Terorismus - extremismus

Hosty nedělních Otázek Václava Moravce byli tentokrát 2 právníci - ministr spravedlnosti Pelikán a předseda KSČM Vojtěch Filip. Řeč se točila především o legislativě. Oba pánové řešili možné zavádění nových protiterostických zákonů po vzoru Slovenska, dotkli se zbrojní legislativy, disktutovali o akuálních otázkách migrační krize a krátce se diskuze také stočila ke kauze Miloslava Ransdorfa.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 6. prosince 2015 (moderátor Václav Moravec, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Vojtěch Filip

Robert Pelikán

0
0

Výroky

Vojtěch Filip KSČM
Robert Pelikán ANO
Pravda 13 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 3 výroky

Robert Pelikán

Nezapomínejme, že za minulý týden se přes masivní nasazení policie podařilo nalézt asi 5 uprchlíků, kteří cestovali přes Českou republiku a to je každý týden asi tak takhle.
Pravda

Dle analýzy rozhlas.cz bylo od pondělí 30. listopadu do pátku 4. prosince zadrženo 8 uprchlíků. Celkově pak v období od 17. června do dnešního dne bylo zadrženo 3278 lidí, což je v průměru asi 18 denně. V průběhu listopadu však bylo dle dat samizdat.cz zadrženo pouze 80 uprchlíků, jejich počty jsou tedy v posledních pěti týdnech opravdu velmi nízké.

Vojtěch Filip

Víte, že tady byly i v minulosti pokusy o vytvoření domobrany, to znamená paralelní struktury bezpečnostních složek.
Pravda

Jedním z příkladů, kdy v České republice vznikla ozbrojená skupina podobná domobraně je např. skupina, která se nazývá " Českoslovenští vojáci v záloze." Ta dle reportáže České televize "vybízí k ozbrojené obraně proti uprchlíkům i vlastním politikům, k partnerství s Ruskem a vystoupení z Evropské unie i NATO." Na dotaz deníku Echo24.cz iniciativu prověřovalo i Ministerstvo obrany: „Nemá to s námi společného vůbec nic. Distancujeme se proto jak od jejich výroků, tak od jejich činnosti,“ uvedl pro ně Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Příkladem vznikající domobrany může být i tzv. Národní domobrana, spojená se stranou Národní demokracie Adama Bartoše. Dle Lidovky.cz se "krajně pravicová partaj Ne Bruselu – Národní demokracie rozhodla „ochránit“ Česko před uprchlíky a vyzvala k vytvoření lidové domobrany." Dále dodávají, že by hlídky domobrany měly procházet krajem zatím beze zbraní.

Další příklady mohou být:

Robert Pelikán

Tam jsou věci (v návrzích protiteroristických zákonů po případném slovenském vzoru - pozn. Demagog.cz), které jsou v rozporu s Listinou základních práv a svobod a s úmluvami, kterými jsme vázáni.
Pravda

Hodnocení "pravda s výhradou" si výrok zasloužil díky správnému, avšak ne zcela komplexnímu vyjádření Roberta Pelikána k této problematice.

Podle seznamu návrhů zákonů předložených Národní radě SR jde o vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava Slovenské republiky a dále o vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují trestní zákon a některé další zákony. Jelikož v novele (.rtf) Ústavy je zakotvena pouze zvláštní kategorie vazby pro podezřelé ze spáchání terorismu, budeme se dále zaobírat novelou trestního a jiných zákonů.

Protiteroristický balíček, jak se souboru návrhů říká, přináší množství nových ustanovení, z nichž některá by mohla kolidovat s Listinou či např. Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Úmluva v zásadě vychází ze společných práv jako Listina, která je v některých částech specifičtější.

Pokud hovoříme o jednotlivých ustanoveních ve slovenském návrhu (.rtf), které by mohly být při své aplikaci omezeny Listinou základních práv a svobod, jde například o stanovení specifické lhůty pro zadržení a výslech osob podezřelých z terorismu, pro předání soudu a pro rozhodnutí o vazbě. Tyto lhůty jsou předmětem návrhu novely trestního řádu. Zde jsou Listinou dány lhůty odlišné, na Slovensku však toto vyřešili návrhem (.rtf) změny Ústavy.

Co se týče návrhu novely zákona o slovenské informační službě, tato bude mít nově možnost vyžádat si od kohokoliv, kdo monitoruje veřejný prostor, videozáznam. Zde je potenciálně možno hovořit o zásahu do práva na soukromí a vlastnictví.

Stran návrhu novely zákona o policajnom zbore zmíníme například nově nabytou kompetenci policisty zadržet osobu před zjištěním totožnosti, pokud se nachází na místě, kde se teroristický útok odehrál nebo hrozí. Zde by se dalo hovořit o zásahu do práva na osobní svobodu, soukromí i svobodu pohybu. Variace tohoto ustanovení je sice zakotvena i v § 19/1/g, tam je však ospravedlněna zajištěním bezpečnosti jedince.

Ve sféře základních lidských práv a svobod však není možné jednotlivá práva pro vzájemný rozpor vylučovat na úkor ostatních. Naopak je třeba poměřovat veřejný zájem a zásah do práva. K tomu slouží test proporcionality, v Česku poprvé vyjádřený nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/94. Ze své podstaty totiž většina právních norem do určité míry základní práva každého jednotlivce omezuje. Je proto nutné poměřovat vhodnost zásahu, jeho potřebnost a přiměřenost. Základní lidská práva fungují jako principy, které si při vzájemném střetu (kolizi) vzájemně ustupují a přednost dostává to právo, které je vhodnější, potřebnější. Avšak to jen do takové míry, aby bylo co nejméně omezeno právo, s nímž je v kolizi, které zůstává v omezené podobě zachováno.

Z vyjádření Roberta Pelikána to vyznívá tak, že návrhy jsou z důvodu rozporu s Listinou nepřijatelné. Nicméně v Listině i Úmluvách jsou stanovena základní práva, která lze při dodržení proporcionality omezit zákonem, jak tomu je právě v případě Slovenska. Výjimkou je explicitní stanovení lhůt spojených s vazbou, jak jsme rozebrali výše. Toto lze však vyřešit změnou Listiny. Nicméně přípustnost zásahu do základních práv je vyjádřena i v Listině samotné, typicky u základních ochranných ustanovení jednotlivých práv - např. svoboda vlastnictví, soukromí, osobní svobody. Výrok tedy hodnotíme jako pravdu s drobnou výhradou k neposkytnutí komplexního pohledu na věc.

Vojtěch Filip

My rezignujeme jako Česká republika na některé paragrafy trestního zákona a vůbec je neřešíme jako například paragraf 340 trestního zákona (Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice).
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice v Česku skutečně příliš neřešíme, a to od vstupu do Schengenského prostoru.

Z komentáře k § 340 zákona č. 40/2009 Sb.:

"Po vstupu našeho státu do schengenského prostoru je toto ustanovení aplikovatelné pouze na tzv. vnějších schengenských hranicích (náš stát má pouze vzdušnou vnější schengenskou hranici – letiště ) a pouze při dočasném zavedení kontrol i na vnitřních pozemních hranicích. O dočasném zavedení kontrol na vnitřních hranicích rozhoduje vláda nařízením."

Česká republika na něj tedy nerezignuje, nýbrž se z pochopitelných příčin příliš neuplatňuje.

Vojtěch Filip

Nedovolené překročení státní hranice samotné je trestným činem, pokud je samozřejmě za použití násilí.
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Porušení státní hranice je trestným činem, pokud ten kdo ji překročil použil násilí či násilím bezprostředně hrozil.

Násilné překročení státní hranice řeší zákon č. 40/2009 paragrafem 339 takto:

§ 339 Násilné překročení státní hranice(1) Kdo překročí státní hranici za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, jestliže
a) čin uvedený v odstavci 1 zorganizuje,
b) spáchá takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
c) spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin,
d) způsobí takovým činem těžkou újmu na zdraví,
e) způsobí takovým činem značnou škodu, nebo
f) spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob,
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
d) spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4) Příprava je trestná.

(paragraf 339, tamtéž.)

Robert Pelikán

Podezřelým z terorismu, nařknutým z terorismu nějakým policistou může být každý. Proto máme, že tu vazbu musí schvalovat soud, aby tam přišel někdo nezávislý a řekl, je tenhle člověk podezřelý, proč je podezřelý, není podezřelý.
Pravda

Výrok ministra Pelikána je pravdivý s výhradou. Je nezbytné uvést na pravou míru rozdíl mezi statutem "podezřelého" a "obviněného" (dalšími stupni jsou "obžalovaný" a "odsouzený"). Následující vysvětlení je převzato od Nejvyššího státního zastupitelství:

Podezřelý je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.

Obviněný je osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání. Obviněný je jedním ze subjektů trestního řízení.

Podle platných zákonů České republiky lze do vazby vzít toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, a tedy osobu obviněnou. Další podmínky vzetí do vazby upřesňuje §67 a §68 Trestního řádu.

Podle §69 je postup vzatí do vazby následující:

(1) Jestliže je dán některý z důvodů vazby (§67) a obviněného nelze předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu, vydá v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce v řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby byl obviněný zatčen. (2) Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává.

(3) Zatčení provedou na podkladě příkazu policejní orgány, které jsou též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného.

(4) Policejní orgán, který obviněného na základě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat soudu,jehož soudce příkaz vydal, nebo na místo umožňující tomuto soudu provést výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení; není-li to výjimečně možné vzhledem k nepředvídatelným okolnostem, musí být obviněný dodán nejpozději 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu. (5) Soudce soudu, který příkaz k zatčení vydal, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a toto rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy byl obviněný dodán na místo výslechu. Provádí-li výslech obviněného výjimečně jiný věcně příslušný soudce, jemuž byl obviněný dodán vzhledem k nepředvídatelným okolnostem, informuje o jeho výsledku soudce soudu, který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Není-li obviněnému rozhodnutí o vazbě oznámeno do 24 hodin od doby, kdy byl dodán na místo výslechu, musí být propuštěn na svobodu. Obviněný má právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu, pokud je v uvedené lhůtě dosažitelný.

Ministr Pelikán tedy mluví pravdu, pokud tvrdí, že "vazbu musí schvalovat soud". Ovšem aby bylo vůbec možné kohokoliv vzít do vazby, musí se jednat již o osobu obviněnou, a tedy soudce nebude rozhodovat o tom, jestli " je tenhle člověk podezřelý ... není podezřelý ". Výrok jako celek je proto hodnocen jako pravda s výhradou.

Vojtěch Filip

Já jenom připomínám, že člověk je ve vazbě a ještě není odsouzený. Pořád se na něj musí hledět jako na nevinného.
Pravda

Tzv. presumpce neviny je stěžejním principem trestního práva a je ukotvena v Listině základních práv a svobod. Ve 40 článku Listiny je řečeno, že " každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena."

Je tedy pravdou, že na člověka, který je ve vazbě a není odsouzený, musí být hleděno jako na nevinného.

Vojtěch Filip

Podat trestní oznámení může kdokoliv a policie musí šetřit. Když si někdo usmyslí, že já obviním člověka XY z terorismu, tak policista, který dostane takové oznámení a nebo státní zástupce, musí říct, jestli to bude nebo nebude šetřit.
Pravda

Trestní řád skutečně nespecifikuje, kdo může trestní oznámení podat, a lze tak říci, že ho může podat kdokoliv.To potvrzují i oficiální webové stránky Policie České republiky. Trestní oznámení může být podáno i anonymně, ačkoliv v takovém případě se mu policie musí věnovat jen v dostatečně odůvodněných případech.

Orgány, kterým je neanonymní trestní oznámení zasláno, tedy oddělení policie nebo státní zastupitelství, mají povinnost ho přijmout a věc vyšetřit. Zároveň musí do měsíce vyrozumět oznamovatele o tom, co bylo ve věci učiněno – to však pouze v případě, že ji o to oznamovatel vyloženě požádá.

Robert Pelikán

Může to skončit tak (ministr mluví o případu, pokud by byl přijat zákon o uvalení vazby bez soudu - pozn. Demagog.cz), že si někde spletou vaše jméno a zavřou vás na 10 let do nějaké "předvazby", jak se to koneckonců v Guantanámu stalo.
Pravda

Pravděpodobnost, že se tak v budoucnu stane, ověřit nemůžeme. Ministr Pelikán má ovšem pravdu, když tvrdí, že ve věznici v Guantanamu byl díky zákonu o uvalení vaby bez soudu držen člověk, který byl nevinný. Dokumenty nedávno zveřejněné sekterariátem pravidelné kontroly Amerického ministerstva obrany (Periodical Review Board) například informují o případu Mustafy al-Aziz al-Shamiri, který byl ve věznici Guantanamo držen bez soudu celých 13 let. Teprve nyní úřady potvrdily (eng, Guardian), že vyšetřovateli byla u tohoto vězně nedostatečně prověřena identita, a že je ve věznici Guantanamo držen bezdůvodně.

Robert Pelikán

Ten zákon, pokud jde o registr účtů, tak už je na stole. To je kompetence ministerstva financí, oni jej připravili a je v legislativním procesu.
Pravda

Návrh zákona o Centrální evidenci účtů vznikl ve spolupráci ministerstva financí a České národní banky. Záměr zřídit centrální registr účtů vláda schválila v prosinci 2014 na základě usnesení č. 1099 (.pdf). Nyní se návrh zákona nachází ve fázi evidence na Odboru vládní agendy Úřadu vlády ČR. Následně by měl být projednán na jednání vlády a poté předložen poslanecké sněmovně. Zákon měl původně vejít v platnost od 1. ledna 2016 (viz usnesení,) což je nyní s ohledem na další legislativní proces nereálné.

Robert Pelikán

Já nejsem členem bezpečnostní rady státu, takže já jsem tam nebyl (na zasedání bezp. rady státu, která se zabývala otázkami České pošty - pozn. Demagog.cz).
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ministr Pelikán opravdu není členem Bezpečnostní rady státu a nenašli jsme zprávu o tom, že by byl k tomuto zasedání přizván, což by podle jednacího řádu mohl být.

Členy Bezpečnostní rady státu určuje paragraf (1) článku 9 ústavního zákonao bezpečnosti České republiky a usnesení vlády ze dne 1. října 2014 č. 793 .

Seznam členů Bezpečnostní rady státu můžete nalézt na webové stránce vlády.Tiskovou konferenci po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu z 20. srpna na které se mimo jiné probírala kauza České pošty si můžete poslechnout také na webové stránce vlády.

Robert Pelikán

V Itálii se otevřelo nějaké množství těch hotspotů a nějak fungují, v tom Řecku je to horší.
Neověřitelné

Evropská unie se na zřízení tzv. hotspotů dohodla 24. září 2015 na mimořádném summitu Evropské rady v Bruselu. Podle původního plánu mělo Řecko a Itálie zřídit do konce listopadu 2015 několik takových zařízení na svém území. Zásadní princip hotspotů spočívá v rychlé identifikaci a registraci uprchlíků. O podrobnějším fungování těchto míst informovalana konci září například ČTK.

Na italské půdě plně funguje nebo je ve finální fázi příprav na otevření šest hotspotů, (Lampedusa, Pozzallo, Porte Empedocle, Augusta, Taranto a Trapani). První hotspot na ostrově Lampedusa začal fungovat krátce po zářijovém summitu.

V Řecku pak jde o tři hotspoty (Lesbos, Chios a Samos), v budoucnu by je ještě měly následovat hotspoty na ostrovech Kos a Leros. První z nich byl otevřen na ostrově Lesbos 16. října.

O situaci v zařízeních pro uprchlíky a zejména v těch řeckých se často vedou diskuze, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE) na konci října informovala o podmínkách v hotspotu na řeckém ostrově Lesbos jako o znepokojujících.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat informace o vznikajících hotspotech v Itálii a Řecku a také o jejich počtu, nicméně již nejsou dohledatelné konkrétní informace o jejich aktuálním praktickém fungování a z toho důvodu nejsme schopni posoudit, nakolik v Itálii hotspoty fungují lépe, než jak je tomu v Řecku.

Robert Pelikán

Řecko nemá hranici s dalšími schengenskými státy a jde tam o tu právní otázku, jestli člověk vstoupí na území Řecka, vstoupil to schengenského území, protože tím on získává nějaká práva ten migrant.
Pravda

Řecko skutečně nesdílí hranici s žádným státem, který by byl součástí Schengenského prostoru. Sousedem Řecka je sice členský stát Evropské unie Bulharsko, to však "schengenským" státem není.

mapa Schengenského prostoru

Nařízení Evropského parlamentu a Rady z března 2006 o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb, tzv. Schengenský kodex (pdf, str. 1, bod 5), říká, že na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a těmito třetími zeměmi na straně druhé vztahují práva volného pohybu rovnocenná právům občanů Unie.

Kodex zároveň v článku 5 stanovuje kritéria, která musí příslušník třetí země při vstupu na území splnit.

Vojtěch Filip

Dát 3 miliardy euro Turecku za to, že bude zadržovat migranty, když Turecko neplní základní podmínky, aby bojovalo s terorismem...
Nepravda

Turecko by mělo mezi roky 2016-2017 dostat od Evropské unie tři miliardy eur (cca. 81 miliard Kč), které " primárně půjdou na zlepšení podmínek zejména pro syrské uprchlíky." Lepší sociální situace, lékařská péče a vzdělávání dětí syrských uprchlíků v Turecku mají dále sloužit jako prevence migrace, která pak ve svém důsledku může snížit i migrační tlak na Evropu. V prohlášení z 29. listopadu je přímo psáno, že se " EU a Turecko dohodly na provedení společného akčního plánu, který přinese pořádek do migračních toků a pomůže zastavit nelegální migraci. " Součástí prohlášení je taktéž uvedeno, že Turecko a EU " znovu potvrzují, že boj proti terorizmu zůstává prioritou. "

Pokud jde o neplnění "základních podmínek pro boj s terorismem", není jasné, zda Vojtěch Filip myslí strategii schválenou na Valném shromáždění OSN, či vzhledem ke kontextu strategii Evropské unie. Pro hodnocení pravdivosti výroku však musíme říci, že Turecko proti terorismu bojuje. Pro příklad můžeme uvést tyto zprávy:

  • V červnu 2015 bylo dle turecké vlády zatčeno něco okolo 600 teroristů
  • V období od června do října 2015 bylo dle turecké vlády zatčeno okolo 1300 teroristů spojovaných s PKK (Strana kurdských pracujících; v EU uvedena na tzv. seznamu teroristů) a 300 teroristů spojovaných s tzv. islámským státem
  • Za tři roky mělo být v Turecku zatčeno 2627 teroristů spojovaných s IS, včetně 837 cizinců
  • Zatčen byl například i muž spojovaný s útoky ve Francii, či jedenáct ozbrojenců, kteří se snažili dostat do Sýrie, aby bojovali v řadách IS
  • Země podniká na teroristické organizace nálety i mimo své hranice, kdy útočí na militanty PKK, ale dohromady v koalici vedené USA i vůči IS

3 miliardy eur tedy Turecko získá od Unie na to, aby se fakticky zmírnil tok uprchlíků směrem do Evropy a to prostřednictvím komplexu opatření. Co se týká toho, že Turecko nebojuje s terorismem, lze diskutovat nad intenzitou těchto opatření, není ovšem pravdou, že by země nebojovala vůbec a to ani proti tzv. islámskému státu. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Vojtěch Filip

(pokračování) ...jejich útok (Turecka - pozn. Demagog.cz) na kurdské bojovníky, které mimojiné i Česká republika podporuje, protože jim dodala jaksi náboje a nakonec i zbraně prostřednictvím Iráku...
Zavádějící

Turecko proti kurdským bojovníkům opravdu zasahuje a Česká republika Kurdům náboje dodává, jde však o různé kurdské skupiny a výrok Vojtěcha Filipa je tak příliš zjednodušený a zavádějící.

Turecko zasahuje proti bojovníkům PKK (Strana kurdských pracujících; v EU uvedena na tzv. seznamu teroristů) v severním Iráku. V červenci 2015 např. proběhl třetí a do té doby dosud největší nálet na cíle PKK včetně úkrytů, skladů a jeskyní na šesti lokacích (Reuters). S těmito nálety pokračovalo Turecko i během podzimu 2015 (BBC). Turecko zároveň prohlásilo, že dvakrát zasáhlo (Reuters) proti bojovníkům YPG (Lidové obranné jednotky), které jsou v Sýrii podporovány USA (WSJ).

Česká republika dodala do Iráku náboje a mluví se i o zbraních, v tomto případě však jde o zásilky regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu, která má naopak dokonce se zmíněnými bojovníky PKK spory, které se například projevily před operací osvobození města Sindžáru.

Pro lepší přehlednost situace přidáváme grafiku BBC, která uvádí tyto tři různé skupiny Kurdů a jejich vztahy právě s Tureckem:

Vojtěch Filip

(pokračování) ...obchodovat s islámským státem s ropou (myšleno Turecko), což je prokázané, ať již vezmu ty britské zdroje, nebo jiné zdroje, prostě to dokazují....
Neověřitelné

Tezi, že Turecko, resp. " celý tým banditů a tureckých elit ", obchoduje s ropou pocházející z území ovládaného teroristickou organizací IS, představilo Ruské ministerstvo obranypoté, co bylo Tureckem sestřeleno ruské letadlo na turecko-syrských hranicích. Dle Ruska právě pro ropu od Dáiš. Již den poté však Kurdská regionální vláda v Iráku prohlásila, že na ruským ministerstvem prezentovaných důkazních satelitních fotografiích jsou kurdské cisterny a jde tedy o ropu, která je přepravována z území autonomního Kurdistánu do tureckého přístavu Ceyhan (HDN, Daily Sabah, The Moscow Times).

Na stránkách Radio Free Europe / Radio Liberty se naopak můžeme dočíst, že je většina ropy od Dáiš prodávána přes prostředníky, pašeráky a mafii do autonomního Kurdistánu, kde je od místních zdrojů nerozeznatelná. Jako kurdská dále cestuje do zmíněných tureckých přístavů.

Dle analýzy od Financial Times (v českém překladu zde) je většina ropy prodávána přímo v Sýrii a Iráku skrze nezávislé obchodníky, přičemž část je opravdu pašována i do Turecka. Některé zdroje dokonce mluví o tom, že Dáiš prodává přes prostředníky ropu přímo režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

Na druhou stranu Nafeez Ahmed pro britský server The Middle East Eye tvrdí, že: "Kurdská regionální vláda v Iráku a Turecká vojenská rozvědka byly dle kurdských, iráckých a tureckých zástupců zapojeny do tajného pašování ropy od Dáiš a zásobování zbraněmi teroristických skupin." Dle jeho iráckého zdroje, tureckých vládních představitelů i poslanců hrají klíčovou roli v pašování ropy od Dáiš i turecké úřady a vláda, včetně prezidenta a premiéra. Opoziční turecký poslanec mluví o podezření, že je Erdoganův zeť (ministr energetiky) zapojen do obchodů s ropou, která pochází z teroristických zdrojů.

Pokud jde o další zdroje:

  • Dle informací Wall Street Journal, tureckých představitelů, analytiků ropného průmyslu a nezávislých expertů neexistuje žádný důkaz, že by turecký prezident Erdogan a jeho rodina měla cokoli společného s nelegálním obchodem s ropou.
  • Během posledních měsíců se turecká vláda zavázala k zátahům proti nezákonné ropě a policie svou pozornost směřovala proti pašeráckým trasám, zabavovala sudy s ropou a odhalovala nelegální ropovody. Článek BuzzFeed News však ukazuje, že obchod s nelegální ropou přes turecké hranice stále existuje a pohraniční policie před problémem zavírá oči. Důvodem má být především lokální korupce, ne role státu.
  • Analytici, kteří mluvili s TIME řekli, že je velmi nepravděpodobné, že by měla Ankara cokoli společného s ropou od Dáiš.
  • "Navzdory tomu, že turecká vláda proklamovala úsilí utěsnit svou hranici, bojovníci a nelegální ropa je přes ně stále s lehkostí pašována." - The New Yorker
  • Zdroj z americké administrativy prohlásil, že množství ropy pašované do Turecka je ekonomicky bezvýznamné. - Al Arabia, Fox News
  • Turecký prezident řekl, že má důkazy o zapojení Ruska do obchodů s ropou od Dáiš. - Daily Mail Online

Vzhledem ke složitosti tématu i množství různorodých a vzájemně si odporujících zdrojů, nelze říci, zda je obchod Turecka (tedy s vědomím státu a/nebo jeho představitelů) s ropou od IS prokázaný. Na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že jisté množství této pašované ropy přes turecké území prochází.

Robert Pelikán

Evropská unie přichází s tím, že by se měly nějakým způsobem zakázat nebo zpřísnit regulace týkající se poloautomatických zbraní vypadajících jako zbraně automatické, což jak jsem slyšel od komise, tak míří na, v podstatě na samopaly, které jenom nějakou výrobní úpravou jsou předělány tak, že nemohou střílet dávkou, ale musíte tedy co zmáčknutí spouště, to jeden výstřel.
Pravda

Evropská unie zveřejnila 18. listopadu návrh nové směrnice zpřísňující podmínky vlastnění palných zbraní (.pdf). Podle návrhu se zakazuje vlastnění samonabíjecích zbraní, pokud mají vzhled samočinných/automatických zbraní.

Zákaz tedy rozlišuje podle vzhledu a zákaz by se podle návrhu mohl týkat i poloautomatických zbraní (strana 17, návrh přidává do kategorie A - Zakázané střelné zbraně ke stávajícím i Civilní poloautomatické střelné zbraně, které mají vzhled zbraní s automatickým mechanismem.)

Vzhledem k tomu, že primární rozlišovacím prvekm pro zákaz zbraně je jeho vzhled, jsou zakázány i upravené samopaly (z automatických na poloautomatické nebo samonabíjející). Více o vlastnění poloautomatických samopalů a jejich úpravách pro možnosti vlastnění v ČR zde.

Automatické zbraně jsou takové zbraně, jejichž konstrukce jim umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště. Samonabíjející, označovány také jako poloautomatické zbraně, jsou zbraně umožňující pouze jeden výstřel na jedno stisknutí spouště.

Součástí návrhu je i sjednocení norem označování zbraní v rámci EU, povinné zdravotní prohlídky atd. Návrh měl být podle plánu projednáván v dubnu 2016, ale vzhledem k okolnostem se mu EU začala věnovat dříve.

Komisařka pro vnitřní trh, průmysl a malé a střední podniky Elžbieta Bieńkowská navrhuje úplný zákaz vlastnění samonabíjejích zbraní.

Debata o vlastnění zbraní je vedena i v ČR. Navrhuje se například vystavení platnosti zbrojního průkazu pouze na 5 let (novela zákona týkající se prodloužení platnosti zbrojního průkazu z 5 na 10 let začala platit v polovině roku 2014), zpřísnění zdravotních kontrol a zavedení psychotestů. Novela zákona reagující na útok v Uherském Brodě a také útoky v Paříži byla 7. prosince schválena vládou. Platnost zbrojního průkazu je znovu pouze 5 let a pro prodloužení bude muset být doložena zdravotní způsobilost. Psychotesty stále nejsou povinné a jsou prováděny pouze na doporučení lékaře. Snadnější by mělo podle novely být zabavení zbraně.

Vojtěch Filip

Myslím si, že česká právní úprava je přísnější než v řadě evropských zemí, tak ať si tam zpřísňují a netahají do toho ty státy, které mají odpovídající legislativu, zejména ten hloupý nápad, že jestliže oni neumí zneschopnit zbraň historickou, tu vyrobenou před rokem 1890, tak to je jejich problém a nikoliv náš, protože u nás taková zbraň, která je zneschopněná střelby, už teda opravdu nemůže být obnovena.
Neověřitelné

Jak píše portál EurActiv " odborníci upozorňují, Česká republika je oproti velkému počtu států EU v regulaci držení zbraní v mnohém napřed, a to například v oblasti registrace a evidence. "

Historické zbraně jsou zákonem vymezeny tak, jak uvádí předseda Filip. Jde o zbraně, které byly vyrobeny nejpozději do 31. prosince 1890 a současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890. To vše podle zákona o střelných zbraních a střelivu, kdy jsou tyto zbraně řazeny do skupiny D a vymezení je upraveno v příloze zákona.

Co se týká zneschopnění historických zbraní, nepodařilo se nám dohledat komplexní srovnání v této věci v rámci zemí EU, nejsme tudíž schopni posoudit, nakolik je Česká republika oproti ostatním členským zemím v této věci napřed. Výrok Vojtěcha Filipa tak hodnotíme jako neověřitelný.

Vojtěch Filip

Tady ten zbrojní průkaz, to předvedení té zbraně tomu orgánu, to znamená okresnímu ředitelství policie, se předkládá jednou za 5 let.
Nepravda

Filipův výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť zbraně se ke kontrole nepředkládají automaticky po 5 letech. Ke kontrole některých dokumentů dochází při "obnově" zbrojního průkazu každých deset let, zbraně se však kontrolují jen na základě ad hoc výzev.

Dle § 16 odstavce 1 zákona o střelných zbraních a střelivech je standardní platnost zbrojního průkazu 10 let. Dle § 24 pak po ukončení platnosti zbrojního průkazu je nutné vydat průkaz nový. Při této příležitosti se znova posuzuje bezúhonnost a spolehlivost žadatele.

Neexistuje však žádná povinnost předkládat zbraně pravidelně ke kontrole.Existuje pouze povinnost zakotvená v § 29 odst. 1 písm. e., která řadí mezi povinnosti držitele zbrojního průkazu i povinnost předložit na výzvu příslušného útvaru policie zbrojní průkaz, zbraň kategorie A, B nebo C, střelivo do této zbraně a příslušné doklady ke kontrole.

Vojtěch Filip

Ale na druhou stranu lidé mu (Ransdorfovi - pozn. Demagog.cz) důvěřovali, takže ve volbách ho posunuli na přední místo. Nepřeskočil teda Kateřinu Konečnou.
Pravda

Při volbách do Evropského parlamentu byl Miloslav Ransdorf umístěn na 4. místo kandidátky Komunistické strany Čech a Moravy, což bylo nevolitelné místo. Díky preferenčním hlasům poskočil na 2. místo a získal mandát europoslance. Kateřinu Konečnou, která kandidátku vedla, skutečně Ransdorf nepřeskočil.

Celkově získala KSČM 11 % hlasů a 3 mandáty.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů