Demagog.cz

Stropnického bilancování

Martin Stropnický veřejně oznámil, že končí v politice a vrací se do diplomacie. Měl by se stát velvyslancem České republiky v Izraeli. Stropnický ve svém bilančním rozhovoru pro Lidové noviny mluvil o svém působení na ministerstvu obrany, na ministerstvu zahraničí i o svém fungování ve vrcholné politice obecně. 

Ověřili jsme
Lidové noviny ze dne 9. května 2018 (moderátoři Ištván Léko and Martin Shabu, záznam)

2 z celkově 22 ověřených výroků

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Zažil jsem takový pocit marnosti a bezmoci třeba u novelizace zákona o Vojenském zpravodajství, která měla umožnit vybudování kapacity ke kybernetické obraně tohoto státu. Ve sněmovně tehdy pobíhali poslanci od KSČM po ODS, aby to zablokovali.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť ODS skutečně dvakrát zákon nepustila přes 2. čtení, Stropnický opomíjí řadu faktorů, které vedly k potopení projednávání. Např. absenci vládních poslanců, kteří se jednání vůbec nezúčastnili.

Novela zákona, o které Martin Stropnický mluví, byla skutečně projednávána v Poslanecké sněmovně a to konkrétně v minulém volebním období. Změna zákona o Vojenském zpravodajství měla přinést změny v oblasti kyberbezpečnosti. Nebyla však doprojednána, skončila ve 2. čtení.

Pokud se podíváme na průběh projednávání, je vidět, že ve 2. čtení byl návrh projednáván dvakrát a nepodařilo se toto čtení ukončit. Nejprve 25. května 2017 (čtvrtek) začala tato věc být projednávána těsně po 12 hodině. Ve čtvrtek je stanoveno v Poslanecké sněmovně, že dopolední jednání končí zpravidla ve 13 hodin. V rámci této doby vystupovali poslanci a Zbyněk Stanjura (ODS) měl na závěr dlouhý projev, který přesáhl 13. hodinu a nebylo tak možné bod uzavřít.

Nicméně kromě něj vystupovali na plénu rovněž poslanci ANO (Sedlář, Chalupa) nebo TOP 09 (Skalický). Nebylo to pouze věcí ODS a KSČM.

Druhé projednávání pak proběhlo zhruba o měsíc později, když v červnu 2017 bylo projednávání zablokováno tím, že si ODS ústy svého předsedy poslaneckého klubu vzala přestávku v takové délce, jenž svým rozsahem přesáhla jednací den sněmovny. Tedy do 19:01 (jedná se do 19:00).

Ovšem ve 2. případě nelze pominout to, že sněmovna nebyla zcela evidentně usnášeníschopná. To lze doložit na tom, že nebylo možno hlasovat o procedurálním návrhu. Byť je možné, že toto bylo využito ve prospěch potopení tohoto zákona, je nepochybné, že vládní koalice disponovala většinou a pokud by měla evidentní zájem o prosazení tohoto zákona, tak by jej prostě prosadila. Mohla prosadit projednávání v jiný den, mohla jednat do noci, nic z toho neučinila.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) byl výjimka. Nabídl mi pozici šéfporadce a řekl do novin, že ve funkci půl roku nemusí nic dělat, protože to tam má všechno od Stropnického hotové. To byla na českou politickou kulturu nevídaná věta. Klobouk dolů.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť i když je jádro sdělení Stropnického pravdivé, obě skutečnosti jsou v jeho výroku zveličené. Ve skutečnosti Dostál ocenil jeho působení, ale netvrdil, že nebude muset nic dělat. Nabídl Stropnickému (nejen jemu) roli poradce, neměl být nějakým "šéfporadcem".

Martin Stropnický byl v roce 1998 ministrem kultury v přechodné vládě Josefa Tošovského. Po vítězných volbách v létě 1998 nastoupila vláda Miloše Zemana (držena smluvněopoziční ODS), jejím ministrem kultury se stal Pavel Dostál.

Ten se po svém nástupu na adresu Stropnického vyjadřoval skutečně lichotivě. Např. v rozhovoru pro Právo (není dostupné online) 28. července 1998 uvedl:

" Myslím, že mám velmi zvýhodněnou situaci, když přicházím po Martinu Stropnickém. Udělal to, co žádný ministr, tj. dal ministerstvu věcnou koncepci, vypracoval materiál o kulturní politice České republiky. Je udělán tak, že ho za svůj musí vzít každý ministr. Není to totiž politický materiál, je věcný. "

Ve stejném rozhovoru Dostál uvedl: " Stropnický zanechal velice dobrý projekt, kterak by se měly transformovat příspěvkové organizace ministerstva na organizace zcela nového druhu, a to se týká i národních kulturních institucí. "

Pro Lidové noviny pak 25. července 1998 Dostál ke Stropnickému uvedl:

" S razantními kroky počkám až do 18. srpna, kdy se bude hlasovat o důvěře vládě. Pokud budeme schváleni, pak mohu realizovat některá opatření z našeho programu, nazvaného "Prvních 100 dnů na ministerstvu kultury" . Mám to štěstí, že resort přebírám po panu Stropnickém, který i za těch 6 měsíců svého působení na ministerstvu dokázal dost věcí. Mám na co navázat, a to je důležité. Prvním krokem týmu, který se mnou nastoupí na ministerstvo, bude vypracování modelu ministerstva kultury jako apolitické organizace, jako dobrého státního úřadu, který je zde pro kulturu, a nikoliv kultura pro něj. "

Co se týča místa šéfporadce, zde je (soudě dle dostupných vyjádření samotného Dostála) tvzení Stropnického nafouknuté. Dostál pro Mladou frontu DNES 24. července 1998 (není dostupné online) uvedl na dotaz, proč nabízí spolupráci právě Stropnickému nebo Michalu Prokopovi:

" Protože prošli tím mlýnem ministerstva kultury a orientují se v něm. Oslovil jsem tedy zasvěcené. A za druhé: nedomnívám se, že existuje kultura levicová a pravicová. Kultura je věcný problém. Názory moje a Prokopa či Stropnického se politicky často liší, ale v minulosti jsme vždy došli k výsledku. Jejich roli proto vidím v tom, že by byli mými poradci, s nimiž se přu, nutí mě argumentovat, hledat řešení. "