Demagog.cz

Volební debata o volebním zákoně

První předvolební debatu roku uspořádal Politologický klub FSV UK, a my si ji rozhodně nemůžeme nechat ujít! Šestice zástupců kandidujících stran, hnutí a koalic se bavila o tématech aktuálních i budoucích, my jsme se ale podívali na část debaty, jejíž téma je pro říjnové zásadní – novelu volebního zákona. Ověřená analýza tentokrát i s obrazem na DemagogTV!

Ověřili jsme
Politologický klub FSV UK ze dne 6. května 2021 (moderátor Daniela Tollingerová, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Volební debata o volebním zákoně

6 z celkově 27 ověřených výroků

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Ten návrh (na zrušení části volebního zákona, pozn. Demagog.cz) tam byl předán před třemi lety a tři roky trvalo panu soudci ústavnímu Filipovi, než dospěl k rozhodnutí a dospěl k rozhodnutí poté, co pan prezident vyhlásil volby.

Stížnost 21 senátorů byla k Ústavnímu soudu podána v prosinci 2017. Volby do Poslanecké sněmovny vyhlásil Miloš Zeman v prosinci 2020. Plénum Ústavního soudu o návrhu rozhodlo v únoru 2021, tedy již po vyhlášení termínu sněmovních voleb.

skrýt celé odůvodnění

Ústavní soud zrušil svým nálezem (.pdf) ustanovení volebního zákona z důvodu nerovnoměrného počtu hlasů potřebných pro zisk jednoho poslaneckého mandátu v různých krajích. K této nerovnosti docházelo vlivem kombinace d'Hondtovy metody přepočtu hlasů a čtrnácti různě velkých krajů jako volebních obvodů.

Současně s tím byla zrušena tzv. aditivní uzavírací klauzule pro kandidující koalice politických stran a hnutí, podle níž musela koalice složená ze dvou stran nebo hnutí pro vstup do Poslanecké sněmovny získat ve volbách alespoň 10 % hlasů, trojkoalice 15 % a čtyř- či vícečlenná koalice 20 % hlasů.

Stížnost na tento volební systém podala skupina 21 senátorů k Ústavnímu soudu na konci roku 2017.

Prezident republiky Miloš Zeman vyhlásil termín sněmovních voleb v roce 2021 svým rozhodnutím z 28. prosince 2020. Vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny avizoval prezident Zeman ve svém vánočním poselství, kdy uvedl: „Hodlám vypsat termín parlamentních voleb na začátek října“ (video, čas 8:53–9:04).

Ústavní soud o výše zmíněném zrušení části volebního zákona rozhodl na začátku února letošního roku.

Doplňme, že soudce zpravodaj, jímž byl (.pdf, str. 1) v tomto případě Jan Filip, „shromažďuje podklady pro rozhodnutí a předkládá návrh na rozhodnutí, případně rozhodne ve stanovených případech sám o odmítnutí návrhu na zahájení řízení.“ Samotné rozhodnutí probíhá u nejdůležitějších věcí na plénu Ústavního soudu. Plénum se skládá z 15 soudců, které se souhlasem Senátu jmenuje prezident republiky. Podporu pro zrušení částí volebního zákona vyslovilo 11 soudců.

Uveďme, že podle čtyř soudců, kteří měli odlišné stanovisko, soudce zpravodaj Jan Filip s předložením návrhu otálel, pak během pár dnů padlo překotné rozhodnutí.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

To řešení, které bylo přijato (novely volebního zákona, pozn. Demagog.cz), které vlastně koresponduje s tím, že v rámci prvého skrutinia byl přijat nakonec kompromisní návrh pana kolegy Bendy a v tom druhém skrutiniu pana kolegy Vondráčka.

Marek Benda se jako zpravodaj novely volebního zákona podílel na komplexním pozměňovacím návrhu, jenž upravoval přerozdělování mandátů v obou skrutiniích. Výsledná podoba přepočítávání hlasů na mandáty ve druhém skrutiniu je však ovlivněna i návrhem Radka Vondráčka.

skrýt celé odůvodnění

Přijatá novela volebního zákona vychází zejména z komplexního pozměňovacího návrhu Ústavně právního výboru. Z velké části (včetně přerozdělování mandátů v prvním skrutiniu) se na konečném znění podílel Marek Benda jakožto zpravodaj novely. Konečný způsob přerozdělování mandátů ve druhém skrutiniu je ovlivněn pozměňovacím návrhem Radka Vondráčka.

Předkladatelem novely volebního zákona bylo původně Ministerstvo vnitra. Návrh (.pdf) ministerstva počítal se 14 volebními kraji a hlasy se podle něj (.pdf, str. 13) měly přepočítávat dle tzv. Hareovy kvóty. Podle ní by byl celkový počet platných hlasů pro úspěšné strany vydělen číslem 200 a výsledek by posloužil k určení poslanců pro jednotlivé strany podle jejich zisku hlasů.

V prvním čtením byl návrh zákona přidělen k projednání Ústavně právnímu výboru a jako zpravodaj byl určen jeho předseda Marek Benda. Při projednávání v Ústavně právním výboru došlo téměř k naprostému přepsání (.pdf) původního návrhu zákona. Změnily se například hranice pro vstup koalic do prvního skrutinia. Zejména ale došlo ke změně metody přepočtu hlasů na mandáty zavedením tzv. Imperialiho kvóty v rámci prvního skrutinia. Podle ní se celkový počet odevzdaných hlasů za volební kraj vydělí počtem mandátů přidělených danému kraji zvýšeným o dva. „Tato kvóta je vhodná pro vysokou míru fragmentace, kterou v posledních letech pozorujeme i u nás,“ říká politolog Tomáš Lebeda.

Návrh Ústavně právního výboru zavedl i druhé skrutinium (.pdf, str. 4), v rámci kterého se měly přerozdělovat zbylé mandáty, tedy ty, které nebyly rozděleny v prvním skrutiniu pomocí Imperialiho metody. Tento postup je odlišný nejen od ministerského návrhu, ale i od předchozí právní úpravy, které obsahovaly pouze jedno skrutinium. Přerozdělování mandátů v tomto druhém skrutiniu bylo částečně pozměněno podle pozměňovacího návrhu (.pdf), který předložil Radek Vondráček. V souladu s ním se tyto zbylé mandáty budou přerozdělovat pomocí automatického mechanismu (.pdf, str. 2), a ne podle rozhodnutí kandidujících subjektů, jak to bylo předtím upraveno v návrhu Ústavně právního výboru.

Oběma komorami Parlamentu schválený text (.pdf) zákona byl 4. května 2021 podepsán prezidentem Zemanem a následně byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů.

Aby ovšem byl pozměněný zákon v takovéto podobě přijat, vyžadovalo to od poslanců řadu kompromisů. To potvrzuje (čas 3:15) Marek Benda, který byl zpravodajem této novely, a zásadní měrou se tak podílel na konečném znění novely. „Musím ocenit, že po té energii, co jsme do toho vložili, a na začátku po nějakých sporech, tak každý dokázal v něčem ustoupit," popisuje (čas 1:41) obdobně situaci i Radek Vondráček.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

My jsme osobně jako KSČM podporovali ten původní návrh (novely volebního zákona, pozn. Demagog.cz) Ministerstva vnitra.

KSČM podporovala první variantu původního návrhu Ministerstva vnitra na změnu zákona o volbách do Parlamentu ČR. Tato varianta počítala s přepočítáváním hlasů na mandáty pomocí tzv. Hareovy kvóty a se zachováním stávajících 14 volebních krajů.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že na začátku února 2021 zrušil Ústavní soud část volebního zákona. Důvodem byla nerovnost volebních hlasů a šancí kandidujících subjektů, a to kvůli použití tzv. D'Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty v kombinaci s nerovnoměrným rozdělením ČR na 14 různě velkých volebních krajů. Dále také došlo ke snížení hranice pro vstup koalic více stran do Sněmovny, konkrétně na 5 %. Jedná se tedy o stejný limit jako u jednotlivých politických stran.

Ministerstvo vnitra poté připravilo dvě varianty změny volebního zákona (.doc), které schválila vláda 22. února 2021. První varianta zachovávala počet i administrativní členění původních volebních obvodů, změna se týkala přepočtu získaných hlasů na mandáty. Celkový počet sněmovních křesel pro danou stranu by se v tomto případě počítal z jejích celorepublikových výsledků. Poté by se mandáty získané konkrétní stranou přepočítávaly do jednotlivých krajů Hareovou kvótou. Tedy mechanismem, kdy se počet platných hlasů pro stranu, která se dostala do Sněmovny, vydělí počtem rozdělovaných mandátů (čili 200). Tím se získá tzv. volební číslo. „Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá mandátů,“ vysvětluje Ministerstvo vnitra (.doc, str. 13).

Ve druhé variantě změny zákona ministerstvo navrhlo zrušit dosavadních 14 volební krajů a zavést pouze jeden – celou Českou republiku. Hlasy by se v této verzi na mandáty přepočítávaly tzv. Hagenbach-Bischoffovou kvótou. V jejím případě se volební číslo získává vydělením celkového počtu hlasů pro danou stranu „číslem odpovídajícím počtu volených poslanců zvýšeným o hodnotu 1, tedy číslem 201“.

Stanislav Grospič na schůzi Poslanecké sněmovny 4. března 2021 představil stanovisko KSČM, kde se mimo jiné přiklání k variantě 14 volebních obvodů a Hareově metodě přepočtu hlasů. Uvedl také, že „model jednoho volebního obvodu, tak jak ho například známe ze Slovenska, ale jak ho znala například i prvá Československá republika, se nikdy plně neosvědčil“.

Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou přijat 7. dubna 2021. Schválená verze (.pdf) vycházela z první varianty návrhu Ministerstva vnitra, byl v ní však zapracován pozměňovací návrh ústavně-právního výboru. Konečné znění novely tak sice zachovává 14 volebních krajů, výpočet pomocí Hareovy kvóty nicméně neobsahuje (.pdf, str. 2, § 50).

Před hlasováním o návrhu novely zákona na tiskové konferenci KSČM Stanislav Grospič uvedl (video, 2. část, čas 3:12): „Z našeho pohledu jsme viděli a vidíme jako nejlepší návrh, který byl předložen z pera ministerstva vnitra – varianta 1: zachování 14 volebních krajů. Vnímáme to, že v současné době je tento návrh v podstatě mrtvý.“ 

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Podpořili jsme nakonec tento kompromis (návrhu novely volebního zákona, pozn. Demagog.cz).

KSČM skutečně podpořila kompromisní návrh novely volebního zákona.

skrýt celé odůvodnění

Stanislav Grospič mluví o postoji KSČM k výsledné podobě návrhu novely volebního zákona, kterou Poslanecká sněmovna schválila 7. dubna 2021. Přijetí této novely bylo reakcí na nález Ústavního soudu, který části zákona zrušil pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran.

Před hlasováním o novele volebního zákona se Stanislav Grospič na tiskové konferenci KSČM vyjádřil (2. část, v čase 3:30), že některé pozměňovací návrhy jsou nad rámcem nálezu Ústavního soudu. KSČM proto požaduje, aby jako kompromis byl přijat návrh poslance Marka Bendy ohledně prvního skrutinia a pozměňovací návrh poslance Radka Vondráčka ohledně druhého skrutinia. Tento kompromisní návrh (.pdf) byl skutečně přijat. V hlasování, které proběhlo 7. dubna, KSČM tento návrh podpořila.

Senát návrh novely volebního zákona schválil 29. dubna, prezident jej podepsal 4. května a zákon byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů 7. května 2021.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Příklad Rakouska (problém s korespondenční volbou, pozn. Demagog.cz) vedl k opakování celých těch voleb. (...) V Rakousku se opakovaly celé prezidentské volby.

Při rakouských prezidentských volbách v roce 2016 došlo na základě rozhodnutí ústavního soudu k opakování jejich druhého kola. Při sčítání korespondenčních hlasů došlo k procesním pochybením, která podle soudu mohla vést k případné manipulaci s hlasy.

skrýt celé odůvodnění

Situace popsaná ve výroku se týká rakouských prezidentských voleb konaných v roce 2016. První kolo těchto voleb proběhlo 24. dubna 2016 a postoupili z něj dva kandidáti, Norbert Hofer a Alexander Van der Bellen. Druhé kolo proběhlo 22. května 2016 a zvítězil v něm Alexander Van der Bellen s 50,3 % hlasů. Vítězství bylo Van der Bellenovi připsáno až po přičtení korespondenčních hlasů, po sečtení hlasů odevzdaných ve volebních místnostech byl ve vedení Hofer.

Svobodná strana Rakouska (FPÖ), jejímž kandidátem byl právě Norbert Hofer, se poté rozhodla podat stížnost na průběh voleb k rakouskému ústavnímu soudu. Server iRozhlas.cz k tomu v roce 2016 uvedl: „Podle Svobodných byly některé hlasy sečteny dřív, než byl stanovený čas pro otevření obálek. Kromě toho měli obálky v některých případech otevírat lidé, kteří k tomu neměli oprávnění.“

Rakouský ústavní soud se stížností zabýval a 1. července 2016 rozhodl, že došlo k nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů. Zneplatnil proto výsledky druhého kola a nařídil jeho zopakování. Česká televize na základě rozsudku (.pdf) uvedla: 

„Předseda ústavního soudu Gerhart Holzinger ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že neexistují žádné indicie o tom, že by členové volebních komisí s odevzdanými hlasy manipulovali. Podle něj je ale pro zpochybnění výsledků voleb postačující, že k takovým manipulacím kvůli chybám při otvírání obálek vůbec mohlo dojít. Chybný postup se podle něj týkal téměř 78 tisíc hlasů, což by vzhledem k těsnému rozdílu mezi kandidáty stačilo ke změně celkového výsledku.“

Na základě rozhodnutí ústavního soudu (.pdf) následně rakouská vláda stanovila termín konání nového druhého kola voleb na 2. října 2016. Ovšem i opakované druhé kolo voleb muselo být na začátku září 2016 odsunuto kvůli technickým problémům s obálkami určenými právě na korespondenční hlasy. Další volební termín byl stanoven na 4. prosince 2016. V tento den již skutečně došlo k řádnému zvolení nového rakouského prezidenta, jímž se stal Alexander Van der Bellen s 53,8 % hlasů.

Stanislav Grospič tedy správně uvádí, že z rozhodnutí ústavního soudu došlo k opakování voleb. Je však důležité upozornit na to, že se opakovalo jen druhé kolo hlasování, nikoliv volby celé. Vzhledem k této nepřesnosti hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Ve středních Čechách v Posázaví byly obce, kde se nevolilo nikde a nebo někde opačně volili každé dva roky (ve volbách do Senátu – pozn. Demagog.cz).

Kvůli změnám hranic území obvodů pro volby do Senátu ČR se skutečně v některých obcích v Posázaví nekonaly volby v běžném šestiletém intervalu.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec a místopředseda KSČM Stanislav Grospič mluvil (video, čas 41:00) o změnách hranic senátních obvodů. Těch je v České republice 81. Za každý obvod je do horní komory Parlamentu ČR zvolen jeden senátor na šest let, přičemž každé dva roky se ve volbách obmění jedna třetina zákonodárců.

Samotné obvody se mohou měnit vždy na začátku volebního roku, a to ze dvou možných důvodů. Jednak se volební obvody pro volby do Senátu ČR mění na základě počtu obyvatel, obvody by jich měly mít zhruba stejný počet. V případě, že by se počet obyvatel změnil o více než patnáct procent oproti průměru, muselo by se novelou volebního zákona území obvodů o některé obce zmenšit nebo zvětšit. Druhou příčinou změny vymezení obvodů je změna příslušnosti obcí do okresů, na základě kterých jsou volební obvody často stanoveny.

Český statistický úřad uvádí (.pdf, str. 1–2) několik příkladů, kdy se v některých obcích volby z důvodu výše popsaných změn nekonaly v běžném šestiletém intervalu. Například právě ve Středočeském kraji došlo v roce 2008 k přesunu šestnácti obcí z obvodu Kolín do obvodu Benešov, což zapříčinilo, že obyvatelé těchto obcí volili v senátních volbách s desetiletým odstupem. Naopak ke zkrácení intervalu na čtyři roky došlo v sedmnácti obcích, jež byly přesunuty z obvodu Beroun do obvodu Příbram.

V oblasti Posázaví se měnily hranice volebních obvodů kupříkladu i v roce 2012, kdy z benešovského obvodu přešlo město Sázava do kutnohorského obvodu. V roce 2014 pak do obvodu se sídlem v Kutné Hoře přešla také Vlašim. Svého senátora tedy ve Vlašimi volili dvakrát v intervalu čtyř let: v roce 2012 v rámci benešovského obvodu a poté již v rámci obvodu kutnohorského v roce 2016.