Demagog.cz

Staronový předseda Pirátů Ivan Bartoš

Opětovně zvolený předseda České pirátské strany Ivan Bartoš čelil otázkám Seznam Zpráv.

Ověřili jsme
Seznam Zprávy ze dne 16. ledna 2020 (moderátor Martina Spěváčková, záznam)

23 z celkově 26 ověřených výroků

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Redaktorka: A pane předsedo, myslíte si, že už jste dospělou stranou a že už na vás nesedí to, co komentátoři o vás často říkají, že jste batolata s plamenometem, protože z opozice všechno vypálíte, ale nejste schopni se s nikým domluvit?

Bartoš: To byl slavný výrok pana Jindřicha Šídla, já jsem ho viděl, když ho někdo zopakoval ve vaší redakci v komentáři k fóru. !

Kdo slovní spojení „batolata s plamenometem“ použil poprvé, se nám nepodařilo dohledat. 30. září 2019 jej však použil Jindřich Šídlo v pořadu Šťastné pondělí. Lehce pozměněný, ale se stejným významem, použil slovní spojení Václav Dolejší 15. ledna 2020.

skrýt celé odůvodnění

Jindřich Šídlo skutečně slovní spojení „batolata s plamenometem“ použil ve svém pořadu Šťastné pondělí 30. září 2019. Konkrétně v čase 5 minut a 32 vteřin. Celá věta zní: „To jsou Piráti, nebo jak se říká mezi námi, tradičními voliči, batolata s plamenometem, která nám možná už zanedlouho budou vládnout.“ Tuto větu použil poté, co popsal vnitrostranické hlasování o účinkujících na předvolebním mítinku před volbami do EP v roce 2019. Hlasovalo se, zda na mítinku vystoupí lídr kandidátky Marcel Kolaja či poník. Vyhrál poník.

Ne zcela doslova zopakoval slovní spojení reportér serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší, konkrétně řekl „spratci s plamenometem“. Ve svém článku popisuje svůj náhled na celostátní pirátské fórum, které se konalo mezi 11. a 12. lednem 2020. Rovněž popisuje, ze svého pohledu, dospívání strany, plány Pirátské strany do příštích voleb a také hlasování o rozpuštění strany, které je údajně nadsázkou (čas 1:31) a koná se každý rok.

Slova „batolata“ a „spratci“ jsou sice odlišná, nicméně kontext mají společný.

Slovní spojení „batolata s plamenometem“ bylo ale použito v historii vícekrát. Konkrétně v pořadu 168 hodin (čas 8:00) odvysílaném 27. října 2019 uvedl Václav Dolejší, že termín četl na Twitteru. Před odvysíláním byl na Twitteru zmíněn daný termín třikrát. A to 30. září 2019, což mohlo mít souvislost s pořadem Jindřicha Šídla. Nicméně absolutně první dohledaná zmínka tohoto termínu se táhne až k 29. září 2017, kdy ho v Hospodářských novinách uvedl Petr Honzejk s tím, že ho našel na facebookovém profilu Josefa Boušky. Prošli jsme příspěvky, ale zmínku jsme nenašli. Příspěvek mohl být ale smazán.

Byť se termín„batolata s plamenometem“ objevil již předtím, než jej použil Jindřich Šídlo, bezesporu přispěl značně k jeho popularizaci a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Většinu návrhů buďto navrhujeme s opozičními stranami, dokonce se stranami vládními, a prochází nám. !

Skutečně většina návrhů, které předkládají pirátští poslanci, je předkládána společně s poslanci z jiných poslaneckých klubů. Některé návrhy byly podány i společně s poslanci vládních stran.

skrýt celé odůvodnění

Při ověřování jsme čerpali z oficiálních stránek Poslanecké sněmovny, které u jednotlivých poslanců uvádí všechny návrhy, které předložili. Prošli jsme sněmovní tisky, na kterých jsou mezi předkladateli pirátští poslanci. Například Jakub Michálek je (spolu)předkladatelem u 37 sněmovních tisků. Z toho 12 návrhů podal pouze s poslanci Pirátů, na ostatních je mezi předkladateli vždy alespoň 1 poslanec z jiné strany. Poslanec za Piráty Lukáš Černohorský má na profilu 9 návrhů, na kterých není uveden také Michálek. Z nich 1 navrhl Černohorský sám, ostatní byly všechny podány společně s poslanci i z jiných stran. Další návrhy, na kterých se nepodílel žádný nepirátský poslanec, jsou např. návrhy, které podali Jan Lipavský a Lenka Kozlová, u obou jsou jedinými předkladateli.

Celkově je ve Sněmovně 79 návrhů, které mají mezi předkladateli alespoň jednoho poslance za Piráty. Z toho pouze 15 návrhů podali Piráti sami, u ostatních návrhů byl mezi předkladateli vždy alespoň jeden poslanec z jiného klubu.

Je pravda, že pirátští poslanci nepodávají návrhy pouze společně s poslanci opozičních stran, jsou i případy návrhů, na kterých jsou jak poslanci Pirátů, tak poslanci vládních stran. Například schválenou novelu zákona o právu na digitální služby předložila velká skupina poslanců, ve které je většina pirátských poslanců společně s mnoha poslanci za vládní ANO, některými za ČSSD a dále poslanci z nevládních stran, např. z ODS, KDU-ČSL či SPD. Dále můžeme uvést návrh novely zákona o obcích, který podali poslanci za hnutí ANO (plus Antonín Staněk za ČSSD) společně s předsedou pirátského poslaneckého klubu Jakubem Michálkem, či například novelu zákona o urychlení výstavby dopravní struktury, která byla předložena skupinou poslanců, ve které jsou 2 Piráti a také 5 poslanců za vládní hnutí ANO, 2 poslanci ČSSD a někteří další z nevládních stran.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Když se podíváme na potenciál, kolik by Piráti, kdyby všichni, co je zvažují, je volili, tak se hovoří o 20 procentech. !

Volební potenciál Pirátů se podle agentury Median pohybuje kolem 19,5 %.

skrýt celé odůvodnění

Poslední voličský průzkum volebního potenciálu, který ukazuje, kolik hlasů by strana získala, pokud by se k ní přiklonili všichni, kdo zvažují její volbu, proběhl v listopadu 2019 (.pdf).

Výzkum provedla agentura Median mezi 29. říjnem a 30. listopadem, kdy pomocí osobního dotazování nebo dotazování online s 1 126 respondenty došla k závěru, že nejsilnější volební jádro a potenciál má hnutí ANO. Volební potenciál Pirátské strany se pohybuje kolem 19,5 %. Z výsledků také vychází, že Piráti mají o něco vyšší potenciál než ODS (18,5 %), ale mají o něco slabší volební jádro. Toto volební jádro pak u Pirátů činí 6,0 %, u ODS je to 7,5 %.

Zdroj: Median

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Tak ekonomika se ochlazuje, ANO už teď má problémy financovat dlouhodobé náklady státu, investiční část rozpočtu je jedna desetina, ten stát stojí pořád víc a víc peněz. !

Zpomaluje se meziroční růst HDP. NRR i MF přiznává problém dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí. Střednědobý výhled odhaduje v rocích 2020 až 2022 schodek státního rozpočtu -40.0 mld. Kč. Přibližně desetina rozpočtu na rok 2020 jsou investice. Výdaje v rozpočtu rostou.

skrýt celé odůvodnění

Podle Šetření prognóz makroekonomického vývoje ČR (.pdf, str. 1, 4) vydané Ministerstvem financí v listopadu 2019 by měl procentuální meziroční růst HDP v roce 2020 poklesnout z 2,5 % na 2,2 %. Tento pokles předcházel meziročnímu poklesu mezi lety 2019 a 2018, kdy za rok 2018 meziroční růst HDP činil 3,0 %.

Nedokážeme s jistotou určit, co poslanec Bartoš myslel „dlouhodobými náklady státu", a tím, že je má ANO problémy financovat už teď. Interpretovat ho však můžeme v zásadě dvěma způsoby, buď jako neudržitelnost veřejných financí, popřípadě jako problém s negativním schodkem státního rozpočtu.

Závěr zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf, str. 50) z 11. června 2019 tvrdí, že „při zachování stávajícího nastavení vládních příjmových a výdajových politik nejsou české veřejné finance dlouhodobě udržitelné.“ To platí s přihlédnutím k odhadům makroekonomického a demografického vývoje. Ministerstvo financí se v tiskové zprávě ze stejného dne k této zprávě postavilo kladně.

Je dobré také připomenout to, že úřad Úřad NRR vznikl až na základě § 32 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a tedy Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí byla vydána teprve druhým rokem.

Národní kontrolní úřad ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018 (.pdf, str. 11) uvádí: „Tempo růstu mandatorních výdajů je z dlouhodobého hlediska vyšší než tempo růstu příjmů i výdajů státního rozpočtu, což do budoucna představuje riziko pro fiskální udržitelnost státního rozpočtu.“

Dle střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2021 a 2022 (.zip, D01.pdf, str. 43) bude státní dluh v absolutní hodnotě v rocích 2020, 2021 a 2022 růst, ale v poměru vůči HDP klesat. Schodek rozpočtu by se však měl dle tabulky 6 na straně 16 stále pohybovat v záporných číslech, a to na hodnotě -40,0 mld. Kč i v letech 2020, 2021 a 2022.

Dle tiskové zprávy vlády České republiky jsou celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2020 1 618,1 miliard Kč, z čehož jde 147 miliard Kč na kapitálové výdaje. To je přibližně 9 %, což v rámci naší tolerance odpovídá uvedené jedné desetině.

Celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu od roku 2010 lze nalézt na grafech níže. Skutečné hodnoty pro roky 2010 až 2018 lze nalézt na MONITORU. Skutečná čísla pro rok 2019 jsou uvedena v tiskové zprávě MF ČR. Rozpočtované příjmy a výdaje pro rok 2020 se nacházejí v § 1 odst. 1 zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Výdaje i příjmy státního rozpočtu dlouhodobě rostou, a to i se započtením meziroční míry inflace dle dat ČSÚ.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Pirátská strana nemá žádné limity v tom, kdo může požádat nebo od členů získat nominaci. A Vojta Pikal i Mikuláš Ferjenčík byli nominováni členskou základnou a pak získali podporu v několika krajích pro své nominace.

Piráti nemají žádné podmínky pro kandidáty do předsednictva strany. Vojtěch Pikal a Mikuláš Ferjenčík byli skutečně nominovaní skupinami členů a později i krajskými fóry.

skrýt celé odůvodnění

Podle jednacího řádu celostátního fóra Pirátů (§ 21 Navrhování kandidátů, bod a) vyplývá, že „kandidáta do republikového předsednictva (...) navrhuje krajské fórum svým usnesením nebo skupina členů“. Kandidovat tedy může jakýkoliv člen strany. Žádná omezení, kdo může o nominaci požádat, pak pirátský jednací řád ani jejich stanovy skutečně neobsahují.

Z vlákna pirátského fóra věnovaného volbám republikového předsednictva vyplývá, že navrženými kandidáty na pozici předsedy strany byli Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Mikuláše Ferjenčíka nominovala skupina členů i krajské fórum Pardubického kraje. Vojtěch Pikal nominaci skupiny členů odmítl, později získal podporu a nominaci krajského fóra Moravskoslezského krajeZlínského kraje.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vojta Pikal je v té straně sedm let, byl v republikovém výboru, byl členem republikového předsednictva, dokonce několikrát, stejně tak Mikuláš Ferjenčík.

Vojtěch Pikal vstoupil do Pirátské strany v únoru 2012, za měsíc tomu tedy bude 8 let. Je členem republikového předsednictva i republikového výboru. Mikuláš Ferjenčík byl několikrát jmenován místopředsedou Pirátské strany.

skrýt celé odůvodnění

Vojtěch Pikal se stal členem Pirátské strany v únoru roku 2012. Aktuálně je Vojtěch Pikal 5. místopředsedou Poslanecké sněmovny, členem republikového výboru a členem republikového předsednictva. Republikové předsednictvo je složeno z předsedy a čtyř místopředsedů. Pikal byl v letech 2014–2017 1. místopředsedou Pirátské strany a 11. ledna 2020 byl zvolen 2. místopředsedou.

Mikuláš Ferjenčík byl několikrát zvolen do republikového předsednictva, 2. místopředsedou Pirátské strany byl v letech 2010–2012 a 2013–2014. Třetím místopředsedou byl v letech 2012–2013 a v roce 2010. Členem Pirátů je pak již od roku 2009.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vojta Pikal hlavně potom kandidoval do republikového předsednictva, ale jelikož máme dvoukolovou volbu a postoupil jsem já s Vojtou (...)

Vojtěch Pikal skutečně současně s kandidaturou na předsedu Pirátské strany kandidoval také na post místopředsedy. O post předsedy Pirátské strany se ucházeli Mikuláš Ferjenčík, Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Do druhého kola volby předsedy postoupili Ivan Bartoš a Vojtěch Pikal.

skrýt celé odůvodnění

11. a 12. ledna 2020 v Ostravě proběhlo celostátní fórum Pirátské strany. Mimo jiné zde proběhly volby na pozici předsedy a místopředsedů Pirátské strany.

Ve volbách na předsedu Pirátské strany kandidovali Ivan Bartoš, Vojtěch Pikal a Mikuláš Ferjenčík. Kandidáty nominovali členové Pirátské strany, popř. krajské organizace. Volba předsedy v Pirátské straně probíhá ve 2 kolech. Každý člen Pirátské strany, který se hlasování účastní, může „podpořit všechny kandidáty, kteří jsou pro něj přijatelní“. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. V prvním kole získal Ivan Bartoš 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola tak postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, takže staronovým předsedou Pirátské strany se stal Ivan Bartoš.

Probíhaly také volby 4 místopředsedů Pirátské strany (republikové předsednictvo sestává z předsedy a čtyř místopředsedů). Na pozici místopředsedy kandidoval také Vojtěch Pikal. První místopředsedkyní byla zvolena Olga Richterová. Vojtěch Pikal byl poté zvolen 2. místopředsedou Pirátské strany.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vojta Pikal (...) doporučil Pirátům, ať volí na první místopředsedkyni Olgu Richterovou.

Vojtěch Pikal ve svém kandidátském projevu přímo podpořil Olgu Richterovou.

skrýt celé odůvodnění

Na sněmu Pirátské strany, který se uskutečnil v sobotu 11. ledna 2020, se konala volba předsedy strany a také volba místopředsedů. Post předsedy strany obhájil Ivan Bartoš. Funkci prvního místopředsedy získala Olga Richterová, druhého místopředsedy Vojtěch Pikal. Post třetího místopředsedy obsadil poslanec Radek Holomčík a post čtvrtého místopředsedy získal Martin Kučera.

Samotný Vojtěch Pikal kandidoval i na předsedu strany. V prvním kole volby se utkal s Ivanem Bartošem a Mikulášem Ferjenčíkem. Ivan Bartoš první kolo volby vyhrál se ziskem 606 hlasů. Na druhém místě se umístil Vojtěch Pikal s 376 hlasy a na třetím Mikuláš Ferjenčík s 261 hlasy. Do druhého kola volby se tedy kvalifikovali Ivan Bartoš a Vojtěch Pikal. Avšak Vojtěch Pikal před konáním druhého kola volby odstoupil.

Na posty místopředsedů Pirátské strany původně kandidovalo celkem devět kandidátů, včetně dvou uchazečů o post předsedy strany. Poté, co post předsedy strany získal Ivan Bartoš, odstoupil ještě před prvním hlasováním Jan Bednařík. Zůstalo tedy celkem sedm kandidátů. Před samotným hlasováním podpořil poslanec Vojtěch Pikal právě Olgu Richterovou. Podpořil ji i ve svém kandidátském projevu (video, čas 40:11), který je dostupný na facebookovém profilu Vojtěcha Pikala. Olga Richterová nakonec ve druhém kole hlasování vyhrála s 288 hlasy.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) v koaliční spolupráci nám funguje koalice v Brně, jsme v koaliční spolupráci ve vedení Ostravy, v Praze.

Pirátská strana je součástí vládních koalic v Praze, Brně i Ostravě. Koaliční spolupráce v Brně je pak hodnocena jako stabilní a pozitivní.

skrýt celé odůvodnění

V Brně funguje koalice složená ze zástupců Pirátů, ODS, KDU-ČSL a ČSSD od podzimu 2018. Primátorkou města je pak zastupitelka za ODS Markéta Vaňková. Tuto koalici samotní koaliční partneři hodnotí jako stabilní a pozitivní, nicméně s prostorem pro zrychlení v určitých oblastech.

Na ostravské radnici nyní funguje koalice čtyř stran na formátu Piráti, ANO, KDU-ČSL a ODS s primátorem Tomášem Macurou z ANO.

Koalice na pražském magistrátu je pak složená ze zastupitelů Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 + Starostové a nezávislí + KDU-ČSL) s primátorem Zdeňkem Hřibem za Piráty.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Karlovarský kraj, v jeho vedení už jsme od minulých krajských voleb.

Česká pirátská strana získala po krajských volbách v roce 2016 do Zastupitelstva Karlovarského kraje 3 mandáty. Jednoho zástupce má i v devítičlenné Radě.

skrýt celé odůvodnění

Česká pirátská strana získala v krajských volbách v roce 2016 celkem 6,67 %, a zajistila si tak 3 mandáty v Zastupitelstvu Karlovarského kraje.

V karlovarském zastupitelstvu sedí Vojtěch Franta a Markéta Monsportová, ti byli při volbách kandidáty bez politické příslušnosti. Třetím zastupitelem je Josef Janů, který je členem Pirátské strany.

Rada Karlovarského kraje má 9 křesel. Za Českou pirátskou stranu v ní působí Josef Janů. Piráti jsou přitom součástí rady již od voleb v roce 2016.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

I v té předvolební strategii 2017, i v té další je to jasně definováno. My jsme řekli, že nepůjdeme s nedemokratickými stranami ani nepodpoříme vládu, která jejich hlasy bude používat. Tak v tuto chvíli je to SPD nebo KSČM. A pak jsme dali jasné podmínky a ty podmínky spolupráce tam byly. Nebude to vláda, která bude mít většinu ANO. Nebudou tam lidé, kteří mají korupční minulost nebo jsou ve střetu zájmů.

Ivan Bartoš ve svém výroku správně uvádí podmínky Pirátů pro podporu vlády nacházející se v povolební strategii 2017.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Pirátů Bartoš patrně pojmem „předvolební“ myslí povolební strategii 2017, kterou Piráti zveřejnili před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, v jejímž úvodu se uvádí:

„Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“ Dále se v povolební strategii uvádí: „Budeme požadovat rozumné záruky, abychom předešli zneužití moci, např. odmítneme podpořit kandidáty, kteří by byli v neustálém střetu zájmů.“

Piráti tedy skutečně podmiňují svoji podporu vlády demokratičností svých případných koaličních partnerů. Dle citované povolební strategie pak Piráti odmítají spolupráci s SPD a KSČM. Ivan Bartoš dále uvádí odmítnutí podpory vlády, v níž bude mít hnutí ANO většinu, což je rovněž v souladu s citovanou částí strategie. Bartoš dle citované povolební strategie uvádí i korupční minulost a střet zájmů jako překážku pro možnou podporu vlády.

Dále existuje i pirátská povolební strategie 2019 pro volby do Evropského parlamentu, která je v souladu s předchozím citovaným dokumentem. Uvádí se v ní:

Chceme, aby se do vyjednávání promítly naše programové priority i personální požadavky na osoby komisařů. Eurokomisaři musejí být lidé kompetentní, bez korupčních skandálů a vazeb na lobbisty velkých korporací. (...) Odmítáme se proto podílet na tvorbě politické skupiny se stranami nedemokratickými či stranami, které nerespektují lidská práva nebo jsou principiálně proti existenci Evropské unie jako takové.“

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Na obranu třeba nezávislosti státních zástupců jsme předkládali tu legislativu, co nepředložila vláda, s ODS.

Problematika nezávislosti státních zástupců je součástí návrhu novely zákona o státním zastupitelství, který společně předložili zástupci Pirátů, ODS a KDU-ČSL. Ministerstvo spravedlnosti svou novelu představilo v tentýž den, stále ji však nepředložilo Poslanecké sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Návrh novely zákona o státním zastupitelství byl podán Poslanecké sněmovně dne 21. června 2019 poslancem za Piráty Jakubem Michálkem, za ODS Zbyňkem Stanjurou a za KDU-ČSL Markem Výborným. Mezi navrhované změny patří zrušení možnosti vlády odvolat nejvyššího státního zástupce či také možnost ministra spravedlnosti odvolat krajského nebo okresního státního zástupce. Státní zástupce by podle návrhu měl být odvolán pouze na základě rozhodnutí kárného soudu v kárném řízení.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová představila novelu zákona o státním zastupitelství o den dříve, avšak s její účinností je počítáno až od roku 2022. Tuto několik měsíců slibovanou legislativu poslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení 20. června 2019, ovšem Piráti na svém webu informovali o již dokončeném návrhu jejich novely 19. června 2019. Návrh ministryně Benešové navíc stále nebyl předložen Poslanecké sněmovně.

Návrh Ministerstva spravedlnosti se shoduje s návrhem Pirátů na odvolatelnosti státních zástupců, které bude možné odvolat pouze v případě kárného provinění, o kterém rozhodne soud. Nově stanovuje dobu výkonu funkce nejvyššího státního zástupce na 7 let bez možnosti opakovaného jmenování. Oba návrhy pak shodně navrhují povinnou délku předchozí praxe, kterou musí uchazeč splňovat.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Ostatně STAN byla první strana, s kterou jsme vyjednávali po volbách do Poslanecké sněmovny společný postup.

Parlamentní volby proběhly 20. a 21. října 2017. Dle evidence kontaktů a schůzek Pirátské strany proběhlo první povolební vyjednávání 23. října 2017 s hnutím STAN.

skrýt celé odůvodnění

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se uskutečnily 20. října a 21. října roku 2017. Piráti v nich získali 10,79 % a třetí pozici.

Dle lobbistických záznamů (Evidence kontaktů a schůzek) se Piráti z vlastní iniciativy skutečně sešli k vyjednávání se zástupci STAN jako prvními. Schůzka proběhla 23. října 2017 v 15:30. Za pirátský vyjednávací tým se účastnili Ivan Bartoš, Jakub Michálek a Lukáš Bartoň. Za STAN Petr Gazdík, Jan Farský a Vít Rakušan. Diskutovala se témata průsečíků v programech a prioritách.

Jediná dřívější povolební schůzka je evidována 22. října mezi Jakubem Michálkem, Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a Petrem Gazdíkem (STAN). Podle zápisu Jakuba Michálka však šlo pouze o krátký nezávazný rozhovor, navíc součástí tohoto rozhovoru byl zástupce hnutí STAN.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Když si vezmeme ODS, KDU-ČSL a TOP 09, tak ze své definice i ze stanov se tyto strany profilují jako konzervativní strany. TOP 09 to má také na začátku stanov, že to je konzervativní strana.

Ve svých stanovách jsou TOP 09 i KDU-ČSL definovány jako konzervativní strany. ODS je dle údajů na svém webu stranou liberálněkonzervativní.

skrýt celé odůvodnění

Podle údajů dostupných na webových stránkách strany je ODS „liberálněkonzervativní stranou“. Ve stanovách (.pdf, str. 3, článek 2) je jedním z cílů ODS „být stranou navazující na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice první republiky a na zkušenosti současných západních demokraci퐓.

KDU-ČSL na svém webu uvádí: „Jsme křesťanskodemokratická, konzervativní strana položená na křesťanských hodnotách a principech.“ Ve stanovách (.pdf, str. 1, článek 2) se KDU-ČSL definuje jako „politická strana, jež usiluje o uplatňování křesťanských a konzervativních hodnot ve společnosti a státu“.

TOP 09 je dle svých stanov (.pdf, str. 1, článek 2) „stranou konzervativní a demokratickou“.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Tak já jenom krátce k Lukáši Wagenknechtovi. Andrej Babiš si ho přivedl na finance jako špičkového analytika, který bojuje proti korupci. A Lukáš Wagenknecht začal dělat svoji práci, a to se samozřejmě panu Babišovi nelíbilo, tak ho vyhodil, zapudil. Lukáš Wagenknecht v minulém volebním období v posledních volbách do Senátu byl zvolen za Piráty,

Lukáš Wagenknecht více než rok pracoval na Ministerstvu financí, než ho Andrej Babiš odvolal. V roce 2018 se stal senátorem za Piráty.

skrýt celé odůvodnění

Lukáš Wagenknecht vskutku patří mezi odborníky v boji proti korupci. Za svou práci například v roce 2015 obdržel od Nadačního fondu proti korupci Cenu za odvahu.

Wagenknecht byl od února 2014 prvním náměstkem na Ministerstvu financí v době, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš. Ten ho po roce a čtvrt odvolal, ačkoliv mu zároveň nabídl pozici politického náměstka, kterou ovšem Wagenknecht nepřijal.

Ivan Bartoš ve výroku zde zřejmě naráží na konflikt mezi Lukášem Wagenknechtem a Andrejem Babišem ohledně netransparentního výběrového řízení IT systému připravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Tato kauza nakonec vedla k pozastavení čerpání dotací ve výši 568 miliónů korun. Skutečné důvody Wagenknechtova odvolání však nehodnotíme, protože reálnou motivaci premiéra Babiše pochopitelně neznáme.

V roce 2018 byl pak Lukáš Wagenknecht skutečně zvolen za Piráty senátorem.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A my máme v tuto chvíli 11 pirátských kandidátů již zvolených v jedenácti volebních obvodech na senátory.

Piráti ohlásili na posledním sjezdu 12 kandidátů na post senátora, každý z jiného volebního okrsku.

skrýt celé odůvodnění

Na podzim roku 2020 proběhnou senátní volby. Piráti při sjezdu v Ostravě představili kandidáty jak do krajských, tak do senátních voleb. Jsou to kandidáti: Michal Horák, Adéla Šípová, Petr Jeník, Zdeněk Žák, Markéta Monsportová, Cyril Koky, Pavel Vacek, Daniel Kůs, Jiří Kadeřávek, Pavel Ondrůj, Martin Tomášek a Radim Kravčík.

Jde tedy o 12 kandidátů, nikoliv 11, i toto číslo je však v rámci naší 10% tolerance.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

REDAKTORKA: Ale kampaň jste měli postavenou na autobuse, ve kterém jste měli obrázky různých politiků.
IVAN BARTOŠ: Tam byl zábavný autobus, všichni byli tedy v civilu, byly tam karikatury a seděli tam lidé ze sociální demokracie. Seděli tam lidé, kteří byli ve vládě za KDU-ČSL a pak třeba za TOP 09.

Na autobuse jsou skutečně vyobrazeni lidé ze sociální demokracie, konkrétně Bohuslav Sobotka a David Rath. Dále je zde vyobrazen také Miroslav Kalousek, který působil jako ministr financí za KDU-ČSL a později za TOP 09. Všichni jsou pak oblečeni v civilních šatech.

skrýt celé odůvodnění

Ivan Bartoš zde hovoří o tzv. „vězeňském“ autobusu, který používali Piráti v rámci předvolební kampaně ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Objevil se i v jejich volebním spotu.

Zdroj: iDnes.cz

Na boku autobusu jsou karikatury některých vrcholných politiků, které upozorňují na známé kauzy. Mezi vyobrazenými se skutečně nacházejí lidé z ČSSD. Konkrétně jde o Bohuslava Sobotku, spojeného s kauzou OKD, a Davida Ratha, který byl v roce 2019 po sedmi letech od zadržení pravomocně odsouzen za korupci.

Poslední věta výroku hovoří o Miroslavu Kalouskovi, který působil jako ministr financí ve 2. vládě Mirka Topolánka za KDU-ČSL a poté znovu ve vládě Petra Nečase, tentokrát už za TOP 09.

Dalšími politiky vyobrazenými na boku autobusu jsou Andrej Babiš a Jana Nečasová (Nagyová).

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Je ve volebním výboru (Lukáš Wagenknecht, pozn. Demagog.cz), který si ho zvolil sám. Ve volebním výboru je spousta lidí. Lidí z mediálního odboru, naši politici, krajští koordinátoři kampaní, a Lukáš Wagenknecht tam byl zvolen jako šéf, který se zabývá přípravou kampaně, jejím financováním a koordinací.

Přípravu, financování a koordinaci volební kampaně Pirátské strany zajišťuje volební výbor. Jeho předsedou byl zvolen senátor Lukáš Wagenknecht a mezi další členy patří mimo jiné i zástupkyně mediálního odboru a krajští koordinátoři kampaní.

skrýt celé odůvodnění

Celostátní volební tým Pirátské strany tvoří volební výbor a volební koordinátor. Fungování volebního výboru upravuje § 15c volebního řádu. Ve volebním výboru je v současné době 6 lidí a jeho předsedou je skutečně senátor Lukáš Wagenknecht. Do funkce byl členy volebního výboru jednomyslně zvolen na seznamovací schůzi konané dne 19. července 2019.

Mezi další členy patří Karolína Sadílková (zástupkyně mediálního odboru), Helena Vondráková (koordinátorka Libereckého kraje a zástupce odboru personálního), Petr Fojtík, Kamil Kubica a Aleš Krupa. Volebním koordinátorem je Pavel Štěpánek.

Mezi hlavní úkoly volebního výboru patří zejména schvalování celkové strategie a financování volební kampaně a koordinace volebního štábu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Na konci roku se hlasovalo o odvolání Jakuba Michálka a on nebyl odvolán.

O odvolání poslance Michálka se hlasovalo 4. listopadu 2019. Pro odvolání se nevyslovil dostatečný počet členů na celostátním fóru.

skrýt celé odůvodnění

O odvolání poslance Michálka z postu místopředsedy Pirátské strany se mluvilo už v druhé polovině října 2019. Jednalo se o nařčení Jakuba Michálka z šikany a arogantního chování. Toto se událo na fóru Pirátské strany, kde si vedoucí Personálního odboru Jana Kovaříková stěžovala právě na údajné arogantní chování, šikanu poslance Michálka. Konkrétně na přehnaný nátlak na pracovišti či diskreditace před poslanci.

Paní Kovaříkové se zastal poslanec EP za Pirátskou stranu Mikuláš Peksa. Ten podal svůj náhled na situaci. Konkrétně souhlasil s šikanou na pracovišti. Dodal, že pokud nebude Jakub Michálek odvolán z funkce místopředsedy, tak sám europoslanec Peksa na svou funkci místopředsedy rezignuje.

4. listopadu 2019 se na celostátním fóru hlasovalo o odvolání Jakuba Michálka z postu místopředsedy strany. Hlasování se účastnilo 770 z 1008 straníků. Pro odvolání bylo nutných 385 hlasů. Pro odvolání hlasovalo 294 členů, proti bylo 371 členů a pro pokračování diskuse hlasovalo 184. Během hlasování bylo možné hlasovat pro více možností. Jakub Michálek tedy hlasování o odvolání ustál.

Druhý den, 5. listopadu 2019, na hlasování zareagoval poslanec EP Mikuláš Peksa. S okamžitou platností se vzdal postu místopředsedy strany. Odvolal se na svá dřívější slova.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

REDAKTORKA: Zůstal (Jakub Michálek, pozn. Demagog.cz), ale nechtěl už kandidovat na prvního místopředsedu.
IVAN BARTOŠ: Ale ano. To on oznámil už někdy v půlce minulého roku. Ostatně těžiště jeho práce leží v poslaneckém klubu, kde se minulý týden volil předseda poslaneckého klubu a Jakub Michálek ho obhájil.

Jakub Michálek skutečně svůj záměr neobhajovat post předsedy strany sdělil ještě před započetím kauzy ohledně jeho odvolání. V druhém lednovém týdnu pak byl zvolen předsedou poslaneckého klubu Pirátů ve Sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Jakub Michálek čelil na přelomu října a listopadu 2019 neúspěšnému pokusu o odvolání z pozice prvního místopředsedy Pirátů. V listopadu 2019 se nechal slyšet, že svoji pozici místopředsedy obhajovat nebude a bude pokračovat v práci ve Sněmovně. Je předsedou poslaneckého klubu Pirátů již od října 2017. Na pirátském fóru se ke svému odvolání v příspěvku z 24. října 2019 vyjadřuje následujícím způsobem:

„Já jsem již před nějakou dobou řekl, že znovu kandidovat nebudu, že se chci plně soustředit na vedení klubu a přenechat práci v republikovém předsednictvu někomu dalšímu kdo má čerstvý elán posouvat věci k lepšímu. Máme hodně nových šikovných zastupitelů a já si chci trochu oddechnout, dodělat dizertaci a věnovat se více svým blízkým.“

Poslanec Michálek pak skutečně 7. ledna 2020 obhájil post předsedy poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Michálkův příspěvek na pirátském fóru potvrzuje slova poslance Bartoše, že svůj záměr neobhajovat post místopředsedy strany proklamoval Michálek ještě před kauzou jeho odvolání. Zda to však skutečně bylo již v létě 2019 se nám nepodařilo z veřejných zdrojů zjistit.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

I to celostátní fórum není delegátské, že by tam jeli nějací vybraní zástupci. Bylo tam na místě 700 lidí, ne všichni byli členové.

Sjezdu Pirátů v Ostravě se měli možnost zúčastnit všichni členové strany. Na místě bylo okolo 700 lidí, z toho přibližně desetina byli novináři.

skrýt celé odůvodnění

Ivan Bartoš odpovídá na otázku, zda je rád, že Pirát Jakub Michálek, na kterého v prosinci 2019 byly vzneseny kritické ohlasy uvnitř strany, nekandiduje na prvního místopředsedu strany. Ivan Bartoš ve výroku zkráceně popisuje stranický systém – členové Pirátů navrhnou své kandidáty a o nich se na celostátním sjezdu hlasuje, viz stanovy strany. Staronový předseda Bartoš pak správně upozorňuje, že celostátní sjezd strany není určen jen vybraným delegátům, ale všem straníkům (čl. 8 odst. 2 Stanov).

Volení místopředsedy se zúčastnilo celkem 653 Pirátů (jedná se o 63,4 % všech členů Pirátů) včetně těch, kteří hlasovali prostřednictvím internetu a nebyli na sjezdu přítomni. Na celostátním fóru se opravdu sešlo 700 lidí, registrováno bylo kromě členů také 70 novinářů a 40 dětí, je tedy pravdou, že ne všichni účastníci celostátního fóra byli členové.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Došlo tam k zajímavé obměně, kdy předtím jsme tam (v předsednictvu Pirátů, pozn. Demagog.cz) byli všichni zároveň ještě poslanci, Mikuláš Peksa v té době i europoslanec. A teď tam máme novou posilu Martina Kučeru, který roky vede administrativní odbor Pirátů.

Do předsednictva Pirátů byl 11. ledna 2020 vedle Ivana Bartoše, Olgy Richterové a Radka Holomčíka nově zvolen poslanec Vojtěch Pikal a také Martin Kučera, který je vedoucím administrativního odboru strany.

skrýt celé odůvodnění

Od 6. ledna 2018 se předsednictvo Pirátské strany skládalo z předsedy Ivana Bartoše (poslanec od 21. října 2017), první místopředsedkyně Olgy Richterové (poslankyně od 21. října 2017), druhého místopředsedy Radka Holomčíka (poslanec od 21. října 2017), třetího místopředsedy Jakuba Michálka (poslanec od 21. října 2017) a čtvrtého místopředsedy Mikuláše Peksy, který rezignoval na post místopředsedy 5. listopadu 2019 (poslanec od 21. října 2017 do 6. června 2019 a europoslanec od 2. července 2019).

Piráti mají nové předsednictvo od 11. ledna 2020. Na post předsedy strany opět usedl Ivan Bartoš, své pozice místopředsedů opět obhájili také Olga Richterová a Radek Holomčík. Nově zvolen za místopředsedu Pirátů byl poslanec Vojtěch Pikal a také Martin Kučera, který je vedoucím administrativního odboru strany, kterým byl zvolen již v roce 2014, a je členem Pirátů od roku 2010.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Na webu jsou zveřejněna účetnictví poslaneckého klubu, evropského poslaneckého klubu, jsou tam smlouvy, které podepsali, faktury, které ten klub vykazuje, jsou tam i transparentní účty všech poslanců.

Česká pirátská strana na svých webových stránkách poskytuje veřejnosti informace o hospodaření strany, včetně např. rozpočtu poslaneckého klubu, registru smluv či faktur a účetnictví strany.

skrýt celé odůvodnění

Na webu České pirátské strany je k dispozici velké množství informací týkající se financování a provozu strany, počínaje výročními zprávami, přes účetnictví strany a jednotlivé faktury až ke smlouvám a transparentním účtům.

Rozcestníkem pro orientaci ve financování Pirátů je stránka Finančního týmu, ze které je možné se dostat k výročním zprávám (nejnověji za rok 2018), pohybům na účtech či rozpočtu strany a jeho plnění. V sekci „Aktuální rozpočet strany“ je také možno nalézt výdaje Poslaneckého klubu Pirátů, velmi přehledně jsou také příjmy a výdaje klubu zpracovány přímo na stránkách strany. V Aktuálním rozpočtu strany je pak také možno dále dohledávat detaily k jednotlivým nákladům a jejich fakturám. Zároveň je možno do účetnictví Pirátů vstupovat i přes jejich Otevřené účetnictví, které zobrazuje hospodaření strany z účetního pohledu. Transparentní účty jednotlivých poslanců nebylo možno dohledat, na stránkách strany jsou k dispozici jen příjmy a náklady jednotlivých poslanců vážících se k asistentovnému a „expertovnému“ (např. Mikuláše Ferjenčíka), nicméně kompletní přehled všech pohybů k dispozici není.

Registr smluv, na základě kterých dochází k plnění a proplácení faktur, je pak také k dispozici na stránkách strany.

Evropský poslanecký klub a evropští poslanci poté fungují podle stejného modelu a jejich výdaje, faktury, registr smluv, popř. transparentní účty (např. Mikuláše Peksy) jsou taktéž k dispozici na internetu.