Stropnického bilancování

Společná zasedání vlád České republiky a Izraele se za premiérství Bohuslava Sobotky konala v listopadu 2014 a také v květnu 2016, obě zasedání se přitom uskutečnila v Jeruzalémě.

Ve stejném formátu, tedy ve formátu mezivládních konzultací, jedná česká vláda vedle Izraele pouze se Slovenskem a Polskem. Důkazem vzájemně nadstandardních vztahů České republiky a Izraele je právě skutečnost, že Sobotkova vláda zasedala dvakrát v Izraeli. Česká republika představuje jednoho z nejbližších spojenců Izraele mezi evropskými zeměmi.

Česká republika má v Izraeli velvyslanectví v Tel Avivu a k tomu honorární generální konzulát v Haifě.

Martin Stropnický byl při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 lídrem kandidátky hnutí ANO v Jihomoravském kraji. K tomuto kraji přitom nemá větší vazby, sám se narodil v Praze a nikdy ve zmíněném kraji nežil ani nepůsobil.

Krymský parlament odhlasoval připojení Krymu k Rusku 6. března 2014. Referendum se uskutečnilo 16. března téhož roku a lidé hlasovali pro připojení Krymu k Rusku. Následně ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvu o připojení Krymu k Rusku, čemuž předcházelo schválení smlouvy Radou federace a schválení ve Statní dumě. Za začátek války na východě Ukrajiny lze považovat duben 2014, přičemž konflikt stále není ukončen.

Martin Stropnický zastával funkci ministra obrany od 29. ledna 2014. Dodatek ke smlouvě o pokračování pronájmu letounů JAS-39C/D Gripen byl podepsán 16. května 2014. Jednání se švédskou stranou trvalo dva roky - od 12. března 2012 do 12. března 2014, kdy vláda České republiky schválila dodatek o prodloužení pronájmu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože pár týdnů po nástupu Martina Stropnického do funkce ministra obrany vláda schválila dodatek o prodloužení smlouvy a následně byla smlouva podepsána. Ve stejné době byl anektován Krym a začala se válka na východě Ukrajiny.

Martin Stropnický mluví o sebevražedném útoku u základny Bagrám v Afghánistánu, který se odehrál 8. července 2014. Martin Stropnický byl v tu dobu ministrem obrany. U základny explodovalo improvizované výbušné zařízení, které celkově zabilo pět českých vojáků – čtyři vojáci zemřeli okamžitě, pátý byl těžce zraněn a zemřel o týden později ve střešovické nemocnici.

„Chtěl bych se jim touto cestou poklonit, vzdát jim hold a úctu. Považuji také za samozřejmost vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast všem rodinným příslušníkům, manželkám, družkám, maminkám, dětem, přátelům,“řekl Martin Stropnický po útoku.

V historii české armády je to nejtragičtější událost v zahraničních misích. V roce 1998 zemřeli v Bosně a Hercegovině tři čeští vojáci, když vojenský vrtulník při stoupání narazil do horského hřebenu. Celkově zemřelo v zahraničních misích 25 českých vojáků.

Jak je možné vidět z přiložené tabulky níže, v roce 2014, tedy rok nástupu Martina Stropnického do funkce ministra obrany, byl rozpočet ministerstva obrany skoro 42 mld. Kč. Schválený rozpočet ministerstva obrany na rok 2018 je 58,99 mld. Kč. Tento rozpočet připravovala ještě minulá vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Z dostupných dat Armády České republiky plyne, že se mezi lety 2014 a 2018 zvýšil počet vojáků z 21 011 na 24 521. Ve stejném období rostl i počet členů aktivních záloh, a to z 1 237 na 2 444 vojáků.

Počty, které uvádí Stropnický, tedy nejsou zcela přesné, řádově ale odpovídají skutečnosti. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře by měla armáda během letošního roku, stejně jako v loňském roce, nabrat zhruba 2 000 lidí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ač nebyla novelizována úplně všechna branná legislativa – jeden ze sedmi návrhů, který zůstal fakticky v původním znění, je ústavní zákon, který definuje nejobecnější rámec obrany.

Přehled branné legislativy je dostupný na stránkách ministerstva obrany. Je zde uvedeno sedm zákonů (jedním z nich je ústavní zákon). Podívali jsme se tedy, zda byla tato legislativa novelizována za vlády Bohuslava Sobotky, tedy během působení Stropnického na obraně.

Z těchto předloh jich bylo novelizováno šest, a to včetně zmíněného zrušení vojenského újezdu Brdy. V případě ústavního zákona o bezpečnosti ČR jde o předpis, které stanovuje spíše nejobecnější zákonný rámec pro situace ohrožení země. Z tohoto pohledu jej není třeba novelizovat.

Zákon Byl novelizován za vlády Bohuslava Sobotky?Ústavní zákon o bezpečnosti ČRNebylo ozbrojených silách ČR Ano o vojácích z povolání Ano o zajišťování obrany státu Ano (v rámci branného zákona)Branný zákon Ano o službě vojáků v záloze Ano o zrušení voj. újezdy Brdy Ano

Kapitálové výdaje na ministerstvu obrany jsou za celé čtyři roky působení Stropnického ve výši okolo 18,2 mld. (.pdf, příloha č. 1). Podle dokumentu (.pdf, str. 4), který na začátku minulého roku bilancoval naplnění priorit ministerstva obrany, má být objem investic za uplynulé období okolo 42 miliard. Největší položkou je 20 mld. za údržbu a pořízení nadzvukových letounů GRIPEN, která platí v celkové výši 42 mld. už od roku 2005 do roku 2027. V roce 2014 došlo po dvou letech vyjednávání k definitivnímu prodloužení právě do roku 2027.

Druhá největší položka má padnout na modernizaci a servis letectva armády. Konkrétně by se mělo jednat celkově o 10,8 mld. korun, které půjdou například na servis vrtulníku řady Mi nebo na W-3A Sokol. Další velkou akvizicí jsou útočné pušky BREN, které ministerstvo obrany stály okolo 1,2 mld.

Za dobu jeho řízení Stropnickým ministerstvo obrany opravdu nepotkal žádný skandál, jako například v minulosti za vlády Mirka Topolánka v souvislosti s nákupy transportérů Pandur nebo za vlády Petra Nečase a kauzy nákupu vrtulníků CASA, která je v současně době stále u soudu.

Podniky spravované ministerstvem obrany působí na základě výročních zpráv od roku 2013 jako finančně zdravé podniky, ne jako podniky, které by hospodařily se záporným výsledkem. U některých z nich došlo během působení Martina Stropnického na ministerstvu k výraznému zlepšení hospodaření, nejednalo se ale o obrat z červených čísel. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Ministerstvo obrany je zakladatemem pěti státních podniků:

• VOP CZ, s.p., Šenov u Nového Jičína
• LOM PRAHA, s. p.
• Vojenské lesy a statky ČR, s. p.
• Vojenský technický ústav, s. p.
• Vojenský výzkumný ústav, s. p.

Ve sbírce listin jsme se podívali na jejich hospodaření od roku 2013, tedy od roku před nástupem Martina Stropnického do funkce ministra obrany, do roku 2016, za který jsou zatím poslední dostupné výsledky hospodaření. V tabulce najdete ukazatel Výsledek hospodaření před zdaněním, čísla jsou v tisících Kč.

2013201420152016 VOP CZ, s.p., Šenov u Nového Jičína 60,660-61,093-36,57622,017 LOM PRAHA, s. p. 26,80029,43841,64996,740 Vojenské lesy a statky ČR, s. p. 257,862286,837359,756415,916 Vojenský technický ústav, s. p. 10,801-32,98510,12815,303 Vojenský výzkumný ústav, s. p. 1,5771,2622,20910,071

Ve výsledcích jsou patrné výkyvy v hospodaření u podniku VOP CZ, který v letech 2013-2014 procházel restrukturalizací, měnil svoje zaměření ze servisní organizace téměř výhradně pro českou armádu na organizaci, která pracuje i na civilních či zahraničních zakázkách, změn doznalo také hospodaření a metody účtování.

Další výkyv je pak evidentní u Vojenského technického ústavu v roce 2014. „Závěrka za rok 2014 vykazuje ztrátu, která byla konkrétně způsobena pozdním uzavřením smluvního vztahu na projekt KIM 5, natvořením opravné položky k pohledávce převzaté ke dni vzniku Vojenského technického ústavu, s.p. a v neposlední řadě právě již výše zmíněnou mimořádnou událostí [výbuchy v muničním areálu v Bohuslavicích nad Vláří, pozn. Demagog.cz], která nedovolila ukončit zakázku na vývoj a výrobu munice pro Armádu České republiky. S ohledem na složitou a finančně náročnou majetkovou strukturu podniku (především v o.z. VTÚVM) a vývoj zájmu o jednotlivá odborná portfolia podniku byla v roce 2014 zahájena realizace tzv. Plánu konsolidace státního podniku,“ komentuje tento výkyv ve výroční zprávě ředitel podniku Jiří Protiva.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že podniky pod správou ministra obrany působí finančně zdravě a působily tak i před nástupem Martina Stropnického na post ministra obrany. Žádný z podniků nebyl v "červených číslech" (záporný hodpodářský výsledek).

Andrej Babiš uvedl část ministrů z jeho aktuální vlády v demisi, včetně Karly Šlechtové a Martina Stropnického, do úřadu 13. prosince minulého roku. Při této přiležitosti uspořádal s Karlou Šlechtovou tiskovou konferenci, na které mluvili o primárních cílech a plánech ministerstva obrany, jehož se stala Šlechtová čerstvě ministryní. Šlechtová na této tiskové konferenci doslova uvedla: "Jsem připravena na všechny těžké zakázky nechat udělat znalecké posudky, případně advokátní posudky jak k ceně, tak samozřejmě k celé veřejné zakázce."

Výrok je tak hodonocen jako pravdivý, neboť Karla Šlechtová přesně v den výměny ministrů skutečně mluvila o prověření práce jejího předchůdce Martina Stropnického.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož zprávy o výměně velvyslanců jsou v současné době v rovině spekulací a nemůžeme tak z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda se skutečně chystají.

Podle informací Lidových novin měla vláda v demisi Andreje Babiše v dubnu (.doc, s. 6) schválit balíček nových diplomatů. Konkrétně by se mělo jednat o velvyslance při EU, přesun současného velvyslance v Tokiu do Austrálie nebo o ambasadorský post v Káhiře. Podle LN se s důležitými posty, jako jsou ty v Tel Avivu nebo v Bratislavě, prozatím čeká, jelikož není jasné, zda se na ně nepřemístí někdo ze současné vlády. Nejčastěji se hovoři právě o Martinovi Stropnickém a jeho možném angažmá v Izraeli.

Podle bývalé mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Ivany Valentové je standardní doba délky velvyslanecké míse zhruba 4 roky. Tato doba však není pevně daná a proto není výjimkou, že velvyslanec na konkrétné misi stráví kratší či delší čas.

Ze zmíněných velvyslanckých misí, jsou zástupci České republiky při NATO a EU ve funkci již 6 let a velvyslanci v Budapešti, Tokiu a Tel Avivu po dobu 4 let. Na Slovensku pak po konci dosavadní velvyslankyně Livie Klausové žádného velvyslance Česká republika nemá a jmenování vedoucího zastupitelské mise bude nutné v blízké době, jak sám potvrzuje i Martin Stropnický.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť ODS skutečně dvakrát zákon nepustila přes 2. čtení, Stropnický opomíjí řadu faktorů, které vedly k potopení projednávání. Např. absenci vládních poslanců, kteří se jednání vůbec nezúčastnili.

Novela zákona, o které Martin Stropnický mluví, byla skutečně projednávána v Poslanecké sněmovně a to konkrétně v minulém volebním období. Změna zákona o Vojenském zpravodajství měla přinést změny v oblasti kyberbezpečnosti. Nebyla však doprojednána, skončila ve 2. čtení.

Pokud se podíváme na průběh projednávání, je vidět, že ve 2. čtení byl návrh projednáván dvakrát a nepodařilo se toto čtení ukončit. Nejprve 25. května 2017 (čtvrtek) začala tato věc být projednávána těsně po 12 hodině. Ve čtvrtek je stanoveno v Poslanecké sněmovně, že dopolední jednání končí zpravidla ve 13 hodin. V rámci této doby vystupovali poslanci a Zbyněk Stanjura (ODS) měl na závěr dlouhý projev, který přesáhl 13. hodinu a nebylo tak možné bod uzavřít.

Nicméně kromě něj vystupovali na plénu rovněž poslanci ANO (Sedlář, Chalupa) nebo TOP 09 (Skalický). Nebylo to pouze věcí ODS a KSČM.

Druhé projednávání pak proběhlo zhruba o měsíc později, když v červnu 2017 bylo projednávání zablokováno tím, že si ODS ústy svého předsedy poslaneckého klubu vzala přestávku v takové délce, jenž svým rozsahem přesáhla jednací den sněmovny. Tedy do 19:01 (jedná se do 19:00).

Ovšem ve 2. případě nelze pominout to, že sněmovna nebyla zcela evidentně usnášeníschopná. To lze doložit na tom, že nebylo možno hlasovat o procedurálním návrhu. Byť je možné, že toto bylo využito ve prospěch potopení tohoto zákona, je nepochybné, že vládní koalice disponovala většinou a pokud by měla evidentní zájem o prosazení tohoto zákona, tak by jej prostě prosadila. Mohla prosadit projednávání v jiný den, mohla jednat do noci, nic z toho neučinila.

Podle zjištění Demagog.cz se poprvé Andrej Babiš vyjádřil o Martinu Stropnickému coby kandidátovi na prezidenta v rozhovoru pro deník Právo 22. srpna 2015. O Věře Jourové jako kandidátce se zmínil v rozhovoru pro Blesk TV v květnu 2016 (čas 8:50), nicméně s podotknutím, že sama Jourová o tomto jeho návrhu ještě nic neví. V rozhovoru pro Hospodářské noviny 15. června 2016 Jourová kandidaturu odmítla s tím, že chce dokončit svůj mandát eurokomisařky, který končí v roce 2019. Později, v říjnu 2016, hovořil Andrej Babiš o možnosti uspořádat vnitrostranické prezidentské primárky, a Stropnického opět zmiňoval jako vhodného kandidáta. Ještě v červnu 2017 Babiš nevylučoval postavení kandidáta hnutí ANO. O konkrétní osobě už ale nehovořil, a celkově nepovažoval toto téma za prioritní. Po parlamentních volbách v říjnu 2017, označil možnost postavit vlastního kandidáta hnutí ANO za nesmysl (video zde).

Přestože Martin Stropnický byl předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem několikrát zmiňován jako vhodný prezidentský kandidát, oficiálním kandidátem hnutí se nikdy nestal. Demagog.cz nemůže ověřit, jestli spolu Babiš se Stropnickým vedli zmíněnou debatu. Sám Stropnický ještě v únoru 2017 kandidaturu neodmítal, když se vyjádřil, že to záleží na tom, jestli bude z volen místopředsedou ANO. Následně skutečně zvolen byl. V dubnu 2017 nicméně Babiš oznámil, že Stropnický zájem o kandidaturu nemá. V říjnu Babiš oznámil, že hnutí ANO nepostaví do prezidentské volby vlastního kandidáta.

Stropnický se staví odmítavě k Okamurovým výrokům o táboře v Letech, které dále v rozhovoru zmiňoval v souvislosti s výhradami vůči politickým extremistům. Stejně tak dříve odmítal případnou účast SPD ve vládě s ANO.

V Otázkách Václava Moravce z 25. února (2:02), při dotazu na výroky Okamury o táboře v Letech Stropnický reagoval následovně:

"..pro mě samozřejmě ty výroky jsou naprosto nepřijatelné. Naprosto nepřijatelné a tak, jak byly potom vysvětlovány, tak to mně přišlo trošku nedůstojné."

K případné účasti SPD ve vládě se dříve vyjádřil s tím, že taktikou SPD je "politika strachu, nenávisti a přehnaných emocí," a že vláda s SPD je pro hnutí ANO nepředstavitelná.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť i když je jádro sdělení Stropnického pravdivé, obě skutečnosti jsou v jeho výroku zveličené. Ve skutečnosti Dostál ocenil jeho působení, ale netvrdil, že nebude muset nic dělat. Nabídl Stropnickému (nejen jemu) roli poradce, neměl být nějakým "šéfporadcem".

Martin Stropnický byl v roce 1998 ministrem kultury v přechodné vládě Josefa Tošovského. Po vítězných volbách v létě 1998 nastoupila vláda Miloše Zemana (držena smluvněopoziční ODS), jejím ministrem kultury se stal Pavel Dostál.

Ten se po svém nástupu na adresu Stropnického vyjadřoval skutečně lichotivě. Např. v rozhovoru pro Právo (není dostupné online) 28. července 1998 uvedl:

" Myslím, že mám velmi zvýhodněnou situaci, když přicházím po Martinu Stropnickém. Udělal to, co žádný ministr, tj. dal ministerstvu věcnou koncepci, vypracoval materiál o kulturní politice České republiky. Je udělán tak, že ho za svůj musí vzít každý ministr. Není to totiž politický materiál, je věcný. "

Ve stejném rozhovoru Dostál uvedl: " Stropnický zanechal velice dobrý projekt, kterak by se měly transformovat příspěvkové organizace ministerstva na organizace zcela nového druhu, a to se týká i národních kulturních institucí. "

Pro Lidové noviny pak 25. července 1998 Dostál ke Stropnickému uvedl:

" S razantními kroky počkám až do 18. srpna, kdy se bude hlasovat o důvěře vládě. Pokud budeme schváleni, pak mohu realizovat některá opatření z našeho programu, nazvaného "Prvních 100 dnů na ministerstvu kultury" . Mám to štěstí, že resort přebírám po panu Stropnickém, který i za těch 6 měsíců svého působení na ministerstvu dokázal dost věcí. Mám na co navázat, a to je důležité. Prvním krokem týmu, který se mnou nastoupí na ministerstvo, bude vypracování modelu ministerstva kultury jako apolitické organizace, jako dobrého státního úřadu, který je zde pro kulturu, a nikoliv kultura pro něj. "

Co se týča místa šéfporadce, zde je (soudě dle dostupných vyjádření samotného Dostála) tvzení Stropnického nafouknuté. Dostál pro Mladou frontu DNES 24. července 1998 (není dostupné online) uvedl na dotaz, proč nabízí spolupráci právě Stropnickému nebo Michalu Prokopovi:

" Protože prošli tím mlýnem ministerstva kultury a orientují se v něm. Oslovil jsem tedy zasvěcené. A za druhé: nedomnívám se, že existuje kultura levicová a pravicová. Kultura je věcný problém. Názory moje a Prokopa či Stropnického se politicky často liší, ale v minulosti jsme vždy došli k výsledku. Jejich roli proto vidím v tom, že by byli mými poradci, s nimiž se přu, nutí mě argumentovat, hledat řešení. "

Martin Stropnický se jako ministr obrany několikrát setkal s nejvyššími ústavními činiteli. Koordinační setkání se uskutečňovala z podnětu v té době předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Třikrát ročně je svolával prezident Miloš Zeman.

První koordinační setkání se uskutečnilo 17.2.2015. Věnovalo se zejména boji s terorismem a politice vůči zemím Východního partnerství Evropské unie. Také se ústavní činitelé věnovali otázce Ukrajiny. Druhé koordinační setkání se uskutečnilo 23.6.2015, hlavním tématem schůze bylo fungování ekonomické diplomacie a prosazování ekonomických zájmů České republiky. Účastníkem těchto setkání byl pravidelně i v té době ministr obrany Martin Stropnický.

Martin Stropnický se s prezidentem Milošem Zemanem skutečně scházel pravidelně několikrát do roka. Poslední schůzka se konala 29.3.2018, kdy hlavním tématem byla spojitost nervově paralytické látky typu novičok s Českou republikou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Zeman v minulosti opakovaně podpořil zapojení českých vojáků do zahraničních misí. Nehodnotíme pak těžko ověřitelný fakt, jestli Zemana armáda skutečně baví.

Zeman promluvil o českých zahraničních misích například loni na konferenci SPD, kde se postavil proti požadavku této strany zrušit zahraniční mise české armády. Delegátům tehdy řekl: "Chcete bojovat proti islámskému terorismu, ale nechcete, aby čeští vojáci bojovali proti islámským teroristům. Tak si to, prosím vás, srovnejte v hlavě, a až přijdu příště na vaši celostátní konferenci, tak mi oznamte, že jste se buď rozhodli vymazat ze svého programu boj proti islámu, a já vám řeknu, že jste zbabělci, anebo mi řekněte, že jste se rozhodli vymazat ze svého programu zákaz účasti v zahraničních misích proti islámským teroristům, a já vás naopak pochválím za statečnost."

Zeman také vyzval k většímu zapojení naší armády do některých zahraničních misích. Například během setkání s českými velvyslanci v roce 2013 prohlásil, že "Bylo by velmi užitečné, aby se Česká republika intenzivněji než dosud zapojila do mírových misí OSN a to například účastí českých jednotek na Golanských výšinách."

Zeman také opakovaně telefonuje českým vojákům na zahraničních misích, aby jim poděkoval za jejich službu.

Podle dohledaných informací jsou jak Miloš Zeman, tak Martin Stropnický ve svých názorech na protiruské sankce dlouhodobě konzistentní. Prezident Zeman kritizuje sankci proti Rusku dlouhodobě (např. zde). V poslední době označil sankce za neúčinné při projevu před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (video zde, čas od 6:20) v říjnu 2017. Martin Stropnický naopak sankce podporuje. Například v rozhovoru pro Mf Dnes z února 2018 na toto téma uvedl, že "Sankce nejsou jen ekonomický nástroj. Sankce tohoto typu samozřejmě nesrazí Ruskou federaci na kolena. Je to gesto nesouhlasu s nějakou politickou událostí." Podobně se vyjádřil i v jiném rozhovoru z roku 2017: "Ne že by to byl všelék (sankce, pozn. Demagog.cz) , ne že by to přinášelo nějaké zásadní výsledky, ale je to nějaké společné politické gesto, a to je velmi důležité."

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož nelze dohledat všechna konkrétní jména ani přesný počet velvyslanců, kteří byli schváleni vládou, stejně tak jméno nebo jména, která byly doporučena prezidentem Zemanem. Vláda změny velvyslanců opravdu projednávala, nemáme však přístup k bližším informacím.

Dle informací ze serveru Lidovky.cz vláda ve středu 11. dubna schválila jména velvyslanců. Post velvyslance při EU by měl zastávat současný náměstek pro ministra zahraničí pro řízení Evropské sekce Jakub Dürr, v Egyptě by měl funkci zastávat současný referent ministerstva vnitra a bývalý šéf bezpečnostního odboru Hradu Jan Fulík. Dle serveru se právě Fulík těší Zemanově podpoře, dříve byl mj. navržen na post velvyslance v Bělorusku.

Stropnický se tehdy ke jménům pro Lidovky.cz vyjádřil následovně:

"Velvyslanci nejsou Česko hledá Superstar. Zveřejňování jmen, a to ještě před podpisem prezidenta, je buranství." Podle Aktuálně.cz, kterému to údajně potvrdily čtyři zdroje z hnutí ANO, má být velvyslancem sám Stropnický, a to v Izraeli.

Ač prezident přímo velvyslance nevybírá, aby byl velvyslanec jmenován, musí ho schválit. Miloš Zeman v minulosti tuto výsady využíval a prosadil si například do USA svého bývalého spolupracovníka Hynka Kmoníčka. Tuto pravomoc využívali také jak Václav Klaus, tak Václav Havel, který si právě v době vlády Miloše Zemana jako velvyslance ve Washingtonu prosadil svého přítele Martina Palouše. Ostatně samotné webové stránky ministerstva zahraničních věcí říkají, že velvyslanec je zástupcem hlavy státu, nikoliv samotného ministerstva.