Volby 2017: Lídr ANO v MF DNES

Přinášíme poslední ověření výroků lídra před volbami, a to z rozhovoru, který Andrej Babiš (hnutí ANO) poskytl Mladé frontě Dnes. Rozhovor jsme vybrali místo původního plánu ověřit jeho výstup ve Výzvě Seznamu (stejně jako jsme v zájmu srovnatelnosti formátu a délky pořadu ověřili výroky dalších lídrů nejsilnějších stran). Z Výzvy se Babiš na poslední chvíli omluvil, a proto místo ní přinášíme analýzu tohoto rozhovoru z tištěného periodika.

Ověřili jsme

Jiné ze dne 19. října 2017

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Andrej Babiš

0

Výroky

Pravda 4 výroky
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 5 výroků
Neověřitelné 2 výroky

Andrej Babiš

Kalousek je člověk, který vymyslel dluhopisy, který je propagoval.
Zavádějící

Andrej Babiš zavádí, když tvrdí, že Kalousek vytvořil úpravu umožňující vydávat nedaněné jednokorunové dluhopisy. Ve skutečnosti tato možnost měla právní základ položen v 90. letech. Následně byla návrhem Kalouskova ministerstva financí ze zákona krátce vypuštěna, záhy byla vrácena zpět (opět MF pod Kalouskem) a nakonec opět vypuštěna (pozměňovacím návrhem hospodářského výboru.) V tom krátkém období, kdy byla možnost vrácena zpět do zákona, pak Kalousek vydal v několika vlnách sérii státních korunových dluhopisů, které nastartovaly vlnu takových emisí. Z tohoto pohledu nejde de facto o to, že by Kalousek takovouto možnost nově vytvořil, nicméně takovou možnost „oživil“ a výrazně se tak zasadil o boom korunových dluhopisů.

Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů se zakládá na dvou ustanoveních – zaprvé na ustanovení umožňujícím zdanění jednotlivých cenných papírů (nikoliv jejich souhrnu), zadruhé na ustanovení, které zaokrouhluje takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů k počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V této době však Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany, jejich tvorbu mu tak nelze připsat.

V roce 2009 (s účinností 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem, navrženým ministrem financí Kalouskem. „Zaokrouhlovací“ ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm tehdy nebylo obsaženo, daň na dluhopisy od účinnosti zákona dopadala podle obecnéhopravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu, byla ovšem takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů, předložená opět ministrem financí Kalouskem, do daňového systému vrací zaokrouhlování dolů (ergo nedanění korunových dluhopisů).

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po začátku účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů, vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO.

Z technického hlediska tedy Kalousek úpravu, která umožňuje korunové dluhopisy nedanit, nevymyslel, její základ byl položen již mnoho let zpět. Nicméně podílel se na oživení takového zákona a ač (alespoň dle vyjádření TOP 09) šlo o krátkou, provizorní úpravu, kdy bylo nedanění dočasně umožněno, vydal v tomto období několik sérií korunových dluhopisů, což povzbudilo další subjekty k témuž postupu.

Andrej Babiš

Máme stejný názor (s Okamurou, pozn. Demagog.cz), že je potřeba zastavit migraci, na odpovědnost politiků nebo na přímou demokracii…
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť byť v obecné rovině lze sledovat, že ANO i SPD mohou deklarovat podobně zaměřené body v jejich programech a představách, jejich konkrétní představy na řešení se různí. Dodejme, že Okamura již své představy v daných oblastech předkládal v tomto volebním období a hnutí ANO je ani v jednom případě nepodpořilo.

Na základě porovnání volebních programů hnutí ANO a SPD nelze říci, že by Andrej Babiš a Tomio Okamura měli na tyto záležitosti zcela stejný názor. ANO se podle programu shoduje s SPD pouze v otázce zastavení migrace. O odpovědnosti politiků a přímé volbě se ANO ve svém programu nezmiňuje, Babiš ale o těchto záležitostech píše ve své knize O čem sním, když náhodou spím.

