V Praze se na ulici bojím

Předseda hnutí SPD v rozhovoru pro deník Právo popsal, jak se z jeho pohledu vyvíjejí jednání o vládě, jaká je situace v poslanecké sněmovně a na politické scéně vůbec. Během interview se dostal i k podrobnějším otázkám jako jsou např. trestní oznámení v kauze koncentračního tábora v Letech nebo k výstražným studentským březnovým demonstracím.

Ověřili jsme

Právo ze dne 24. března 2018 (moderátor Jan Martinek, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Tomio Okamura

Výroky

Pravda 8 výroků
Nepravda 5 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 3 výroky

Tomio Okamura

Problém je, že jediné dvě strany, které se s námi rozhodly jednat o programu a vůbec pracovat celé čtyři měsíce, byly ANO a KSČM. Ostatní strany se rozhodly nespolupracovat, nehledat stojedničku s dalšími stranami pro jakékoli návrhy, i ty vlastní. Řekly, že chtějí být v opozici.
Nepravda

Není pravdou, že by všechny strany s výjimkou SPD, ANO a KSČM řekly, že chtějí být v opozici. Stejně tak není pravdou, že by ostatní strany nespolupracovaly na programových otázkách a pro své návrhy nehledaly podporu. Například návrh zákona na úpravu EET předložilo pět stran včetně Okamurovy SPD.

Mluví-li Okamura o tom, že kromě ANO, SPD a KSČM ostatní strany řekly, že chtějí být v opozici, není to pravda. Zejména ČSSD aktuálně vyjednává s hnutím ANO o vstupu do možné koaliční vlády. V únoru se také veřejně vyjádřilo hnutí STAN, že by bylo ochotno jednat o podmínkách podpory pro vládu hnutí ANO. Předseda SPD sice korektně uvádí, že další strany nechtějí jednat s ním, to ovšem neznamená, že nejednají o vládě nebo o svých návrzích zákonů.

Před volbami zveřejnila ODS svou Vyšehradskou deklaraci, což byl seznam podmínek pro vstup do budoucí vlády. Stejně tak Piráti zveřejnili před volbami svou povolební strategii, která jim spolupráci s SPD nebo přímou účast ve vládě ANO zapovídala. Obě strany se tak drží svých předvolebních slibů. Nejde o vyčerpávající výčet stran, ale o nastínění motivace dalších subjektů.

Okamura se rovněž mýlí v tom, když uvádí, že další strany nespolupracují a nehledají podporu pro své návrhy zákonů. Dokladem toho jsou zákony, které strany mimo vznikající koalici předložily do Poslanecké sněmovny, a které jim již prošly do druhého čtení.

Za všechny jmenujme návrh hnutí STAN, aby kancléř prezidenta musel mít prověrku na stupeň „přísně tajné“, dále návrh napříč spektrem na výjimky ze systému EET. Druhý zmíněný návrh předložili poslanci STAN, ODS, Pirátů, TOP 09 a hnutí SPD – to vyvrací Okamurův výrok, že by na programových věcech s ním (vyjma ANO a KSČM) nikdo nespolupracoval. Dodejme, že jde pouze o příklady předložených zákonů, reálně je jich více.

Tomio Okamura

Typickou ukázkou jsou piráti, kteří den před volbami říkali, že se vládní účasti nebrání, a den po volbách řekli, že chtějí být v opozici.
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Piráti se po volbách sice rozhodli, že budou v opozici, nicméně se v tomto řídí svou strategií, kterou se veřejně zavázali voličům k tomu, jak budou při skládání vlády postupovat. Této strategie se drží a nejde tedy o změnu postoje, jak Okamura naznačuje.

Piráti již před volbami zveřejnili svou povolební strategii, tj postup, který by chtěli ve vyjednáváních aplikovat. V něm vymezili několik překážek, které jsou pro ně a jejich případné vládní angažmá nepřekročitelné.

„Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“

Tento závazek budoucího postupu voličům fakticky vyloučil z úvah o vládní spolupráci KSČM i SPD a také ANO, vzhledem k tomu, jak formuje svou vládu. Hnutí ANO totiž trvá na postu předsedy vlády pro Andreje Babiše, který je pro Piráty problematickou osobou (stejně jako např. sociální demokraté, o kterých se mluví v různých kauzách); ANO navíc ve vládě (na základě volebních výsledků) pracuje s tím, že by mělo mít většinu členů kabinetu.

Tomio Okamura

Já jsem už v minulosti řekl, že s mnohými názory pana prezidenta nesouhlasíme (...) Máme mnohem kritičtější pohled na EU, pan prezident prosazoval přijetí eura, my ne.
Pravda

Podobný výrok Tomia Okamury jsme již ověřovali, neuvádí jej poprvé. Pokud se soustředí na pojmenování rozdílů v možném přijetí eura mezi SPD a Milošem Zemanem, má pravdu. Stejně tak je pravdou, že SPD oproti Zemanovi veřejně deklaruje, že by měla Česká republika opustit Evropskou unii.

Prezident Zeman je skutečně k možnému přijetí jednotné společné měny mnohem více nakloněn. Ač hnutí SPD ve svém programu nemá vyloženě bod, který by byl proti přijetí eura, Okamura deklaroval, že odmítají přechod k evropské měně. Miloš Zeman prohlásil, že přijetí eura by neuškodilo české suverenitě a že by se pouze změnil způsob, jakým se popisují ekonomické jevy. Zeman také opakovaně vyjádřil názor, že Česká republika by mohla společnou evropskou měnu přijmout, pokud by eurozónu opustilo Řecko.

Dodejme, že Zeman ve volební kampani uváděl, že přestal euro podporovat v době, kdy vznikla řecká dluhová krize. Tento výrok jsme hodnotili jako nepravdivý, protože naposledy Zeman euro podpořil ještě v roce 2017.

Co se týče členství v EU, jak Okamura, tak i Zeman veřejně podporují referendum o členství České republiky v Evropské unii. Okamura ovšem chce prostřednictvím referenda EU opustit, Zeman v ní chce setrvat (resp. to deklaruje).

Tomio Okamura

Když už média píšou hanlivý článek, že na mě nějaký jejich kamarád podal trestní oznámení, ať prosím také napíšou, že bylo odloženo. To už se ale nikomu psát nechce.
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť média nezřídka informovala o situaci, kdy bylo na Okamuru podáno trestní oznámení, které bylo následně odloženo. Stejně tak při podání trestního oznámení v roce 2018 média připomínala ve svých textech, že v roce 2014 již bylo podobné trestní oznámení na Okamuru odloženo.

V roce 2014 podal trestní oznámení na Okamuru Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu, a to za slova Okamury o táboru v Letech. Trestní oznámení bylo policií odloženo. O tomto odložení informovala řada médií (nejde o vyčerpávající výčet). Jako příklad uveďme:

  • Česká televize: „Okamura se prý neprovinil svými výroky o táboru v Letech“
  • iDNES.cz: „Policie nebude stíhat Okamuru za výroky o koncentračním táboře v Letech“
  • Blesk: „Policie odložila trestní oznámení na Okamuru kvůli Letům“

V únoru 2018 pak bylo na Okamuru podáno trestní oznámení za podobný čin. Média, která o této věci informovala, ve svých textech rovněž explicitně připomínala, že v roce 2014 bylo trestní stíhání na Okamuru odloženo. Za všechna média, která tento fakt připomínala ve svých textech, jmenujme Českou televizi, Český rozhlas nebo server iDNES.cz (opět nejde o vyčerpávající výčet).

Tomio Okamura

My například navrhujeme, aby k vyvolání referenda stačilo 100 tisíc podpisů občanů, Babiš hovořil o 800 tisících podpisech.
Pravda

Hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou předložilo do Poslanecké sněmovny návrh na vydání ústavního zákona o obecném referendu. K jeho vyvolání je skutečně potřeba během dvou let od začátku sběru nashromáždit 100 tisíc podpisů (čl. 3, odst. 4 návrhu).

Andrej Babiš na svém facebooku v lednu oznámil, že hnutí ANO je pro referendum a pro jeho vyvolání by mělo být potřeba kvórum 10 % oprávněných voličů, což je cca 800 tisíc lidí.

Tomio Okamura

Menšinová vláda bez důvěry není schopná cokoli prosadit, takže ani nic nenavrhuje.
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť vláda od svého nástupu v prosinci 2017 již dodala do Poslanecké sněmovny 26 návrhů zákonů, které normálně postupují legislativním procesem.

Andrej Babiš byl předsedou vlády jmenován 6. prosince, zbytek současné vlády, která mezitím nezískala důvěru a vládne tedy v demisi, jmenoval prezident Zeman 13. prosince. Od tohoto okamžiku Babišův kabinet poslal (záložka návrhy zákonů/typ navrhovatele - vláda) do Poslanecké sněmovny celkem 26 návrhů zákonů.

Řada z nich vládě prochází legislativním procesem, a to i hlasy poslanců SPD. Z veřejně nejvíce diskutovaných návrhů jde třeba o novelu insolvenčního zákona, kterou předkládá ministr Pelikán. Ta má vytvořit možnost oddlužení u osob splácejících své dluhy po dobu sedmi let.

Vláda již do připomínkového řízení poslala také svou daňovou reformu, která sestává ze změn sazeb u jednotlivých daní nebo zrušení superhrubé mzdy.

Tomio Okamura

Jsme ale konzistentní a říkáme, že nechceme jít do vlády s trestně obviněným premiérem. Vláda by byla nestabilní. Kdyby Babišova kauza pokračovala, tak padá celá vláda.
Zavádějící

Okamurova SPD sice přímo do vlády s Babišem jít nechtěla, ale to zaprvé nechtělo ani hnutí ANO a zadruhé sám Okamura v únoru na svůj facebookový profil napsal, že by SPD mohlo podpořit vládu sestavenou premiérem Babišem. A to v době, kdy trestní stíhání dále běží. Výrok je tudíž hodnocen jako zavádějící, protože Okamurovi zjevně trestní stíhání v jistém okamžiku přestalo vadit, když uvedl, že jeho hnutí by podpořilo i vládu sestavovanou trestně stíhanou osobou.

Tomio Okamura uvedl v den voleb, že trestně stíhaný premiér je pro jeho hnutí problematický. Jako hlavní argument Okamura v této souvislosti uvedl právě to, že by to mohlo mít vliv na stabilitu vlády.

V lednu 2018 k jednáním SPD a hnutí ANO Okamura uvedl:

„My máme samozřejmě problém být přímo součástí vlády a naší přítomností podpořit vládu, kde je trestně obviněný premiér. To říkáme celou dobu. Taková vláda nebude stabilní, může dojít k nějakým krokům v rámci vyšetřování a vláda tím pádem padá. A my potřebujeme mít čas na prosazení našich zákonů.“

Okamurova pozice se ovšem vyvinula. Dne 19. února na svém facebookovém profilu napsal.

Tedy Okamura již v únoru počítal s tím, že SPD sice nemusí být členem vlády, mohlo by ovšem podpořit vznik vlády, kterou by vedl trestně stíhaný premiér. Zde je ovšem třeba dodat, že hnutí ANO s účastí Okamurova hnutí ve vládě ani nepočítalo – od března ANO jedná exkluzivně s ČSSD na přímé účasti a s KSČM na podpoře vlády.

Tomio Okamura

Nikdy jsem nebyl z ničeho obviněn, všechna trestní oznámení spadla do koše.
Pravda

Na Tomia Okamuru byla v době jeho politické kariéry podána některá trestní oznámení. Šlo o jeho výroky o koncentračním táboru v Letech u Písku (v letech 2014 a 2018) a rovněž o otázky kolem financování hnutí Úsvit přímé demokracie.

Okamura je zákonodárcem od roku 2012: nejprve byl v roce 2012 zvolen senátorem a od roku 2013 je členem Poslanecké sněmovny. Pokud by byl trestně stíhán, musel by být vydán podle Ústavy příslušnou komorou k trestnímu stíhání. Senát ani Sněmovna však v daném období neřešily žádný případ, kdy by orgány činné v trestném řízení žádaly o vydání Okamury.

Z toho plyne, že za dobu, kdy je Okamura politicky činný, nebyl nikdy obviněn z trestného činu.

Tomio Okamura

Naopak se již několik let snažím, a svědkem jsou mi bývalý ministr kultury Daniel Herman i pardubický hejtman Martin Netolický, abychom z koncentračního tábora v Brněnci u Svitav, kde mimochodem působil Oskar Schindler, udělali pietní místo.
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Okamura dle slov svého spolupracovníka z roku 2016 skutečně na projektu pomáhá. Že o tomto tématu hovořil i s hejtmanem Netolickým (konkrétně 28. října 2017), nám potvrdil mluvčí Pardubického kraje; exministr Herman na náš dotaz doposud nereagoval. Konkrétní aktivity Okamury nejsou veřejně dohledatelné, ovšem i přesto výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se u projektu vyskytuje prokazatelně dva roky.

V minulosti dostal do mediálního povědomí tábor jeho spolupracovník Jaroslav Novák, ten tak však činil jako soukromá osoba, nikoliv jako zástupce Okamury nebo jeho hnutí. Oficiálním poradcem SPD je Novák, a to až od listopadu 2017. Jeho role ve fondu, který by se měl na opravě areálu podílet, je však zpochybňována.

V obci Brněnec rozkládající se na pomezí historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou byl v areálu textilní továrny na počátku roku 1944 zřízen koncentrační tábor.

Areál továrny, který byl v roce 2016 zapsán mezi kulturní památky má pohnutou historii a osoba Oskara Schindlera dodnes vyvolává na Svitavsku kontroverze. Schindler v létě 1944 přesunul před postupující sovětskou armádou svou krakovskou továrnu do Brněnce včetně židovských pracovníků. Před smrtí tak zachránil více než 1 000 lidí, za což mu stát Izrael udělil ocenění Spravedlivý mezi národy.

Kritici Schindlerovi vyčítají, že participoval na výhodách, které mu přineslo okupované Československo. Brněnec nebyl součástí Protektorátu Čechy a Morava, ale spadal přímo pod třetí říši. Schindler se v roce 1938 se stal členem NSDAP. Zatímco obecně je Schindler chápán jako „napravený“ nacista, který původně vnímal vězně z krakovského ghetta především jako levnou pracovní sílu. Poté, co byl svědkem likvidace krakovského ghetta, ale začal vězňům pomáhat. Naopak v Brněnci je vnímán jako válečný zločinec a přesun továrny z Polska je zde chápán spíše jako kalkul, který měl zachránit jeho byznys před sovětskými tanky.

Od roku 2016 se Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera snaží přeměnit bývalou továrnu a koncentrační tábor na památník obětem holokaustu. Zakladatelem fondu je Okamurův guru Jaroslav „Večerníček“ Novák. Ten v roce 2016 veřejně uváděl, že Okamura v rámci této aktivity pomáhá:

„Tomio nám velmi pomáhá. Snaží se najít investory, domlouvá schůzky. Naposledy byl tlumočit, když do Brněnce přijel novinář z japonského deníku Yomiuri Shimbun. Je to deník, který prý tiskne přes třináct milionů výtisků denně.“

V lednu 2017 se koncentrační tábor v Brněnci objevil v Okamurově facebookovém seriálu s názvem Ukradená revoluce, předseda hnutí SPD v něm však pouze kritizoval péči obce, kraje a rezortu kultury o tento areál, který je dle jeho slov nenávratně zničenou kulturní a historickou památkou.

Krátce poté, co byl v roce 2016 areál zapsán mezi kulturní památky, podal Novák žádost na ministerstvo kultury, aby byla památka zařazena mezi národní kulturní památky. Pardubický kraj věnoval loni fondu částku ve výši necelých 100 tis. Kč. Mluvčí Pardubického kraje nám telefonicky potvrdil, že hejtman Netolický mluvil s Okamurou o této věci jednou, a to konkrétně na recepci k 28. říjnu. Jinak ovšem komunikuje s Jaroslavem Novákem.

Jaroslav Novák poskytl před pár dny deníku Právo rozhovor, ve kterém došla řeč i na Brněnec. V rozhovoru Novák mimo jiné prohlásil: „Jsem šéf skutečného koncentračního tábora“, v narážce na koncentrační tábor v Letech . Krátce po odkoupení vepřína, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora na Písecku, podal Novák trestní oznámení k vrchnímu státnímu zastupitelství, protože se mu nelíbila suma, za kterou stát vepřín odkoupil.

Nelibost vůči jednání Nováka a jeho aktivit spojených s SPD potvrdil Právu místopředseda fondu František Olbert. Ten tvrdí, že fond vede prakticky on a Novák je pouze zakladatelem a dál se v projektu neangažuje – spíše jen mediálně vystupoval, Brněnci údajně k neprospěchu.

Tomio Okamura

Opravdu prosím, skončeme s tou nechutnou kampaní vůči mně (...) Na Letech nám vadil utajený odkup vepřína za 450 miliónů, připadá nám to neadekvátní, pietní místo už tam je a je to zcela v pořádku.
Nepravda

Vzhledem k tomu, že Okamura opakovaně zpochybnil existenci koncentračního tábora v Letech (v minulosti hned dvakrát), nelze tvrdit, že by mu vadila pouze částka, za kterou bude vepřín v Letech odkoupen. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura se poprvé kvůli táboru v Letech dostal do problémů už v roce 2014, kdy tvrdil:

Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli. (...) Oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu.

Po těchto výrocích na něj bylo podáno trestní oznámení. Policie vyhodnotila, že se nejednalo o spáchání trestného činu, a vyšetřování tím skončilo. Předseda SPD se k romskému etniku v té době vyjadřoval opakovaně. V roce 2013 označil údajný nárůst počtu Romů jako bezpečnosti riziko a ve stejném roce Romům doporučil, aby si založili vlastní stát.

Ke kauze tábora Lety u Písku se Okamura vrátil na konci minulého roku, kdy spolu s předsedou KSČM Filipem zpochybnil nákup vepřína za 450 miliónů a následné vystavění památníků.

„Připomeňme vykoupení vepřína v Letech u Písku za více než půl miliardy korun, které má na svědomí vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, přičemž plány mají stát další stamiliony. A na co? To netuším, protože za více než 21 milionů korun v místě sběrného a pracovního tábora už památník stojí.“

Později, při příležitosti zvolení prezidenta Miloše Zemana, uvedl Okamura v rozhovoru pro DVTV (video, cca 5:00):

„Podíval jsem na knihu AV Tábor Lety: Fakta a mýty, kde je například napsáno, že ten tábor nebyl oplocen, že tam v podstatě měli volný pohyb ty lidi...“

V dalších dnech Okamura svůj výrok omlouval svojí horečkou, kterou v den voleb měl, a svoje tvrzení upřesnil:

„Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku –podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“

Okamura není ani jediným členem hnutí SPD, který má problém s vykoupením vepřína v Letech za částku 450 miliónů korun. Kriticky se k tomu vyjádřil i poslanec Rozner, který, jak zjistil pořad 168 hodin (video, cca 5:30) České televize, na prosincovém sjezdu SPD uvedl, že by „nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku“.

Tomio Okamura

Jsou desítky lidí, kteří mi přímo píšou, že mě chtějí střelit kulkou do čela, zavraždit mě. Vyhrožují mi fyzickou likvidací.
Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřiřelný, neboť není možné projít soukromou komunikaci předsedy Okamury. Nevíme tedy, zda se tomu tak děje.

Tomio Okamura

Chceme zrušit DPH u exekucí, což by snížilo náklady o pětinu, ale ANO s tím nesouhlasí.
Neověřitelné

Hnutí ANO a hnutí SPD mají v oblasti exekucí jiné návrhy. Vláda v demisi za ANO se zaměřila na změnu procesu oddlužování v novele insolvenčního zákona, což by mělo vést ke snadnějšímu návratu dlužníků do normálního života. Hnutí Tomia Okamury mluví o „lichvářské a exekutorské mafii“ a o parazitování státu na exekucích. Tuto problematiku by rádi vyřešili zestátněním exekutorů a zrušením DPH práce u exekucí, což mají ve svém předvolebním programu.

Doposud však poslanci SPD daný návrh nepředložili, neprošel tak jednáním na vládě ani Poslaneckou sněmovnou. Z veřejně dostupných zdrojů nelze dohledat, že by hnutí ANO bylo proti tomuto návrhu, nicméně odmítavý postoj mohl padnout během jednání za zavřenými dveřmi. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Tomio Okamura

Ve většině zemí EU jsou zastropovány úroky ze spotřebitelských úvěrů.
Pravda

Přestože nejnovější data ohledně počtu zemí s nějakou formou zastropování úroků pochází z konce roku 2014, dá se předpokládat, že na tomto poli nedochází k překotným změnám a existuje alespoň polovina zemí v Evropské unii, která jistým způsobem úroky úvěrů reguluje.

Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury v minulém volebním období předložil Sněmovně návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který měl limitovat RPSN, aby kvůli vysokému úroku nedocházelo k lichvě. Takzvaná roční procentní sazba nákladů (RPSN) je číslo zahrnující celkové náklady úvěru, tedy „úroky, provize, poplatky pro zprostředkovatele úvěru a jiné poplatky související s úvěrovou smlouvou“ vyjádřené formou ročního procenta z celkové výše úvěru.

Návrh novely se odvolával na právní stav v Belgii (.pdf, str. 4), předseda Okamura pak na svém blogu zmiňoval 13 zemí v Evropské unii, které mají zastropovány úroky u spotřebitelských úvěrů, konkrétně Německo, Polsko a Francii. Novela Úsvitu však neprošla třetím čtením.

Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru projednávaný v roce 2016 ve své důvodové zprávě odmítl (.pdf, str. 178) zavádět Úsvitem prosazovanou regulaci RPSN. Při druhém čtení návrhu zákona, v půli dubna 2016, poslanec David Kádner zopakoval, že 13 zemí EU nějakým způsobem reguluje sazby spotřebitelských úvěrů. Od schválení nového zákona o spotřebitelském úvěru se na plénu Sněmovny neobjevil nový návrh zákona, který by limitoval RPSN.

Podle knihy Usury Laws: A legal and economic Evaluation of Interest Rate Restrictions in the European Union z pera německých finančníků Udo Reifnera a Michaela Schröde z roku 2013 existuje čtrnáct zemí s nějakou formou zastropování úroků. Z dokumentu Světové banky k říjnu 2014 pak vyplývá číslo patnáct (.pdf, str. 7), jelikož zde byla připočítána i Velká Británie.

Tomio Okamura

Rád bych upozornil, že v ČR může kdokoliv a kdykoliv podat na někoho trestní oznámení. Dokonce to nestojí ani žádné peníze. Nesvědčí to vůbec o ničem.
Pravda

Trestní oznámení lze v České republice podat u jakéhokoliv policejního orgánu nebo na státním zastupitelství. Trestní oznámení nemá žádné zákonem stanovené náležitosti a jeho podání je zdarma. Může být učiněno jak ústně, tak i písemně. Postup, včetně všech náležitostí podání trestního oznámení, popisuje Policie ČR na své webové stránce.

Okamura ovšem výrok uvádí v tom kontextu, že je terčem nepodložených trestních oznámení, která mají za cíl jej pouze dehonestovat. Trestní zákoník ve svém § 345 ovšem zná institut křivého obvinění, kdy osoba, která se pokusí lživě obvinit jiného z trestného činu (i za účelem jeho stíhání), může být odsouzena k nepodmíněnému trestu.

Z veřejných zdrojů není známo, že by osoby, které na Okamuru podávaly trestní oznámení, měly samy problém s křivým obviněním předsedy SPD.

V obecné rovině má ovšem Okamura pravdu, že trestní oznámení jako takové neznamená, že by člověk, na nějž je podáno, něco spáchal.

Tomio Okamura

...například v Plzni na demonstraci vystupující na mikrofon vyzýval k tomu, a teď cituji, aby všichni nově zvolení poslanci SPD odstoupili a nahradili je poslanci ODS a TOP 09?
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť neexistuje žádný veřejný záznam, který by dokládal Okamurův výrok. Ten evidentně čerpá z „reportáže“ Parlamentních listů, kdy redaktor popisuje, že k podobné formulaci mělo dojít v rámci blíže neurčitých debat mezi studenty. Tuhle větu nedokládá záznamem, nejde podle daného textu ani o citaci a neuvádí, že by měla padnout na mikrofon.

Dne 15. března se v některých městech České republiky uskutečnila výstražná studentská stávka #vyjdiven. Jedna z těchto akcí se uskutečnila i v Plzni. Okamura zmiňuje, že vystupující na mikrofon vyzýval k tomu, že poslanci SPD mají odstoupit a nahradit je mají poslanci ODS a TOP 09. Předně uveďme, že je to z pohledu zákona zcela nesmyslná konstrukce. Pokud by poslanci SPD odstoupili, na jejich místa se dostanou náhradníci z kandidátky SPD.

Ve facebookové události k dané akci lze dohledat dva záznamy, ani v jednom z nich nepadne žádná podobná výzva, jak o ní Okamura mluví. Stejně tak ani organizátoři akce, které jsme oslovili, nemají povědomost o tom, že v by v rámci jimi organizované části akce takové vyjádření padlo.

Zdrojem, ze kterého Okamura evidentně čerpal, je již zmiňovaná „reportáž“ serveru Parlamentní listy. V ní autor píše:

„Poslouchajíc tyto debaty se těch pár naslouchajících lidí muselo stát schizofrenními, protože padala slova o dvojitých a trojitých agentech a neutuchající vůli Demokratického bloku, opozice, kterému z Hradu není umožněno vládnout a vypořádat se s agenty Kremlu, StB a KGB. Vysoce se oceňovali ‚hrdinní Slováci‘, kteří poslechli svého milovaného prezidenta a odstranili neoblíbeného sociálního demokrata Fica. Také SPD byla na tapetě, a jejich nedávno zvolení poslanci by podle názoru omladiny měli minimálně okamžitě složit mandáty ve prospěch ODS a TOP 09.“

V rámci tohoto textu se nikde neuvádí, že by někdo z vystupujících řekl na mikrofon takovou věc. Redaktor také nijak nedokládá, že se to skutečně stalo – v reportáži není citována žádná věta, není zde žádný záznam, doklad nebo rozhovor. Je tedy otázkou, nakolik vůbec popisuje reálně průběh této akce. V každém případě reportáž nedokládá Okamurovo tvrzení.

Tomio Okamura

V Brně (během demonstrace, pozn. Demagog.cz) řekla mluvčí na mikrofon, že by měl Okamura kvůli fašismu odejít okamžitě z politiky.
Pravda

„Odmítáme fašismus a chceme okamžitý konec Okamury,“ tato slova opravdu zazněla v projevu při studentské demonstraci v Brně dne 15. března.

Jedna z vystupujících – Lucie Myslíková, skautská aktivistka – ve svém projevu na Náměstí svobody v Brně řekla: „Člověk relativizující romský holokaust nemá místo v Poslanecké sněmovně a stejně tak ho nemají ti, kteří ho mlčením legitimizují. Odmítáme fašismus a chceme okamžitý konec Okamury.“ (záznam, 0:45 min.)

Tomio Okamura

...někteří novináři si tam (u Okamurovy prodejny, pozn. Demagog.cz) vyvěsili transparent, aby mi odradili zákazníky. Aktivisté rozdávali falešné letáky se slevou mého obchodu, aby mě obtěžovali.
Pravda

V reakci na výroky Tomia Okamury vyvěsily neznámé osoby plakáty s jeho fiktivním vyjádřením. To obsahovalo jeho smyšlenou omluvu za výroky o táboru v Letech a také slevové poukázky do jeho obchodu s japonskými potravinami. Novinář Jiří X. Doležal z týdeníku Reflex skutečně před Okamurovým obchodem stál s transparentem a vyzýval kolemjdoucí, aby zde nenakupovali.

Okamura je spoluvlastníkem prodejny Japa Shop společnosti Japa Foods s.r.o. v pražském Bubenči. V reakci na jeho kontroverzní výroky o romském koncentračním táboře v Letech (detaily kauzy viz např. na Aktuálně.cz) rozvěsili aktivisté po Praze letáky s fiktivní omluvou Tomia Okamury, u kterých byly útržky s falešnou slevovou poukázkou do obchodu Japa Foods. Jak píší Lidovky.cz, původci zůstali v anonymitě.

Zdroj: Lidovky.cz

V únoru letošního roku se Okamura nechal slyšet, že by se měl zavést den památky všech obětí holokaustu, přičemž v Událostech ČT byl upozorněn, že tato vzpomínka se v ČR koná každý rok 27. ledna. V reakci na toto vystoupení se novinář Jiří X. Doležal rozhodl protestovat před obchodem Japa Shop.

Doležal stál před obchodem s plakátem: „Volte SPD!!! Nekupujte u imigrantú (sic)!!!“ Ze záznamu je patrné, že Doležal opravdu odrazoval lidi od nákupu v obchodu a v závěru videa říká, že po celou dobu jeho protestu v dané prodejně nikdo nenakupoval. Ačkoli šlo o jasnou satiru, kdy se novinář Doležal snažil poukázat na Okamurou podporované stereotypy ohledně migrantů, nelze popřít, že jde o novináře, který s transparentem odrazoval zákazníky před obchodem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoli vzhledem k absenci vyjádření osob, které letáky vyvěšovaly, nelze říci, zda tak činili za účelem odrazování zákazníků či obtěžování Tomia Okamury. Je však pravdou, že falešné letáky se objevily a že jeden z novinářů opravdu před obchodem protestoval.

Tomio Okamura

Jsem čistý plátce daní, můj příjem z politiky je násobně menší, než odvádím v ČR na daních.
Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť přirozeně nejsou dostupné informace o tom, kolik Okamura odvádí na daních. Není tedy možné posoudit, zda toto přesahuje násobně jeho příjem z politiky.

Tomio Okamura v současné době zastává post místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podle platného zákona mu za tuto funkci náleží měsíčně necelých 150 tisíc korun hrubého. Kromě toho mu, stejně jako každému jinému poslanci, přísluší poslanecké náhrady (ty se vyplácejí jako příspěvěk na reprezentaci, cestovné, bydlení apod.).

Jde o jediný oficiální příjem Okamury z politiky. Předseda SPD se stal v minulosti středem pozornosti ve věci možného získávání peněz z pokladny SPD. To vždy Okamura striktně odmítal.

Byznysovým aktivitám Okamury se věnoval server Hlídacípes.org. Ten uvedl, že v roce 2016 vykázal zisk 16 milionů korun, ovšem vzhledem k absenci aktuálních čísel musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů