Demagog.cz

Tomio Okamura o koronaviru i vojácích

Předseda SPD Tomio Okamura ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Není žádným překvapením, že se v současné době točí kolem témat zdravotnických - VZP, datech či pomoci vojenských lékařů. Ověřená analýza tentokrát i s obrazem na DemagogTV.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 26. října 2020 (moderátor Vladimír Kroc, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Tomio Okamura o koronaviru i vojácích

5 z celkově 20 ověřených výroků

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Ministr zdravotnictví, který je v gesci hnutí ANO, tak už se za poslední měsíce v podstatě mění potřetí.

Výměna ministra zdravotnictví se odehrála v posledních měsících dvakrát. První výměna proběhla 21. září, kdy rezignoval Adam Vojtěch. Ke druhé výměně došlo 29. října – poté, co deník Blesk přišel s odhalením noční schůzky Romana Prymuly a Jaroslava Faltýnka.

skrýt celé odůvodnění

Za poslední měsíce se řešila výměna ministra zdravotnictví pouze dvakrát (do dne rozhovoru 26. října 2020). V prvním případě 21. září odstoupil téměř po třech letech ve funkci Adam Vojtěch (za ANO), který funkci ministra zdravotnictví zastával od složení první Babišovy vlády od prosince 2017. Velice rychle po své rezignaci byl hned 21. září nahrazen Romanem Prymulou, který na počátku koronavirové epidemie působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Po ustavení Ústředního krizového štábu na jaře 2020 byl také například krátce jeho předsedou, než byl vystřídán ministrem vnitra Janem Hamáčkem

23. října však přišel deník Blesk s odhalením, že Roman Prymula byl pozdě v noci na schůzce s Jaroslavem Faltýnkem bez roušky, a to navíc v restauraci, které mají být podle usnesení (str. 2) vlády pro veřejnost uzavřeny. Premiér Andrej Babiš následně ještě v pátek 23. října Romana Prymulu vyzval k rezignaci a poté předložil prezidentu republiky návrh na jeho odvolání. Na postu ministra zdravotnictví jej pak 29. října vystřídal dětský hematolog a náměstek ředitele FN Brno Jan Blatný.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se ministr zdravotnictví za poslední měsíce mění podruhé, nikoliv potřetí, jak uvádí předseda SPD Tomio Okamura. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý. Dodejme však, že za poslední dobu má Česká republika již třetího ministra zdravotnictví.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Náš zástupce navrhl (na pozici ředitele VZP, pozn. Demagog.cz) teďka pana náměstka, který, tuším, že se jmenuje Švehlík.

Místopředseda Správní rady VZP Jiří Běhounek v den rozhovoru popřel, že by byl náměstek David Šmehlík oficiálně navržen na post ředitele VZP.

skrýt celé odůvodnění

VZP je největší českou zdravotní pojišťovnou, která byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně. Organizační strukturu této veřejné instituce představují dva orgány – Správní rada, skládající se z 30 členů, a Dozorčí rada, skládající se ze 13 členů.

Deset členů Správní rady je jmenováno vládou a dvacet členů je voleno Poslaneckou sněmovnou podle zásady poměrného zastoupení. SPD tak má ve Správní radě dva zástupce, prvním z nich je lékař a poslanec za SPD Jaroslav Dvořák, druhým bývalý novinář a poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák.

V čele VZP stojí ředitel, kterého jmenuje Správní rada na dobu 4 let. Právě letos 30. listopadu pak končí funkční období současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka. Správní rada tedy nyní na podzim rozhoduje, kdo bude tento post vykonávat v příštích čtyřech letech. V mediích se spekuluje o dvou jménech. Prvním z nich je výše zmíněný současný ředitel Zdeněk Kabátek a druhým je jeho náměstek David Šmehlík. Právě jméno náměstka ředitele VZP Šmehlíka pravděpodobně nepřesně uvedl Tomio Okamura.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat podrobné zápisy z jednání Správní rady VZP, k dispozici jsou pouze návrhy programu a usnesení. Poslední záznam pak pochází z 29. září 2020 a podrobnosti o kandidátech na místo ředitele VZP se v něm nenacházejí (.pdf). Protože však místopředseda Správní rady Jiří Běhounek po jednání rady v pondělí 26. října, tedy v den rozhovoru, uvedl, že Davida Šmehlíka oficiálně na jednání Správní rady nikdo nenavrhl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Tak podívejte na webové stránky toho státního ústavu a tam právě jedna lékařka přímo na webových stránkách toho státního ústavu, dohledejte si to zpětně, tak tam jedna z lékařek upozorňuje na to, že se do statistiky zemřelých na covid dostal i člověk, který zemřel na úraz.

Dle oficiální metodiky se lidé, s jejichž úmrtím covid-19 vůbec nesouvisel, do statistik zemřelých s touto nemocí nezapočítávají. Tvrzený článek se nám pak na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky dohledat nepodařilo.

skrýt celé odůvodnění

Tomio Okamura vyvolal už vícekrát rozruch svými příspěvky na Facebooku (video, čas 8:05) či YouTube (video, čas 0:15), ve kterých zpochybňoval oficiální údaje o počtu obětí nemocí covid-19 zveřejňované Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

metodiky (.pdf, str. 4–5) kódování a vymezení úmrtí na covid-19 vyplývá, že počty zemřelých, které jsou uváděny na stránce Ministerstva zdravotnictví, lze vymezit jako úmrtí osob, „které byly pozitivně testovány na COVID‑19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni.“ Jak je však v metodice výslovně zdůrazněno (.pdf, str. 5), v této na první pohled zavádějící definici nejsou „zahrnuty osoby, u nichž nebyl původce COVID-19 potvrzen laboratorně a osoby, u nichž úmrtí s COVID-19 vůbec nesouviselo (dopravní nehoda u COVID-19 pozitivní osoby), nebo u vyléčeného pacienta na obtíže, které s COVID-19 vůbec nesouvisí.“

Tato definice pouze znamená (.pdf, str. 4–5), že pokud je pacient hospitalizován kvůli komplikacím způsobeným covidem-19 a následně zemře, již se následně podrobně nezkoumá, co bylo konkrétní příčinou úmrtí. Stejně tak, pokud pacient nakažený covidem-19 zemře v domácím léčení. Na stránkách Ministerstva zdravotnictví jsou tedy evidována úmrtí „s covidem-19“.

Vedle toho jsou však sestavovány statistiky (.pdf, str. 6) zemřelých „na covid-19“ v ČR a jejich vytváření je komplikovanější. Nejdříve musí lékař provést prohlídku nebo pitvu těla zemřelého, pak vyplní List o prohlídce zemřelého (LPZ). Vyplnění LPZ upravuje dokument od Světové zdravotnické organizace (WHO), který určil jednotnou klasifikaci úmrtí v důsledku covidu-19 a stanovuje i specifikaci řetězce událostí (.pdf, str. 4), které vedly k úmrtí. V tomto případě je již stanoveno, zda byl covid-19 základní příčinou úmrtí.

Lékař následně předá jednu kopii LPZ Matričnímu úřadu a jednu kopii ÚZIS ČR (.pdf, str. 6). Matriční úřad následně provádí zápis o úmrtí do Knihy zemřelých (evidence obyvatel) a vyplní statistické Hlášení o úmrtí, které předá Českému statistickému úřadu. ÚZIS ČR provádí kontrolu údajů LPZ a předává data do ČSÚ. Český statistický úřad zpracovává data z Hlášení o úmrtí předaná matrikami a přebírá data o příčinách smrti z formuláře LPZ od ÚZIS ČR, vypořádává nejasnosti a kóduje příčiny úmrtí pro statistické účely. Tato procedura je tedy časově mnohem náročnější.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se případ úmrtí pozitivního pacienta v důsledku úrazu do statistiky zemřelých nedostane: „Pokud jste covid pozitivní, někde vás přejede autobus a vůbec nedojde k hospitalizaci, do statistik se nedostanete, protože vás budou pitvat a do listu o prohlídce zemřelého vyplní covid pozitivitu až někam úplně na konec jako okolnost.“

Kromě toho ředitel ÚZIS vysvětluje, že: „V případě, že si jako covid pozitivní člověk rozbijete hlavu, skončíte v nemocnici a tam zemřete, musejí vás tam dát na zvláštní infekční lůžko a řešit i tu vaši pozitivitu, a takového člověka by nemocnice do statistik nahlásila. Ale ani takový člověk při zpětném hodnocení naprosto jednoznačně nebude mít jako primární příčinu úmrtí covid-19.“

Do konce října má být zveřejněna podrobná zpráva o úmrtích pacientů s covidem-19 za první pololetí roku 2020, ze které by mělo být jasné, kdy byla hlavní příčinou úmrtí právě koronavirová infekce. „Covid-19 jako primární příčina bude u nějaké části těch úmrtí, ale už teď mohu říct, že to nebude nějaká směšná část, budou to velmi vysoká procenta,“ uvedl 14. října 2020 Dušek.

Údajné upozornění lékařky na stránkách ÚZIS se nám nepodařilo dohledat. Podobný článek se nevyskytuje v sekci „Aktuality“, jedinými články na toto téma v této sekci jsou návody, jak vyplňovat již zmíněný List o prohlídce zemřelého. Nic, co by odpovídalo výroku, není ani v sekci „Tiskové zprávy“. Protože se tvrzený článek na stránkách ÚZIS zjevně nevyskytuje, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Evropská unie ventilátory nemá, ale požádala Rumunsko, aby nám je přivezlo, rumunští hasiči nám přinesli ventilátory.

Plicní ventilátory přivezli hasiči z Rumunska, dovezli je však ze skladů RescEU, tedy ze společných evropských rezerv zdravotnického vybavení. Pořízení, skladovaní a distribuci ventilátorů financuje Evropská komise.

skrýt celé odůvodnění

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dne 22. října 2020 uvedla:Evropská komise uvolňuje zdravotnický materiál prostřednictvím evropského mechanismu civilní ochrany. Právě jsem mluvila s předsedou vlády Andrejem Babišem, abych mu sdělila, že z rezervy RescEU urychleně posíláme do Česka 30 plicních ventilátorů.“

Systém na ochranu občanů v nouzi RescEU vznikl již v roce 2019 v reakci na ničivé požáry v Evropě. V souvislosti s pandemií koronaviru pak byly v roce 2020 v rámci RescEU vytvořeny společné evropské rezervy zdravotnického vybavení, jako jsou ochranné roušky nebo plicní ventilátory. 

Rezervy spravuje několik členských států, které zodpovídají za nákup tohoto vybavení. Evropská komise financuje 100 % rezerv, včetně skladování a přepravy. V současné době se zásoby RescEU nacházejí v 6 zemích EU: v Dánsku, Německu, Řecku, Maďarsku, Švédsku a v Rumunsku. 

Rezerva RescEU je součástí mechanismu civilní ochrany Evropské unie, který byl vytvořen s cílem posílit spolupráci mezi státy EU a umožnit rychlou a efektivní pomoc v případech přírodních i člověkem způsobených katastrof. Do mechanismu civilní ochrany Evropské unie „jsou zapojeny členské státy EU, Spojené království (během přechodného období), Island, Norsko, Srbsko, Severní Makedonie, Černá Hora a Turecko“.

Distribuci vybavení poté řídí evropské Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC), které zajišťuje, aby se zdravotnický materiál dostal „tam, kde je ho nejvíce zapotřebí“. A to na základě toho, o jakou pomoc žádají jednotlivé státy právě v rámci mechanismu civilní ochrany EU.

Česká republika, na základě své žádosti z 18. října, dne 24. října převzala první zásilku 30 plicních ventilátorů. Mluvčí Ministerstva zdravotnictví Jan Brodský k tomu pro ČTK uvedl: „Je to zásilka 30 plicních ventilátorů, které dorazily z Rumunska ze skladů RescEU.“ Přístroje přivezli z Rumunska tamní hasiči. Česká strana toto zdravotnické vybavení uložila do skladů v pražské Nemocnici Na Bulovce, odkud by pak měly být rozvezeny podle potřeby do jednotlivých nemocnic. 

Celkem 150 ventilátorů dodalo České republice také Maďarsko, 45 ventilátorů darovalo Rakousko. Ministr obrany Lubomír Metnar dne 27. října uvedl, že NATO poskytlo 60 přístrojů z aliančních zásob. Dalších 105 ventilátorů poskytne Česku i Nizozemsko.

Je tedy pravda, že plicní ventilátory přivezli hasiči z Rumunska. Tyto přístroje však dovezli ze skladů RescEU a jejich pořízení, skladovaní a distribuci financuje Evropská komise. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

My jsme navrhovali novelu zákona o veřejném zdraví, aby právě nemusel být vyhlášen nouzový stav.

Poslanci SPD žádnou konkrétní novelu zákona o veřejném zdraví týkající se boje s epidemií nenavrhli. V několika případech pouze podpořili případné návrhy vlády.

skrýt celé odůvodnění

Návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví předložilo Ministerstvo zdravotnictví a vláda jej měla projednávat 4. května 2020, avšak projednávání bodu bylo přerušeno. Novela by umožnila (.doc, str. 5) ministru zdravotnictví zakázat nebo omezit provoz obchodních center, přikázat nošení roušek nebo například regulovat hromadné akce, aniž by k tomuto potřebovala nutné schválení vládou. 

28. dubna na jednání Poslanecké sněmovny Tomio Okamura ve svém projevu řekl: „(…) opatření realizujme bez prodloužení stavu nouze. Jestli je k tomu třeba úprava krizové legislativy, tak ji navrhněte, protože v době nouzového stavu může návrhy zákonů navrhovat do Sněmovny pouze vláda, a mohu slíbit naši podporu k rychlému řešení.“

Žádná novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, která by umožnila přijímat přísná protiepidemická opatření bez nutnosti vyhlásit nouzový stav, však poslanci SPD předložena nebyla. Jediná jimi navržená novela tohoto zákona se týká (.pdf, str. 1) letecké bezpečnosti, resp. povinnosti leteckých společností zajistit mezi sedadly dostatek místa pro preventivní cvičení.

Možnost novelizovat zákon o ochraně veřejného zdraví pak SPD podpořilo i ve svém politickém usnesení z 5. května 2020, opět se ale nejedná o žádný, alespoň do určité míry konkrétní, návrh.

Tomio Okamura tedy pouze podpořil případnou snahu posílit pravomoci Ministerstva zdravotnictví v boji s epidemií, nemůžeme ale říci, že by v tomto ohledu cokoliv navrhl, ať už se jedná o návrh zákona předložený v Poslanecké sněmovně či alespoň do určité míry konkrétní návrh zveřejněný např. na webu SPD. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.