Demagog.cz

Volby 2017: Lídr ANO v ČRo

V rámci předvolebního ověřování lídrů největších politických stran přinášíme ve spolupráci s Českým rozhlasem analýzu dalšího rozhovoru. Andrej Babiš z hnutí ANO probral v rozhovoru velké množství témat, od kondice české ekonomiky a daní až k světové bezpečnosti a unijním záležitostem. A došlo i na Čapí hnízdo. Jak jeho výroky obstály po faktické stránce?

Ověřili jsme
Český rozhlas ze dne 10. září 2017 (moderátor Vladimír Kroc, záznam)

7 z celkově 19 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jsem snížil dluh o 70 miliard, my jsme skončili v Evropě druzí za Lucemburskem.

Toto prohlášení Andreje Babiše jsme již ověřovali opakovaně. Výrok vychází z tiskové zprávy ministerstva financí a dat Eurostatu. Podle něj si skutečně Česko vedlo v loňském roce ve výši zadlužení a výši rozpočtového schodku velmi dobře ve srovnání s jinými zeměmi EU. Přetavení těchto dvou samostatných statistik do celkového druhého místa je však od ministerstva financí poněkud zavádějící.

Tento údajný úspěch České republiky oznámilo ministerstvo financí v dubnu 2017. Vycházelo patrně z tiskové zprávy Eurostatu o prvních datech o HDP za rok 2016. Podle této zprávy dosáhla Česká republika v loňském roce přebytku státního rozpočtu ve výši 0,6 % HDP a v tomto ukazateli se zařadila na pomyslné šesté místo v EU (nejlépe dopadlo Lucembursko s 1,6 %). Dluh veřejných financí ke konci roku 2016 činil 37,2 % HDP - jedná se o čtvrtý nejlepší výsledek v EU (nejlepší výsledek mělo Estonsko, 9,5 %). Česká republika, Lucembursko a Estonsko tedy „zabodovaly“ v obou těchto ukazatelích. Není jisté, podle jakého měřítka na ministerstvu financí vyhodnocovali konečné pořadí.

Je pravdou, že tyto ukazatele částečně vypovídají o zdraví veřejných financí, není to však vyčerpávající informace. Zároveň je nutné podotknout, že Eurostat nesestavuje žádný žebříček zemí, to je pouze interpretace ministerstva financí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A skutečně jsme vybrali obrovské množství daní a odvodů, 604 miliard za období tý naší vlády, ještě do konce července.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to, jak Andrej Babiš zachází s jím vysloveným údajem, je ve skutečnosti hrou s čísly.

Andrej Babiš v souvislosti s výběrem 604 miliard navíc čerpá z výše uvedené tabulky, která je dostupná v PR materiálu (str. 9), jenž hodnotí jeho působení v čele ministerstva financí.

Lze pozorovat, že Babiš ve svém výroku vychází z informace, o kolik se celkově zvýšil výběr daní v jednotlivých letech oproti roku 2013. Ten tedy bere Babiš jako referenční.

Takové srovnání je ovšem manipulativní, Babiš nesrovnává jednotlivé roky mezi sebou postupně, jak rostl výběr daní a pojistného, ale sčítá ke každému dalšímu roku znovu celý rozdíl mezi rokem 2013 a daným rokem. Byť už v jednotlivých předchozích letech tento přírůstek jednou (nebo víckrát) započítal.

Každý další přírustek v Babišově podání obsahuje již přičtený přírůstek z minulého roku. Např. za rok 2014 počítá s přírůstkem cca 53 miliard, v roce 2015 pak jde o 125 miliard. Těchto 125 miliard ovšem v sobě obsahuje i uvedených 53 miliard z roku 2014, nicméně Babiš/jeho tým je opětovně počítá jako nový nárůst.

Dodejme, že vycházíme-li z veřejně dostupných dat ministerstva financí, jsou údaje pro nárůst příjmů jiné, než jaké Babiš uvádí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jsem taky plánoval, plánoval mínus, ano, ale potom jsem udělal maximum, abysem měl plus a taky jsem ho měl.

Coby ministr financí sestavil Andrej Babiš tři schodkové rozpočty. Hospodaření v prvním roce skončilo nižším než plánovaným schodkem, ve druhém pak státní kasa vykázala přebytek. Tento výsledek byl jistě dosažen zčásti i díky schváleným opatřením pro lepší výběr daní, částečně ale pomohly i jiné faktory, které ministr Babiš nemohl ovlivnit, jako růst ekonomiky či čerpání evropských fondů. Pokud tedy kladný výsledek hospodaření prezentuje výhradně jako svoji zásluhu, hodnotíme takový výrok jako zavádějící.

Andrej Babiš byl ministrem financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017. Připravoval tedy rozpočty na rok 2015, 2016 a 2017.

Státní rozpočet pro rok 2015 počítal se schodkem 100 miliard korun, skončil ve schodku 62,80 miliardy.

Na rok 2016 bylo naplánováno hospodaření se schodkem 70 miliard, ve skutečnosti ale rozpočet skončil v přebytku 61,77 miliardy korun. Naposledy přitom byl kladný výsledek hospodaření dosažen v roce 1995. K pozitivnímu posunu došlo jak na výdajové stránce, kdy se podařilo proti rozpočtu 31 miliard „ušetřit“, tak i na příjmové stránce, kde se vybralo o 100 miliard více než bylo plánováno. Podílely se na tom především peníze z evropských fondů, kdy díky zrychlení čerpání do rozpočtu nateklo téměř 65 miliard navíc. O dalších téměř 30 miliard vylepšily hospodaření dodatečné daňové příjmy, k nárůstu pravděpodobně došlo jak díky spuštěným opatřením pro lepší výběr daní (např. kontrolní hlášení), tak díky růstu ekonomiky. Na nákladech se šetřilo především v kategorii neinvestiční nákupy a související výdaje, kam patří převážně běžné provozní výdaje jako nákup služeb, energií, spotřebního materiálu. Proti původnímu rozpočtu se uspořilo 20 miliard. Další významné úspory (7,5 miliardy) najdeme v kapitole neinvestiční transfery podnikatelským subjektům, kam patří především státní dotace podnikům.

Rozpočet pro rok 2017 je přesto opět naplánován jako schodkový, počítá se saldem -60 miliard. Podle zatím posledních dostupných údajů byl rozpočet ke konci srpna téměř vyrovnaný, což ale nijak neindikuje konečný výsledek za celý rok.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Není možné, když GIBS má průměrný plat 60 tisíc a mě na vládě přehlasují a ještě jim navýší o 21 % platy a nedaj tím učitelům, tak to není jako možné.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť má Andrej Babiš pravdu, že byly navýšeny platy zaměstnancům GIBS, nedodává, že opakovaně rostly i platy ve školství. Není to tedy tak, že by zvýšení u jedněch znamenalo, že nebudou valorizovány mzdy u druhých.

Nelze ověřit, jak rozhodnutí o zvýšení platů ve vládě proběhlo. Andrej Babiš v únoru 2017 na Twitteru prohlásil: „Dvojkoalice ČSSD KDU jede perfektně a hlasuje proti nám. Platy GIBSu navýšila o 20,9 %, budou mít průměrný plat 55 500 Kč.“ V daný den skutečně probíhalo jednání vlády, která přijala bod o uvolnění peněz ve prospěch GIBS.

Zde tedy Babiš popírá sám sebe, neboť tehdy mělo jít o navýšení o 21 % na průměrných 55 tisíc, zatímco aktuálně tvrdí, že v GIBS byl průměrný plat 60 tisíc a z něj se ještě dalších 21 % přidávalo.

Záznam z jednání (.doc, bod 10) nezachycuje, jak hlasovali jednotliví členové vlády. Uvádí pouze, že 9 přítomných bylo pro a 1 proti. Je pravděpodobné, že to byl skutečně Babiš, nelze to ale z oficiálního záznamu doložit.

Vláda v březnu 2017 vydala nařízení, které od 1. července 2017 zvýšilo platy příslušníkům bezpečnostních sborů o 10 %. Konkrétně jde o tarifní složku.

Poslední zpráva o činnosti, kterou Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zveřejnila, uvádí (str. 9) celkové výdaje na platy v rámci organizace 156,855 mil. Kč s maximálním povoleným počtem 335 zaměstnanců (str. 3).

Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců se zvedly v listopadu 2015 – nepedagogickým pracovníkům o 3 %, pedagogickým o 3,3 %. Dne 1. 9. 2016 se dále zvedly platy zaměstnanců ve školství, a to v průměru o 4 % nepedagogickým pracovníkům a o 6 % pedagogickým pracovníkům. Stalo se tak díky nařízení vlády. Od července 2017 dochází k dalšímu navýšení platů nepedagogických zaměstnanců.

S dalším a zásadnějším navýšením platů pedagogů počítal kariérní řád, který byl schválen Sněmovnou, vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy a dne 12. 7. 2017 zamítnut Sněmovnou (hlasovala proti němu velká část koaličních poslanců). Pokud by byl schválen, učitelé by podle vládního návrhu dostávali jednak příplatky za určité odborné funkce (vedení mladších kolegů atd.), jednak by se jim zvyšovaly platy s tím, jak by v průběhu své praxe postupovali po kariérních stupních. Ten ovšem sněmovnou neprošel.

Detailní analýzu platů i odměn ve školství zpracoval iROZHLAS.cz (se zaměřením na gender a věk učitelů, jednotlivé stupně ve školství i mezinárodní srovnání).

Pokud si navíc uvědomíme, že zaměstnanců GIBS je vlastně minimum (byť s vysokou průměrnou mzdou), tak pokud by jim platy nebyly zvýšeny a peníze by byly alokovány ve prospěch lidí ve školství, nepřineslo by to druhým jmenovaným žádné velké přilepšení, protože jde v absolutním vyjádření o poměrně malý objem peněz oproti tomu, co sem vláda poslala opakovaně sama.

Pouze pro informaci dodejme, že platy učitelů se mají od listopadu zvýšit o 15 %. Tento fakt při hodnocení nezohledňujeme, jelikož jde o věc, kterou oznámila koalice až poté, co Babiš vyřkl svůj výrok, a nemusel tedy mít danou informaci k dispozici.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ta sprosťárna s tím trestním stíháním kvůli Čapímu hnízdu, vždyť to je, to je, ty lidi přece tomu musí rozumět, že 10 let stará kauze.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť byť dotace na Čapí hnízdo byla udělena v roce 2008, celá operace (alespoň soudě dle prismatu policejního vyšetřování) skončila v roce 2014. Tehdy byla farma převedena na holding Agrofert. To bylo jedním z důvodů, proč policie ke stíhání dospěla (soudě dle veřejně dostupných informací). Celá kauza měla tedy začít již před téměř 10 lety, nicméně k jejímu vyústění došlo teprve nedávno.

Předně uveďme, že nehodnotíme, zda se Andrej Babiš dopustil něčeho trestného. To řeší orgány činné v trestním řízení.

Babiš je podezřelý z podvodu při čerpání dotací získaných pro budování resortu Čapí hnízdo. Dotace 50 milionů korun byla společnosti Farma Čapí hnízdo přiznána (.pdf, str. 8) v rámci Regionálního operačního programu Střední Čechy v roce 2008 a její výplata byla dokončena v roce 2010. V tomto ohledu jde tedy skutečně o věc starou přibližně 10 let (je otázkou, zda to umenšuje případný problém).

Podstatou kauzy, jak o ní referují média, má být účelové vyvedení společnosti ZZN Agro Pelhřimov z holdingu Agrofert, který by na dotaci z titulu své velikosti neměl nárok. Problematické je ovšem právě to, že v roce 2014 farma přešla opět pod Agrofert. Celou věcí se více zabýval Český rozhlas ve svých analýzách. Diskutabilní je tedy nejen udělení dotace v roce 2008, ale také převedení farmy na holding před třemi lety. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Potenciálně nezákonným čerpáním dotací se zabývá (.pdf, str. 31) i Evropská komise a Evropský úřad pro boj proti podvodům, jak plyne ze zápisu z interpelace komisařky pro regionální politiku z roku 2015.

Dodejme, že Andrej Babiš tuto verzi rozporuje a popisuje celou záležitost tak, že šlo vždy o podnikání jemu blízkých osob, které se ovšem dostaly do problémů a Babiš jim vypomohl tím, že projekt převzal. Jakoukoli vinu v rámci kauzy odmítá.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pane redaktore, já jsem jediný český ministr, který od vstupu do Evropské unie prosadil jediný český legislativní návrh, a to je boj proti DPH reverse charge.

Andrej Babiš v červnu 2014 na zasedání Rady ministrů financí ECOFIN přednesl návrh, který se týkal tzv. reverse charge - u DPH by se přenesla daňová povinnost z dodavatelů na odběratele, a to u veškerého zboží a služeb. DPH tak nepřiznává dodavatel (prodejce), ale je povinností odběratele daň přiznat. Podle Babiše bylo účelem tohoto opatření bojovat proti daňovým podvodům v rámci EU. Už dříve ale Evropská komise řešila reverse charge zdanění, týkalo se však pouze některých položek. Evropská unie se podobnými mechanismy zabýváuž od roku 2009.

DPH patří v rámci EU k harmonizovaným daním, u nichž dochází ke sblížení daňových legislativ v jednotlivých státech a pravidla pro jejich výběr jsou určována EU. Babiš však prosazuje, aby reverse charge u DPH závisel na rozhodnutí vlády jednotlivého státu.

V září 2015 kritizoval exministr financí Evropskou komisi kvůli tomu, že se nedostatečně věnuje problémům s daňovými úniky. Babiš již delší dobu na evropské úrovni prosazuje, aby státy mohly samostatně určovat, jaké zboží a služby budou podléhat přenesené daňové povinnosti, tzv. reverse charge.Žádal výjimku, aby ČR mohla zavést přenesenou daňovou povinnost u všech služeb v hodnotě nad 10 tisíc eur (cca 2,7 milionů korun). Evropská komise ale tuto žádost zamítla už v říjnu 2015.

Babiš to ale nevzdal. Evropská komise svolila k vypracování analýzy dopadů přenesené daňové povinnosti a Česká republika získala podporu i u ostatních zemí. V prosinci 2016 komise představila svůj návrh. Návrh neumožňuje použít obecný reverse charge na plnění nad 10 000 euro přímo, ale až na základě povolení ze strany komise.Pro ČR jsou podmínky návrhu přísné a Babiš se proti tomu vymezil. Aktuální stav je takový, že stále není daný návrh ani schválen, jak vyplývá z vyjádření ministerstva financí, které mapuje jednání Ivana Pilného na ECOFINu.

Ministr Babiš ale není prvním českým politikem, kterému se podařilo v EU vymoci projednávání nějakého legislativního návrhu. Např. v červenci 2016 na návrh českého premiéra Sobotky představila komise na základě české iniciativy balíček podpůrných opatření na pomoc stabilizace trhu s mlékem a vepřovým masem.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Musíme vyřešit režim v Sýrii a v Libyi a v těch krajinách, odkaď vlastně přicházejí ti migranti. Dneska už chodí jenom migranti z Afriky.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť i když Andrej Babiš popisuje korektně trend, že do Evropy směřuje více lidí z Afriky (především přes Itálii) než dříve (tedy v % vyjádření, absolutně se příliv migrantů velmi výrazně utlumil), není pravdou, že by šlo výhradně o Afričany. Přes Řecko se do Evropské unie dále dostávají lidé primárně ze Sýrie a Iráku. Za celý rok 2017 dorazilo do EU téměř 130 tisíc lidí. Pokud se podíváme na zemi jejich původu, jde nejvíce o lidi z Nigérie, Guiney, Pobřeží slonoviny, Bangladéše a Sýrie. V první pětce jsou tedy hned dvě neafrické země.

Pokud se ale podíváme na aktuálnější čísla zejména z Itálie, kudy po uzavření tzv. balkánské trasy proudí nejvíce lidí, je zřejmé, že zde dochází k trendu, který Babiš popisuje. Data z Itálie za červenec a srpen ukazují, že mezi nejčastěji se vyskytujícími národnostmi figurují z mimoafrických zemí pouze Bangladéšané, a to ve 4 % v červenci a ve 2 % v srpnu.

V případě Itálie má tedy Babiš v podstatě pravdu, resp. popisuje korektně trend. Nicméně pokud se podíváme na případ Řecka, zde již uvedené neplatí. Sem dorazilo ke konci července celkem 17 tisíc lidí, přičemž zhruba 40 % pocházelo ze Sýrie a 14 % z Iráku. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, neboť Babiš popisuje korektně trend v případě Itálie, není však pravdou, že by do Evropy dále nepřicházeli i lidé z jiných než afrických zemí.