Demagog.cz

Vít Rakušan v Hospodářských novinách

Po převzetí kontroly Tálibánu nad Kábulským letištěm tam prý zůstala dvě americká letadla, kterým nebylo umožněno odletět. I o tomto mluvil předseda Starostů a nezávislých v rozhovoru pro Hospodářské noviny, řeč ale přišla i na téma předvolební koalice či kritiku "vláčkových" výletů ministra Havlíčka a jeho psa.

Ověřili jsme
Hospodářské noviny ze dne 8. září 2021 (moderátor Michaela Ryšavá, záznam)

5 z celkově 8 ověřených výroků

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

My jako klub STAN budeme mít při výsledku kolem dvaceti procent třikrát větší poslanecký klub, než máme teď.

Poslanecký klub hnutí STAN má v současném volebním období 6 členů. Pokud by koalice Piráti + STAN získala v nadcházejících volbách přibližně 20 % hlasů, dle volebních simulací by hnutí STAN získalo 16 mandátů. Po zaokrouhlení tedy přibližně 3× více mandátů, než má nyní.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí Starostové a nezávislí získalo ve volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2017, celkem 5,18 % hlasů voličů, a v dolní komoře mu tak připadlo 6 mandátů. Všech 6 těchto poslanců pak tvoří poslanecký klub hnutí STAN.

Pro úplnost uveďme, že v letošním roce došlo k úpravě volebního zákona a ke změně metody přepočtu hlasů na mandáty. Dříve používanou d΄Hondtovu metodu tak v nadcházejících volbách nahradí tzv. Imperialiho kvóta (v prvním kole rozdělování mandátů) a Hagenbach-Bischoffova metoda (v kole druhém). S novým způsobem přepočtu pak již počítají některé volební simulace, které nabízí například web Programy do voleb.

Pokud bychom vycházeli ze simulace dostupné na uvedeném webu a použili bychom data volebního průzkumu (.pdf, str. 7) agentury MEDIAN zveřejněná 7. září, získala by koalice Piráti + STAN 20,5 % a celkem 50 mandátů. Z tohoto počtu by poté hnutí STAN připadlo celkem 16 sněmovních křesel. Dodejme, že dle aktuální predikce webu Mandáty.cz, která vychází z vícero modelů, by koalice Pirátů a Starostů měla získat 44 mandátů.

Stejná data pro Piráty a hnutí STAN pak simulace webu Programy do voleb obsahuje i tehdy, když jako výchozí hodnotu zvolíme zisk rovných 20 % hlasů. V Poslanecké sněmovně by tak hnutí STAN mělo přibližně 2,7× více zástupců, než má nyní, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Nicméně je třeba podotknout, že tato simulace nepočítá s kroužkováním kandidátů, které může ve výsledku počet mandátů STANu zvýšit nebo snížit.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

A vypálil jsem (po demonstraci Milionu chvilek pro demokracii na Letné, pozn. Demagog.cz) myšlenku, pojďme se spojit a porazit Andreje Babiše (ANO). Tehdy na to negativně reagoval předseda ODS Petr Fiala i Ivan Bartoš s tím, že by taková široká koalice neměla smysl.

Po demonstraci Milionu chvilek pro demokracii v červnu 2019 přišel Vít Rakušan s návrhem na vytvoření předvolební koalice opozičních stran ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Jak Ivan Bartoš, tak Petr Fiala se tehdy k možné spolupráci stavěli negativně.

skrýt celé odůvodnění

Spolek Milion chvilek pro demokracii v roce 2019 zorganizoval dvě velké demonstrace, které se konaly v Praze na Letné. Jedna se uskutečnila 23. června a druhá 16. listopadu. Na druhém protestu spolek vyzval opoziční strany, aby se spojily do koalic. Tehdejší předseda Mikuláš Minář zjevně neměl na mysli spojení všech opozičních stran do jedné koalice, jelikož prohlásil: „Nemyslíme si, že cestou je vytvářet jeden velký demokratický blok, něco takového by nefungovalo, a tak nevyzýváme k žádnému velkému sjednocení, ale vyzýváme ke spolupráci a uvažování nad volebními koalicemi.“

Vít Rakušan vyzval opoziční politické strany k vytvoření předvolebního bloku koncem června 2019 (tedy po první demonstraci). Předseda Starostů chtěl o předvolební spolupráci jednat s ODS, Piráty, KDU-ČSL a TOP 09. Doplňme, že právě tyto strany v červnu 2019 vyvolaly schůzi, na které poslanci hlasovali o vyslovení nedůvěry vládě.

Ivan Bartoš se ke koalici pěti opozičních stran skutečně vyjádřil negativně. Piráti prostřednictvím jeho slov odmítli vstup do široké koalice opozičních stran vzhledem k rozdílům v jednotlivých programech. Předseda Pirátů ale zcela nevyloučil spolupráci pouze s hnutím STAN, když uvedl: „Ve vztahu k transparentní politice je zde partnerem patrně jedině STAN.“

Předseda ODS Petr Fiala se k návrhu Víta Rakušana stavěl skepticky. Pro Deník N se vyjádřil následovně: „V otázce prohlubování spolupráce politických stran a také vytváření předvolebních koalic jsem příznivec evoluce, ne revoluce. V minulosti zde byly snahy o integraci některých politických stran, které skončily neslavně.“ Rovněž řekl, že si případnou spolupráci dokáže představit v senátních a krajských volbách, které by dle Fialy sloužily jako zkouška toho, zda „takovéto projekty mají šanci uspět“.

Doplňme, že v červenci 2019 už byl Petr Fiala k potenciální předvolební spolupráci více nakloněn. Na dotaz ČTK odpověděl, že by chtěl jednat s konzervativně liberálními stranami ohledně spolupráce před volbami do Poslanecké sněmovny, které se konají v letošním roce.

Co se týče dalších opozičních stran, KDU-ČSL byla k otázce možné spolupráce nejprve zdrženlivá. Později však tehdejší předseda lidovců Marek Výborný reagoval pozitivně. Tehdejší předseda TOP 09 Jiří Pospíšil pak vizi spolupráce s dalšími stranami přivítal slovy: „Není to o tom, jestli budeme mít pět nebo šest procent, ale o tom, abychom měli sílu porazit Andreje Babiše v čestných a svobodných volbách do parlamentu. To je výzva, pro kterou bychom měli být schopni překonat partikulární osobní spory a jít v zájmu České republiky.“

Shrňme, že Vít Rakušan v červnu 2019 jako první z předsedů opozičních stran přišel s myšlenkou spojení pěti opozičních stran. K možné spolupráci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se pak Ivan Bartoš opravdu vyjádřil negativně a poukazoval zejména na přílišnou šířku koalice. Obdobně se k otázce spojení postavil také Petr Fiala. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Zlomové byly volby v roce 2014 do Senátu (…). Tehdy nám bylo umožněno (…) kandidovat ze sedmadvaceti obvodů jen ve třech. A TOP 09 a STAN tehdy získaly tři senátory. Ty naše.

Do senátních voleb v roce 2014 šla koalice TOP 09 a STAN s 21 kandidáty, z nichž 4 byli navrženi Starosty. Koalice nakonec získala 2 senátorská křesla, obě pro kandidáty Starostů. Vít Rakušan se tedy v údajích mýlí, ovšem vždy jen o jednu osobu.

skrýt celé odůvodnění

Vít Rakušan mluví o skládání kandidátky do senátních voleb v roce 2014 a s ním spojenými neshodami, které podle něj vedly k opuštění letitého společného projektu TOP 09 a Starostů a nezávislých. „Tam začal ten moment, kdy se začaly ozývat hlasy, že nejsme vnímáni jako partneři, že nemá cenu ve spojení setrvávat,“ uvádí Rakušan. Poukazuje také na to, že STAN navrhoval 17 svých kandidátů, ale kvůli zásahu tehdejšího předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska nakonec Starostové kandidovali jen ve třech obvodech.

TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí vstupovali do voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2014 jako koaliční partneři. Společnou kandidátní listinu tvořilo 21 uchazečů o senátorská křesla, z nichž 3 (Zbyněk Linhart, Vladimír Balaš a Petr Žůrek) byli navrženi hnutím STAN a Jiří Vosecký hnutím Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Ve zbývajících volebních obvodech TOP 09 a Starostové podpořili kandidáty ODS.

Tato koalice nakonec získala dvě senátorská křesla. Ve volebním obvodu Děčín získal ve druhém kole největší počet hlasů Zbyněk Linhart. V České Lípě zvítězil Jiří Vosecký.

Vít Rakušan tedy správně poukazuje na to, že byť Starostové měli na společné kandidátce nepoměrně méně kandidátů než TOP 09, úspěšní byli pouze jejich kandidáti a ti navržení TOP 09 mandáty nezískali. Předseda Rakušan nicméně uvádí lehce nepřesně počty starostenských kandidátů i zvolených senátorů. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

V Kábulu se nedá přistát, údajně jsou tam ještě dvě americká letadla, kterým není umožněno vzletět.

V době publikace rozhovoru byly na kábulském letišti obnoveny pouze vnitrostátní spoje a lety s humanitární pomocí z Kataru a Bahrajnu. České letadlo by tedy skutečně nesmělo v Kábulu přistát. Několika letadlům s americkými občany nebylo umožněno vzlétnout.

skrýt celé odůvodnění

V kontextu výroku Vít Rakušan hovoří o tom, zdali je do Afghánistánu možné poslat české evakuační letadlo. Předseda hnutí STAN usuzuje, že je nemožné případný další let vypravit, jelikož je nereálné, aby české letadlo v Kábulu přistálo. 

Islamistické hnutí Tálibán ovládlo afghánské hlavní město Kábul 15. srpna 2021. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Jednotlivé země se pak snažily z Afghánistánu evakuovat své občany a spolupracovníky. Například Česká republika v srpnu zorganizovala tři evakuační lety, během kterých se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků. USA se do 1. září podařilo leteckým mostem evakuovat zhruba 123 tisíc lidí. Po útoku sebevražedného útočníka nicméně americké úřady vyzvaly své občany, aby kábulské letiště urychleně opustili, a letiště bylo později dokonce uzavřeno.

V Afghánistánu však stále zůstali lidé, kteří se chtěli dostat pryč a pokoušeli se odcestovat například z letiště v Mazáre Šeríf. Zde mělo na počátku září čekat na odlet okolo tisícovky lidí, přičemž Tálibán byl obviněn, že odlet těchto osob blokuje. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však toto tvrzení popřeluvedl, že hnutí nepovolilo lety, jelikož někteří pasažéři neměli platné cestovní doklady.

K znovuotevření letiště v Kábulu došlo na začátku září 2021, nicméně obnoveny byly pouze vnitrostátní lety. Kromě vnitrostátních spojů fungovaly pouze lety s humanitární pomocí, které odlétaly z Kataru a Bahrajnu. Za této situace tedy nebylo reálné, aby v Kábulu přistálo české letadlo, jak správně uvádí Vít Rakušan.

Ve čtvrtek 9. září 2021, tedy již po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru, z Kábulu odletělo první civilní letadlo s cizinci od stažení amerických sil z Afghánistánu. Boeing 777 přepravil 113 cestujících, přičemž na palubě byli Američané, držitelé povolení k trvalému pobytu v USA a další cizinci, včetně Němců, Maďarů a Kanaďanů. První čistě komerční let pak v Kábulu přistál v pondělí 13. září.

Vít Rakušan tedy pravdivě uvádí, že v době rozhovoru bylo nereálné do Kábulu vypravit české letadlo. Zároveň správně poukazuje na to, že letadlům s Američany v době publikace rozhovoru 8. září nebylo umožněno z Afghánistánu vzlétnout. Vedle letounu, kterému se podařilo odletět z Kábulu 9. září, se jednalo například také o šest strojů, které čekaly na vzlet na letišti v Mazáre Šeríf. Vzhledem k tomu, že není jasné, zda se nám podařilo dohledat všechny stroje čekající v Kábulu na povolení k odletu, a protože je pravdivé věcné jádro výroku (totiž že v době publikace rozhovoru by nebylo umožněno českým letounům v Kábulu přistát a že letadla s občany USA nemohla z Afghánistánu odletět), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Asociace krajů tehdy žádala Ministerstvo dopravy opakovaně o to, aby přišlo s finančním programem podpory regionálních tratí. Peníze na jejich údržbu od Ministerstva dopravy, které řídí pan Havlíček, nepřišly.

Asociace krajů v posledních letech vícekrát žádala Ministerstvo dopravy o finance na regionální železniční dopravu, Ministerstvo dopravy ale uvedlo, že kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá.

skrýt celé odůvodnění

Pro lepší pochopení výroku Víta Rakušana jej uveďme v kontextu jeho dalších slov: „Asociace krajů tehdy žádala ministerstvo dopravy opakovaně o to, aby přišlo s finančním programem podpory regionálních tratí. Peníze na jejich údržbu od ministerstva dopravy, které řídí pan Havlíček, nepřišly. Havlíček nedal peníze na něco, co se nyní musí zavírat, a ten samý Havlíček jezdí vláčkem a kritizuje, že se to zavírá. Že se zavírá trať, kde se na jednoho cestujícího doplácí ročně sto tisíc korun.“.

Rakušan tedy mluví o penězích, o které měla žádat Asociace krajů ČR po ministru dopravy Havlíčkovi na podporu ztrátového provozu na regionálních tratích. Slovo „údržba“ tak zjevně není použito v jeho pravém významu – nejedná se o problematiku údržby tratí, ale o udržení nebo zachování provozu vlakových spojů. V následujících odstavcích se tak zaměříme na výrok s touto interpretací.

Mezi tiskovými zprávami Asociace krajů České republiky (AKČR) od roku 2014 se objevují žádosti o navýšení financí na lokální železniční dopravu. V usnesení z 26. března 2020 (.pdf) například Rada AKČR žádala Ministerstvo dopravy, aby v roce 2020 krajům dofinancovalo „navýšení cen za použití dopravní cesty v rámci regionální železniční dopravy“ v souladu se smlouvou, kterou o financování uzavřel stát s kraji v roce 2016 (.pdf).

Dle této smlouvy mají kraje každoročně možnost získat státní příspěvek na dopravní obslužnost v regionu, a to ve výši přibližně 30 % (.pdf, str. 4). Zbývajících cca 70 % (.pdf, str. 14–15) prostředků na regionální železniční dopravu tedy platí samy kraje.

V dubnu 2021 pak Rada AKČR například ve svém usnesení (.pdf) žádala Ministerstvo dopravy, „aby krajům pokrylo ztráty z tržeb veřejné dopravy“ ve výši cca 3,6 milionu Kč. Ty měly být způsobené snížením počtu cestujících v souvislosti s protiepidemickými opatřeními. Ministerstvo nicméně uvedlo, že kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá. Právě chybějící kompenzace pak byly podle zástupců Středočeského kraje jedním z důvodů, který vedení kraje dovedl k rozhodnutí zrušit nebo výrazně omezit provoz na celkem 12 regionálních tratích. Dodejme, že výrok Víta Rakušana (STAN) se vztahuje k tématu rušení tratí Středočeským krajem, v jehož čele stojí hejtmanka Petra Pecková (taktéž STAN).

Asociace krajů tedy skutečně vícekrát žádala Ministerstvo dopravy o finance na regionální železniční dopravu. Ministerstvo dopravy ale uvedlo, že kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá.