Petr Gazdík

Petr Gazdík (STAN)

25 2 6 5

Výroky

„Máme jedno ze suverénně nejdražších mobilních připojení a cen.“

„Kromě mobilních operátorů je problém (...) s Bruselem a vysokorychlostními daty. My jsme dostali jeden z největších balíků na vysokorychlostní data. A je tady veliká obava z toho, že z těch peněz nakonec nemusí být nic. A ty zásadní kroky se budou dělat teď do voleb.“

„Pokračování: Byl to pozměňovací návrh poslanců za ANO a také z ČSSD, který významně omezil práva spotřebitelů a pak to vládní koalice přehlasovala.“

„My jsme prosadili v minulém volebním období ve Sněmovně mnohem liberálnější prostředí, ale zároveň omezující výrazně mobilní operátory. A byla to tato koalice, která to v novele tohoto zákona vrátila zpátky.“

„17. 2. pan premiér říká, že kolegu Mládka rozhodně odvolávat nebude, pak se rozhodl velmi překotně. “

„Pan ministr Mládek už kdysi říkal, že když nebude zvolen senátorem, že odstoupí. Tenhdy ho pan premiér podržel.“

„... d'Hondtova metoda a volební systém, který prosadila opoziční smlouva...“

důležitý výrok

„Strany, které dosahují menší počet procent pod 10 %, jsou výrazně diskriminovány z hlediska počtu mandátů proti těm stranám, které mají nad 10 % (...) Vzpomeňte si, jak kdysi dopadli Zelení, kteří dosáhli asi 6 procent a měli nějakých 6 poslanců. Zatímco strany, které dosáhnou 10, 12, 15 procent, mají 30, 35, 40 poslanců.“

Pravda

zobrazit odůvodnění
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť princip fungování volebního systému popisuje Gazdík korektně. Pouze dodáváme, že jím uvedená čísla a přepočty bereme spíše ilustrativně.


Volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny skutečně zvýhodňuje strany s vyššími volebními zisky. Důvodem je nastavení systému, d'Hondtova metoda přepočítávání hlasů na mandáty a také velikost některých volebních obvodů.
Česká republika je rozdělena do 14 volebních obvodů, které kopírují jednotlivé kraje. Kraje nejméně lidnaté (Karlovarský) mají ve Sněmovně nejmenší zastoupení. Karlovarské voliče zastupuje 5 poslanců, naopak Středočeský kraj 25.


Pro to, aby se stranám přidělovaly poslanecké mandáty, musí získat alespoň 5 % hlasů celostátně. Následně se v jednotlivých volebních obvodech přepočítávají hlasy na mandáty podle již zmíněné d'Hondtovy metody. Ta je popsána zde. Ve zkratce jde o to, že zisk hlasů u stran se dělí řadou čísel (1,2,3,4... - podle počtu rozdělovaných křesel) a výsledky se zařadí za sebou. Mandáty jsou pak distribuovány těm stranám, které se v tomto pořadí umístí výše, tedy v případě zmíněného Karlovarského kraje na prvních 5 místech.


Tento model může vést k tomu, že strany, které dosáhnou v některých krajích i 10 %, nemají v daném obvodu svého poslance. Jednoduše kvůli tomu, že se nerozděluje dost křesel. Na již uvedeném příkladu můžeme ukázat, že v posledních volbách v Karlovarském kraji mandát nezískalo hnutí Úsvit se ziskem přes 8 % nebo TOP 09 s 10% podporou. Naopak KSČM, která zde získala 16 %, mandát získala. Obecně lze Karlovarský kraj nabídnout jako ukázkový příklad nerovnosti, o níž Gazdík mluví. 


Menší strany získávají své poslance především ve velkých volebních obvodech (Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský kraj, Praha...) a v těch menších mandáty až tolik nezískávají. Záleží pochopitelně i na regionální síle stran (KDU-ČSL např. bude spíše získávat mandáty v některých moravských krajích než na Ústecku, byť jde o větší kraj). 


Gazdík tak princip fungování popisuje správně. Podívejme se ještě na uvedený případ Strany zelených. Ta v roce 2006 získala přes 6 % hlasů celostátně, ale stačilo jí to na pouhých 6 mandátů (2 v Praze, 1 ve Středočeském kraji, 1 v Jihomoravském kraji, 1 v Moravskoslezském kraji a 1 na Ústecku). Např. v Libereckém kraji získali zelení 9 a půl procenta hlasů, mandát ale nezískali a to právě z výše uvedených důvodů. 

„Příštích 11 let máme mít každý rok volby.“

„Pane premiére, my jsme jedna z nejrovnostářštějších společností v Evropě.“