Demagog.cz

Vojtěch Filip, předseda KSČM, na Radiožurnálu

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl předseda Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěch Filip. Hlavním tématem bylo schvalování státního rozpočtu na následující rok. Hovor se však stočil i například ke vztahu s Čínou či koncentračnímu táboru v Letech.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 4. října 2019 (moderátor Marie Bastlová, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Vojtěch Filip, předseda KSČM, na Radiožurnálu

17 z celkově 27 ověřených výroků

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

BASTLOVÁ, moderátorka: Pane předsedo, a ty navýšené příjmy během léta, je to zodpovědné zkrátka o to jenom dále navýšit výdaje státního rozpočtu?
FILIP: Ale ony nejsou navýšeny.
BASTLOVÁ: Ony byly navýšeny. Ministryně financí během léta navýšila.
FILIP: Byly navýšeny (...) !

Příjmy a výdaje státního rozpočtu na rok 2020 byly po řadě jednání s ministerstvy oproti původnímu rámcovému návrhu navýšeny o 20 miliard Kč, schodek rozpočtu zůstal na 40 miliardách. Aktuálně návrh rozpočtu čeká na projednání Poslaneckou sněmovnou.

skrýt celé odůvodnění

Vláda dne 24. června 2019 schválila návrh rámce státního rozpočetu na rok 2020 vypracovaný Ministerstvem financí. V tomto návrhu rozpočtu jsou plánovány příjmy ve výši 1 558,1 mld. Kč a výdaje ve výši 1 598,1 mld. Kč, schodek tedy činí 40 mld. Kč.

Ministryně financí následně v letních měsících jednala o rozpočtu konkrétních kapitol s většinou ministerstev, například zahraničí, průmyslu a obchodu, školství, místního rozvoje, životního prostředí, obrany nebo zdravotnictví.

Ministerstvo financí pak 16. září 2019 předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2020, ve kterém oproti rámcovému návrhu z června 2019 došlo k navýšení příjmů a výdajů o 20 mld. Kč. Příjmy jsou tak plánované na 1 578,1 mld. Kč a výdaje na 1 618,1 mld. Kč, schodek zůstává na 40 mld. Kč. Vláda tento rozpočet pak týž den schválila (.pdf).

Dne 30. září 2019 byl návrh státního rozpočtu na rok 2020 předložen Poslanecké sněmovně, kde má 1. čtení proběhnout na nejbližší schůzi, která začne 15. října 2019.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Ten souhlas (s návrhem rozpočtu, pozn. Demagog.cz) je jenom pro 2 členy rozpočtového výboru, to znamená pro Miloslavu Vostrou a Jiřího Dolejše, s tím, že ten souhlas na plénu pro podporu státního rozpočtu v prvním čtení je vázán na další jednání o zdravotnictví (...) 11. října.

Výkonný výbor ÚV KSČM schválil, že komunisté podpoří návrh státního rozpočtu v Rozpočtovém výboru, podporu na plénu Sněmovny pak Výkonný výbor váže na další jednání o zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KSČM Vojtěch Filip na tiskové konferenci (čas 0:20), která proběhla 4. října 2019 po jednání mezi zástupci KSČM a premiérem Babišem s ministryní financí Schillerovou, oznámil podporu návrhu státního rozpočtu ze strany KSČM v Rozpočtovém výboru PSP ČR. V 24členném Rozpočtovém výboru zastupují KSČM poslankyně Vostrá a poslanec Dolejš, poslankyně Vostrá je zároveň také předsedkyní výboru.

O tom, zda komunisté podpoří návrh rozpočtu v prvním čtení na plénu Sněmovny, bude ze strany KSČM rozhodnuto po schůzce mezi KSČM a ANO na téma zdravotnictví. Ta proběhne v pátek 11. října 2019. Dle vyjádření předsedy Filipa bude hlavním tématem této schůzky úprava úhradové vyhlášky, u které mu vadí zejména rozdílné výše úhrad úkonů u poskytovatelů stejné úrovně (např. krajské nemocnice). Změny vyhlášky ale premiér Babiš odmítá.

Úhradovou vyhláškou rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví o rozdělení finančních prostředků do jednotlivých segmentů zdravotnictví. Tato vyhláška vzniká na základě dohodovacích řízení mezi poskytovateli péče a pojišťovnami.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(...) se vedení strany (KSČM, pozn. Demagog.cz) a vedení klubu sešlo s Krizovým štábem ve zdravotnictví.

Vedení strany a vedení Poslaneckého klubu KSČM se sešlo se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví 25. září 2019. Krizový štáb informoval KSČM o údajně tristní situaci ve zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Dne 25. září se sešli předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková a předseda Poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví v čele s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou.

Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví vyrozuměl vedení KSČM o údajně tristním nedostatku zdravotnických pracovníků, o uzavírání nemocničních oddělení a dlouhých čekacích lhůtách na vyšetření a operace. Dle zástupců je problémem, že v celém zdravotnictví dlouhodobě chybí peníze. Krizový štáb požaduje (audio, 0:22) nárůst peněz pro domácí péči o 40 % a pro nemocnice o 15 %. Do zdravotnictví by mělo jít dle Krizového štábu minimálně 9 % HDP, tak jak je v západních zemích obvyklé.

Dle údajů Eurostatu šlo v roce 2016 nejvíce peněz do zdravotnictví ve Francii (11,5 % HDP), dále v Německu (11,1 % HDP) a Švédsku (11,0 % HDP); v České republice šlo do zdravotnictví přibližně 7 % HDP. Naopak nejméně vydalo na zdravotnictví Rumunsko (5 % HDP). V celé EU se pak odhaduje, že v roce 2016 dosáhly výdaje 10 % HDP. Tento krok by dle Krizového štábu umožnil zachovat současnou síť nemocnic, zvýšit platy a počet zaměstnanců, obnovit provoz uzavřených oddělení a celkově zkvalitnit zdravotní péči.

Vedení KSČM souhlasí s odboráři a požaduje změnu úhradové vyhlášky, která byla ministerstvem zdravotnictví dokončena na počátku září. Premiér Andrej Babiš změnu úhradové vyhlášky vylučuje. Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví se s prosbou o pomoc obrátil na poslance a hejtmany. Kromě vedení KSČM se sešel se zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Pirátů.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

V tom průběhu července a srpna my jsme dál jednali, paní ministryně financí, která měla předkládat schodek s deficitem 50 miliard, potom slíbila, že bude deficit jenom 40 miliard, a my jsme u těch 30 miliard setrvávali z jednoho prostého důvodu. My jsme chtěli, aby pan premiér Andrej Babiš plnil slib, že směřuje k vyrovnanému rozpočtu.

Komunisti trvali na požadavku schodku státního rozpočtu ve výši 30 mld. korun od června do srpna 2019. Poté na konci srpna 2019 podpořili státní rozpočet se schodkem 40 mld. korun.

skrýt celé odůvodnění

Vláda v červnu letošního roku schválila přípravu státního rozpočtu České republiky na rok 2020, která počítá se saldem státního rozpočtu -40 mld. korun.

V září 2019 Ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Návrh státního rozpočtu ze září 2019 počítá také se schodkem státního rozpočtu ve výši 40 mld. korun. Vláda tento návrh zákona o státním rozpočtu projednala a schválila. Nicméně v červnu 2018 Ministerstvo financí počítalo se schodkem 50 miliard korun, a to u rozpočtů až do roku 2021.

Ještě před schválením přípravy státního rozpočtu vedení KSČM trvalo na snížení plánovaného schodku státního rozpočtu pro rok 2020 na 30 miliard korun. 26. června 2019 Miloslava Vostrá v pořadu Události komentáře (čas 22:50) sdělila, že KSČM stále trvá na státním rozpočtu se schodkem 30 mld. korun a je ochotno akceptovat státní rozpočet se schodkem 40 mld. korun pouze v případě, že by 10 mld. šlo na zvýšení investic. Ještě 26. srpna 2019 KSČM požadovala deficit státního rozpočtu ve výši 30 miliard korun.

Stanovisko komunistů se změnilo 28. srpna 2019, kdy podle informací z webu KSČM doporučila předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá poslaneckému klubu KSČM podpořit státní rozpočet na rok 2020 se schodkem 40 miliard. Miloslava Vostrá také ve stejný den poskytla rozhovor pro Český rozhlas (čas 5:40), kde o požadavku na třicetimiliardový schodek státního rozpočtu hovořila v minulém čase. Stanovisko KSČM ohledně čtyřicetimiliardového schodku státního rozpočtu bylo potvrzeno 16. září 2019 po jednání o návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Toho dne Vojtěch Filip uvedl, že KSČM podpoří schodek rozpočtu na příští rok 40 miliard korun. Jiří Dolejš (KSČM) po jednání sdělil: „Chtěli jsme původně deficit třicetimiliardový, ale nikdy jsme neříkali, že je to nepřekročitelná podmínka. Pouze jsme tlačili, aby změny v rozpočtu, které se dělaly na poslední chvíli, byly racionalizační a nikoli, aby se utrácelo za každou cenu.“

Již z podstaty nelze ověřit, zda členové KSČM chtěli, aby Andrej Babiš plnil slib, že směřuje k vyrovnanému rozpočtu. Babiš nicméně v červnu 2014 v pořadu Otázky Václava Moravce (čas 30:00) řekl, že je přesvědčen, že v roce 2017 bude mít Česká republika vyrovnaný státní rozpočet. Podobně v Programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z června 2018 je uvedeno, že bude cílem mít vyrovnaný rozpočet a dlouhodobě stabilizovat státní dluh ve vztahu k HDP a udržet ho na nízké úrovni.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

V samotném státním rozpočtu jsou zvýšeny investice o více než 10 miliard a dalších 5 miliard investic je přesunuto do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Ministerstvo financí pro rok 2020 aktuálně počítá s celkovými investicemi ve výši 146,7 miliard Kč, tedy o 24,7 miliard více než v předchozím roce. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury byl oproti původním 65 miliardám Kč navýšen na 70 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Podle plánu Ministerstva financí pro rok 2020 jsou investiční výdaje financované z českých prostředků plánované ve výši 88,5 miliard Kč. Společně s penězi z evropských fondů je na investice pro rok 2020 vyhrazeno celkem 146,7 miliard Kč. V roce 2019 počítal státní rozpočet s tuzemskými investicemi ve výši 79,4 miliard Kč, celkové kapitálové výdaje pak byly rozpočtovány ve výši 122 miliard Kč, tedy o 24,7 miliard méně, než je rozpočtováno na příští rok.

Pro rok 2019 národní výdajový rámec Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) činil 65,6 miliard Kč. Na rok 2020 plánovalo Ministerstvo financí státní příspěvek SFDI také přibližně ve výši 65 miliard korun. 8. srpna 2019 se ministryně financí Alena Schillerová a ministr dopravy Vladimír Kremlík dohodli na navýšení rozpočtu SFDI o 5 miliard Kč oproti původnímu návrhu. Z národních zdrojů tak na výstavbu a údržbu železnic či silnic půjde 70,2 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová hovořila o důležitosti investic pro českou ekonomiku obdobným způsobem jako Vojtěch Filip: „Výdaje na investice jsou motorem ekonomiky, zvláště v době zpomalování jejího růstu. A to zejména investice pro jednu a více generací. Snažíme se na ně dát maximum peněz, abychom udrželi příznivý ekonomický vývoj i v dalších letech. Tyto výdaje se naší ekonomice v budoucnu vrátí.“

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(...) není rozpočtový balíček ještě schválen, ale ten je ve třetím čtení, ten už je po proběhlém druhém čtení, neprošel na té zářijové schůzi s tím, že ale 15. září začíná třicátá pátá schůze a my ho můžeme ve středu, pokud nebudeme projednávat přímo rozpočet, tak nejpozději v pátek, tedy v datum, kdy se projednává třetí čtení, projednávat a v tom případě nebude schváleno to třetí čtení do 30. 9., ale bude schváleno 18. října.

Daňový balíček v současné době schválen není. Aktuálně je zařazen na pořad 35. schůze Poslanecké sněmovny, která je svolána na 15. října 2019. Podle programu schůze by třetí čtení zákona mohlo proběhnout ve středu 16. října 2019 nebo v pátek 18. října.

skrýt celé odůvodnění

Daňový balíček, který Filip nazývá rozpočtovým, je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákon o daních z příjmu, zákon o daních z přidané hodnoty a daňový řád). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán dne 13. června 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi takové patří například vyšší zdanění tabákových výrobků a hazardu. Novela je však daleko komplexnější, například implementuje do právního řádu Evropské směrnice ATAD a novelizuje insolvenční zákon.

Dne 25. září návrh zákona prošel druhým čtením a byly zapracovány některé pozměňovací návrhy. Další projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 35. schůze Poslanecké sněmovny, která začíná 15. října 2019. Návrhy ve třetím čtení jsou podle programu schůze zařazeny k projednání na středu 16. října, pátek 18. října, pátek 25. října, středu 6. listopadu a pátek 8. listopadu. Přičemž návrh daňového balíčku je třetí v pořadí projednávaných zákonů ve třetím čtení. Je tedy možné očekávat, že bude projednán 16. nebo 18. října 2019.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 má být projednán dle pořadu 35. schůze Poslanecké sněmovny 23. října 2019.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Tam (v daňovém balíčku, pozn. Demagog.cz) jsou opravdu ty částky, na které narážíte, to znamená daň z hazardu, daň z cigaret, daň z alkoholu a samozřejmě ty úpravy, které řeší ty možnosti těch rezerv, které mají například pojišťovny.

Chystaná novela skutečně plánuje zvýšit příjmy státního rozpočtu tím, že se navýší daně oblastech, které uvádí Vojtěch Filip.

skrýt celé odůvodnění

Daňový balíček, který Vojtěch Filip nazývá rozpočtovým, je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákona o daních z příjmu, zákona o daních z přidané hodnoty a daňového řádu). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán dne 13. června 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi ně patří například vyšší zdanění tabákových výrobků, lihu a hazardu. Daňový balíček (.pdf, str. 35 a násl.) v navrhovaném znění skutečně odhaduje zvýšení daňových příjmů pro rok 2020. U daně z hazardu je to navýšení příjmů o 3,6 miliardy (str. 35), u spotřební daně na lihoviny a tabák pak dohromady 8,6 miliardy (str. 37–38). Změna zdanění technických rezerv pojišťoven pak má mít za následek navýšení příjmů až o 10,5 miliardy (str. 36).

Dne 25. září návrh zákona prošel druhým čtením a tisk spolu s podanými pozměňovacími návrhy znovu projednal Rozpočtový výbor. Další projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 35. schůze Poslanecké sněmovny, která začíná 15. října 2019. Návrhy ve třetím čtení jsou podle programu schůze zařazeny k projednání na středu 16. října, pátek 18. října, pátek 25. října, středu 6. listopadu a pátek 8. listopadu.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Vy narážíte u těch 40 miliard na to, že 37 miliard dělá zvýšení důchodů.

Vládní návrh rozpočtu skutečně počítá s meziročním navýšením výdajů na důchody pro rok 2020 o 37 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Státní rozpočet na rok 2020, který v průběhu září schválila vláda, počítá s meziročním nárůstem výdajů na důchody o 37 miliard korun. Pokud bude návrh přijat Poslaneckou sněmovnou, bude to znamenat, že výdaje na důchody poprvé v historii přesáhnou hranici 500 miliard korun (konkrétně to bude 509,35 mld. Kč). Plánovaný schodek je pak ve výši 40 miliard.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Rostou mzdy.

Už od roku 2014 roste jak nominální, tak reálná hrubá mzda. Průměrná mzda z druhého čtvrtletí tohoto roku činí přes 34 tisíc korun ve srovnání s necelými 25 tisíci v roce 2014.

skrýt celé odůvodnění

Vojtěch Filip zřejmě má na mysli růst průměrné mzdy v České republice. Je pravda, že průměrná hrubá mzda (tedy mzda před odečtením daně apod.) se už od roku 2014 zvyšuje. V prvním čtvrtletí roku 2014 to bylo 24 806 korun, medián pak 20 706 korun. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku byla výše průměrné mzdy 34 105 korun; medián pak činil 29 127 korun.

Je ovšem důležité rozlišit mezi nominální a reálnou mzdou. Zatímco nominální říká, jakou částku si vyděláme, tak reálná mzda zohledňuje i to, kolik si za tyto peníze koupíme. V kontextu růstu mezd je tedy klíčové zmínit i růst reálné mzdy, která se podobně jako nominální mzda převážně zvyšuje už od roku 2014.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Souhlasíme s tím, o co usiluje ten krizový štáb, to znamená, ti usilují o 13 miliard korun (...)

KSČM skutečně podporuje tzv. Krizový štáb a jeho požadavek na navýšení prostředků na zdravotní péči. Jedná se však nikoliv o 13 miliard, ale podle vyjádření mluvčí Krizového štábu o celkem 14 miliard Kč na navýšení platů, rozpočtů nemocnic a financí na domácí péči.

skrýt celé odůvodnění

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) po jednání s tzv. Krizovým štábem proti kolapsu zdravotnictví vyjádřila tomuto štábu podporu v jednání o změnách úhradové vyhlášky na rok 2020 a rozpuštění části přebytků zdravotních pojišťoven.

„Pojišťovny mají k dispozici desítky miliard na svých rezervních účtech. Jde o peníze, které vůbec nepotřebují a zadržují je protiprávně. Právě tyto prostředky ve zdravotnictví teď tolik chybí,“ uvedl člen Krizového štábu MUDr. Martin Engel. Štáb v tuto chvíli sdružuje více než deset organizací reprezentujících jak lékaře a sestry, tak i pacienty a nemocnice.

Peníze na zdravotnictví pro následující rok se podle odhadů vývoje ekonomiky rozdělují na základě jednání zdravotních pojišťoven se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Krizový štáb původně pro nemocnice požadoval zvýšení úhrad za poskytnutou péči o 45 miliard Kč. Z rezerv, nad rámec tzv. úhradové vyhlášky, pak Krizový štáb požadoval uvolnit celkem 20 miliard korun.

Po jednání s Krizovým štábem premiér Babiš uvedl, že se z rezerv uvolní navíc 6 miliard Kč. Krizový štáb své požadavky lehce zmírnil, stále však požaduje 14 miliard nad rámec úhradové vyhlášky, tedy dalších 8 miliard k 6 miliardám již přislíbeným.

Mluvčí Krizového štábu Dagmar Žitníková pak pro pořad Otázky Václava Moravce dne 15. září 2019 uvedla (video, čas 4:35), že „štáb ustupuje od požadavku navýšit úhrady o dalších 5 % nad rámec současného znění úhradové vyhlášky, ambulantním specialistům, praktickým lékařům a dalším segmentům, do nemocnic požadujeme nad současné prostředky vymezené úhradovou vyhláškou alokovat 13 miliard a do domácí péče a sociálních služeb další miliardu“.

V současné chvíli tedy tzv. Krizový štáb požaduje navýšení výdajů na zdravotní péči nad rámec úhradové vyhlášky o 14 miliard, přičemž KSČM tento požadavek podporuje.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Prostředky nejsou jiné, než říká zákon o zdravotním pojištění, to znamená, ty příjmy jsou fixní nějakým způsobem, ale víme, že (...) mají zdravotní pojišťovny větší rezervy, než předpokládá samotný plán těch rezerv. To znamená, že těch 50 miliard, které tam jsou (...).

Příjmy zdravotních pojišťoven jsou pevně dané zákonem. V rezervních fondech pojišťoven je nyní zhruba 55 mld. korun, což je více, než předpokládaly plány rezerv pro roky 2018 a 2019.

skrýt celé odůvodnění

V zákoně č. 48/1997 Sb. je v paragrafech 4–9 definováno, kdo je a kdo není plátcem pojistného, za jakých okolností jím je a v jaké míře pojistné platí. Plátci pojistného jsou zaměstnanci, stát a zaměstnavatelé. Pojistným se pak blíže zaobírá zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Výše pojistného a příjmy pojišťoven jsou pevně dané zákonem. Jedná se o 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. V případě zaměstnanců platí 2/3 pojistného zaměstnavatel a 1/3 zaměstnanec. Stát podle § 7 zákona č. 48/1997 Sb. platí pojistné například za děti, studenty, důchodce a uchazeče o zaměstnání.

Podle společného prohlášení Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví v roce 2018 umožnil růst ekonomiky navýšení technických rezerv pojišťoven na 45 miliard korun. V letošním roce by se mělo jednat o 55 miliard korun. Vojtěch Filip mluví o 50 miliardách korun, což ještě spadá do naší 10% tolerance.

Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 551/1991 Sb. a podle § 18 odst. 1 zákona č. 280/1992 Sb. mají zdravotní pojišťovny udržovat v „rezervním fondu 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění (...) za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky.

V posledních letech vznikají neshody mezi zdravotními pojišťovnami, Ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komorou, která podobně jako Vojtěch Filip požaduje uvolnění části rezerv do zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví i financí jsou proti tomu, aby zdravotní pojišťovny uvolňovaly své rezervy. Tajemnice Ministra zdravotnictví Helena Rögnerová uvedla: „Jednou jsme to v minulosti zažili, byla krize v roce 2009, tři roky se podařilo překlenout právě díky rezervám, které byly na účtech zdravotních pojišťoven. Nemůžeme vzít peníze z rezerv.“ Podobně se v říjnu roku 2018 vyjádřila i ministryně financí Schillerová, která uvedla, že „ministerstvo financí dlouhodobě usiluje o to, aby zdravotní pojišťovny v době ekonomického růstu hospodařily přebytkově“. Dále ve svém článku taktéž zmiňuje krizi z roku 2009 a význam rezerv zdravotních pojišťoven v období krize.

Podle Zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2018 (.pdf, str. 9) zdravotní pojišťovny nepředpokládaly růst rezervního fondu. Naopak se očekávalo, že do roku 2020 dojde k poklesu. Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2019 (.pdf, str. 12) uvádějí, že i přes pokračující hospodářský růst v letech 2020 a 2021 bude výše rezerv stoupat pouze pozvolna. Oproti těmto plánům však rezervy zdravotních pojišťoven vzrostly v roce 2018 na 43 miliard a během letošního roku až na 55 miliard.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Já jsem podporoval vznik toho pietního místa (na místě koncentračního tábora v Letech, mimo areál vepřína, pozn. Demagog.cz). (...) A to pietní místo je mimo areál toho vepřína.

Vojtěch Filip v 90. letech podporoval vznik pietního místa, které by se nacházelo mimo areál vepřína v Letech. Na místě, kde vepřín stojí, se však plánuje vystavět památník, kvůli němuž bude vyhlášena architektonická soutěž.

skrýt celé odůvodnění

Současný památník od sochaře Zdeňka Hůly, odhalený v přítomnosti Václava Havla v roce 1995, stojí na původním, předpokládaném místě hromadných hrobů tzv. cikánského tábora, tedy mimo areál vepřína.

Podle Mladé Fronty DNES z 6. června 1998 Vojtěch Filip podpořil vznik důstojného pietního místa v oblasti bývalého tábora v Letech. Byl však pro to, aby se památník nacházel nedaleko vepřína, nikoliv přímo na jeho místě. Pro zbourání vepřína tehdy byli naopak Jaromír Talíř z KDU-ČSL a Pavel Pešek z Unie svobody.

5. prosince 2017 Vojtěch Filip na 3. schůzi současné PSP ČR tvrdil, že se vepřín nenachází na pozemcích původního tábora v Letech. Toto bylo nicméně letos vyvráceno archeologickým průzkumem, podle něhož byly trosky tábora při stavbě vepřína viditelné a většina tehdejšího tábora se nacházela právě v areálu vepřína.

Aktuálně má dojít k demolici vepřína s tím, že bude do konce roku 2019 vyhlášena architektonická soutěž na podobu nového pietního místa, které má stát ve vykoupeném areálu.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Já jsem zpochybňoval v tom svém vystoupení to, že stát vykoupí firmu (vepřín v Letech, pozn. Demagog.cz), která je funkční, zaplatí z peněz daňových poplatníků půl miliardy korun.

Vojtěch Filip podobné zpochybnění uvedl již v srpnu na svém Twitteru, kde transakci označil za zločin. Stát v rámci dané transakce vykoupil vepřín v Letech, jeden z několika areálů firmy AGPI. Do dne předání vepřín fungoval a stát za něj zaplatil přes 450 milionů korun.

skrýt celé odůvodnění

Jak vyplývá z kontextu rozhovoru, Vojtěch Filip v srpnu letošního roku na svém twitterovém účtu prohlásil (viz níže), že za zdražení vepřového masa u nás může právě výkup vepřína v Letech. Dále zmínil i vysokou efektivitu daného podniku a výkupní cenu půl miliardy. Transakci označil za zločin.

Valná hromada akciové společnosti AGPI 31. července 2017 souhlasila s převodem majetku na stát a vláda 21. srpna 2017 odkup schválila. Koncem listopadu 2017 došlo k podpisu smlouvy o výkupu areálu vepřína v Letech u Písku a ten byl v dubnu 2018 předán Muzeu romské kultury, s. p. o.

Posledních 330 vepřů firma AGPI odvezla na jatka 13. března 2018. K danému dni měl být areál vyklizený, do té doby byl vepřín v provozu. Za rok 2016 zpracování vepřového masa vytvořilo firmě AGPI 44 % tržeb. Oproti předešlému roku, kdy tato společnost skončila ve ztrátě, byla AGPI dokonce zisková.

Tvrzení hodnotíme jako pravdivé, protože podobné zpochybnění Vojtěch Filip uvedl již dříve. V tom, kolik stát zaplatil (s 10% odchylkou) a že to bylo financováno z peněz daňových poplatníků, měl pravdu. Musíme ale zmínit, že ve svých vystoupeních nepřesně definuje předmět prodeje. Stát totiž nevykoupil celou firmu, nýbrž jen jeden její areál z několika, jež tvořily, respektive stále tvoří podnikatelské portfolio akciové společnosti AGPI (dále např. rostlinná výroba a výroba vajec), ve kterých operuje dodnes.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Na rozdíl od sociální demokracie jsme obhájili alespoň jeden mandát (v Evropském parlamentu, pozn. Demagog.cz).

V posledních volbách do Evropského parlamentu získala KSČM jeden mandát. ČSSD nedokázala obhájit žádný.

skrýt celé odůvodnění

KSČM získala letos ve volbách do Evropského parlamentu 6,94 % hlasů. Tento výsledek jí přinesl jeden mandát a europoslankyní se stala Kateřina Konečná. KSČM tak nedokázala obhájit zisk 10,98 % a 3 mandátů z předešlých voleb v roce 2014.

ČSSD se podařilo získat v letošních volbách do Evropského parlamentu pouze 3,95 % a nezískala tak žádný mandát. V předešlých volbách naopak získala 4 mandáty a 14,17 % hlasů.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Proto jsme svolali desátý sjezd tady do Prahy, řekli jsme si, že si uděláme nový program, krátkodobý, dlouhodobý, že vyvoláme nové jednání výročních členských schůzí, okresních konferencí, a v dubnu příštího roku bude sjezd. A ten rozhodne, kdo bude ve vedení.

Vedení KSČM svolalo po volbách do Sněmovny v roce 2017 X. sjezd KSČM. Na něm bylo opravdu rozhodnuto, že ÚV KSČM vypracuje krátkodobý program a nový program strany. Před X. sjezdem bylo zmíněno svolání okresních konferencí a výročních schůzí místopředsedou ÚV Josefem Skálou.

skrýt celé odůvodnění

Dle stanoviska 9. zasedání ÚV KSČM bylo svolání X. sjezdu reakcí na výsledky voleb, tento X. sjezd se odehrál 21. dubna 2018 v Nymburku (tedy ne v Praze, zde se poslanec Filip dopustil menší nepřesnosti, která není podstatná pro pravdivost výroku).

Dne 31. října 2017 prohlásil tehdejší místopředseda ÚV KSČM Josef Skála v rozhovoru (čas 10:16) pro DVTV: „...teď bude probíhat standardní série výročních schůzí, okresních a krajských konferencí. A ta bude mít dva úkoly. Za prvé vyhodnotit výsledky voleb a příčiny toho, co se stalo. A za druhé, nominovat lidi, kteří by nakonec na sjezdu byli zvoleni do vedení strany.“

Vskutku tedy došlo k prohlášení ze strany ÚV KSČM o jednání okresních konferencí po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Dne 30. října 2017 v rozhovoru (čas 2:39) pro ČT24 Vojtěch Filip prohlásil: „Je samozřejmé, že takový propad nikdy KSČM neměla a je třeba to hodnotit, jestli to je věcí programu, jestli to je věcí vedení, jestli to je věcí kandidátů nebo volebních štábů...“

Po volbách tedy předseda ÚV KSČM naznačil, že je možná potřeba změny programu.

Nepovedlo se nám nalézt žádné přímé zmínky o novém krátkodobém a dlouhodobém programu KSČM před X. sjezdem. V usnesení (.docx, str. 2) X. sjezdu se však již zmiňuje, že sjezd ukládá nově zvolenému ÚV KSČM „zpracovat krátkodobý politický program (...)“ a „zpracovat aktualizaci programu KSČM (...)“.

Na X. sjezdu se také hlasovalo o zvolení nového vedení KSČM, tedy o členech ÚV. K tomu však došlo na většině polistopadových sjezdů KSČM.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Na tom sjezdu (KSČM, pozn. Demagog.cz) v Praze se vyměnila většina vedení.

Do 7členného vedení KSČM byli na posledním X. sjezdu strany zvoleni 4 noví funkcionáři. Zbývající 3 členové vedení dokázali své funkce obhájit. Sjezd se však nekonal v Praze, ale v Nymburku.

skrýt celé odůvodnění

Předposlední sjezd KSČM v Praze byl sjezdem IX. a konal se 14. až 15. května 2016. Na tomto sjezdu byli do vedení strany zvoleni následující:

  • Vojtěch Filip, předseda ÚV
  • Petr Šimůnek, 1. místopředseda ÚV
  • Jiří Dolejš, místopředseda ÚV 
  • Josef Skála, místopředseda ÚV
  • Zdeňka Lišková, předsedkyně Ústřední revizní komise
  • Helena Vrzalová, předsedkyně Ústřední rozhodčí komise

Takto byly funkce obsazené až do X. sjezdu KSČM 21. dubna 2018, o kterém poslanec Filip v kontextu rozhovoru zřejmě mluví. Dopustil se však nepřesnosti, protože se tento sjezd odehrával v Nymburku, a nikoliv v Praze. Pro hodnocení výroku to však nepovažujeme za podstatné.
Zde byli do vedoucích funkcí strany zvoleni následující:

  • Vojtěch Filip, předseda ÚV
  • Petr Šimůnek, 1. místopředseda ÚV
  • Stanislav Grospič, místopředseda ÚV 
  • Václav Ort, místopředseda ÚV
  • Kateřina Konečná, místopředsedkyně ÚV
  • Marie Pěnčíková, předsedkyně Ústřední revizní komise
  • Helena Vrzalová, předsedkyně Ústřední rozhodčí komise

Z minulého období tak ve vedení strany zůstali 3 funkcionáři. Ve svých funkcích zůstali pouze Vojtěch Filip, Petr Šimůnek a Helena Vrzalová. Ostatní 4 členové vedení jsou noví.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Teď jsem interpeloval paní ministryni práce a sociálních věcí kvůli počítačovým systémům na ministerstvu.

18. června 2019 zaslal předseda Filip ministryni práce a sociálních věcí Maláčové písemnou interpelaci, která se týkala změny informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. V září byla interpelace projednávána v Poslanecké sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

V interpelaci ze dne 18. června 2019 (.pdf, str. 2) se předseda Filip obrátil na ministryni Maláčovou se čtyřmi otázkami, které se týkaly zejména „zavádění jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí a postupného nahrazování informačních systémů společnosti OKsystem“.

V otázkách se Vojtěch Filip zaměřil na průběh zavádění Jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí a dále na dodržování harmonogramu tohoto zavádění. V dalších otázkách se předseda Filip dotazoval na nekonzistenci dat informačních systémů nepojistných dávek z let 2011–2014, na průběh vyšetřování této nekonzistence a na její příčinu.

Ministryně Maláčová mu odpověděla 18. července 2019 (.pdf, str. 2–4). Zavádění klíčových částí Jednotného informačního systému podle ministryně probíhá podle plánovaného harmonogramu. K nekonzistenci dat podle Jany Maláčové došlo kvůli manuálnímu zadávání dat či špatné interpretaci dat systémem. Při této nekonzistenci podle vyjádření ministryně Maláčové „nedošlo k neoprávněnému vyplácení, nebo naopak nevyplácení finančních prostředků“. Vyšetřování vedl Úřad práce ČR. Tato problematika je prý stále prověřována, takže zatím není možné učinit konečné závěry. Ke své odpovědi připojila jako přílohu Aktuální informace o harmonogramu řešení ICT v resortu MPSV (.pdf, str. 5–7) s popisem zavádění klíčových částí Jednotného informačního systému.

Vojtěch Filip následně požádal (.pdf, str. 2) o zařazení své interpelace na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Věc byla projednávána v září letošního roku. Projednávání bylo přerušeno.