Volby 2013: Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury

Ve středečním interview Daniely Drtinové vystoupil lídr Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamura. A přímá demokracie byla také hlavním tématem rozhovoru. Okamura představil plány své strany na zavedení ústavních změn, který by podle něj měly znamenat větší zapojení občanů do politického života. Řešily se také státem vlastněné firmy a s nimi spojené problémy, jako společnost ČEZ či sporná privatizace OKD.

Ověřili jsme

Interview Daniely Drtinové ze dne 2. října 2013 (moderátor Daniela Drtinová, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Tomio Okamura

Výroky

Pravda 9 výroků
Nepravda 4 výroky
Zavádějící 3 výroky
Neověřitelné 2 výroky

Tomio Okamura

...vždyť i renomovaná světová firma Ernest Young vyhodnotila ten prodej jako mnohonásobně podhodnocená, co tady předvedl pan Bohuslav Sobotka z ČSSD v případě dolu OKD.
Pravda

Proces a okolnosti privatizace OKD, a.s., shrnuje např. Česká televize. Státní podíl na akciích OKD (45,9 %) byl v rpce 2004 na základě rozhodnutí vlády (přesněji zde, .doc) prodán společnosti Karbon Invest za 4,1 mld. korun. To znamená, že OKD byla v tomto prodeji ohodnocena přibližně na 8,9 mld. korun.

Agentura Ernst & Young přitom ve svém pozdějším posudku OKD ohodnotila až na 52,3 mld. korun (ČT). Opravdu tedy mělo jít o téměř šestinásobně podhodnocený prodej, ačkoli pozdější šetření ze strany Evropské komise takovéto pochybení neodhalilo (iHNed.cz).

Tomio Okamura

Akorát náš návrh zákona o majetkových přiznáních přiznání zpětně (Okamura zmiňuje rok 1990 - pozn. Demagog.cz), na rozdíl od ČSSD, které ho zásadně nechce.
Pravda

Článek České televize potvrzuje základní teze výroku, tedy že obě zmíněné strany prosazují majetková přiznání, Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury společně s Komunistickou stranou Čech a Moravy navíc i zpětně. Retroaktivní majetková přiznání od hodnoty 2 milionů Kč jsou jedním z hlavních bodů programu Hnutí Úsvit.

Vedle toho předseda strany ČSSD Bohuslav Sobota se opakovaně vyjádřil, že zákon nezamýšlí koncipovat jako retroaktivní, Miroslav Antl z ČSSD navíc dle České tiskové kanceláře dodává, že retroaktivita není možná z právního hlediska.

Ačkoliv rok 1990 nebyl v souvislosti s majetkovým přiznáním podle našich zdrojů senátorem Okamurou do této chvíle zmíněn a ani ve svém programu dosud ono "zpětné působení" neupřesnili, žádnému údaji neodporuje a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Ze 400 kandidátů Úsvitu je tam 5 členů Věcí veřejných. Ze 405, říkám, je 400 kandidátů, 5 členů Věcí veřejných, 7 členů strany Moravané, 2, myslím, Občané 2011 a tak dále. Takže asi 15 je tam členů symbolicky nějakých stran.
Nepravda

Za Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury kandiduje plný počet 343 kandidátů, nikoliv tedy 400 kandidátů.

Pravdu neříkal Tomio Okamura ani v počtu kandidátů s jinou stranickou příslušností, než je Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

K Věcem Veřejným se hlásí osm kandidátů, konkrétně to jsou: Zdeněk Bakovský, Vít Bárta, Lydie Bayerová, Olga Havlová, David Kádner, Karel Pražák, Peter Spálenka a Josef Suchý

K Moravanům se hlásí deset kandidátů: Jiří Bílý, Milan Buček, Pavel Dohnal, Míla Hudečková, Tomáš Ingr, Tomáš Jarský, Veronika Kašpříková, Petr Puchnar, Radomír Šuhej a Vladimír Talla

Občané 2011 pět kandidátů: Tomáš Čedroň, Dušan Dostál, Karel Fiedler, Ariana Parýzková a Barbora Ruta

ČSSD: Eva Hingarová a Jaroslav Staník

Balbínova poetická strana: Jiří Hrdina

NO!: Marie Kindermannová a Josef Kronych

KSČM: Vladimír Smetana

Celkový počet členů jiných stran na kandidátní listině Hnutí Úsvit je tedy dvacet devět, nikoli patnáct.

Tomio Okamura

Ale ten, kdo (...) prodal OKD panu Bakalovi, byl právě ministr financí Bohuslav Sobotka se Stanislavem Grossem.
Nepravda

Špidlova, resp. Grossova vláda prodaly menšinový státní podíl v OKD společnosti Karbon Invest, ve které Bakala nefiguroval.

Proces privatizace OKD, a.s. (dříve Ostravsko-karvinské doly) blíže popisuje např. ČT. Státní podíl na této akciové společnosti klesal od roku 1997, a to až na menšinový podíl. Když v březnu 2004 vláda Vladimíra Špidly rozhodla o prodeji tohoto podílu za 2,25 mld. korun společnosti Karbon Invest a v září 2004 vláda Stanislava Grosse navýšila (přesněji zde, .doc) cenu na 4,1 mld. korun, držel již stát pouze 45,8831 % akcií podniku.

Pravdou na tvrzení senátora Okamury je, že OKD prodala vláda, jejímiž členy byl Bohuslav Sobotka a Stanislav Gross. Sobotka byl jako ministr financí podle výše uvedených usnesení vlády prodejem dokonce pověřen. I v tom je však výrok zavádějící, jelikož vláda prodávala pouze menšinový podíl: společnost Karbon Invest měla po nákupu státního podílu držet 96 % akcií OKD (dle Ihned.cz) a jen menší část svého podílu získala od státu.

Zcela nepravdivé pak je, že Sobotka s Grossem prodali OKD "panu Bakalovi ". Již v září jsme ověřovali výrok Bohuslava Sobotky, který to popíral. Podnikatel Zdeněk Bakala odkoupil společnost Karbon Invest několik týdnů po její dohodě se státem a také jeden z tehdejších klíčových vlastníků Karbon Invest, Petr Otava, prohlásil (Novinky.cz): "Vláda nebyla o jednáních o vstupu RPG Industries [Z. Bakaly, pozn. Demagog] informována".

Tomio Okamura

Ale ten, kdo za podhodnocenou cenu, mnohonásobně podhodnocenou cenu prodal OKD panu Bakalovi, byl právě ministr financí Bohuslav Sobotka se Stanislavem Grossem.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť existují protichůdné názory na cenu, za kterou byl privatizován podíl v OKD.

Pokud jde o údajné podhodnocení ceny OKD, agentura Ernst & Young vytvořila posudek, podle kterého měl státní podíl na společnosti v r. 2005 hodnotu až 24 miliard korun (ČT).

Prodej byl nicméně prověřován, a to dokonce několikrát, Evropskou komisí pro podezření ze státní podpory kupujícímu. Komise však nenašla, což potvrdil také její závěr v roce 2011 (iHNed.cz), pochybení související s cenou prodeje. Cena měla být "spravedlivá".

Tomio Okamura

Tak co se týče mě, tak my máme řešení v Úsvitu jasné. Majitelé firem, které například těží stejně jako ve světě, tak tyto těžařské firmy by měly odvádět mnohem vyšší peníze do takzvaného fondu a tento fond, protože u těchto firem je jasné, že se někdy dotěží, proto v těch západních firmách je to tak, že odvádějí určité peníze do takového solidárního fondu, aby když ta těžba skončí, tak aby se o ty horníky bylo mnohonásobně lépe postaráno, než je u nás.
Pravda

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Co se týče tzv. fondů solidarity, takové iniciativy na Západě můžeme opravdu nalézt.

Lze například zmínit kanadský Fonds de solidarité FTQ (oficiální stránka organizace v angličtině), jehož účelem je do určité míry podporovat a chránit pracovní místa v různých ekonomických sektorech (včetně těžebního průmyslu). Tento fond také cíleně vede své členy a podporované organizace k vytváření rezerv pro důchody. Nejedná se však o iniciativu přímo ze strany těžařských firem.

Okamura také ve svém textu (Okamura: Bakala vytáhl miliardy, zbyla bída. Je to hnus) popisuje stručně řešení, o kterém mluvil také v tomto výroku. Konkrétně píše: "Majoritní vlastník OKD Zdeněk Bakala by se měl podle mého názoru finančně podílet na zmírnění sociálního napětí zapříčiněného krizí OKD a na sanaci podniku. V civilizovaném světe vytváří takto velké firmy fondy pro případ krizí, ze kterých podporují své propouštěné zaměstnance."

Tomio Okamura

Prezidentský systém, který navrhuje Úsvit přímé demokracie, je, že prezident je nejenom přímo volený, ale také přímo odvolatelný občany, protože odvolatelnost prezidenta je běžná ve světě i americký prezident je podle ústavy odvolatelný, to možná víte.
Zavádějící

Výrok hodnotíme dle informací z iDnes.cz, wikipedie.org, hnutiusvit.cz a law.cornell.edu jako zavádějící.

V programu Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamura skutečně stojí: "Vládu bude jmenovat a řídit občany přímo volený a odvolatelný prezident."

Prezident USA je z funkce odvolatelný jedině procesem impeachment, a to v případě obvinění a odsouzení z vlastizrady, zpronevěry nebo jiných těžkých zločinů. Jedná se o specifické soudní řízení v němž dolní komora parlamentu, Sněmovna Reprezentantů oficiálně vznáší obvinění. O vině hlasuje horní komora parlamentu,Senát, k odsouzení je zapotřebí dvoutřetinové většiny. Prezident USA je tedy odvolatelný jedině parlamentem a ne lidovým hlasováním.

Tomio Okamura

Proto náš návrh je, jako je přesně model třeba ve Francii, ve Spojených státech, v mnoha zemích světa, ať parlament přijímá pouze zákony, ve kterých se všichni musíme pohybovat a vládu ať jmenuje přímo volený, avšak také občany odvolatelný prezident, aby měl přímou odpovědnost.
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že prezidenti obou zemí mohou být odvoláni pouze svými parlamenty, ve Francii pouze pro vlastizradu a v USA prostřednictvím proceduy zvané impreachment, nejsou tedy odvolatelní přímo.

Francouzský politický systém je označován jako semiprezidencialismus. To znamená, že přímo nejsou voleni jen poslanci (členové Národního shromáždění), ale také prezident. Tento systém s sebou nese také relativně striktně oddělenou moc zákonodárnou a výkonnou. Zatímco parlament tvoří a přijímá zákony, prezident spolu s vládou, kterou sám jmenuje, je vyhlašuje a provádí. Francouzský prezident je zásadně neodvolatelný, s výjimkou případu vlastizrady. (Srov. Parlamentní institut 10/2007 - .pdf)

Ve Spojených státech amerických je naproti tomu volen Sborem volitelů, kteří jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách, tzv. primárních volbách. Tito volitelé se zavazují volit konkrétního prezidentského kandidáta; jejich mandát je tedy vázaný. Prezident je pak volen na společné kandidátce s viceprezidentem a společně sestavují vládu; de facto je tedy volen přímo. Prezident může být odvolán pouze legislativou, a to prostřednictvím institutu impeachmentu, což je v podstatě státní žaloba na prezidenta. Američtí poslanci jsou rovněž voleni přímo. (Srov. Americké centrum: Politický systém)

Tomio Okamura

...prosazuje to Úsvit přímé demokracie, že prosazujeme přímou volbu také poslanců, prezidenta a také hejtmanů.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě údajů z programových bodů Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

První z deseti programových bodů politického Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury stanoví požadavek na přímou volbu poslanců, hejtmanů a starostů, a také požadavek na přímo voleného a přímo odvolatelného prezidenta republiky ( viz program hnutí).

Tomio Okamura

Já jsem byl zvolen 17 tisíci hlasy a každý senátní obvod má přibližně 100 tisíc voličů.
Pravda

V říjnu 2012 kandidoval Tomio Okamura jako nezávislý kandidát na senátora v obvodu Zlín, kde porazil Stanislava Mišáka (ČSSD). V prvním kole pro něj hlasovalo 11 772 voličů, a v druhém kole mu dalo hlas 17 401 lidí.

Volby do Senátu probíhají v 81 jednomandátových obvodech každé 2 roky v jedné třetině obvodů (ve 27).

Počet voličů v jednotlivých obvodech v 1. a 2. kole voleb do Senátu Parlamentu ČR se pohybuje zhruba kolem 100 tisíc voličů (viz. "voliči v seznamu"), jak je patrné z tohoto přehledu k senátním volbám 2012.

Okamura korektně popisuje obě faktické části svého výroku, proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

My u obecného referenda navrhujeme, aby stačilo procento oprávněných voličů, aby se podepsalo, to je normální model ze světa, to znamená, u nás je to tím pádem cirka 80 tisíc podpisů.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť konkrétní návrh na referendum skutečně Okamura ve svých veřejných prohlášeních uvedl a podobné modely jsou skutečně dohledatelné v jiných zemích.

Ve volebním programu Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury je referendum zmíněno čtyřikrát.

"1) Budeme prosazovat uzákonění referenda jako nejvyššího projevu vůle občanů...2) Budeme požadovat referendum o každém předání státní suverenity na orgány EU...3) Základní premisou je to, že prosazení prvků přímé demokracie jako je zákon o obecném referendu,...4) Pokud se zavedení Eura bude v budoucnu řešit, konečné slovo musí mít občané v referendu. ..."

V programu však žádnou podobu referenda nenavrhují.

Z detailního programu citujeme: "Za klíčové považujeme:zavedení přímé volby poslanců, starostů a hejtmanů prosazení zákona o referendu, který občanům umožní vymoci žádané změny(možnost pomocí referenda prosadit, upravit či naopak zablokovat zákon) odvolatelnost všech přímo volených politiků prostřednictvím referenda. (...) Přijetí eura schvalujeme jen tehdy, kdy to bude jednoznačně výhodné pro ČR a její občany, a to jen na základě referenda."

Ani tady však neuvádí podobu referenda. V rozhovoru pro Aktuálně.cz s Tomiem Okamurou však najdeme například: " K vypsání referenda by měly vést petice, kde se shromáždí podpisy aspoň jednoho procenta občanů."

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných v roce 2010 bylo v seznamu voličů 8 415 892. Jedno procento z tohoto čísla je 84 158, tedy cca. 80 000.

Modely referend ve světě (.pdf) jsou různé. Na Slovensku mohou iniciovat referendum také občané oprávnění volit. Tato iniciativa musí být podpořena (formou podpisu) nejméně 350 000 občany Slovenské republiky.

K vypsání referenda na základě lidové iniciativy může dojít také ve Švýcarsku (na obecní a kantonální úrovni), Slovinsku (Návrh na změnu ústavy musí předložit 30 000 oprávněných voličů, což je cca 1,5 %), pro návrh zákona (musí obsahovat název zákona, úvod, texty jednotlivých kapitol a výklad) stačí 5 000 podpisů oprávněných voličů - cca 0,5 %), Maďarsku (parlament je povinen zabývat se problémem předloženým lidovou iniciativou minimálně 50 000 voliči - cca 0,5 %) a Rumunsku (je potřeba 100 000 (cca 0,5 %) voličů pro lidovou zákonodárnou iniciativu, která musí vycházet alespoň ze čtvrtiny krajů ve kterých musí být registrováno 5 tisíc stoupenců návrhu zákona přičemž nelze navrhnout změnu zákona týkající se finančních záležitostí, mezinárodních otázek, amnestie a milosti).

Tomio Okamura

Takže dá se dohromady petice a v případě odvolání senátora navrhujeme, přesně švýcarský model, odvolání hlasováním vždy větším počtem hlasů, než byl ten senátor zvolen a nejčastěji jednou za rok, aby nedocházelo k permanentnímu odvolání.
Nepravda

Odvolatelnost politikůve Švýcarsku (ang.) funguje pouze na úrovni kantonálních parlamentů, a to v šesti kantonech z celkových 26: v Bernu, Schaffhausenu, Solothurnu, Ticinu, Thurgau a Uri. Ve všech těchto kantonech funguje odvolání na základě petice. Petici za odvolání musí podepsat předepsaný počet voličů, toto číslo je založeno na procentuálním počtu obyvatel a liší se kanton od kantonu. Nejedná se však o příliš využívaný ani úspěšný nástroj a v některých kantonech (Aargau, Baselland, Lucerne) došlo v minulosti k jeho zrušení.

Zdroje k tématu odvolatelnosti politiků ve Švýcarsku jsou velmi omezené, a proto se nám nepodařilo dohledat, zda tento institut může být využíván pouze jednou za rok.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože podmínkou pro odvolání není shromáždění většího počtu hlasů, než kterými byl určitý politik zvolen. Neexistuje navíc žádný jednotný "švýcarský model", jak o něm mluví Tomio Okamura, podmínky pro odvolání politiků se v jednotlivých kantonech liší.

Tomio Okamura

My navrhujeme, aby hlasování, vůbec volební hlasování v České republice bylo prováděno elektronicky, už ho mají i v Pobaltí.
Pravda

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o elektronických volbách jako pravdivý.

Je pravdou, že Estonsko se stalo první zemí, která roku 2005 využila elektronické hlasování v místních všeobecných volbách.

V roce 2007 se konaly v Estonsku první národní internetové volby, kterých se zúčastnilo celkem 30 275 občanů.

V roce 2009 obecních volbách hlasovalo prostřednictví internetu 104 415 lidí, což znamená zhruba 9,5 % osob s hlasovacím právem.

V roce 2011 při internetových parlamentních volbách hlasovalo 140 846 lidí.

Komplexně se problematikou zabývá text Petra Šindeláře Elektronické volby jako možný nástroj pro posílení demokracie, který o estonském případu (.pdf) píše na straně 248.

Tomio Okamura

Jak to, že generální ředitel ČEZu Martin Roman mu ČSSD dá odměnu 800 milionů korun, miliardu korun z veřejných peněz ředitelovi státní firmy?
Nepravda

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z médií a také z veřejných údajů firmy ČEZ jako nepravdivý.

Martin Roman zastával funkci generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti ČEZ od 1. dubna 2003 do 15. září 2011. Za rok 2008 Martin Roman prostřednictvím motivačního programu firmy inkasoval 700 milionů Kč. Finance vyplácela společnost ČEZ jako odměny motivačního programu za dobré hospodaření firmy. Většinu tohoto objemu činily akcie ČEZ.

Odměny se netýkaly pouze osoby Martina Romana. Podle iDnes.cz: " Šest členů představenstva, dvanáct členů dozorčí rady a třicítka členů širšího vedení státem ovládané firmy si loni vydělali přes 2,2 miliardy korun, což je vůbec nejvíce v historii firmy." Problematickou částí výroku je ta, kde Okamura tvrdí, že zmíněnou odměnu dala Martinu Romanovi ČSSD.

Martin Roman inkasoval velkou část peněz v podobě opčních akcií, které jsou součástí motivačního programu, který schválila valná hromada v květnu 2008 (výroční zpráva ČEZ 2008 - pdf. str. 235). Ta se konala 21. května 2008 (tamtéž - str. 97). Zápis z tohoto jednání je také dohledatelný na webu ČEZu (.pdf). Není tedy pravdou, že by "800 milionů dala Romanovi ČSSD". Možnost astronomických odměn pro vysoký management firmy schválila valná hromada, tedy akcionáři. V roce 2008, jak uvádí výše přiložená výroční zpráva, vlastnila Česká republika cca 70 % podílu na hlasovacích právech - str. 94 (.pdf) - struktura akcionářů.

"Prvním z nich byla Česká republika (myšlen je akcionář ČEZu - pozn. Demagog.cz) zastoupená Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Podíl České republiky se v průběhu roku 2008 snížil na 63,39 % z důvodu prodeje některých akcií ČEZ, a. s., z majetku státu. Podíl České republiky na hlasovacích právech naopak vzrostl na 70,43 %, vzhledem k tomu, že počet vlastních akcií ČEZ, a. s., se zvýšil více, než se snížil počet akcií v držení České republiky."

V této době již ČSSD neměla své vedení v obou těchto zmíněných ministerstvech. Na financích byl ministrem Miroslav Kalousek a ministerstvu práce a sociálních věcí šéfoval Petr Nečas. Nelze tedy tvrdit, že zmíněné odměny Romanovi dala ČSSD, z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Tak za prvé, já už jsem jako jediný k tomu přistoupil aktivně i v parlamentu v posledním roce. A podal jsem novelu zákona o hmotné nouzi, která zastropovává příspěvek na bydlení na cenu obvyklou, aby nemohli ti "pseudopodnikatelé" kupovat ty rozpadlé ubytovny a hotely. A potom, a potom dostávat 15 tisíc za garsonku a sestěhovávat tam tyhle ty sociálně vyloučené občany.
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože zmíněný návrh ve skutečnosti do sněmovny předložili tehdejší poslanci David Kádner (VV) a Radim Fiala (nezařazený, dříve ODS), kteří však s Tomiem Okamurou spolupracovali a nyní oba kandidují jako krajští lídři za Hnutí Úsvit.

Novela Zákona o hmotné nouzi navrhovala doplnit do stávajícího zákona následující odstavec:

Doplatek na bydlení lze poskytnout pouze
a) tehdy, jestliže osoba užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky a
b) do takové výše, která odpovídá v místě a čase horní výši obvyklého bytového nájemného.

Novela byla odeslána do Poslanecké sněmovny v červnu 2013 s negativním stanoviskem vlády, do konce volebního období však nestihla být projednána.

Tomio Okamura

(Tak za prvé, já už jsem jako jediný k tomu přistoupil aktivně i v parlamentu v posledním roce. A podal jsem novelu zákona o hmotné nouzi, která zastropovává příspěvek na bydlení na cenu obvyklou, aby nemohli ti "pseudopodnikatelé" kupovat ty rozpadlé ubytovny a hotely. A potom, a potom dostávat 15 tisíc za garsonku a sestěhovávat tam tyhle ty sociálně vyloučené občany.) Tuto novelu zákona, kterou mi odsouhlasilo 10 starostů Šluknovska, zastupitelé Ostravska, i u nás v Bystřici pod Hostýnem ve Zlínském kraji, kde přímo na náměstí máme hotel Podhoran...
Pravda

Zmíněná novela byla předkládána do sněmovny jako zákonodárná iniciativa poslanců Davida Kádnera (VV) a Radima Fialy (nezařazený, dříve ODS). Podle České televize i podle iDnes.cz skutečně Tomiem Okamurou zmínění poslanci spolupracovali na návrhu se starosty Šluknovska. “Vítáme tuto legislativní iniciativu a věříme, že nebude poslední. Plně podporujeme tuto snahu o prosazení změny zákona,“ řekl například starosta Varnsdorfu Martin Louka. Informace o podpoře zastupitelů Ostravska či Bystřice pod Hostýnem se nám však nepodařilo dohledat jinde než na blogu Tomia Okamury samotného.

Výrok jsme se i přesto rozhodli hodnotit jako pravdivý.

Tomio Okamura

Pardon, jenom jedna věta, ten nápad na romský stát je romský nápad. Řekl ho samozvaný romský král Matyáš Květek a byl sám za Benitem Mussolinim už před 100 lety a s požadavkem, zdali by jim na romský stát nedal část území Habeše, bývalá Etiopie.
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož Okamurova historická poznámka se dá ověřit v knize Donalda Kendricka "The A to Z of the Gypsies".

Kendrick přímo popisuje Květkovu dynastii (Kwiek Dynasty), která na začátku 20. století emigrovala z Rumunska do Polska. Založili královskou dynastii, která ale nebyla nikdy uznána dlouho dobu usazenými polskými Romy. Král Michal II., zvolený roku 1930, byl pozván na Bukurešťskou konferenci (1934) a rok později oslovil Londýnské shromáždění a předložil návrh Romského státu v Africe. Janusz Kwiek, korunovaný roku 1937, požádal přímo Benita Mussoliniho o přidělení území Romům v zemi dnes nazývané Etiopie. Janusz Kwiek zmizel během nacistické okupace v Polsku roku.

Tomio Okamura

Nejvíce jsme měli lékařů a právníků za posledních 20 let mezi poslanci.
Neověřitelné

Jak dokládá grafika serveru aktuálně.cz, Poslaneckou sněmovnu v posledních dvaceti letech obsazují nejčastěji inženýři, následováni poslanci s magisterským titulem,právníky a lékaři. Nedokážeme ovšem přesně určit, jaký počet profesí odpovídá počtu poslanců s daným titulem, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

obdobíIng.Mgr.JUDr.MUDr. 1992-1996751125181996-1998812219131998-2002872116112002-20061052523122006-201096311592010-72421722 Celkem 51615211585

Hodnota výroku byla změněna na základě podnětu z Facebookového profilu Demagoog.CZ. Děkujeme za vaši zpětnou vazbu, která nám pomáhá zlepšovat naši práci.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů