Demagog.cz

Stropnického bilancování

Martin Stropnický veřejně oznámil, že končí v politice a vrací se do diplomacie. Měl by se stát velvyslancem České republiky v Izraeli. Stropnický ve svém bilančním rozhovoru pro Lidové noviny mluvil o svém působení na ministerstvu obrany, na ministerstvu zahraničí i o svém fungování ve vrcholné politice obecně. 

Ověřili jsme
Lidové noviny ze dne 9. května 2018 (moderátoři Ištván Léko and Martin Shabu, záznam)

16 z celkově 22 ověřených výroků

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Česko má zároveň se státem Izrael nadstandardní vztah. Během vlády Bohuslava Sobotky jsem byl osobně dvakrát v Jeruzalémě na společném zasedání vlád.

Společná zasedání vlád České republiky a Izraele se za premiérství Bohuslava Sobotky konala v listopadu 2014 a také v květnu 2016, obě zasedání se přitom uskutečnila v Jeruzalémě.

Ve stejném formátu, tedy ve formátu mezivládních konzultací, jedná česká vláda vedle Izraele pouze se Slovenskem a Polskem. Důkazem vzájemně nadstandardních vztahů České republiky a Izraele je právě skutečnost, že Sobotkova vláda zasedala dvakrát v Izraeli. Česká republika představuje jednoho z nejbližších spojenců Izraele mezi evropskými zeměmi.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Musím se vrátit ke kampani ANO v roce 2013 (...) Trochu bláznivě jsem ‚vyfasoval‘ kandidaturu v Jihomoravském kraji, v Praze bych to měl prý moc jednoduché.

Martin Stropnický byl při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 lídrem kandidátky hnutí ANO v Jihomoravském kraji. K tomuto kraji přitom nemá větší vazby, sám se narodil v Praze a nikdy ve zmíněném kraji nežil ani nepůsobil.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Anexe Krymu, válka na východě Ukrajiny, naprostá změna bezpečnostní situace ve světě, podpis nové smlouvy na pronájem Gripenů za spoustu miliard – to vše v prvních týdnech po nástupu.

Krymský parlament odhlasoval připojení Krymu k Rusku 6. března 2014. Referendum se uskutečnilo 16. března téhož roku a lidé hlasovali pro připojení Krymu k Rusku. Následně ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvu o připojení Krymu k Rusku, čemuž předcházelo schválení smlouvy Radou federace a schválení ve Statní dumě. Za začátek války na východě Ukrajiny lze považovat duben 2014, přičemž konflikt stále není ukončen.

Martin Stropnický zastával funkci ministra obrany od 29. ledna 2014. Dodatek ke smlouvě o pokračování pronájmu letounů JAS-39C/D Gripen byl podepsán 16. května 2014. Jednání se švédskou stranou trvalo dva roky - od 12. března 2012 do 12. března 2014, kdy vláda České republiky schválila dodatek o prodloužení pronájmu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože pár týdnů po nástupu Martina Stropnického do funkce ministra obrany vláda schválila dodatek o prodloužení smlouvy a následně byla smlouva podepsána. Ve stejné době byl anektován Krym a začala se válka na východě Ukrajiny.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

A pak – úmrtí pěti českých vojáků v jeden den. Největší tragická ztráta naší armády od dob druhé světové války.

Martin Stropnický mluví o sebevražedném útoku u základny Bagrám v Afghánistánu, který se odehrál 8. července 2014. Martin Stropnický byl v tu dobu ministrem obrany. U základny explodovalo improvizované výbušné zařízení, které celkově zabilo pět českých vojáků – čtyři vojáci zemřeli okamžitě, pátý byl těžce zraněn a zemřel o týden později ve střešovické nemocnici.

„Chtěl bych se jim touto cestou poklonit, vzdát jim hold a úctu. Považuji také za samozřejmost vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast všem rodinným příslušníkům, manželkám, družkám, maminkám, dětem, přátelům,“řekl Martin Stropnický po útoku.

V historii české armády je to nejtragičtější událost v zahraničních misích. V roce 1998 zemřeli v Bosně a Hercegovině tři čeští vojáci, když vojenský vrtulník při stoupání narazil do horského hřebenu. Celkově zemřelo v zahraničních misích 25 českých vojáků.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

A pak to, co armádu v předchozích letech dostalo málem na kolena: rozpočet. Začínali jsme na 42 miliardách a skončili na 60.

Jak je možné vidět z přiložené tabulky níže, v roce 2014, tedy rok nástupu Martina Stropnického do funkce ministra obrany, byl rozpočet ministerstva obrany skoro 42 mld. Kč. Schválený rozpočet ministerstva obrany na rok 2018 je 58,99 mld. Kč. Tento rozpočet připravovala ještě minulá vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

V situaci, kdy prakticky není nezaměstnanost, jsme také nabírali opakovaně dva tisíce vojáků. Aktivní zálohy jsou na více než dvojnásobku počtu.

Z dostupných dat Armády České republiky plyne, že se mezi lety 2014 a 2018 zvýšil počet vojáků z 21 011 na 24 521. Ve stejném období rostl i počet členů aktivních záloh, a to z 1 237 na 2 444 vojáků.

Počty, které uvádí Stropnický, tedy nejsou zcela přesné, řádově ale odpovídají skutečnosti. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře by měla armáda během letošního roku, stejně jako v loňském roce, nabrat zhruba 2 000 lidí.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Kompletně jsme novelizovali brannou legislativu. Vrátili jsme lidem Brdy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ač nebyla novelizována úplně všechna branná legislativa – jeden ze sedmi návrhů, který zůstal fakticky v původním znění, je ústavní zákon, který definuje nejobecnější rámec obrany.

Přehled branné legislativy je dostupný na stránkách ministerstva obrany. Je zde uvedeno sedm zákonů (jedním z nich je ústavní zákon). Podívali jsme se tedy, zda byla tato legislativa novelizována za vlády Bohuslava Sobotky, tedy během působení Stropnického na obraně.

Z těchto předloh jich bylo novelizováno šest, a to včetně zmíněného zrušení vojenského újezdu Brdy. V případě ústavního zákona o bezpečnosti ČR jde o předpis, které stanovuje spíše nejobecnější zákonný rámec pro situace ohrožení země. Z tohoto pohledu jej není třeba novelizovat.

Zákon Byl novelizován za vlády Bohuslava Sobotky?Ústavní zákon o bezpečnosti ČRNebylo ozbrojených silách ČR Ano o vojácích z povolání Ano o zajišťování obrany státu Ano (v rámci branného zákona)Branný zákon Ano o službě vojáků v záloze Ano o zrušení voj. újezdy Brdy Ano

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Akvizice v resortu obrany jsou minové pole. To ví každý. Přesto jsme utratili na nákupech přes 40 miliard korun. A bez skandálu!

Kapitálové výdaje na ministerstvu obrany jsou za celé čtyři roky působení Stropnického ve výši okolo 18,2 mld. (.pdf, příloha č. 1). Podle dokumentu (.pdf, str. 4), který na začátku minulého roku bilancoval naplnění priorit ministerstva obrany, má být objem investic za uplynulé období okolo 42 miliard. Největší položkou je 20 mld. za údržbu a pořízení nadzvukových letounů GRIPEN, která platí v celkové výši 42 mld. už od roku 2005 do roku 2027. V roce 2014 došlo po dvou letech vyjednávání k definitivnímu prodloužení právě do roku 2027.

Druhá největší položka má padnout na modernizaci a servis letectva armády. Konkrétně by se mělo jednat celkově o 10,8 mld. korun, které půjdou například na servis vrtulníku řady Mi nebo na W-3A Sokol. Další velkou akvizicí jsou útočné pušky BREN, které ministerstvo obrany stály okolo 1,2 mld.

Za dobu jeho řízení Stropnickým ministerstvo obrany opravdu nepotkal žádný skandál, jako například v minulosti za vlády Mirka Topolánka v souvislosti s nákupy transportérů Pandur nebo za vlády Petra Nečase a kauzy nákupu vrtulníků CASA, která je v současně době stále u soudu.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Nejsem už nejmladší, ale přiznám se, občas mě něco zaskočí: když jsem předával ministerstvo, měl tiskové vystoupení pan premiér s paní ministryní. Ještě mi čouhaly v místnosti paty a už jsem zaslechl svou nástupkyni, že bude všechno okamžitě podrobeno důkladnému auditu a kontrole. Říkal jsem si v tu chvíli, že ale snad nepřebírá resort po nějakém záškodníkovi, ale po místopředsedovi strany, za kterou kandidovala, a že si snad věříme.

Andrej Babiš uvedl část ministrů z jeho aktuální vlády v demisi, včetně Karly Šlechtové a Martina Stropnického, do úřadu 13. prosince minulého roku. Při této přiležitosti uspořádal s Karlou Šlechtovou tiskovou konferenci, na které mluvili o primárních cílech a plánech ministerstva obrany, jehož se stala Šlechtová čerstvě ministryní. Šlechtová na této tiskové konferenci doslova uvedla: "Jsem připravena na všechny těžké zakázky nechat udělat znalecké posudky, případně advokátní posudky jak k ceně, tak samozřejmě k celé veřejné zakázce."

Výrok je tak hodonocen jako pravdivý, neboť Karla Šlechtová přesně v den výměny ministrů skutečně mluvila o prověření práce jejího předchůdce Martina Stropnického.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

LN: Přeskočili jsme moment, kdy se o vás loni mluvilo jako o možném prezidentském kandidátovi ANO. Kde se ta myšlenka vlastně vzala a proč vyšuměla?

Stropnický: Celé to byla spíš taková želatina. Kdysi dávno pan Babiš dostal celkem nečekanou otázku na prezidentské kandidáty. Řekl, že u nás by připadal do úvahy Stropnický nebo Věra Jourová. Od té doby to žilo vlastním životem. Několikrát to ještě zaznělo, ale pak to pan Babiš začal korigovat.

Podle zjištění Demagog.cz se poprvé Andrej Babiš vyjádřil o Martinu Stropnickému coby kandidátovi na prezidenta v rozhovoru pro deník Právo 22. srpna 2015. O Věře Jourové jako kandidátce se zmínil v rozhovoru pro Blesk TV v květnu 2016 (čas 8:50), nicméně s podotknutím, že sama Jourová o tomto jeho návrhu ještě nic neví. V rozhovoru pro Hospodářské noviny 15. června 2016 Jourová kandidaturu odmítla s tím, že chce dokončit svůj mandát eurokomisařky, který končí v roce 2019. Později, v říjnu 2016, hovořil Andrej Babiš o možnosti uspořádat vnitrostranické prezidentské primárky, a Stropnického opět zmiňoval jako vhodného kandidáta. Ještě v červnu 2017 Babiš nevylučoval postavení kandidáta hnutí ANO. O konkrétní osobě už ale nehovořil, a celkově nepovažoval toto téma za prioritní. Po parlamentních volbách v říjnu 2017, označil možnost postavit vlastního kandidáta hnutí ANO za nesmysl (video zde).

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Já už své výhrady vůči jakýmkoli politickým extremistům vyjádřil tolikrát, že je nebudu opakovat.

Stropnický se staví odmítavě k Okamurovým výrokům o táboře v Letech, které dále v rozhovoru zmiňoval v souvislosti s výhradami vůči politickým extremistům. Stejně tak dříve odmítal případnou účast SPD ve vládě s ANO.

V Otázkách Václava Moravce z 25. února (2:02), při dotazu na výroky Okamury o táboře v Letech Stropnický reagoval následovně:

"..pro mě samozřejmě ty výroky jsou naprosto nepřijatelné. Naprosto nepřijatelné a tak, jak byly potom vysvětlovány, tak to mně přišlo trošku nedůstojné."

K případné účasti SPD ve vládě se dříve vyjádřil s tím, že taktikou SPD je "politika strachu, nenávisti a přehnaných emocí," a že vláda s SPD je pro hnutí ANO nepředstavitelná.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Už na obraně jsme se scházeli pravidelně ke koordinaci české zahraniční politiky s pěti nejvyššími ústavními činiteli. Mimo to jsem na Hrad chodil jednou za čtvrt roku sám.

Martin Stropnický se jako ministr obrany několikrát setkal s nejvyššími ústavními činiteli. Koordinační setkání se uskutečňovala z podnětu v té době předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Třikrát ročně je svolával prezident Miloš Zeman.

První koordinační setkání se uskutečnilo 17.2.2015. Věnovalo se zejména boji s terorismem a politice vůči zemím Východního partnerství Evropské unie. Také se ústavní činitelé věnovali otázce Ukrajiny. Druhé koordinační setkání se uskutečnilo 23.6.2015, hlavním tématem schůze bylo fungování ekonomické diplomacie a prosazování ekonomických zájmů České republiky. Účastníkem těchto setkání byl pravidelně i v té době ministr obrany Martin Stropnický.

Martin Stropnický se s prezidentem Milošem Zemanem skutečně scházel pravidelně několikrát do roka. Poslední schůzka se konala 29.3.2018, kdy hlavním tématem byla spojitost nervově paralytické látky typu novičok s Českou republikou.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

pana prezidenta armáda baví a zajímá. Podporuje navíc zahraniční mise.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Zeman v minulosti opakovaně podpořil zapojení českých vojáků do zahraničních misí. Nehodnotíme pak těžko ověřitelný fakt, jestli Zemana armáda skutečně baví.

Zeman promluvil o českých zahraničních misích například loni na konferenci SPD, kde se postavil proti požadavku této strany zrušit zahraniční mise české armády. Delegátům tehdy řekl: "Chcete bojovat proti islámskému terorismu, ale nechcete, aby čeští vojáci bojovali proti islámským teroristům. Tak si to, prosím vás, srovnejte v hlavě, a až přijdu příště na vaši celostátní konferenci, tak mi oznamte, že jste se buď rozhodli vymazat ze svého programu boj proti islámu, a já vám řeknu, že jste zbabělci, anebo mi řekněte, že jste se rozhodli vymazat ze svého programu zákaz účasti v zahraničních misích proti islámským teroristům, a já vás naopak pochválím za statečnost."

Zeman také vyzval k většímu zapojení naší armády do některých zahraničních misích. Například během setkání s českými velvyslanci v roce 2013 prohlásil, že "Bylo by velmi užitečné, aby se Česká republika intenzivněji než dosud zapojila do mírových misí OSN a to například účastí českých jednotek na Golanských výšinách."

Zeman také opakovaně telefonuje českým vojákům na zahraničních misích, aby jim poděkoval za jejich službu.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Máme otázky, na kterých se ale neshodneme (s prezidentem - o'pozn. Demagog.cz). Uvedu jako příklad sankce vůči Rusku. Tvrdí, že jsou neúčinné. Oponuji, že nejde tolik o účinnost. Chápu je spíše jako určité gesto, které má psychologický efekt.

Podle dohledaných informací jsou jak Miloš Zeman, tak Martin Stropnický ve svých názorech na protiruské sankce dlouhodobě konzistentní. Prezident Zeman kritizuje sankci proti Rusku dlouhodobě (např. zde). V poslední době označil sankce za neúčinné při projevu před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (video zde, čas od 6:20) v říjnu 2017. Martin Stropnický naopak sankce podporuje. Například v rozhovoru pro Mf Dnes z února 2018 na toto téma uvedl, že "Sankce nejsou jen ekonomický nástroj. Sankce tohoto typu samozřejmě nesrazí Ruskou federaci na kolena. Je to gesto nesouhlasu s nějakou politickou událostí." Podobně se vyjádřil i v jiném rozhovoru z roku 2017: "Ne že by to byl všelék (sankce, pozn. Demagog.cz) , ne že by to přinášelo nějaké zásadní výsledky, ale je to nějaké společné politické gesto, a to je velmi důležité."

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Prezidenti mají své nominanty (na velvyslance - pozn. Demagog.cz), je to běžné a bylo to tak i za prezidenta Václava Havla.

Ač prezident přímo velvyslance nevybírá, aby byl velvyslanec jmenován, musí ho schválit. Miloš Zeman v minulosti tuto výsady využíval a prosadil si například do USA svého bývalého spolupracovníka Hynka Kmoníčka. Tuto pravomoc využívali také jak Václav Klaus, tak Václav Havel, který si právě v době vlády Miloše Zemana jako velvyslance ve Washingtonu prosadil svého přítele Martina Palouše. Ostatně samotné webové stránky ministerstva zahraničních věcí říkají, že velvyslanec je zástupcem hlavy státu, nikoliv samotného ministerstva.