Demagog.cz

Volby 2017: Lídr KDU-ČSL v ČRo

Předseda KDU-ČSL Bělobrádek si ve svém rozhovoru připsal doposud nejvíce faktických výroků ze všech námi sledovaných lídrů, kteří vystoupili v rozhovoru Českého rozhlasu. Vicepremiér mluvil kromě obvyklých ekonomických a zdravotnických otázek také o dalších oblastech, např. o podpoře rodin s dětmi.

Ověřili jsme
Český rozhlas ze dne 24. září 2017 (moderátor Vladimír Kroc, záznam)

4 z celkově 21 ověřených výroků

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Takže my jsme vytvořili Radu vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, které předsedám, a je tam zároveň ministr průmyslu, ministr školství, to znamená propojení tak, abychom dokázali vytěžit co nejvíce pro společný zájem. Prvním projektem už je takto orientovaný projekt na Technologické agentuře, která podporuje aplikovaný výzkum v oblasti energetiky a takto sektorově chceme postupovat dál.

Rada vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst byla zřízena (.pdf) v lednu 2015. Její první zasedání (.pdf) proběhlo 20. března 2015. Byl odsouhlasen jak jednací řád, který například uvádí, že ke schůzi Rady dochází nejméně jednou za půl roku, tak účel vzniku Rady, který „byl iniciován rozdělením Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost“.

Jedná se o organizaci, která zaštiťuje spolupráci mimo jiné představených Rady, konkrétně vicepremiéra pro vědu a výzkum Bělobrádka, ministra průmyslu a obchodu a ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Druhé zasedání vlády je rovněž zdokumentováno (.pdf) a proběhlo 16. července 2015. Jedná se však o poslední volně dostupný zápis zasedání Rady, poslední zpráva o zasedání pochází z července 2016, kdy bylo schváleno rozšíření jejího vedení o třetího místopředsedu. Aktuální složení je dohledatelné zde.

Další činnost (resp. výsledky) Rady je ovšem nedohledatelná. Tedy nakolik podniká reálné kroky k vytěžení co nejvíce pro společný zájem, jak šéf lidovců uvádí, nevíme. Především proto pak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Místopředseda vlády Bělobrádek dále mluví o programu Théta Technologické agentury České republiky, která např. (.pdf) „zabezpečuje přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací včetně programů pro potřeby státní správy“. Ten byl schválen usnesením (.pdf) vlády České republiky č. 1173 ze dne 19. prosince 2016. Z přiloženého dokumentu (.pdf, str. 3, bod 8, odst. 1) lze vyčíst, že Technologická agentura, Ministerstvo průmyslu a Ministerstvo školství se společně podíleli na zajištění podpory projektu Théta.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Na vládách často jsme svědky kompetenčních sporů mezi ministerstvem pro místní rozvoj a dalších ministerstev.

Z jednání vlády jsou pořizovány písemné záznamy, které mimo jiné obsahují stručný průběh rozpravy a její závěry. Kompletní záznam jednání ovšem zveřejňován není a kompetenční spory, ke kterým během nich dochází, proto nejsou dohledatelné. Výrok tedy považujeme za neověřitelný.

Ke kompetenčním sporům ovšem dochází. Na začátku tohoto roku předložilo ministerstvo pro místní rozvoj návrh novelizace stavebního zákona, který byl jedním z hlavních témat námi ověřované debaty v Otázkách Václava Moravce. Návrh usiloval o zavedení jednotného řízení, které by zjednodušilo a zefektivnilo proces povolování staveb. Proti se však postavila některá ministerstva, která se nechtěla vzdávat svých kompetencí.

Dalším příkladem je zákon o sociálním bydlení, kdy jeho novelizaci zdržoval kompetenční spor mezi ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem práce a sociálních věcí. Důvodem neshod byly zejména otázky správy a financování systému. Návrh zákona pak vláda schválila až v březnu 2017 a Poslanecká sněmovna o něm naposledy jednala v květnu, kdy bylo jednání přerušeno.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Bohužel máme už situaci, kdy třeba druhá třetí generace (Romů, pozn. Demagog.cz) není zvyklá chodit do zaměstnání.

Podle Zprávy o stavu Romské menšiny za rok 2015 (str. 35–36) Úřad práce nijak neeviduje příslušnost uchazečů k Romské menšině, sledování přesné nezaměstnanosti Romů je proto velmi složité. Je však možné usuzovat, že jejich zaměstnanost roste nebo klesá podle toho, jak se vyvíjí celková nezaměstnanost v ČR. Ta dlouhodobě klesá, takže je možné usuzovat, že klesá i míra nezaměstnanosti Romů.

To například dokládá porovnání odhadovaného procenta nezaměstnanosti Romů ve sledovaných sociálně vyloučených lokalitách z let 2006a 2015. Zde došlo ke snížení z původně odhadovaných 90–100 % na 80–85 % v roce 2015. Tento rozdíl hovoří o zlepšení situace, nicméně nezaměstnanost Romů v těchto lokalitách je podle odhadu stále velmi vysoká.

Jak však již bylo zmíněno, Úřad práce ČR nerozlišuje, zda se uchazeč hlásí k Romské menšině, není proto možné najít přesné statistiky, které by se na nezaměstnanost Romů zaměřovaly. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

A já jsem přesvědčen, že i to, jak i díky KDU-ČSL jsme se postavili třeba k ukrajinské krizi, teď tady minulý týden byl ministr Ukrajiny pro energetiku a děkoval za celou vládu za náš postoj.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Z veřejně dostupných zdrojů se nám prohlášení zmíněného ministra nepodařilo dohledat, nelze ovšem vyloučit, že padlo na jednání obou politiků.

Postoj KDU-ČSL ke krizi na Ukrajině, potažmo anexi Krymu, byl jasný – lidovci se postavili proti anexi Krymu a odsoudili kroky Ruska vůči Ukrajině. Během hlasování 25. března 2014 podpořili návrh ODS odmítající anexi ukrajinského polostrova Ruskou federací všichni lidovečtí poslanci kromě Pavla Bělobrádka, který byl z jednání omluven, a Jana Bartoška, jenž nebyl přihlášen.

V únoru 2014 vydala poslankyně KDU-ČSL Zuzana Roizhová prohlášení, ve kterém odsoudila ruské jednání, žádala uplatnění sankcí a zároveň apelovala na společný postup členských států EU v rámci této krize.

Podobné stanovisko vydali lidovci 10. a 20. března – v něm opět odsuzují postup Ruska a zároveň upozorňují na fakt, že v roce 1994 dostala Ukrajina záruky (pokud se vzdá jaderných zbraní) bezpečnosti a územní celistvosti, a to díky podepsání Budapešťského memoranda (kapitola 3; popřípadě originální znění), které Rusko porušilo.

Zajímavou analýzu postojů jednotlivých stran k událostem na Ukrajině vypracoval think-tank Evropské hodnoty pro Hospodářské noviny.

Ukrajinský ministr pro energetiku skutečně přijel do Prahy dne 13. září a sešel se s Pavlem Bělobrádkem a zástupci českého průmyslu. Nicméně se mělo jednat o plánu USA a EU na zvýšení energetické soběstačnosti a bezpečnosti Ukrajiny.

Poděkování za neuznání anexe Krymu a celkový postoj ČR ke krizi na Ukrajině pronesl ukrajinský ministr Stepan Poltorak, a to v květnu letošního roku, když se sešel s ministrem obrany Martinem Stropnickým. Zda podobné prohlášení přednesl i ministr pro energetiku, nevíme.