Demagog.cz

Vojtěch Filip o čínských technologiích

Předseda KSČM Vojtěch Filip byl hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Hlavním tématem rozhovoru byla kauza ohledně společnosti Huawei a Filipova reakce na zprávu Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Hovořil i o tom, jaký byl účel jeho cesty do Číny a s kým se tam setkal. Jak se při svém vysvětlování držel faktů?

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 21. ledna 2019 (moderátor Marie Bastlová, záznam)

3 z celkově 15 ověřených výroků

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(Úředníci, pozn. Demagog.cz) označují za bezpečnostní riziko to železo, nikoli ten software.

Ze zprávy Národního úřadu pro kybernetickou společnost vyplývá, že hardware i software společnosti Huawei představují bezpečnostní riziko.

skrýt celé odůvodnění

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost vydal 17. prosince 2018 zprávu (.pdf, str.1), která zní:

„Použití technických nebo programových prostředků následujících společností, včetně jejich dceřiných společností, představuje hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti: Huawei Technologies Co., Ltd., Šen-Čen, Čínská lidová republika.“

Z tohoto varování vyplývá, že se jedná jak o hardware, tak i software společnosti Huawei.

Podle bodu 7 (.pdf, str.2) je odůvodněním např.:
Technické a programové prostředky uvedených společností jsou dodávány do informačních a komunikačních systémů, které mají či mohou mít z hlediska bezpečnosti státu strategický význam. Narušení bezpečnosti informací, tedy narušení dostupnosti, integrity nebo důvěrnosti informací v takových informačních a komunikačních systémech může mít zásadní dopad na bezpečnost České republiky a její zájmy.“

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Huawei je zcela soukromá společnost, ta nemá s čínským státem nic společného. Byla založena pěti soukromými osobami. (...) Je registrována v Čínské lidové republice.

Společnost Huawei založila jedna soukromá osoba, která dříve působila v armádě ČLR. Společnost je registrována v ČLR a jakožto soukromá není přímo napojena na stát. Z právního hlediska má ale vůči ČLR závazek poskytovat součinnost v rámci plnění zájmů ČLR.

skrýt celé odůvodnění

Společnost Huawei byla založena roku 1987 ve městě Šen-čen, provincii Guangdong. Zakladatelem je Žen Čeng Fej, absolvent stavebního inženýrství a architektury na Chongqingské univerzitě. V roce 1974 narukoval do armády Čínské lidové republiky, kde působil jako technik a inženýr. Nakonec se vypracoval na zástupce ředitele (nejednalo se o armádní hodnost). Za své výkony byl pozván v roce 1978 na Národní vědeckou konferenci a v roce 1982 na Národní sněm Komunistické strany Číny. V roce 1983 z armády odešel a posléze založil Huawei.

Společnost Huawei je v soukromém vlastnictví. Podle vyjádření české mluvčí společnosti Huawei, Magdy Teresy Partyky, jsou veškeré akcie společnosti rozděleny mezi její zaměstnance a vstup na burzu společnost neplánuje.

Adresa hlavního sídla společnosti zní: Huawei Base, Bantian, Longgang District, Shenzhen, China. Ani s pomocí ChinaCheckup se nám podařilo nalézt čínský Národní vyhledávací systém registrovaných firem. Stránka je však pouze v čínské lokalizaci a vyhledávání je možné pouze s originálními čínskými názvy firem. Za použití funkce automatického překládání v prohlížeči Chrome se nám podařilo nalézt údaje o zapsání společnosti Huawei k 15. září 1987 ve městě Šen-čen (Shenzhen). Spolehlivost těchto výsledků je však vzhledem k výhradně čínské jazykové lokalizaci diskutabilní. Hypertextový odkaz na vyhledané údaje je nefunkční. Pro případné ověření navštivte National Enterprise Credit Information Publicity System a do vyhledávacího pole zkopírujte 华为. Následně vyřešte captcha kód a pomocí překladu stránky v Google Chrome můžete přečíst nalezené výsledky v češtině. Pro zjednodušení uvádíme screenshot z výsledků našeho vyhledávání:

Jelikož se jedná o soukromou společnost registrovanou v ČLR, má vůči tomuto státu určité závazky. Upozornil na to v prosinci 2018 Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Ve zprávě NÚKIB (.pdf, str. 1-2) se mj. v bodě 4. uvádí: „Právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí, a jejímiž zákony jsou povinny se řídit, vyžaduje po soukromých společnostech součinnost při naplňování zájmů ČLR včetně podílu na zpravodajských aktivitách aj. tyto společnosti se zároveň takové spolupráci se státem povětšinou nebrání; úsilí chránit zájmy zákazníků na úkor zájmům ČLR je v tomto prostředí značně sníženo. Podle dostupných informací existuje organizační a personální propojení mezi těmito společnostmi a státem. Uvedené tedy vytváří obavy, že zájmy ČLR mohou být stavěny nad zájmy uživatelů technologií uvedených společností (Huawei a ZTE, pozn. Demagog.cz).“

Podle vyjádření IT expertů pro server HlídacíPes.org je tak například možné obávat se odposlechů, monitoringu provozních a lokalizačních údajů nebo dokonce kompletního vyřazení komunikační infrastruktury.

Podobně se pro BBC vyjádřil australský expert na kybernetickou bezpečnost Tom Uren, který prohlásil, že "spojitost mezi firmami a čínskou vládou podněcuje obavy, že by stát mohl skrze tyto firmy provádět špionáž", neboť "dle loni schválených čínských zákonů mohou čínské zpravodajské služby vyžadovat pro své snahy na čínských firmách spolupráci".

Proti těmto zprávám se do médií vyjádřil i zakladatel Žen Čeng Fej. Uvedl, že by Huawei odmítla případné žádosti Číny o důvěrné informace zahraničních zákazníků Huawei, dále uvedl: „Miluji svou zemi a podporuji komunistickou stranu. Neudělal bych ale nic, co by poškodilo jinou zemi světa. (...) Mezi mými politickými názory a podnikatelskou činností firmy Huawei neexistuje žádná spojitost.“

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Listovní tajemství, porušování listovních zpráv je chráněno mezinárodní úmluvou, Mezinárodním paktem o politických a občanských právech, a to platí všude.

Je pravdou, že listovní tajemství je Mezinárodním paktem o občanských a politických právech chráněno, tento pakt však nepřijalo více než 20 států OSN a neplatí tedy všude.

skrýt celé odůvodnění

Znění Mezinárodního paktu o politických a občanských právech přijalo usnesením č. 2200 na svém 21. zasedání Valné shromáždění OSN v roce 1966. V účinnosti je tento pakt od 23. března 1976, přičemž do dnešního dne k němu přistoupilo 172 států, šest dalších (např. Čína či Kuba) pakt sice podepsalo, avšak nepřistoupilo k němu a není pro ně tedy závazný. Není tedy pravda, že by tento pakt platil všude, samotné OSN má totiž 193 členů, kromě již zmíněné Číny a Kuby pakt nebyl přijat např. Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty či Singapurem.

Mezinárodním paktem o politických a občanských právech je chráněno např. právo na život (čl. 6) či je zakázáno otroctví a mučení (čl. 7 a čl. 8). Listovní tajemství je pak chráněno v rámci čl.17, podle kterého „nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo
korespondence ani útokům na svou čest a pověst.

Výslovně pak pojem listovní tajemství používá až česká Listina základních práv a svobod v čl. 13:
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů...