše).

Na základě výše uvedeného lze tedy dojít k závěru, že ministerstvo financí jednak substituuje zahraniční zadlužení dluhem domácím a dále pak umořuje státní dluh snižováním objemu státních finančních aktiv, zatímco absolutní hodnota státních finančních pasiv mírně vzrůstá. Výrok Miroslava Kalouska proto lze hodnotit jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

(pokračování předchozího výroku) ..Což pan ministr dělá, já jsem rád že to dělá, protože to může dělat jen díky tomu, že k 1.1.2013 nastartoval legislativně i technicky systém státní pokladny.
Pravda

Systém státní pokladny pro řízení likvidity státu byl spuštěn k 1. lednu 2013. Později v průběhu roku se přidávaly další publikační portály, ale systém řízení likvidity byl efektivně v provozu již od začátku roku.

Integrovaný informační systém Státní pokladny (IISSP) má za cíl " získat účinný, transparentní, efektivní a centralizovaný nástroj pro řízení veřejných financí, centralizaci účetních informací státu, konsolidaci vybraných ekonomických ukazatelů za veřejnou správu a komplexní přesné a včasné výkaznictví za celý veřejný sektor v souladu s mezinárodními standardy. "

IISSP se skládá z několika vzájemně propojených modulů, kterými jsou Centrální systém účetních informací státu (CSÚIS), Rozpočtový informační systém Příprava rozpočtu (RISPR) a Rozpočtový informační systém Realizace rozpočtu (RISRE).

Cílem CSÚIS (.pdf) je shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek. Dále je očekáváno, že se shromážděnými účetními záznamy bude možné nakládat pro účely operativního řízení, pro konsolidační účely a pro ostatní účely, zejména pro účely statistické a kontrolní. Právním základem pro CSÚIS je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (.pdf) a vyhláška č. 461/2012 Sb. (.zip), kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb. (technická vyhláška o účetních záznamech) (.pdf). Tyto právní předpisy nabyly účinnost k 1. lednu 2013.

RISPR (.pdf) slouží pro kompletní přípravu státního rozpočtu pomocí definice a detailizace závazných parametrů rozpočtu. Právním základem je vyhláška ze dne 21. března 2012 (.pdf), kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (.pdf). Tato vyhláška nabyla účinnost k 1. dubnu 2012. Právním základem je také zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (.pdf). Na základě uvedených právních předpisů " vzniká pro všechny organizační složky státu povinnost počínaje dnem 1. 1. 2013 mj. realizovat rozpočet v rozpočtovém informačním systému (viz ustanovení §3 rozpočtových pravidel). "

RISRE (.pdf) slouží pro realizaci rozpočtu a sledování čerpání rozpočtu. RISRE má totožný právní základ jako modul RISPR.

Andrej Babiš

Pane redaktore, ten rozpočet je snad poprvé v historii proticyklický, to znamená že nám se daří dobře, ale zároveň šetříme a jdeme dolů s tím saldem, ten rozpočet je prorůstový
Zavádějící

Hodnocení výroku jsme změnili na základě upozornění ministerstva financí. Původní hodnocení vycházelo ze starší verze návrhu rozpočtu.

Podle údajů z návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 jak byl předložen Sněmovně, skutečně došlo ke zlepšení některých ukazatelů. Oproti roku 2015 se snížil plánovaný schodek ze 100 na 70 miliard korun, příjmy rostou více než výdaje. Co se prorůstovosti týče, jeden z důležitých ukazatelů jsou investice, které se oproti roku 2015 sice zvýšily, ale stále ještě nedosahují například úrovně roku 2013 či dalších "krizových" let.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, ukazatele rozpočtu jsou lepší oproti loňskému roku, nikoliv však vzhledem k letům předchozím.

Původní hodnocení:

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože návrh státního rozpočtu pro rok 2016 nesplňuje charakter "šetření", se kterým ministr financí operuje.

I když je schodek (saldo) naplánován nižší než v minulém roce, kdy jeho plánovaná výše byla 100 mld. Kč, přičemž letos je jeho odhad jen 70 mld. Kč, není to výsledek "šetření", nýbrž vyšších příjmů, které se meziročně zvýšily o 60 mld. Kč.

Naopak výdaje jsou v návrhu státního rozpočtu (SR) pro rok 2016 vyšší, než bylo plánováno v předchozím roce, a to o 30 mld. Toto zvýšení pak jde zejména na vrub tzv. běžným výdajům, tedy výdajům na provoz. Naopak objem tzv. kapitálových výdajů, tedy investic, se meziročně snižuje.

v mld. KčPříjmy SRVýdaje SRz toho kapitálové výdajez toho běžné výdajeSaldo SR20151 119

1 21975,81 142,610020161 179 1 24971,61 177,670

Údaje pro rok 2015 jsou čerpány z Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2015. Údaje jsou konkrétně převzaty z tabulkové přílohy zákona.

Údaje pro rok 2016 jsou čerpány z Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2016. Konkrétní data jsou taktéž převzata z tabulkové přílohy tohoto zákona.

Andrej Babiš

A co jsem tady zdědil – on (myšlen je Kalousek - pozn. Demagog.cz) zinkasoval daně od důchodců a já je vracím, vracím důchodcům 7 miliard za rok 2014 a 2015. On přijímal zákony, které věděl dopředu, že Ústavní soud shodí – darovací daň z emisních povolenek – vybral na dani 7,4 miliardy a já to budu muset vracet. Je to v rozporu s evropským soudem. Zadržené odpočty, Česká exportní banka, průšvih, který jsme zdědili od něho, já tam mám 4,7 miliardy korun tam musím zaplatit za jejich průsery. A nemluvím o církevních restitucích, které nás stojí 165 miliard díky němu.
Zavádějící

Hodnocení výroku bylo změněno na základě informací ministerstva financí. Vedoucí oddělení Vnější vztahy a komunikace Michal Žurovec nás odkázal na dokumenty, které dokládají, z jakých čísel ministr Babiš ve svém výroku vycházel. Přestože čísla tedy odpovídají skutečnosti, výrok hodnotíme jako zavádějící kvůli značné personalizaci v rétorice Andreje Babiše. Pokud se podíváme např. na zrušení daňového zvýhodnění pro seniory či církevní restituce, je jasné, že jde o legislativní kroky, který Kalousek jistě mohl ovlivnit z pozice ministra financí a poslance PSP, nicméně mu nelze přisoudit “absolutní vinu” za daná rozhodnutí. To platí v obráceném gardu i pro pana Babiše.

K daním od důchodců ministerstvo uvádí: "Částka 7 mld. Kč z titulu dodatečně uplatněné slevy na poplatníka je započítána jak v konvergenčním programu, tak v návrhu státního rozpočtu. Přesvědčit se můžete například ve Zprávě o činnosti Finanční správy za rok 2014 (str. 10)". Odkázaný dokument hovoří o vrácení přeplatků v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který umožnil pracujícím důchodcům znovu a dodatečně uplatnit slevu na dani. Vrácené přeplatky v daném období činily 3 miliardy korun. "Na začátku roku 2015 pak bylo vráceno dodatečných cca 0,5 mld. Kč. Za rok 2013 se tak vrátilo celkem 3,5 mld. Kč, přičemž za rok 2014 je předpoklad této částky stejný. Z jejich součtu plyne ministrem deklarovaný výpadek 7 mld. Kč," dodává dále ministerstvo.

Co se církevních restitucí týče, odkazuje ministerstvo na dokument Fiskální výhled z listopadu 2011. Zde je na straně 19 vyčíslen finanční dopad církevních restitucí. "Dohoda o finanční kompenzaci předpokládá, že peněžní prostředky budou vráceny v průběhu 30 let, přičemž by nesplacené části kompenzace měly být indexovány podle vývoje spotřebitelských cen. Celkem tak bude ze státního rozpočtu vyplaceno více než 79 mld. Kč. Navíc bude církvím po dobu 17 let vyplácen postupně se snižující příspěvek na platy duchovních v celkové výši 17 mld. Kč. Strukturu celkové hodnoty vypořádání (169,6 mld. Kč, s předpokladem stabilní 2 % míry inflace) znázorňuje Obrázek," dočteme se v dokumentu.

Původní hodnocení:

"Zinkasováním daně od důchodců" Andrej Babiš míní zrušení slevy na dani z příjmů fyzických osob pro pracující důchodce na roky 2013 až 2015, které bylo součástí úsporných opatření Nečasovy vlády přijatých v květnu 2012. Toto konkrétní opatření bylo Ústavním soudem v červenci 2014 označeno za protiústavní. Stát tak musel vracet odvedené daně za rok 2014 a Finanční správa následně rozhodla, že zrušené ustanovení nebude uplaťnovat ani za rok 2013. Odhadovalo se, že celková výše vrácené daně bude cca 2 mld. Kč, v březnu 2015 ale tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová pro server idnes.cz uvedla, že dosud byly důchodcům vráceny již 3 mld. Kč.

Není jednoznačné, proč Andrej Babiš hovoří o 7 miliardách za roky 2014 a 2015 – za tyto roky se daň nevracela, protože nebyla vybírána. Pokud naráží na skutečnost, že sleva na dani je znovu uplatňována, pak je třeba upozornit, že se tak děje díky rozhodnutí Ústavního soudu, který příslušnou právní úpravu zrušil. Obdobně, pokud naráží na valorizaci důchodů, kterou vláda rozmrazila o rok dříve, než plánoval Nečasův úsporný balíček, jde o návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Ten počítá s valorizací penzí od roku 2015 (tedy nikoli od 2014) a navíc s mimořádným příspěvkem, který má vykompenzovat nízkou valorizaci v minulých letech. I to by mohlo být míněno coby vrácením 7 miliard, výdaje státního rozpočtu se v důsledku těchto dvou opatření ale podle MPSV zvýší o 5,4 mld. Kč, nikoli o 7 mld. Ministryně Marksová také navrhovala dát vládě nástroj mimořádného navyšování penzí, ten ale zamítlo právě MF s odůvodněním, že by tento nástroj mohl být populisticky zneužíván před volbami. Letošní mimořádné navýšení tak podle ministerstva zůstane výjimkou, nadále se budou penze zvyšovat o inflaci a třetinu růstu mezd.

Darovací daň z emisních povolenek "neshodil" Ústavní soud, ale Soudní dvůr Evropské unie, jehož názor si vyžádal český Nejvyšší správní soud. Ten rozhodl, že daň z emisních povolenek vybraná Nečasovou vládou v letech 2011 a 2012 nebyla v souladu s evropským právem. Ve zkratce se jednalo o to, že na emisní povolenky, které měly být přidělovány zdarma, česká vláda uvalila 32% darovací daň. Ta by měla být vrácena. Podle MF ČR jde skutečně o 7,4 mld. Kč.

Zadrženými odpočty je míněno opatření Finanční správy, které mělo za cíl"odstranění pochybností správce daně". Podle webu MF ČR bylo za rok 2013 zadrženo 11 mld. Kč nadměrných odpočtů DPH, které byly v roce 2014 průběžně vypláceny zpět. Tato skutečnost zkreslila údaje o příjmech státního rozpočtu, na což ve svém výroku pravděpodobně Andrej Babiš naráží. Na tomto odkazu jsou uvedeny další důvody, proč se příjmy státního rozpočtu meziročně snížily.

Podle informací serveru Ihned.cz tíží Českou exportní banku nesplacené úvěry za více než 20 mld. Kč. Částka 4,7 mld, uvedená Andrejem Babišem, pravděpodobně odkazuje na pohledávku vůči společnosti Slovakia Steel Mills, která je v konkurzu a podle výše citovaného článku ČEB dluží 4,5 mld. Kč. Může se ale také jednat o narážku na zmařenou investici do sibiřské elektrárny Poljarnaja, kterou se pravděpodobně nepodaří dokončit. ČEB přislíbil investici ve výši 9 mld. Kč, z nichž už proplatil přes 5 mld. Majoritním vlastníkem ČEB je stát.

Zákon o majetkovém vypořádání s církvemi počítá s finanční náhradou za křivdy v celkové výši 59 mld. Kč ve 30 ročních splátkách. Dále počítá s vrácením majetku církvím v hodnotě 75 mld. Kč. To je dohromady 134 mld. Kč. Navíc během 17 let od účinnosti zákona bude stát snižovat příspěvek na provoz církví, až je po této lhůtě přestane financovat úplně. V řádu desítek let tak státní rozpočet na vyrovnání s církvemi nakonec ušetří.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý kvůli neshodám se skutečností ve věci slevy na dani z příjmů fyzických osob pro starobní důchodce a významnému nadhodnocení vlivu církevních restitucí na státní rozpočet.

Miroslav Kalousek

Především ale pan ministr od roku 2012, to je poslední rok, který jsem byl ministr financí celý rok, zvedá platy veřejným zaměstnancům o 19 miliard a neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, kde jsou samozřejmě, a nebudu teď nikoho napadat, všichni víme co jsou to neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, téměř o 50 % o 16,4 miliardy.
Nepravda

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z druhového členění nákladů státního rozpočtu, které je součástí dokumentace při předkládání státního rozpočtu. Kvůli značné nepřesnosti uváděných hodnot hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V následující tabulce jsme shromáždili data za roky 2011 až 2016 a jak z přehledu vyplývá, výdaje na platy se zvýšily o 20 miliard, neinvestiční dotace podnikatelským subjektům pak o 12 miliard, tedy zhruba o 30 %.

Miroslav Kalousek

Přesto, že mě kritizoval jak málo jsem šetřil na provozu státu, tak u těch nejcitlivějších položek, které nic nepřinášejí, jako jsou platy na státní úředníky, nikdy v minulosti nedošlo k takové akceleraci výdajů jako za pana ministra.
Nepravda

Při hodnocení výroku vycházíme z druhového členění výdajů předkládaného státního rozpočtu. Z následující tabulky je patrné, že v této položce plánuje vláda pro rok 2016 nárůst o 9 %. K ještě většímu nárůstu, o 12 %, však došlo také v roce 2005, kdy vládla vláda Stanislava Grosse s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou.

RokPlaty *Meziroční

změnaZdroj 200379,414,745,000 t0093t0.xls 200480,691,544,0002% t0460r0.xls 200590,180,839,00012% t0774s0.xls 200689,195,018,000-1% t1128v0.xls 200791,061,287,0002% t0052t0.xls 200896,013,639,0005% t0299s0.xls 200998,493,539,0003% t0612o0.xls 2010102,726,660,0004% t0913000015.xls 201198,408,393,000-4% t0102000015.xls 201289,715,717,000-9% t0498000015.xls 201390,251,381,2181% t0857000014.pdf 201494,499,554,9665% t0006000012.pdf 2015100,470,982,3496% t0331000011.pdf 2016109,284,751,6489% t0617000013.pdf

* Kapitola 50 - Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné

Andrej Babiš

Díky němu nabízíme vysokoškolákovi, který má nastoupit na finanční správu, 14 tisíc. To jsou ty platy.
Pravda

Katalog prací ve veřejných službách a správě (.pdf) stanovuje zařazení prací ve veřejných službách a státní správě do platových tříd zaměstnanců. Referent finanční a daňové správy je v díle 2.10.08 a může být zařazen do platové třídy 6 až 14.

Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. (.pdf) určuje platovou třídu a platový tarif. Podle tohoto nařízení bude vysokoškolák s praxí do 1 roku zařazen do prvního platového stupně a do desáté platové třídy v souladu s platovým tarifem pro zaměstnance uvedeným v §5 odst. 1. Má tady plat ve výši 14 100 Kč.

Andrej Babiš

My bereme 13329 zaměstnanců, protože my potřebujeme stabilizovat tu státní správu, 5812 učitelů.. (...) 2485 potřebujeme policistů, my potřebujeme ochránit naše občany, je nová bezpečnostní situace. Nabíráme vojáky. A taky potřebujeme samozřejmě kontrolovat daně.
Pravda

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:

  • 5 811 míst v regionálním školství
  • 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany
  • 522 míst spojených s elektronickou evidencí tržeb (alternativně 638 míst na Ministerstvu financí).

Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.

Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.

V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."

Miroslav Kalousek

Andrej Babiš: My bereme 13329 zaměstnanců, protože my potřebujeme stabilizovat tu státní správu, 5812 učitelů.

Miroslav Kalousek: 700 daňových úředníků.
Neověřitelné

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135), dochází k navýšení počtu funkčních míst na Ministerstvu financí oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 o 638 osob.

Přesněji dále návrh zákona mluví o tom, že se počítá s 354 novými místy v Generálním finančním ředitelství na řešení elektronické evidence tržeb a 168 novými místy u Generálního ředitelství cel na rozšíření kompetencí v oblasti trestního řízení a agendu elektronické evidence tržeb v kapitole Ministerstvo financí, celkem tedy 522 daňových úředníků.

Z návrhu není jisté, jaké bude přesné zařazení dalších nových úředníků v kapitole ministerstva financí, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Václav Moravec: V Brněnských teplárnách je syn Jaroslava Faltýnka, vašeho místopředsedy.

Andrej Babiš: Já jsem se to dozvěděl z Parlamentních listů. Syn Jaroslava Faltýnka je zaměstnanec auditorské firmy a ta firma plynárenská ho požádala, aby jim pomohl.

Václav Moravec: On je místopředsedou představenstva.

Andrej Babiš: Ano, a bere 25 tisíc korun.
Neověřitelné

Jiří Faltýnek, syn místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, je zastupitelem ANO v městské části Brno-Ivanovice. Od prosince 2014 je rovněž místopředsedou společnosti Teplárny Brno, jejímž jediným akcionářem je město Brno.

Současná právní úprava nespecifikuje, na základě jakých pravidel jsou členové dozorčích rad a představenstev do funkcí nominováni. Nelze tedy ověřit, na základě jakého klíče či požadavku brněnských tepláren se Jiří Faltýnek do této funkce dostal.

Oficiální web města Brna v únoru 2015zveřejnil odměny, na které si lidé v představenstvech a v dozorčích radách městských firem přijdou. Místopředsedovi představenstva Teplárny Brno měsíčně náleží 26 tisíc korun hrubého.

Andrej Babiš

On (Miroslav Kalousek, pozn. Demagog.cz) zaměstnával trestně stíhaného, odsouzeného za daňový podvod, Šnábla na ministerstvu, který tam vypaloval arbitrážní firmy a tak dále
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. V první části věty má sice Andrej Babiš pravdu, nicméně druhou a podstatnější část jeho výroku (o vypalování arbitrážních firem) nelze potvrdit ani vyvrátit.

Radek Šnábl byl na podzim roku 2008 ústeckým krajským soudem odsouzen k dvouleté podmínce za krácení daně a pokutě 300 tisíc korun. Verdikt potvrdil v dubnu 2009 pražský vrchní soud a v srpnu 2010 pak i Nejvyšší soud. Soud jako trestný čin klasifikoval jeho podíl na obchodování s hracími automaty v roce 1999, ty pak Šnábl se svými společníky prodal do Arménie a firma, ve které byl Šnábl předsedou představenstva, pak po finančním úřadě v Děčíně žádala vrácení daně z přidané hodnoty. Úředníky v Děčíně ale zarazila vysoká částka, kterou společnost požadovala. Celou kauzou se v říjnu 2011 zabýval týdeník Euro.

Podle informací serveru iHNed.cz Šnábla na ministerstvo financí přivedl Jiří Rusnok, který vedl rezort v letech 2001 a 2002. Se Šnáblem spolupracoval později i na ministerstvu průmyslu a obchodu. Na ministerstvu financí se Šnábl opětovně objevil jako poradce Vlastimila Tlustého a od roku 2007 řídil mezinárodněprávní odbor, kde se pro stát zabýval arbitrážemi v řádech miliard korun. Jeho povýšení se kryje s usednutím Miroslava Kalouska do křesla ministra financí, který rezort řídil od ledna 2007 do do května 2009 a opětovné od července 2010 do července 2013.

Po rozsudku Nejvyššího soudu podal Radek Šnábl rezignaci, tu ale, jak uvedl pro Českou televizi mluvčí rezortu Ondřej Jakob, Miroslav Kalousek nepřijal a Šnábla popsal následovně: „Alibističtí a nestateční mopslíci, kteří to dělali před Šnáblem, sice asi neměli žádný problém s trestním právem, ale prohrávali zbytečně jednu arbitráž za druhou. Já jsem v podobě ředitele Šnábla měl dobrmana.“ (zdroj: CT24.cz)

Šnábl na ministerstvu skončil v srpnu 2013, kdy dostal výpověď od Kalouskova nástupce Jana Fischera. Celý spor měl dohru u soudu, který dal Šnáblovi za pravdu, že jeho výpověd byla neoprávněná.

Andrej Babiš

Václav MORAVEC Například to, jak jste založili nové politické strany, které se staly...

Andrej BABIŠ: On ji nezaložil, já jsem ji založil. Já jsem ji založil. On vzal půlku KDU-ČSL. Takže on ukrad půlku...
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť s Kalouskem rozhodně KDU-ČSL neopustila při formování TOP 09 polovina jejích členů.

TOP 09 byla zaregistrována ministerstvem vnitra 26. června 2009. Miroslav Kalousek byl členem přípravného výboru strany, tudíž jej za jednoho ze zakladatelů můžeme počítat. Situaci před založením TOP 09 z pohledu Kalouska popsal v květnu 2009 server Idnes.cz.

Co se týká poloviny KDU-ČSL, kterou měl Kalousek s sebou do nové strany vzít, je tato kvantifikace zjevně nadsazená. KDU-ČSL je strana s (na české poměry) velkou členskou základnou dosahující desítek tisíc členů. Podle studie institutu CEVRO (.pdf, 2014) měla TOP 09 v době svého vzniku zhruba 2 500 členů, což je pouhý zlomek tehdejšího členstva strany lidové.

Andrej Babiš s odkazem na polovinu KDU-ČSL zřejmě mířil na polovinu poslaneckého klubu této strany. V roce 2006 získali Lidovci pod vedením Kalouska ve volbách 13 mandátů. Při štěpení klubu v roce 2009 opustilo stranu celkem 5 poslanců včetně samotného Kalouska.

Miroslav Kalousek

Když vznikla TOP 09, tak bývalých členů KDU-ČSL tam byly 4 % ze všech těch, ze všech těch členů. Tenhle poměr zhruba zůstává.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, z veřejných zdrojů není možné výrok potvrdit ani vyvrátit.

Miroslav Kalousek v červnu 2009 po dlouholetém členství v KDU-ČSL z této strany vystoupil a oznámil založení nové strany TOP 09. V přípravném výboru strany bylo 11 členů, z toho 6 bývalých členů KDU-ČSL. Po vzniku pak do strany podle CEVRO vstoupilo přibližně 2 500 lidí, o jejichž stranické minulosti můžeme z veřejných zdrojů usuzovat jen obtížně. "Z celkového počtu členů TOP 09 v kraji je od lidovců asi jen desetina," prohlásil Ondřej Ženíšek, předseda strany na Plzeňsku v říjnu 2009. V roce 2010 pak Hospodářské noviny píší, že bývalých lidovců je ve straně přibližně 5 %.

"Na konci října 2009 deklarovalo členství v (jakékoli) politické straně v minulosti (nikoli bezprostředně před vstupem do TOP 09) 486 lidí, tedy 20,5 % z registrovaných členů TOP 09,"napsal člen strany Jan Chlubna.

Novější informace nejsou dostupné.

Andrej Babiš

Ten jednací řád je absolutně nenormální v tom, že tam pan Kalousek vystoupí a může mluvit 2, 3 dni, týden, kolik de facto chce.
Pravda

Nebudeme-li zkoumat ne/normalitu jednacího řádu, má Andrej Babiš pravdu v tom, že Miroslav Kalousek jako poslanec s přednostním právem vystoupit může pronášet na plénu Sněmovny libovolně dlouhé projevy.

Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny mohou řečníci s přednostním právem (kterým je z titulu funkce předsedy poslaneckého klubu TOP 09 nadán i Kalousek) vystupovat na schůzích kdykoli (§ 67 zákona).

§ 59 (1) Zákona dále uvádí: " Sněmovna se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než 10 minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu."

Potud má tedy Babiš pravdu, že Kalousek může z titulu své funkce mluvit neomezenou dobu. Dodejme, že stejné právo má i Babiš jako člen vlády a předseda hnutí ANO.

Andrej Babiš

Andrej BABIŠ: Teďka na poslední sněmovně ještě se zastával, pan Kalousek se zastával pana premiéra, pana poslance Šincla, pana hejtmana Nováka.

Miroslav KALOUSEK: Ano, protože je pomlouval, tak jsem se jich zastával.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ale s výhradou.

Andrej Babiš se ostře vyjádřil na adresu sociálnědemokratického poslance Ladislava Šincla. V červnu letošního roku se oba politici setkali na jednání ohledně snížení provizí zprostředkovatelům pojištění. Na tomto jednání se Andrej Babiš vytasil s obálkou nadepsanou jménem Šinc l a začal mu vyhrožovat. Sociálnědemokratického hejtmana Miroslava Nováka zase na konci září v pořadu TV Prima Partie přirovnal k odsouzenému Davidu Rathovi (na adresu M. Nováka se Babiš vyjadřuje v čase 47:55).

Stenozáznamy sněmovny z předchozích jednacích dní skutečně dokládají, že se Miroslav Kalousek verbálně zastával premiéra Sobotky a poslance Šincla. O hejtmanovi Novákovi se stenografické zápisy nezmiňují.

Na 31. schůzi ve středu 30. září hovořil v 15:00 hod. o novele loterijního zákona,

Poslanec Miroslav Kalousek: "Děkuji za slovo. Musím říct jako pamětník, že je docela nefér vinit Ministerstvo financí a předchozí ministry z toho, že dvacet pět let nebyl předložen návrh nového loterijního zákona. Snažilo se o to Ministerstvo financí v minulosti několikrát, snažili se o to ministři z různých politických stran. Ano, stalo se vždy, že při schvalování v Poslanecké sněmovně se ukázalo, že koalice Sazka a Synot a další firmy má v Poslanecké sněmovně více poslanců, než měla jakákoliv aktuální vládní koalice. Proto tento zákon nikdy nebyl schválen. To je pravda. Ale není pravda, že se o to nesnažilo Ministerstvo financí, a není pravda, že se o to nesnažili někteří ministři, včetně premiéra Sobotky, včetně mě v minulých letech."

Na té samé schůzi se tématicky odklonil od projednávané legislativy a začal hovořit o praktikách Andreje Babiše, během tohoto proslovu vzpomenul v 18:20 hod. i Ladislava Šincla.

Poslanec Miroslav Kalousek: "...kdybych tuto výhradu neřekl já jako Kalousek a řekl to Šincl, tak prostě se Šincl dozvěděl, co je zač, místo toho, aby slyšel argumenty. Vy prostě tímhle způsobem pracujete. Asi se s tím nedá nic dělat, je to váš styl, ale je potřeba se proti tomu ohradit a říct, že se tím nenecháme ani vydírat, ani zastrašovat."

Andrej Babiš

Například návrh o kompetencích státních firem, jo. On naschvál chce vyvolat roztržku v koalici, takže říká, všechny firmy, které jsou pod ministerstvem financí, dáme na ministerstvo průmyslu.
Neověřitelné

Skupina poslanců TOP 09, mezi nimiž byl i Miroslav Kalousek (ve výroku zvaný "on"), skutečně předložila návrh zákona o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu při řízení společností ovládaných státem. Konkrétně se jedná o firmy, jako je například ČEZ, ČEPRO či MERO. Projednání tohoto návrhu bylo zařazeno na pořad 33. schůze Poslanecké sněmovny. Miroslav Kalousek však připisovanou motivaci odmítá a tvrdí, že jde o dlouhodobý plán. Protože však nejsme schopni posoudit, nakolik je motivace Miroslava Kalouska v tomto případě taková, že jde o zlepšení systému, a nakolik jde o politický návrh, který má vnést roztržku do koalice, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Ano, hnutí ANO v parlamentní demokracii dostalo milion hlasů skoro, jo, od voličů, ano? Takže potom voliči tady zvolili 3 strany, které jsou v koalici a tady 2 strany opoziční, které nedostaly spolu ani tolik hlasů co moje hnutí
Nepravda

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných v říjnu 2013 dostalo hnutí ANO 2011 přesně 927 240 hlasů, tedy skutečně "skoro milion". Zbytek výroku však musíme označit za nepravdivý.

Strany vládní koalice (ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL) získaly v těchto volbách 1 016 829, 927 240, a 336 970 hlasů, tedy dohromady 2 281 039 hlasů, tedy mandát 45,88 % voličů.

Opozičních stran je v PSP ČR více než dvě. Pokud bychom počítali hlasy, jež obdržela opozice jako celek, včetně hlasů pro KSČM a hnutí Úsvit, činil by jejich součet 2 063 914, tedy více než dvojnásobek hlasů získaných hnutím ANO 2011.

Předpokládejme však, že pan Babiš zmíněnými "dvěma opozičními stranami" myslel ODS a TOP 09. Ani v takovém případě by jeho výrok však nebyl pravdivý, jelikož tyto strany obdržely 384 174 a 596 357 hlasů respektive, dohromady 980 531, tedy o 53 291 více hlasů než hnutí ANO 2011.

Veškerá čísla jsou převzata z volebních stránek Českého statistického úřadu:

Strana Platné hlasy % platných hlasů ČSSD1 016 82920,45ANO 2011 927 24018,65KSČM741 04414,91TOP 09596 35711,99ODS384 1747,72Úsvit342 3396, 88KDU-ČSL336 9706,78

Andrej Babiš

My jsme chtěli navýšit důchody. 600 korun jsme chtěli dát důchodcům v prosinci a oni to nám to zablokovali.
Pravda

Řada českých médií informovala v polovině června o rozhodnutí vládní koalice přilepšit v prosinci 2015 důchodcům jednorázovým příspěvkem ve výši 600 Kč (např. Ihned.cz, E15.cz, Aktualne.c z). Byla to ovšem reakce na odmítnutí mimořádné valorizace důchodů, kterou žádala ministryně Marksová-Tominová s podporou ČSSD. Mimořádnou valorizaci, která měla dorovnat nižší valorizaci z minulých let, však odmítli koaliční partneři KDU-ČSL a ANO včetně ministerstva financí. Vláda ještě v červnu informaci o mimořádném příspěvku důchodcům potvrdila. Je tedy pravda, že vládní ČSSD chtěla mimořádně trvale navýšit důchody, ostatní vládní strany ale tento krok odmítly.

Podle nejnovějších informací se důchody zvýší pouze o 40 Kč na základě valorizace dané zákonem a mimořádný příspěvek 600 Kč bude pravděpodobně z tohoto důvodu zvýšen na 900 Kč. Příspěvek ovšem důchodci neobdrží již v prosinci 2015, jak bylo původně plánováno, ale až v únoru 2016. Aby totiž mohli důchodci získat příspěvek už v prosinci, museli by poslanci vládní návrh projednat ve zrychleném režimu, což se nepodařilo kvůli opozičním poslancům, kteří zrychlené schválení vetovali. Proto je pravda, že opozice zablokovala vydání příspěvku již v prosinci 2015.

Miroslav Kalousek

Miroslav KALOUSEK: Já vám rád odpovím. Zákon o novou regulaci hazardu, včetně jiného zdanění, měl pan ministr Babiš předložit v polovině roku 2014. Andrej BABIŠ: Taky jsem to udělal. V červnu. Miroslav KALOUSEK: Protože to, protože ten zákon nebyl schopen projednávání pro své zásadní nedostatky, i legislativní rada vlády mu to hodila na hlavu, tak vládou, vládou ten návrh prošel až v srpnu 2015.
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem ke značné nepřesnosti v uváděných datech.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách schválila vláda na svojí schůzi 29. července 2015.

Materiál byl předložen do vlády v říjnu 2014 s odkazem na legislativní plán vlády. Ještě před tím putoval návrh do Legislativní rady vlády, která návrh schválila. Zdržení v cestě zákona legislativním procesem vzniklo mimo jiné tím, že původní návrh byl průběžně změkčován. O této situaci informuje např. Český rozhlas.

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2014 měl být zákon (v tomto plánu nazvaný jako zákon o provozování sázkových her) předložen vládě v prosinci 2014 a nabýt účinnosti v září 2015 – ta musela být kvůli zdržení legislativního procesu odložena. Zákon je momentálně v prvním čtení ve Sněmovně.

Andrej Babiš

Pane redaktore, já bych rád vysvětlil divákům rozdíl mezi vládním návrhem o hazardu, který je účinný od 1. ledna 2017, kdy mají být daně 25, 30, 35. A zákon Volného je účinný, má být účinný od 1. ledna 2016, protože my jsme nechtěli ztratit jeden rok.
Pravda

Návrh zákona poslance Jana Volného (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 3) má uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2016.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 51) má uvedené jako datum nabytí účinnosti datum 1. ledna 2017.

Pokud jde o zmíněné sazby daně z hazardních her, jde o jiný návrh, konkrétně o návrh zákona o dani z hazardních her. Jeho projednávání však bylo stejně jako v případě výše zmíněného vládního návrhu zákona na 31. schůzi Poslanecké sněmovny 30. 09. 2015 přerušeno. I tento zákon však má (na rozdíl od návrhu zákona Jana Volného) uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2017. Ve sněmovním tisku (.pdf, str. 13) se pak uvádí, že: " Sazba daně zůstává poměrná lineární, ovšem oproti současné jednotné sazbě ve výši 20 % je stanovena diferencovaně v závislosti na druhu hazardní hry, a to ve výši 25 %, 30 % a 35 %. "

Andrej Babiš

Já bych se rád vyjádřil k tomu, co máme za sebou, k registru smluv, kde my jsme navrhovali, aby tam byly i živé smlouvy, všechny politické strany byly proti. I naši koaliční partneři. Takže my jsme akceptovali registr smluv podle rekonstrukce státu a tam budou uváděny jenom smlouvy od 1. ledna 2016, které budou uzavřeny.
Nepravda

Není pravdou, že ANO hlasovalo jako jediné pro tento návrh. Spolu s ním jej podpořilo také hnutí Úsvit a nový projekt poslance Okamury, hnutí SPD.

Pozměňovací návrh (.pdf, str.7) k zákonu o registru smluv podal Radek Vondráček z hnutí ANO pod označením C1. Tímto poslaneckým návrhem chtěl stanovit povinnost uveřejnit smlouvy, které již nabyly účinnost přede dnem účinnosti zákona o registru smluv. Jedná se o tzv. živé smlouvy.

Na 31. schůzi poslanecké sněmovny bylo o tomto pozměňovacím návrhu hlasováno v hlasování č. 108 a pozměňovací návrh nebyl přijat. Pro návrh hlasovalo 37 poslanců z hnutí ANO, 1 poslanec z ČSSD, 1 poslanec z KDU-ČSL, 8 poslanců z TOP 09, 6 poslanců z Úsvitu a 5 nezařazených poslanců ze strany SPD.

Andrej Babiš

Ale všechny ministerstva a ministerstvo financí bylo prvé, které zveřejnilo open data a já jsem zveřejnil všechny smlouvy. I ty platné.
Pravda

Ministerstvo financí zveřejnilo jako první ze všech ministerstev svá open data, a to 15. ledna 2015 na portálu Otevřená data Ministerstva financí ČR. Jsou zde k dispozici i platné smlouvy.

Mezi dalšími ministerstvy, která zveřejnila svá open data, jsou například Ministerstvo dopravy (5. března 2015). Ministerstvo spravedlnosti (17. března 2015) a Ministerstvo vnitra (10. června 2015).

Andrej Babiš

ČSSD například navrhovala, aby Česká televize nezveřejňovala všechny smlouvy, pane redaktore. Už jsme u toho. Takže tady občané platí 7 miliard poplatků a ČSSD navrhovala, aby se nezveřejňovaly smlouvy, jako když už jsme u toho, u tý transparentnosti.
Pravda

Výrok je označen jako pravdivý, protože poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák předložil pozměňovací návrh (.doc) k zákonu o registru smluv, ve kterém požadoval, aby Česká televize a Český rozhlas byly vyňaty z povinnosti zveřejnit uzavřené smlouvy. Při hlasování tento návrh podpořila zejména část ČSSD. Co se týče příjmů České televize, rozpočet pro rok 2014 činil 7 miliard Kč a výše inkasa za televizní poplatky za rok 2014 byla 5 678 mil. Kč.

Miroslav Kalousek

Majetek státu dostávají taky v desítkách miliard, a je to víc než 60 miliard, soukromé firmy, které dostávají dotace z veřejných rozpočtů. My jsme chtěli, aby ty firmy, které dostávají dotace z veřejných rozpočtů, aby pokud jich dostanou víc než 20 milionů za rok, aby rovněž zveřejnily, co s těmi penězi dělají, aby zveřejnily ty smlouvy. Protože to je fér, to jsou taky státní peníze, to jsou také peníze daňových poplatníků. Ten návrh neprošel poměrně těsně a neprošel jenom proto, že hnutí ANO jako jeden muž hlasovalo proti, celkem logicky, protože bránilo podnikatelské zájmy svého šéfa.
Zavádějící

Milan Urban z ČSSD předložil pozměňovací návrh (.doc) k zákonu o registru smluv (ve finále se k návrhu přihlásil poslanec Zemánek), včetně důvodové zprávy, podle něhož jen v roce 2014 v součtu činily transfery podnikatelským subjektům ze státního rozpočtu 68,60 mld. Kč. Proto žádá, aby limit pro stanovení povinnosti zveřejňovat smlouvy činil 20 miliónů Kč, které daná společnost v daném rozpočtovém roce obdrží z veřejných rozpočtů.

Návrh zněl: "(1) Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož ismlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je „obchodní korporace zapsaná ve veřejném rejstříku podle zvláštního zákona1, která v rozpočtovém roce použije, obdrží nebo bude hospodařit či spravovat finanční prostředky z veřejných rozpočtů v celkové výši nad 20 mil. Kč.“

Co se týče druhé části výroku, pro schválení tohoto pozměňovacího návrhu bylo třeba 86 hlasů. Pro však hlasovalo pouze 63 poslanců, návrh tedy přijat nebyl. Proti hlasovali skutečně poslanci hnutí ANO, dále se zdržel klub KSČM (v logice hlasování se vyslovili zdržením se proti tomuto návrhu), KDU-ČSL, část klubu ČSSD a nezařazení poslanci.

V kritice hlasování klubu ANO (tedy že bránilo podnikatelské aktivity svého předsedy) se ovšem Kalousek dopouští značného zavádění. Všechny společnosti podle zákona o registru smluv musí zveřejňovat své smlouvy se státem (resp. s povinnými subjekty) i bez tohoto návrhu (tedy i Agrofert). Pozměňovací návrh poslanců Urbana/Zemánka by znamenal, že by společnosti, které dostanou na dotacích přes 20 milionů korun ročně, musely zveřejňovat v registru smluv všechny své smlouvy.

Andrej Babiš

Pane redaktore, já vám tady ukážu už jednou pro vždy, aby lidi věděli, o čem to je, moje firma za 9 let odvedla do rozpočtu 19,6 miliardy korun. A dostala české dotaci 1,9, takže desetkrát méně. Já jako Andrej Babiš jsem odvedl za 10 let 305 milionů korun, ano? A obrat mojich firem se státem je 1,75 %.
Neověřitelné

Ve výročních zprávách Agrofertu lze dohledat pouze celkovou výši přijatých dotací. Zdá se tedy, že mezi dotacemi českými a evropskými Andrej Babiš rozlišuje pouze pro účely své politické komunikace s českým publikem. Devíti lety, kterými argumentoval Andrej Babiš, je míněn časový úsek 2006-2014 (je tak patrné z grafu, který ve studiu ukázal na kameru). Z výročních zpráv Agrofertu lze k dnešnímu dni (6. 10. 2015) dohledat pouze údaje do roku 2013, i z nich ovšem vyplývá, že Andrej Babiš významně podhodnotil propojení své společnosti s veřejnými rozpočty.

Z grafu je patrné, že během 8 let 2006-2013 na dotacích čerpal celkem 5,3 mld. Kč. Pokud extrapolujeme data Agrofertu o další cca 1 miliardu dotací, kterou mohl získat v roce 2014, dostaneme se k částce okolo 6,5 mld. Kč za 9 let, což je výrazně více, než 1,9 mld., ke kterým se Andrej Babiš ve svém výroku hlásí. Tato konkrétní část výroku je tedy zavádějící.

Dotace pro Agrofert Holding, a.s.

tis. Kč

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

Provozní

279362

329714

615224

593004

527412

540104

774147

811352

4470319

Investiční

10788

102479

24692

120178

45246

79346

181118

315664

879511

Celkem

290150

432193

639916

713182

572658

619450

955265

1127016

5349830

Zdroj: Výroční zprávy společnosti Agrofert, a.s.

Zbylá tvrzení v tomto výroku nelze z veřejných zdrojů ověřit. Výroční zprávy společnosti neuvádějí odvody za zaměstance do státního rozpočtu, pouze celkové osobní náklady (např. za rok 2013 činily 16,4 mld. Kč). Do této položky spadají odvody za zaměstnance do státního rozpočtu, vedle toho ale samozřejmě také mzdy a jakékoli další náklady zaměstnavatele na danou pozici (např. pojištění odpovědnosti aj.). Z veřejných zdrojů nelze také zjistit výši odvodů do státního rozpočtu Andreje Babiše jako fyzické osoby v posledních deseti letech. Ověřit nelze ani obrat Babišových firem se státem, výroční zprávy Agrofertu takovou statistiku nevedou.

Andrej Babiš

Není pravda, že dotace, které já dostávám, za rok 2014 jsem odvedl do státního rozpočtu 3 miliardy korun. Tady to je. Toto zelené je odvod 3 miliardy korun a dostala moje firma, moje firmy 360 milionů.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z výročních zpráv holdingu Agrofert nelze dohledat odvody do státního rozpočtu (viz předchozí výrok). Navíc výroční zpráva za rok 2014 ještě nebyla zveřejněna (ke dni 6. 10. 2015). Proto také zatím nelze říci, zda souhlasí údaj dotací ve výši 360 milionů. Na základě údajů z minulých zpráv to ale považujeme za nepravděpodobné, protože dotace získané firmami spadajícími do holdingu Agrofert byly v minulých letech výrazně vyšší. Např. z výroční zprávy za rok 2013 je patrné, že Agrofert vyčerpal dotace ve výši 1,1 mld. Kč (.pdf, str. 47). Tabulka s výší dotací Agrofertu v minulých letech je uvedena u předchozího výroku.

Andrej Babiš

Možná by bylo dobré, aby pan Kalousek řekl, kolik dostal dotací pan Schwarzenberg, když on byl ministr financí a dostal 108 milionů korun, když byl předseda strany, ministr zahraničních věcí a první místopředseda vlády, 2010 a 13 dostal 106 milionů díky panu Kalouskovi.
Zavádějící

Schwarzenbergova firma za jeho vicepremiérování sice dostala 108 milionů Kč na dotacích, avšak není možné říci, že tomu tak bylo „díky panu Kalouskovi“.

Schwarzenbergovaspolečnost Orlík nad Vltavou s. r. o. získala dohromady 108 454 010 Kč za roky 2010–13, kdy vládlNečasův kabinet s ministry Schwarzenbergem a Kalouskem.

Dotace jsou shromážděné vCentrálním registru dotací [1] a u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) [2].

Naprostá většina z této částky, 97 milionů, spadá na čtyři projekty: obnovu rybníků Sobík, Silvestr, Zhoř a Mlázovského rybníka.Program „podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků“ však spadá podMinisterstvo zemědělství (.pdf, str. 1), nikoliv financí, které tehdy vedl Miroslav Kalousek.

Děkujeme ministerstvu financí a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu za poskytnutí informací k výroku.

[1] potřeba v menu vybrat „poskytnuté dotace“ a zadat IČ 45023930

[2]tabulka zaslaná Státním zemědělským intervenčním fondem

Miroslav Kalousek

Ministr financí ani já ani, já jsem s tím začal – předtím se nějaké daně odpouštěly – já jsem žádné daně neodpustil od roku 2010, ani Rusnok ani Babiš. Nejedná se o daně, jedná se o nařízené odvody a penále z porušení rozpočtové kázně
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Miroslav Kalousek sice v roce 2013 odpustil daně osobám postiženým povodněmi, nicméně v kontextu diskuze se oba řečníci bavili o odpouštěním daní firmám apod.

Prominutí daně ministrem financí bylo do roku 2010 možné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle § 55a tohoto zákona mohlo ministerstvo „zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení.“

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–11 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč.

Původní zákon byl nahrazen Daňovým řádem, účinným od 1. ledna 2011. Zde je ministrovi zachována již pouze možnost hromadného prominutí daně nebo penále z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelných událostech.

Přesto nemá Kalousek pravdu, když tvrdí, že po roce 2010 neodpustil daně žádný ministr financí. V roce 2013 totiž sám schválil prominutí daně poplatníkům postiženým povodněmi. Nicméně i tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jde o svým způsobem "pozitivní exces".

Andrej Babiš

Ministerstvo financí odpustilo v roce 2014 190 tisíc korun a jednalo se o 2 žádosti před rokem 2010 na prominutí daně. Takže institut prominutí daně ministrem je zrušen 4 roky. On mohl odpouštět daně.
Pravda

Prominutí daně ministrem financí bylo možné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle § 55a tohoto zákona mohlo ministerstvo"zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení."

Tento zákon byl v roce 2009 nahrazen Daňovým řádem, účinným od 1. ledna 2011. Zde je ministrovi zachována již pouze možnost hromadného prominutí daně nebo penále z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo při mimořádných, zejména živelných událostech – této možnosti využil Miroslav Kalousek v roce 2013 při prominutí daně poplatníkům postiženým záplavami.

Částku 190 tisíc odpuštěních daní v loňském roce uvádí server týden.cz s odkazem na zdroj z ministerstva financí.

Miroslav Kalousek

Pikantní na tom je, že v roce 2013 pan předseda Babiš ve volební kampani mě jako jeden z mála nekritizoval za to, že šetřím, ale kritizoval mě za to, že jsem málo šetřil na provozu státu, že jsem na mzdách měl ušetřit mnohem víc.
Neověřitelné

Kalousek byl skutečně zhusta kritizován levicovou opozicí za přílišné škrty. Babišovu explicitní kritiku z doby volební kampaně 2013, že Kalousek škrtá naopak málo na provozu státu, se nám nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Jako jediný program pana Kalouska jsou lži o Babišovi. On lhal ohledně procesu s StB, nikdy jsem nespolupracoval, lže o biopalivech, nemám žádné dotace, lže o tom, že jsme mu nedali rozhovor, přitom sám rozhovor dal. TOP 09 lže, že jsem vyšetřován v rámci Agrotecu.
Zavádějící

Při hodnocení výroku jsme zkoumali jednotlivé "lži", které údajně měl Miroslav Kalousek říct o Andreji Babišovi. Některé z těchto kauz nejsou dosud uzavřeny, u některých (např. biopaliva) není pravdou, že by Miroslav Kalousek lhal. Zároveň je nutné říct, že "lži o Babišovi" nejsou zdaleka jedinou agendou místopředsedy TOP 09.

Ve věci označení Andreje Babiše Miroslavem Kalouskem za "estábáka" lze shrnout následující: Dne 30. června potvrdil Krajský soud v Bratislavě rozhodnutí okresního soudu Bratislava I, přičemž konstatoval, že: "Andrej Babiš nebyl vědomým spolupracovníkem STB." Dle předsedy senátu Juraje Považana: "Jeho evidence agenta(Andreje Babiše pozn. aut.)je v rozporu se skutečný stavem."

Ústav pamäti národa (vystupující jako žalovaný v předmětném sporu) předmětné rozhodnutí soudu respektuje, ale neztotožňuje se s ním, přičemž jej označuje za "rozporuplné a nepřesvědčívé". V dané věci pak Ústav "zváží podání dovolání a ústavní stížnosti."

Druhá část výroku je směřovaná k otázce daňového zvýhodnění biopaliv. Předmětný návrh zákona v současné chvíli stále čeká na své projednání ve druhém čtení PSP ČR. Daný spor Miroslava Kalouska a Andreje Babiše "o dotace pro výrobce biopaliv" shrnuje ČT 24, která v reportáži a článku věnovanému tématu ve zkratce uvádí následující:

"Daňové zvýhodnění biopaliv nebude ukončeno, rozhodla sněmovna. Za normálních okolností by se tím celá věc uzavřela, ale debata o biopalivech neprobíhá za běžných okolností. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) je totiž zároveň majitelem Agrofertu, který produkuje biopaliva. Miroslav Kalousek z opoziční TOP 09 jej viní ze střetu zájmů. Babiš ale tvrdí, že z dotací nemá Agrofert ani korunu. Pravdu mají i nemají oba dva. Příběh má totiž pokračování: když je něco dotované, tudíž levnější, tak to lidé kupují, a když je zajištěný odbyt, je zajištěná i produkce."

Co se týká finančního profitu Babiše z biopaliv, tímto tématem jsme se zabývali na našem blogu.

V další části výroku ("lže o tom, že jsme mu nedali rozhovor, přitom sám rozhovor dal") má první místopředseda vlády Andrej Babiš na mysli pravděpodobně obviněnívznesené Miroslavem Kalouskem ze dne 23. 9. 2015 směrem k MF DNES z údajné cenzury jeho rozhovoru, jehož plnou verzi místopředseda TOP 09 zveřejnil na webových stránkách TOP 09. K dané věci vydalo vydavatelství MF Dnes společnosti Mafra, kterou vlastní právě Andrej Babiš, následující prohlášení: „Nerozumíme postoji Miroslava Kalouska, který obvinil deník MF DNES z používání cenzury, protože v listu nevyšel jeho rozhovor celý. V pátek 18. 9. MF DNES obsáhle informovala o dění v TOP 09 (včetně fotografie M. Kalouska) před jejím nadcházejícím sjezdem. V textu byl obsáhle citován i místopředseda TOP 09 a citáty pocházejí právě z rozhovoru, o němž M. Kalousek hovoří."

"Vzhledem k tomu, že TOP 09 bude mít za měsíc stranický sjezd, rozhodl jsem, že napíšeme zprávu o tom, co bude s Karlem Schwarzenbergem po jeho konci v čele strany. Navíc při příležitosti toho sjezdu budeme dělat rozhovor s Kalouskem zcela určitě, nemělo cenu publikovat dva rozhovory s tím samým politikem během jednoho měsíce," řekl k tomu šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl.

V případě poslední části výroku a zmiňované kauzy společnosti Agrotec, která patří do koncernu Agrofert, vlastněného právě Andrejem Babišem, je meritem případu obvinění zaměstnanců této firmy Policií ČR. Ti jsou spolu s dalšími účastníky (celkem 14 osob) podezřelí z trestného činu jednání výhody při zadání veřejné zakázky. Miroslav Kalousek k tomuto příkladu uvedl např. v rozhovoru pro ČT 24 následující:

Moderátor:"Chtěl bych říct, že ČT se tímto tématem zabývala ve všech zpravodajských relacích. Nicméně, co Vy budete chtít slyšet na mimořádné schůzi? Zatím nemáme úplně jasno, co by chtěli poslanci za hnutí ANO a co by chtěla TOP 09.

Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/: "Především chceme slyšet pana premiéra, jak se vypořádá s tím, že Policie ČR obžalovává firmu Agrotec za to, že pro pana Babiše manipulovala veřejné zakázky v době, kdy té firmě šéfoval pan Faltýnek. To je přece naprosto neuvěřitelný skandál. Když si porovnáte situace, ve které byl ministr Drobil, který musel odstoupit. Řada jiných ministrů musela za mnohem menší podezření okamžitě odstoupit. Situace, kdy pan ministr Babiš i pan Faltýnek zůstávají ve svých funkcích, byť policie je navrhuje obžalovat za to, že se obohacovali na úkor České pošty, je prostě neskutečný skandál. A je naprosto vyloučeno, aby se tím Poslanecká sněmovna nezabývala."

Toto vyjádření skutečně není pravdivé, obžaloba nehrozí pánům Babišovi a Faltýnkovi, ale firmě, kterou pan Faltýnek dříve řídil, a některým jejím zaměstnancům.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů