Demagog.cz

Tomio Okamura o koronaviru i vojácích

Předseda SPD Tomio Okamura ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Není žádným překvapením, že se v současné době točí kolem témat zdravotnických - VZP, datech či pomoci vojenských lékařů. Ověřená analýza tentokrát i s obrazem na DemagogTV.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 26. října 2020 (moderátor Vladimír Kroc, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Tomio Okamura o koronaviru i vojácích

3 z celkově 20 ověřených výroků

Tomio Okamura

Tomio Okamura

V Japonsku běží ekonomika, jsou otevřené restaurace, přitom ta výchozí pozice na jaře byla v podstatě stejná jako v České republice.

V květnu byl v Japonsku zrušen nouzový stav a ekonomika se začala znovu otevírat. Denní přírůstky nově nakažených covidem-19 na konci jara byly v ČR a v Japonsku podobné, při přepočtu na milion obyvatel však byly tyto přírůstky v České republice znatelně vyšší než v Japonsku.

skrýt celé odůvodnění

K uzavření obchodů a restaurací, k jakému došlo v březnu v České republice, se Japonsko neuchýlilo. Některé podniky, včetně restaurací, byly vyzvány k tomu, aby zavřely své provozy, za odmítnutí ale nehrozil žádný právní postih. Japonsko tak spoléhalo na dobrovolnou spolupráci občanů. 25. května byl v Japonsku zrušen nouzový stav a japonská ekonomika se tak začala postupně znovu otevírat.

Začátkem srpna, v souvislosti s rostoucími počty lidí nově nakažených covidem-19, japonská vláda vydala žádost ohledně dobrovolného zavírání barů a restaurací ve 22:00, aby se předešlo scházení většího počtu osob. Tato prosba o dřívější zavírání podniků skončila koncem srpna, kdežto v hlavním městě platila do 15. září.

Jestliže srovnáme data o počtech nově prokázaných případů covidu-19 v Japonsku a v České republice (viz graf výše), denní přírůstky nakažených byly s ústupem první vlny koronavirové epidemie na přelomu května a června přibližně stejné. Zde je však nutné uvést, že Česká republika má přibližně 10,7 milionů obyvatel, tedy asi 12krát méně než Japonsko s téměř 125,9 miliony obyvatel. Při přepočtu denních přírůstků nově nakažených covidem-19 na jeden milion obyvatel tak data v grafu níže ukazují, že tyto přírůstky byly větší v České republice – a situace tak v tomto případě „stejná“ nebyla. 

Výrok proto hodnotíme jako zavádějící, a to i s ohledem na skutečnost, že Tomio Okamura těsně před tím v rozhovoru sám uvedl (audio, čas 8:58), že Česká republika má násobně méně obyvatel než Japonsko.

Dodejme, že v České republice dochází zvláště o víkendových dnech k výchylkám v počtu provedených testů, a tím pádem také v počtu nově prokázaných případů onemocnění covid-19. Pro lepší zřetelnost proto přikládáme také graf, v němž je pro každý den zaznamenán sedmidenní průměr počtu nově nakažených.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že Tomio Okamura popisuje jarní „výchozí pozici“ v obou zemích jako podobnou. Jelikož výroku předchází Okamurovo srovnání populací obou zemí, vyvolává tak dojem, že i při popisu jarní situace hovoří o situaci relativní k velikosti populace. Při přepočtu na milion obyvatel však pozice podobná nebyla.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Já jsem říkal, že počet pozitivně testovaných neznamená počet nemocných, a to je přece pravda.

PCR testy mohou zachytit na sliznici i mrtvé virové částice a člověk, který nemoc covid-19 již prodělal, tak může být vyhodnocen opět jako pozitivní, přestože nemocný už není. Podle odborníků je ale skutečný počet aktuálně nakažených mnohem větší než ukazují oficiální statistiky.

skrýt celé odůvodnění

Tomio Okamura zde odkazuje na své video z 12. října, kde řekl (7:33): „Stejně tak mi uniká, proč děláme paniku z covid pozitivních. Když lékaři dokládají, že pozitivní v drtivé většině neznamenají nemocní.“

Zpravodajské servery lidovky.cz či Echo24.cz v květnu upozornily na studii jihokorejských vědců, podle níž lidem, kteří prodělali covid-19 a poté byli prohlášeni za zdravé, při opětovném testování metodou PCR vyšel pozitivní výsledek. PCR testy, které se používají ke zjišťování nových případů covidu-19 i v České republice, totiž nedokáží rozlišit mezi mrtvými či živými viry.

To také potvrzuje profesor epidemiologie a člen Klinické skupiny Roman Chlíbek: „(…) virus je životaschopný po dobu 8–10 dnů na sliznicích u většiny pacientů. Proto zejména pacienti s opakovaně prokazovanou PCR pozitivitou jsou sice laboratorně pozitivní, ale jedná se o záchyt mrtvého viru a pacient není infekční pro své okolí a nemusí být izolován po celou dobu, kdy je pozitivní.“

Výrok však hodnotíme jako zavádějící, protože Tomio Okamura jím naznačuje, že počet skutečně nemocných lidí je nižší než počet pozitivně testovaných. Podle vědců z brněnské Masarykovy univerzity je ale skutečný počet nakažených lidí v ČR mnohem vyšší, než ukazují oficiální statistiky testování metodou PCR. Testy totiž podstupuje jen část skutečně nakažených, především z toho důvodu, že někteří z nich nepociťují vážnější zdravotní komplikace. I oni však covid-19 mohou šířit dále.

Podobně pak 25. října hovořil bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, podle kterého může být v České republice „400 až 500 tisíc nakažených lidí“. Uveďme, že dle oficiálních statistik Ministerstva zdravotnictví bylo k 25. říjnu v Česku přibližně 137 tisíc osob s aktuálně prokázaným onemocněním covid-19.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Na Bulovce, ten rozhovor byl na Novinkách v srpnu, měli ve výkazu, že 27 úmrtí v Nemocnici Na Bulovce bylo v kolonce zemření na covid, z toho oni mohli pitvat jenom 3, z toho i z těch 3 dva už žádný covid neměli a u jednoho to bylo sporné.

Dle rozhovoru ze srpna 2020 byly v Nemocnici Na Bulovce skutečně provedeny pitvy jen ve 3 případech z celkových 27 úmrtí na covid-19. Jen u těchto 3 pacientů však nebyla příčina úmrtí zřejmá, u ostatních ji šlo určit i bez pitvy.

skrýt celé odůvodnění

Tomio Okamura vyvolal už víckrát rozruch svými příspěvky na Facebooku (video, čas 8:05) či YouTube (video, čas 0:15), ve kterých zpochybňoval oficiální údaje o počtu obětí nemoci covid-19 zveřejňované Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Uveďme, že ve statistikách Ministerstva zdravotnictví o počtu zemřelých v souvislosti s onemocněním covid-19, jsou započítána všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid-19 „bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni“. Právě na tuto skutečnost pravděpodobně také naráží Tomio Okamura, když hovoří o „kolonce zemřelých na covid-19“. Jak je však v metodice posuzování důvodu úmrtí výslovně zdůrazněno (.pdf, str. 5), v této na první pohled zavádějící definici nejsou „zahrnuty osoby, u nichž nebyl původce COVID-19 potvrzen laboratorně a osoby, u nichž úmrtí s COVID-19 vůbec nesouviselo (dopravní nehoda u COVID-19 pozitivní osoby), nebo u vyléčeného pacienta na obtíže, které s COVID-19 vůbec nesouvisí.“.

Předsedovi SPD také vadí (video, čas 1:21), že dodnes není k dispozici analýza smrtnosti druhé vlny covidu-19. Proto požaduje, aby u všech úmrtí s podezřením na covid-19 byly provedeny pitvy (video, čas 0:16), aby vláda měla přesná data, na základě kterých by rozhodovala.

Co se týče zmiňovaného rozhovoru, portál Novinky.cz vydal 16. srpna 2020 rozhovor se dvěma patoložkami z pražské Nemocnice Na Bulovce. V rozhovoru uvádějí, že u nich v nemocnici zemřelo 27 pacientů, u nichž byla potvrzena nákaza nemocí covid-19. K pitvě pak došlo jen u tří z těchto pacientů, protože „pouze u těchto tří lidí nebyla příčina smrti zcela jasná. Proto byla nařízena pitva.“. U ostatních 24 pacientů podle vyjádření patoložek bylo zřejmé, proč jejich smrt nastala, a pitva tak provedena být nemusela.

Patoložka Jana Válkyová k tomu, proč nedošlo k pitvě u všech 27 pacientů, kteří zemřeli na covid-19 poznamenala: „Problém je v tom, že u nás vlastně žádný pacient nezemřel pouze kvůli onemocnění covid-19. Jinak o tom, koho budeme pitvat, rozhoduje primář patologie.“

Doplňme, že podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, se pitva provádí vždy „v případě, kdy není dostatečně objasněna příčina smrti, základní nemoci, dalších nemocí nebo jejich komplikací nebo klinická diagnóza“ (§ 88 odst. 2 písm. h). Pokud tedy je tedy příčina úmrtí zřejmá, pitva provedena být nemusí.

Patoložka Michaela Lidinská se dále vyjádřila: „Všichni pacienti sice měli původně pozitivní testy na covid-19 a s touto diagnózou byli v nemocnici i hospitalizovaní, v době úmrtí ale už byli zaléčení a příčina smrti byla nakonec jiná. Covid-19 u nich nebyl pravou příčinou úmrtí, mohl však přispět ke zhoršení jejich zdravotního stavu.“

Na otázku, co znamená, že pacienti již byli přeléčení, a jestli už neměli příznaky covidu-19 a měli negativní test, patoložka Jana Válkyová odpověděla: „Ano, můj pacient už byl při testech dvakrát negativní.“ Jestli byli negativní i ostatní dva pacienti, patoložky výslovně neuvedly.

Dle dalšího vyjádření Michaely Lidinské jedna pacientka zemřela na akutní srdeční selhání a covid-19 byl doprovodným jevem. Druhý pacient zemřel na náhlé zhoršení chronických potíží, kterými trpěl už předtím. K třetímu pacientovi se konkrétněji nevyjádřily.

Výrok Tomia Okamury tedy, s určitými nepřesnostmi, odpovídá skutečnosti. Přesto jej však hodnotíme jako zavádějící, neboť výrok může vyvolat dojem, že statistiky počtu úmrtí s covidem-19 jsou z velké části chybné, neboť se neprovádí mnoho pitev, a ty, které proběhnou, potvrdí, že smrt s covidem-19 nesouvisela. V citovaném případě Nemocnice Na Bulovce je však třeba zdůraznit, že byly provedeny pouze tři pitvy, protože pouze u třech pacientů nebyla příčina úmrtí zřejmá. V dalších případech šlo určit příčinu úmrtí i bez pitvy. Jak správně určit úmrtí na covid-19 podrobně rozebírá metodika WHO (.pdf).