V České republice funguje v současné době celkem 7 zdravotních pojišťoven – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a dalších šest tzv. zaměstnaneckých pojišťoven, pod které spadají pojišťovny podnikové, rezortní (které jsou zejména pro zaměstnance konkrétního ministerstva, např. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR) nebo oborové (určené zejména pro zaměstnance v konkrétním odvětví, např. pro armádu Vojenská zdravotní pojišťovna).
Všeobecná zdravotní pojišťovna byla jako jediná zřízena přímo státem, a to zákonem č. 551/1991 Sb., další zdravotní pojišťovny mohly začít vznikat jako pojišťovny zaměstnanecké podle zákona č. 280/1992 Sb. Podle původní podoby zákona byly tyto zaměstnanecké zřízeny Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), současná podoba zákona už pojem zřizovatele u pojišťoven nezná.
VZP je jediná pojišťovna, v níž má stát úplné zastoupení v jejích správních orgánech. Podle zákona je její správní rada tvořena 10 členy jmenovanými vládou na návrh Ministerstva zdravotnictví a 20 členy volenými Poslaneckou sněmovnou. V dozorčí radě je pak 10 členů volených Poslaneckou sněmovnou a 3 vládou na základě návrhů ministerstev.
Naopak u všech ostatních, tedy u zaměstnaneckých pojišťoven, jsou správní orgány závislé na státu pouze částečně. Ve správní radě je 5 členů jmenovaných vládou a 10 volených z řad pojištěnců pojišťovny a v dozorčí radě jsou 3 členové jmenováni vládou na návrhy ministerstev a 6 členů volených z řad pojištěnců. Obecně tedy můžeme říct, že tyto pojišťovny nejsou na státu závislé, a ten v nich nemůže vykonávat přímý vliv (na rozdíl od příspěvkových organizací či akciových společností).
Tři pojišťovny v kontextu slučování
Nejen Vojtěch Filip, ale i někteří další politici čas od času mluví o možném sloučení některých pojišťoven, konkrétně se často mluví o sloučení Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) a případně i VZP. Tento návrh proběhl médii opakovaně, např. když ho prosazoval ministr zdravotnictví Heger v roce 2012, v roce 2014 o něm mluvili ministr zdravotnictví Němeček a ministr financí Babiš nebo v roce 2017 tehdejší premiér Sobotka. Lze tedy předpokládat, že Vojtěch Filip myslí právě tyto tři pojišťovny, když mluví o tom, že je všechny zřizuje stát.
Vojenskou pojišťovnu zřídilo stejně jako ostatní zaměstnanecké pojišťovny MSPV, a to v 1992 na žádost tehdejšího Federálního ministerstva obrany. K otázce vztahu ke státu a možného sloučení pojišťoven se vyjádřil Richard Medek, mediální a marketingový manažer VoZP ČR. Upozornil na to, že o této pojišťovně nelze mluvit jako o pojišťovně státní, ve které má stát „pouze třetinovou, jakousi kontrolní účast v jejich správních orgánech. Pojišťovna se tedy může v rámci volného trhu chovat samostatně a usměrňovat svoji činnost tak, aby co nejlépe zajistila zdravotní péči o své klienty a udržela vyrovnaný rozpočet i do dalších let.“ VoZP pojišťovna je pouze specifická tím, že má právně upravený vztah k Armádě ČR.
Stejným způsobem vznikla i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. K jejímu vztahu k ministerstvu se zase vyjádřil Jaroslav Hruška, předseda správní rady ZP MV ČR: „Zdravotní pojišťovna MV ČR se jmenuje tak, jak se jmenuje, ne proto, že by ji řídil ministr vnitra, ale proto, že část klientů pojišťovny tvoří (nebo tvořila) většina zaměstnanců rezortu vnitra.“ a dále: „MV nemá se Zdravotní pojišťovnou MV ČR žádné finanční vztahy, její fungování je záležitostí správní rady tak, jak je tomu u všech zdravotních pojišťoven. Nezbývá mi než zopakovat, že Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR je samostatným subjektem a ministr vnitra nemůže pojišťovně zasahovat do problematiky, která je v její samostatné působnosti."
Tyto zmíněné pojišťovny tedy i přes svůj bližší vztah k institucím, jako k Ministerstvu vnitra ČR a Armádě ČR, stále nejsou vysloveně státními institucemi a udržují si vlastní samosprávu, která je upravena stejným zákonem jako u např. Zaměstnanecké pojišťovny Škoda. Všechny české pojišťovny jsou samostatné právní subjekty (v zákoně o zaměstnaneckých pojišťovnách a v zákoně o VZP), samy nakládají se svým majetkem a kromě VZP jsou zapsány v obchodním rejstříku. Stát nad nimi ovšem stále udržuje dohled, například ministerstva kontrolují jejich hospodaření a Ministerstvo zdravotnictví může pojišťovně odebrat povolení k činnosti.
Závěr
Otázkou tedy je, jak hodnotit Filipův výrok, že „stát zřizuje tři pojišťovny“. Jak jsme viděli výše, hovořit o „zřizování“ pojišťoven je problematické a otázka jejich závislosti na státu je poměrně komplikovaná.
Zaměstnanecké pojišťovny mohou vzniknout pouze na základě povolení, které uděluje Ministerstvo zdravotnictví, přičemž ministerstva jsou organizačními složkami státu. A stát také nad všemi pojišťovnami uplatňuje svůj dohled, a v tomto smyslu tedy státu podléhá všech 7 zdravotních pojišťoven. Na základě dosud zmíněných informací, můžeme rozlišit i užší smysl, ve kterém mu podléhá pouze VZP, protože pouze u ní má stát úplnou kontrolu v jejích správních orgánech, její zřízení bylo státem iniciováno a provedeno pomocí samostatného zákona.
Ze současných 7 pojišťoven nicméně nelze vydělit 3, které by měly oproti ostatním zvláštní status, aby bylo možné říci, že stát „zřizuje tři pojišťovny“. Zvláštní status má pouze VZP; všechny ostatní mají stejný status pojišťoven zaměstnaneckých. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.