Podle volebního programu ANO a volebního programu SPD se tato dvě hnutí shodují v otázce migrace, a to v tom ohledu, že odmítají ilegální imigraci. ANO se zaměřuje na odmítnutí ilegální imigrace do Evropy, SPD se pak zaměřuje na odmítnutí imigrace do České republiky. Obě hnutí se také shodují, že migrace by měla být suverénní záležitostí jednotlivých států EU. ANO otázce migrace věnuje v rámci svého programu tři krátké body, SPD této otázce věnuje mnohem více prostoru.

V otázce odpovědnosti politiků chce SPD prosadit uzákonění osobní, hmotné a trestní odpovědnosti politiků, soudců, státních zástupců a exekutivy. SPD také prosazuje přímou volbu a odvolatelnost politiků, a to včetně prezidenta republiky. V tomto případě se tak jedná o odpovědnost vůči občanům. Politici tak mají být pod přímou kontrolou občanů.

ANO požaduje posílení kompetencí a odpovědnosti pro ministry, starosty a primátory. Podle Babiše a jeho knihy by měli být poslanci voleni v přímých volbách (str. 130) na základě většinového volebního systému. Přímo volení by měli být také starostové a primátoři (str. 126), politická odpovědnost starostů by tímto měla být podle Babiše posílena. Babiš oproti Okamurovi ale nikde nehovoří o odvolatelnosti politiků.

Tomio Okamura byl v roce 2014 jedním z předkladatelů novely zákona o majetku ČR, která se zabývala právě trestní a hmotnou odpovědností politiků. Tuto záležitost jsme již několikrát ověřovali. Zmíněnou novelu ale odmítla jak vláda (jejíž součástí je také hnutí ANO), s tím, že je nadbytečná a duplicitní, tak Sněmovna. Nutno podotknout, že se hlasovalo o zamítnutí návrhu novely a téměř všichni hlasující poslanci za ANO hlasovali pro zamítnutí.

Jak jsme popisovali dříve, motivací vlády pro zamítnutí těchto návrhů bylo, že měly být duplicitní se současně platnou legislativou, nepřinášet do ní nic nového, popř. být dokonce méně účinné.

Přímou demokracii má SPD ve svém názvu, proto nechybí ani v programu. SPD prosazuje právo občanů rozhodovat o věcech veřejných v referendu. Proto by mělo dojít k novelizaci zákona o referendu a zákona o obecném referendu. Občané mají mít podle SPD právo vyjádřit se ke všem otázkám budoucnosti českého státu a to včetně členství v EU a NATO. Okamura v lednu 2014 předložil společně s několika dalšími poslanci návrh ústavního zákona o referendu. Tento návrh byl ale zamítnut mimo jiné také poslanci hnutí ANO. Okamura se také snažil o to, aby se ve Sněmovně projednával vládní návrh zákona o referendu, který se tam poněkud zasekl. Když navrhl, aby se jednání o tomto návrhu zařadilo na pořad schůze, neuspěl. Proti byli opět také poslanci ANO.

Kromě toho Okamura dlouhodobě prosazuje zrušení senátu nebo snížení počtu poslanců na 81.

ANO se o přímé demokracii ve svém programu nezmiňuje. V červenci 2016 se ale Andrej Babiš vyjádřil, že konání referenda o vystoupení ČR z EU by pro nás bylo zničující. Podle jeho knihy by ale občané měli v referendu hlasovat o nejdůležitějších změnách, změnách ústavy nebo mezinárodních paktech (str. 131). V referendu by se mohlo také hlasovat o jednacím řádu Sněmovny (str. 133). Rozdíl tedy je, že Okamurovy návrhy jsou výrazně širší a umožnily by lidem vyvolat referendum na libovolné téma (prošlo-li by přes Ústavní soud), sesbírali-li by potřebný počet podpisů.

Andrej Babiš a Tomio Okamura se tak v jistých základních bodech shodnou, rozhodně se ale neshodnou na praktické proveditelnosti, proto výrok hodnotíme jako zavádějící. O tom svědčí také to, že ANO několikrát hlasovalo proti návrhům Okamury. Důležitý je také fakt, že se neshodnou na odvolatelnosti politiků, což je pro SPD velmi důležitý bod programu. SPD také hodně staví na otázkách migrace, ovšem pro ANO je migrace spíše okrajovou záležitostí.

Andrej Babiš

Pravice nám navýšila daně...
Pravda

Vláda Petra Nečase, v níž byly zastoupeny ODS i TOP 09, v květnu 2012 představila daňové změny, které měly vstoupit v účinnost od roku 2013. Mezi schválená opatření patřilo například: omezení výdajových paušálů u daně z příjmů fyzických osob; zvýšení daně z převodu nemovitosti (ze 3 na 4 %); zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce; zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (z 20 na 21 %); zvýšení nižší sazby DPH (nejdříve z 10 na 14 a následně na 15 %) nebo solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu.

V programech vidíme, že tato daňová politika příliš nekorespondovala s tím, co strany slibovaly v programech. Předseda tehdejší vlády tyto kroky ospravedlňoval snahou zabránit růstu schodku státního rozpočtu v době ekonomické krize.

Ve volebním programu ODS pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 je hned na začátku uveden seznam 15 hlavních priorit. Mezi ně patří mimo jiné bod pojmenovaný Jednoduché a nízké daně. Konkrétně se u něj píše: „Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění.“(.pdf, str. 18)

Volební program TOP 09 pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 obsahuje kapitolu s názvem Hospodářská politika. Jedna z podkapitol je pojmenována „DANĚ JEDNODUŠŠÍ, SROZUMITELNĚJŠÍ, BEZ VÝJIMEK“. V prvním odstavci se lze dočíst následující: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje.“Jednou ze snah TOP 09 bylo podle volebního programu také„zrušení transakčních daní (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí)“ (.pdf, str. 10).

Andrej Babiš

A v soukromé sféře taky každý není Škoda Auto nebo Bosch, kde jsou platy přes 40 tisíc. Je to podle sektorů.
Pravda

Dělnická mzda ve společnosti Bosch se pohybuje pouze kolem 30 tisíc Kč.

Ve společnosti Škoda Auto sice hrubá měsíční mzda všech zaměstnanců nezačíná na 40 tisících Kč, dosáhnout na ni však mohou zaměstnanci v některých platových třídách a po připočtení bonusů i dělníci.

To v českobudějovické továrně společnosti Bosch šplhají (po započtení prémií a bonusů) mzdy dělníků podle samotné firmy jen k 30 tisícům Kč.

Přehledy průměrné měsíční mzdy zveřejňuje každý kvartál Český statistický úřad. Podle nejnovějších dat (.xlsx) jsou mzdy v různých sektorech skutečně velmi rozdílné. Zatímco zaměstnanci v komunikačních a informačních činnostech si měsíčně přijdou na 51 592 Kč, nejhůře placení pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství si musí vystačit s 17 897 Kč hrubé mzdy.

Jelikož skutečně mezi různými sektory ekonomiky existují velké rozdíly (Babiš o tom mluví v kontextu zvyšování průměrné mzdy), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

*Připadá vám jako slušný plat 14 tisíc hrubého, za které do dělnických pozic nabírá Vodňanské kuře?

BABIŠ: Pane redaktore, průměrná mzda zaměstnanců Vodňan je 23 080 korun.

*Dobře, ale dělníky nabírají za 14.

BABIŠ: Nevím, za kolik nabírají, ale jestli to tak je, je to určitě jen základ, k tomu jsou příplatky a další bonusy.
Neověřitelné

Podle aktuálně platných nabídek práce ve Vodňanské drůbeži začíná hrubý měsíční plat dělníka na 14 500 Kč. Jedná se o pozici dělníka ve výrobě, který má být ochotný pracovat na dvě směny, občas i v sobotu nebo o svátcích. Mezi nabízené zaměstnanecké benefity patří závodní stravování, příspěvek na penzijní připojištění a dovolená nad rámec zákona. Dělníkovi v potravinářské výrobě je nabízena mzda od 15 000 Kč do 22 000 Kč a mimo již zmíněné benefity může získat např. požitky na základě zaměstnaneckého fondu. Přímo na webu Vodňanské drůbeže je pak inzerát na dělnickou pozici zpracovatele masa se mzdou až 18 000 Kč.

Analýzu průměrných mezd ve firmách patřících do holdingu Agrofert provedl týdeník Ekonom. Vyplynulo z ní, že jsou dělnické pozice ve Vodňanské drůbeži placeny podprůměrně. Téma mezd v této drůbežárně se stalo velmi diskutovaným v návaznosti na reportáž novinářky Uhlové, která během půl roku vyzkoušela pět různých zaměstnání a nehorší zkušenost si odnesla právě z Vodňanské drůbeže. Firma se proti nařčením v reportáži ohradila, uvedla, že novinářka zaměstnaná pod falešným jménem dostala hrubý nástupní plat včetně příplatků ve výši 17 315 Kč a své zahrnutí do reportáže vnímá vzhledem k blížícím se volbám jako účelové.

Podle těchto informací si lze o mzdových podmínkách ve Vodňanské drůbeži udělat určitou představu, systém Babišem zmíněných příplatků a bonusů je však záležitostí vnitřních předpisů firmy, které veřejně dostupné nejsou a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Pan Středula se tam (ve Vodňanském kuřeti, pozn. Demagog.cz) snažil štvát odboráře proti mně, ale oni jasně řekli, že jsou rádi, že jsem to koupil, mají se podstatně líp než předtím.
Neověřitelné

Je pravdou, že Středula opakovaně kritizuje pracovní i platové podmínky ve Vodňanských drůbežárnách. Jedním z posledních případů je rozhovor pro časopis Týden, kde Středula říká: „Současný případ vodňanské drůbežárny je docela známý. Přijímání cizinců a některé praktiky, jež tam jsou. Poukázal jsem také na inzeráty na úřadu práce – nabízely práci v osmi stupních chladu na tři směny za dvanáct a půl tisíce korun s dodatkem ‚vhodné pro cizince‘. Jako by to byli nějací méněcenní lidé. Tam už jedna brněnská firma, která tam dodává zaměstnance a pracuje v areálu, dostala dvakrát pokutu za porušení práv práce cizinců na území České republiky.“ Ovšem neexistuje žádné oficiální stanovisko odborové organizace Vodňanských drůbežáren z důvěryhodných zdrojů, které by slova předsedy Babiše potvrzovalo či vyvracelo.

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Obviněný přece neznamená, že ten člověk něco udělal. Teď jsme měli případ starostky Třince Palkovské. Taky byla stíhaná a ukázalo se, že je to nesmysl. Vypadá to, že si to může někdo vykonstruovat.
Zavádějící

Andrej Babiš srovnává případy, které nejsou srovnatelné. Na starostku Třince bylo podáno trestní oznámení, nicméně poté byl případ odložen. Starostka podle zastupitelství jednala podle zákona, trestní oznámení na ni podal opoziční politik. Naopak trestní oznámení na Andreje Babiše odloženo nebylo a v kauze Čapího hnízda byl Babiš obviněn.

Případ, na který Babiš odkazuje, se týká obvinění proti starostce Třince Věře Palkovské, které podal opoziční zastupitel Jan Ferenc v prosinci 2012. Palkovská pak byla vyšetřována pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Případ byl však odložen policií – nejdříve v březnu 2013 a podruhé v říjnu stejného roku, a to poté, co Ferenc uspěl se stížností u Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Policie však žádný trestný čin nezjistila a starostka podle nich postupovala v souladu se zákonem.

Palkovská poté požadovala úhradu nákladů spojených s trestním stíháním, okresní soud to však zamítl. Letos v září Palkovská uspěla u Ústavního soudu, který vyjádřil souhlas s tvrzením, že trestní oznámení nemá být pokračováním politického boje, pokud by podněty pro něj byly vágní nebo objektivně nepodložené.

Andrej Babiš

U mě to vnímám jako snahu o ovlivnění voleb, aby všichni politici říkali, že obviněný být premiérem nemůže. I Chirac byl přitom stíhán, Berlusconi... a nikomu to nevadilo.
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť oba zmínění politikové byli skutečně stíháni, Chirac ovšem až po skončení svého prezidentského mandátu. V tom je jeho situace odlišná oproti současnému stavu kolem lídra hnutí ANO. Dodejme, že vnímání Andreje Babiše nehodnotíme – necháváme jej v rámci výroku kvůli kontextu, ve kterém padl.

Jacques Chirac zastával v letech 1995–2007 post francouzského prezidenta, předtím byl od roku 1977 starostou Paříže. Během výkonu prezidentské funkce byl Chirac chráněn prezidentskou imunitou, jeho vyšetřování tak mohlo začít až po skončení v prezidentském úřadu. Jednalo se o vyšetřování související s údajným nezákonným financováním jeho politické strany z fondů pařížské radnice, která údajně podle obvinění měla na přelomu 80. a 90. let na výplatní pásce 21 osob, jež ve skutečnosti pracovali pro Chiracovu politickou stranu Sdružení pro republiku. V této kauze byl Chirac nakonec nejen obviněn (a tedy stíhán), ale dokonce odsouzen k podmíněnému trestu vězení.

Silvio Berlusconi čelil během svého posledního výkonu funkce premiéra v letech 2008–2011 několika obviněním a soudním procesům. Před nástupem do funkce premiéra v roce 2008 viselo nad Berlusconim obvinění z uplácení svědka v tzv. kauze Mills. Vyšetřování tohoto obvinění bylo pozastaveno v červenci téhož roku po schválení zákona, který zaručoval premiérovi imunitu.

V době svého premiérství byl Berlusconi obviněn z daňových úniků. Tento proces byl původně v dubnu 2010 pozastaven kvůli schválenému zákonu, který umožňoval Berlusconimu jako premiérovi vyhnout se po dobu 18 měsíců soudům – část zákona však v lednu 2011 zrušil italský ústavní soud.

V dalším případu nazvaném Mediatrade čelil Berlusconi obvinění ze zpronevěry a daňových úniků při prodeji televizních a filmových práv. Velmi sledovaným byl takzvaný případ Rubygate, v němž byl italský expremiér obviněn z intimního styku s nezletilou prostitutkou.

Výrok je zavádějící, protože přirování k Jacquesu Chiracovi je značně zcestné; v případě Berlusconiho je podobnost výrazně větší, výrok však zavádí tvrzením, že by šlo o řadu takových případů a že ve skutečnosti stíhání premiéra „nikomu nevadí“.

Andrej Babiš

*Proč tedy vaše koalice zrušila jednotné inkasní místo?

BABIŠ: Protože to byl Kalouskův podvod. On na to nabalil investice v rekreačním středisku v Milovicích a různé další dopady na daně. Jednotné inkasní místo je určitě dobrý projekt, ale na to je potřeba spolupráce mezi ministry. To, co nám nechal pan Kalousek, byla daňová mina, která měla velmi negativní dopad na rozpočet.
Zavádějící

Projekt jednoho inkasního místa sám o sobě neměl výrazný dopad na daně či na rozpočet, ten mohly mít až další změny, které byly schváleny v jednom balíku s tímto projektem. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Ve funkčním období ministra Kalouska byl schválen zákon o finanční správě a balík změn zákonů v souvislosti se zřízením jednotného inkasního místa s účinností od roku 2015. Tyto zákony měly připravit půdu na změny fungování finanční správy tak, aby mohlo dojít k převodu kompetencí a prakticky tak mohlo začít fungovat jedno inkasní místo (JIM) pro občany a firmy.

Projekt JIM kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, který v roce 2016 konstatoval, že peníze putovaly i na výdaje, které s projektem nesouvisely, a že v souvislosti s tímto projektem špatně fungovaly kontrolní mechanismy. Souvislost s investicemi do rekreačního areálu v Milovicích se však nepodařilo dohledat.

V roce 2014, tedy již za této vlády, pak byla schválena novela, která ruší velkou část bodů původního zákona o jednotném inkasním místě i souvisejících změn.

Co se dopadu na rozpočet týká, sama o sobě by taková reorganizace neměla mít vliv na státní rozpočet. Součástí zmíněného balíku však byly i další změny daňových zákonů, například:

  • zrušení tzv. superhrubé mzdy; v důsledku toho nastavena sazba daně z příjmů fyzických osob na 19 %
  • osvobození dividend a veškerých podílů na zisku pro fyzické i právnické osoby vyplácených mezi tuzemskými poplatníky a poplatníky ze zemí EU, Švýcarska, Norska a Islandu
  • prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky
  • zvýšení hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), z 20 000 Kč na 30 000 Kč
  • zrušení možnosti uplatnění základní slevy na dani pro osoby s měsíčními příjmy převyšujícími čtyřnásobek průměrné mzdy

Dopady těchto změn nedokážeme vyčíslit, nezdá se však, že by měly být výrazně negativní. Protože se však jedná o samostatné části zákona, bylo možné tyto změny zrušit bez rušení samotného projektu JIM. V roce 2016 navíc Babišova náměstkyně Schillerová hovořila o tom, že znovu plánují projekt JIM zavést.

Andrej Babiš

My jsme nejdřív udělali zákon o výkupu pozemků. Potom jsem v roce 2014 poslal exministra Prachaře do Německa, aby dovezl zákon o liniových stavbách, to udělal. Bylo tam dva tisíce připomínek a naši koaliční partneři nám to nepodpořili.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jednak v roce 2014 došlo na popud vlády k novele zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, který řešil i otázku výkupu pozemků, kdy se zvýšila maximální výkupní cena pozemků z dvojnásobku až na šestnáctinásobek. Ministerstvo dopravy tento krok odůvodnilo nutností motivovat majitele pozemků k bezproblémovému prodeji a usnadnění investic do infrastruktury. Více detailů je možné nalézt v našem výstupu, který hodnotil projev ministra Babiše ve sněmovně 3. prosince 2014.

Pokud jde o zákon o výkupu pozemků, je také pravdou, že počáteční inspirací v roce 2014 byla jeho německá podoba, jak ukazuje například interpelace tehdejšího ministra dopravy Prachaře v PS z 25. září 2014:

„My jsme začali na tomto zákonu pracovat, začali jsme na něm pracovat v březnu, kdy jsem nechal přeložit do českého jazyka a rozeslat všem zainteresovaným odborům na Ministerstvu dopravy onen německý zákon tak, aby se s tím dokázali seznámit.“

Stejně tak byl předložen i zákon o liniových stavbách. Konkrétně ho předložil předchůdce Daniela Ťoka na pozici ministra dopravy Antonín Prachař na podzim roku 2014. Ministr Ťok se po nástupu do čela resortu dopravy v roce 2015 rozhodl, že návrh předešlého ministra stáhne a zároveň si vytyčil cíl vytvořit nový návrh na zákon o liniových stavbách.

Návrh ministra Prachaře měl mnoho nevypořádaných připomínek a zároveň i rada vlády sama zvažovala, že tento návrh neschválí. Podpora v koalici skutečně nebyla, podle ní by to byl až moc velký zásah do ústavy a vlastnického práva.

Ministr Ťok v roce 2016 v pořadu Otázky Václava Moravce přiznal, že daný zákon vláda do konce funkčního období zřejmě přijmout nestihne. Následně se podařilo dostat některé prvky z liniového zákona do rozsáhlé novely Stavebního zákona (např. posuzovaní vlivu na životní prostředí).

Další podrobnosti lze nalézt již v našem výstupu z říjnové debaty na ČT, kde jsme otázku zákona o liniových stavbách hodnotili.

Andrej Babiš

...levice slibovala, že zdaní církevní restituce, na to taky zapomněli.
Pravda

Andrej Babiš má pravdu, že levicové strany zastoupené ve Sněmovně – ČSSD a KSČM – ve svých předvolebních programech měly body vyjadřující se ke zdanění a obecně úpravě církevních restitucí. Faktem však také je, že šlo o sliby, které v podstatě nejde splnit – a tyto strany sice po volbách podnikly nějaké kroky vzhledem k úpravě podmínek restitucí, ale ani nemohly žádnou zásadnější změnu prosadit, protože většina majetku již je navrácena a restituce jsou vázány dohodou s církvemi.

Vydávání majetku je skoro dokončeno, ačkoliv ještě běží mnohé soudní spory. Samotná sociální demokracie prostřednictvím volebního lídra Zaorálka připustila, že šlo o nesplnitelné sliby. Podmínky restitucí jsou totiž zakotveny ve smlouvách, které církve podepsaly s Českou republikou (respektive s tehdejším premiérem Petrem Nečasem), a jsou zakotveny v Zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Pokud by mělo dojít ke změně, muselo by se tak stát prostřednictvím úpravy těchto smluv. Kardinál Duka vyjádřil neochotu vracet se k tomuto tématu: „Je to zákon, který uspěl i u Ústavního soudu. Jsou zde také smlouvy mezi vládou a církvemi. Revidovat zákon by znamenalo otevřít jednání, které by mohlo být velice nepříjemné pro všechny strany.“

Ve volebním programu (.pdf, str. 30) pro parlamentní volby v roce 2013 ČSSD uvádí: „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily.“

Vítězná ČSSD po zmíněných volbách sestavila v lednu 2014 koaliční vládu a předsedou této vlády se stal lídr ČSSD Bohusla Sobotka. V koaliční smlouvě (.pdf) vlády však problematika církevních restitucí není zmíněna. ANO absenci tématu v koaliční smlouvě vysvětlovalo postojem KDU-ČSL, která odmítala zpochybňování restitucí. Samotné ANO se s ČSSD dohodlo na vytvoření speciálního týmu, který by se věnoval redukci finančních náhrad. Pro úplnost je třeba dodat, že ANO z dohody s ČSSD odstoupilo již v dubnu 2014 s tím, že k sestavování zmíněného týmu nevidí důvod. ČSSD proto zůstala s tímto záměrem osamocená.

V roce 2016 vláda nepřijala (bod B, č. 3) žádné stanovisko k návrhu zákona poslanců z KSČM, který obsahoval zdanění církevních restitucí (sněmovní tisk č. 738). Lídr hnutí ANO Andrej Babiš komunistický návrh podpořil, následně se však nedostal ani do prvního čtení v Poslanecké sněmovně.

Téma církevních restitucí se objevuje také v programu KSČM. Nejvýznamnějším krokem strany na poli řešení církevních restitucí bylo právě vytvoření návrhu zákona, jímž plánovala církevní restituce zdanit. Ve volebním programu (str. 3) pro parlamentní volby v roce 2013 KSČM uvedla, že se soustředí na „prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví.“

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů