Demagog.cz

Vojtěch Filip o čínských technologiích

Předseda KSČM Vojtěch Filip byl hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Hlavním tématem rozhovoru byla kauza ohledně společnosti Huawei a Filipova reakce na zprávu Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Hovořil i o tom, jaký byl účel jeho cesty do Číny a s kým se tam setkal. Jak se při svém vysvětlování držel faktů?

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 21. ledna 2019 (moderátor Marie Bastlová, záznam)

5 z celkově 15 ověřených výroků

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

BASTLOVÁ: Chtěl vás (čínský protějšek, pozn. Demagog.cz) přesvědčovat, že výrobky Huawei jsou v pořádku?
FILIP: Ne, to mě nemusel přesvědčovat, to já jsem přeci už v tom svém prvním vyjádření řekl.

Filip ve svém vystoupení na ČT ještě před cestou do Číny prohlásil, že musí zpochybnit důkazy NÚKIBu o bezpečnostní hrozbě ze strany Huawei a ZTE, neboť je přesvědčen, že ředitel Úřadu stojí na jedné straně konkurenčního boje.

skrýt celé odůvodnění

Vojtěch Filip ještě před odletem do Číny telefonicky vystoupil ve studiu České televize (čas 7:07) a zpochybnil Varování (.pdf) před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei a ZTE, které vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

DRAHOŇOVSKÝ: „Rozumím, tak když tedy Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost říká: používání prostředků společností Huawei a ZTE představuje bezpečnostní hrozbu, tak to není pravda?“

FILIP: „Já jsem přesvědčen, že to pravda není, že to je postoj úředníka České republiky, který je ve vysoké funkci v Národním úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který stojí na jedné straně konkurenčního boje. (...)“

DRAHOŇOVSKÝ: „Já se přiznám, pane předsedo, že nerozumím tomu, proč by měl předseda NÚKIBu stát na jedné straně konkurenčního boje. (...)“

FILIP: „Prohlásil to vůči jedné firmě.“

DRAHOŇOVSKÝ: „No, protože mají důkazy o tom, že tomu tak je.“

FILIP: „Ale já ty důkazy musím zpochybnit, protože přeci to je technické zařízení, a to zařízení se nějak využívá a my přeci snad umíme dát naše techniky, kteří potom spravují bezpečnostní síť toho nebo onoho úřadu. Já jsem přeci nebyl ten, který tady horoval pro privatizaci (...)."

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Podívejte se, například, kdo používá ty zařízení? To je T-Mobile. T-Mobile nevlastní nikdo v České republice, T-Mobile je německý vlastník. Německo se k ničemu takovému nepřipojilo (k zákazu používání zařízení Huawei, pozn. Demagog.cz).

Česká pobočka T-Mobile opravdu používá síťovou infrastrukturu od Huawei a T-Mobile má většinově, ne však absolutně, německého vlastníka. Německá vláda se zatím k zákazu používání zařízení Huawei nepřipojila.

skrýt celé odůvodnění

Společnost T-Mobile Czech Republic, a. s. uzavřela se společností Huawei již v roce 2013 smlouvu o vybudování infrastruktury pro mobilní síť LTE.

Akciová společnost T-Mobile Czech Republic má jediného akcionáře, kterým je Deutsche Telekom Europe B.V. se sídlem v Maastrichtu v Nizozemsku. Obsah nizozemského obchodního rejstříku je placený, nicméně ze stránek Deutsche Telekom plyne, že přímo či nepřímo je Deutsche Telekom stoprocentním vlastníkem T-Mobile Czech Republic. Co se týče vlastnické struktury Deutsche Telekom, ten má 68,1 % akcií ve volném oběhu, přičemž 19 % z těchto akcií je ve vlastnictví německých subjektů. Zbývajících 31,9 % akcií vlastní Spolková republika Německo (14,5 %) a německá bankovní skupina KfW (17,4 %). Celkový podíl německých vlastníků Deutsche Telekom je tak přibližně 45 %.

Pokud mluvíme o zaměstnancích společnosti, v Německu jich pracuje téměř 47 % ze všech pracovníků Deutsche Telekom. Pro srovnání ve zbylých státech EU pracuje čtvrtina zaměstnanců Telekomu a v Severní Americe lehce přes pětinu. Společnost sídlí v německém Bonnu.

Ač nejsou výše zmíněná čísla absolutně většinová, je možné přijmout interpretaci předsedy Filipa, že Deutsche Telekom nevlastní nikdo v České republice, ale většinově (ne absolutně) Němci.

Na rozdíl od jiných států se Německo k 22. lednu 2018 nepřipojilo k opatření, které by zabránilo společnosti Huawei v budování síťové infrastruktury. Německé ministerstvo průmyslu a energetiky pouze vydalo prohlášení, podle kterého je otázka bezpečnosti sítí nové generace pro Spolkovou vládu velmi relevantní. Tímto prohlášením se bude řídit při výstavbě nových sítí. Německá vláda tak prozatím nedosáhla jednotného postoje, není však vyloučeno, že se firma Huawei nebude podílet na budování mobilní sítě páté generace (5G).

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Například izraelská zpravodajská služba tou povinností (zákonem stanovenou spolupracovat se státem a se státními zpravodajskými službami, pozn. Demagog.cz) pověřuje každého občana Izraele.

Zpravodajská služba Shin Bet skutečně ze zákona může určitým úkolem pověřit kteroukoliv osobu, která není jejím zaměstnancem.

skrýt celé odůvodnění

V Izraeli působí tři zpravodajské služby. A'man má na starosti přeshraniční operace, připravuje také zprávy o činnosti tajných služeb pro premiéra a vládu. Shin Bet se zaměřuje na vnitrostátní kontrašpionáž a protiteroristickou činnost. Činnost nejznámější z této trojce, Mossadu, se pak orientuje na zahraničí, především na okolní arabské státy.

Právě vnitrostátně zaměřený Shin Bet, který dle čl. 7 písm. a) izraelského zákona o bezpečnostní službě (.pdf, str. 3) má chránit stát a demokratické instituce před špionáží, terorismem, sabotáží či prozrazením státních tajemství, může dle čl. 8 písm. a) odst. 1 zákona (.pdf, str. 4) získat pomoc kterékoliv osoby, která není zaměstnancem této tajné služby, a to s cílem splnění takových úkolů, které směřují k naplnění cílů tajné služby.

Občané Izraele skutečně s tajnými službami i policií široce spolupracují, a to i ze své vlastní vůle, jak vyplývá z vyjádření Meira Elrana, bezpečnostního analytika a generála ve výslužbě: „V Izraeli máme v ulicích bezpochyby více lidí od policie a bezpečnosti než třeba v evropských zemích. Ještě důležitější je ale schopnost samotných obyvatel vyhodnotit situaci kolem sebe. Lidé v Izraeli jsou ostražití, vědí, že se terčem útoku může stát kdokoliv a kdykoliv, takže se dívají a informují. Někdy až zahlcují policejní horké linky. Jejich role ochránců je ale velmi důležitá.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Nedávno bylo zveřejněno, že americké zpravodajské služby odposlouchávaly Angelu Merkelovou.

Bývalý zaměstnanec tajných služeb Spojených států amerických Edward Snowden zveřejnil informace, že USA odposlouchávaly telefon Angely Merkelové. USA takové informace však nikdy veřejně nepotvrdily.

skrýt celé odůvodnění

Informace o odposlouchávání Angely Merkelové Spojenými státy pocházejí ze dvou zdrojů. Jedním z nich jsou dokumenty zveřejněné bývalým zaměstnancem americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edwardem Snowdenem, druhým je server WikiLeaks.

Skandál týkající se možného sledování kancléřky Merkelové propukl v roce 2013. Na jednom ze Snowdenem zveřejněných dokumentů je například uvedeno jméno Angely Merkelové mezi dalšími sledovanými světovými politiky (Document, str. 7). Spojené státy nepotvrdily, že by Merkelovou skutečně odposlouchávaly. Kancléřka své možné sledování označila za nepřijatelné. Německo se pokusilo vyšetřit, zda jsou Snowdenovy dokumenty pravdivé. Podle zveřejněných informací však toto vyšetřování skončilo, protože Německo nemá přístup k oficiálním dokumentům americké strany a zveřejněné kopie k potvrzení podezření nestačí.

K Filipovu vyjádření doplňme, že byla informace o údajném odposlechu zveřejněna před více než pěti lety, což nelze rozumně pokládat v kontextu rozhovoru za „nedávno“. Časové určení však není hlavní pointou výroku, proto zůstává hodnocen jako pravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Já jsem neprivatizoval Český Telecom. Já jsem nebyl ten, který prodával majetek státu včetně bezpečnostních sítí.

O prodeji většinového podílu akcií ve společnosti Český Telecom rozhodla vláda Stanislava Grosse.

skrýt celé odůvodnění

Většinový podíl 51,1 % akcií společnosti Český Telecom byl prodán společnosti TELEFÓNICA v roce 2005 za částku 82,6 mld korun. Rozhodnutí o prodeji učinila vláda Stanislava Grosse (Usnesení č. 407, .doc) a stát tímto rozhodnutím ztratil nad Českým Telecomem kontrolu.

Prodej tohoto balíku akcií byl však připravován delší dobu. Privatizaci nastartovala již předchozí vláda Vladimíra Špidly a neúspěšně se pokusila většinový balík akcií prodat i vláda Miloše Zemana (.pdf, str. 10). Historii prodeje státního podílu ve společnosti Český Telecom (včetně odprodeje menšinových podílů) mapuje článek na serveru idnes.cz, avšak pouze do roku 2002.

Mluví-li Filip o prodeji bezpečnostních sítí od státu do soukromých rukou, je otázkou, o jakých všech prodejích mluví. V souvislosti s tématem rozhovoru se však nabízí například prodej většinového podílu ve společnosti České radiokomunikace. O tomto prodeji rozhodla vláda Miloše Zemana v roce 2001.

O žádném z těchto prodejů Filip nerozhodoval a na privatizaci uvedených společností se tak nepodílel.