Demagog.cz

Václav Klaus ml. a jeho Trikolóra

V březnu 2019 byl Václav Klaus mladší vyloučen z ODS a o tři měsíce později založil nové politické hnutí. V rozhovoru pro Deník se vyjádřil k otázkám bezpečnosti a vojákům v Afghánistánu. Velkým tématem bylo také životní prostředí. Jaké jsou podle něj stavy škodlivých látek v ovzduší v ČR i ve světě? Neopomenul ani oblast školství, inkluzi a její opodstatnění.

Ověřili jsme
Deník ze dne 16. června 2019

2 z celkově 17 ověřených výroků

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Kvalita ovzduší, vody a přírody se od té doby dramaticky zvýšila (od konce 80. let, pozn. Demagog.cz).

V České republice došlo od konce 80. let k výraznému zlepšení kvality ovzduší i vody. Zhoršuje se však kvalita půdy a roste počet ohrožených druhů rostlin a živočichů.

skrýt celé odůvodnění

Kvalita ovzduší se v České republice od konce 80. let skutečně výrazně zlepšila, jak vyplývá ze srovnání dat OECD mezi roky 1990 a 2016. Například produkce metanu klesla o polovinu, produkce oxidu siřičitého poklesla 15× a produkce polétavého prachu, tedy částic menších než 10 mikrometrů, poklesla 8×. Kvalita ovzduší se zlepšuje dlouhodobě, v posledních letech však tento trend není tak prudký, jako v 90. letech.

Od 80. let se pak výrazně zlepšila i kvalita vody, jak dokládá i tisková zpráva Ministerstva životního prostředí. Například v řekách prakticky vymizely úseky silně znečištěné, výrazně ubylo splašků i průmyslového znečištění. Zvětšily se však koncentrace mikroplastů.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd v posledních letech provádí průzkum ke stanovení trendů změn půdních vlastností, přičemž srovnává fyzikálně-chemické parametry půd se vzorky odebranými na konci 70. let. Z dosavadní analýzy vyplývá (.pdf, str. 22), že v ČR za 40 let došlo k utužení půdy, respektive ke snížení celkové pórovitosti půd, k erozi, zastavování území, snížení schopnosti půd vázat živiny (půdní sorpce) a mírnému snížení pH půdy. Zhoršení fyzikálních vlastností může mít souvislost s užíváním těžké techniky. Utužení půdy je dle zprávy alarmující.

Kromě zhoršení kvality půdy dochází také ke snížení biodiverzity, zejména ke zvýšení (str. 65–102) počtu kriticky ohrožených druhů. Zejména se jedná o druhy náročné na prostředí. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny je „základní příčinou současného stavu změna přístupu společnosti k tvorbě a využívání krajiny, v níž rychle dochází k její celkové degradaci“(str. 92).

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Čína a Indie pak stejně emitují do vzduchu 200krát víc sajrajtu.

200násobný poměr emisí mezi Čínou, Indií a ČR jsme dohledali pouze u metanu, pro jiné druhy emisí je podstatně menší. Zároveň platí, že v přepočtu na obyvatele ČR produkuje emisí více, zejména ve srovnání s Indií.

skrýt celé odůvodnění

Lze pouze odhadovat, co si Václav Klaus ml. představuje pod pojmem „sajrajt“, z kontextu rozhovoru však předpokládáme, že se jedná o emise skleníkových plynů. Pokud se podíváme na data o globálních emisích skleníkových plynů a zejména oxidu uhličitého, můžeme pozorovat odlišný obrázek podle toho, na jaký ukazatel se díváme. Liší se absolutní podíl států na celkových světových emisích a emise přepočítané na obyvatele. Stejně tak je nutné vzít v potaz kumulované emise v průběhu času.

Čína (.pdf, str. 67) je největším světovým znečišťovatelem co se týče oxidu uhličitého. V roce 2017 podle zprávy Evropské komise vypouštěla téměř 10,9 Gt oxidu uhličitého, Indie (.pdf, str. 117) 2,5 Gt a Česká republika (.pdf, str. 78) „pouze“ 110 Mt. Čína tak vypouští přibližně 100× větší objem emisí oxidu uhličitého.

Vzhledem k různé velikosti ekonomik a populace je však nutné zohlednit také ukazatel emisí per capita. V přepočtu na obyvatele Česká republika vypouští víc emisí než Čína i Indie.

Pokud bychom uvažovali Evropskou unii (.pdf, str. 26) jako celek, můžeme vidět pozvolný nárůst jak absolutních emisí oxidu uhličitého, tak relativní výše v přepočtu na obyvatele. Ani v poměru k Evropské unie však nelze hovořit o tom, že by Čína či Indie vypouštěly 200× více oxidu uhličitého.

Z obou tabulek je zjevné odlišné tempo růstu emisí i trend vývoje emisí na obyvatele. Zatímco mezi lety 1990 a 2017 došlo v ČR k absolutnímu poklesu emisí oxidu uhličitého o 33 %, v Číně se jednalo o nárůst o 454 % a v Indii o 405 %. Ve stejném období došlo v ČR k poklesu per capita emisí, ale v Číně i Indii emise na obyvatele rostly. Je proto důležité vzít v potaz také historický vývoj ekonomik, a s tím souvisejících emisí.

Zdroj: Our World in Data

Mapa ukazuje kumulované emise oxidu uhličitého v čase od roku 1751. Spojené státy sice již dnes nejsou největším znečišťovatelem, ale kumulovaně vypustily více oxidu uhličitého než Čína.

Dalším skleníkovým plynem je metan, kterého v absolutním objemu vypouští Čína i Indie řádově více než Česká republika (Čína je navíc největším emitentem metanu na světě). Podle dostupných dat o emisích metanu z roku 2012 vypouštěla Česká republika ekvivalent 11,9 Mt oxidu uhličitého, přičemž Indie 636,4 Mt a Čína dokonce ekvivalent 1,75 Gt oxidu uhličitého. Dohromady tedy Čína s Indií v roce 2012 vypustily množství metanu ekvivalentní 2,39 Gt oxidu uhličitého, což je skutečně přibližně 200× více než v případě České republiky.

Dalším ze skleníkových plynů je oxid dusný, kterého Čína v roce 2012 vypustila ekvivalent 587,2 Mt oxidu uhličitého, Indie ekvivalent 239,8 Mt a Česká republika jen ekvivalent 7,3 Mt oxidu uhličitého (tedy cca 80× menší množství než Čína, resp. 113× menší množství než Čína a Indie dohromady).

Výrok Václava Klause ml. tedy hodnotíme jako zavádějící, a to vzhledem ke skutečnosti, že Čína společně s Indií skutečně vyprodukují přibližně 200× více metanu než Česká republika, avšak v produkci např. oxidu dusného (další ze skleníkových plynů) to bylo 113× větší množství ze strany Číny a Indie. Navíc musíme vzít v úvahu i ukazatel v přepočtu na obyvatele, podle něhož Česká republika vypouští více emisí oxidu uhličitého než Čína nebo Indie. Problematická je také definice škodlivých látek, kterou Klaus ve výroku uvažuje. Z tohoto důvodu uvádíme škodlivé látky, které odpovídají Klausovu výroku, avšak lze nalézt i látky, které s tímto nesouhlasí.