Demagog.cz

Marian Jurečka

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

  • 57
  • 2
  • 6
  • 19

Výroky

Marian Jurečka

Marian Jurečka

O této podpoře (systémové podpoře maloobchodů na venkově - pozn. Demagog.cz) se diskutuje už dávno, dřív než přišlo EET. (...) Už v roce 2011 už asociace sdružující podnikatele maloobchodu dělala na toto téma konferenci udržet maloobchody na venkově.

V únoru 2011 proběhla v rámci Retail Summit 2011, konferenci o rozvoji obchodu, diskuze o inovaci v oblasti maloobchodu. Zde vystoupil i tehdejší ministr průmysl a obchodu Martin Kocourek. Je pravdou, že se mimo jiné mluvilo o obslužnosti venkova, nicméně se nám nepodařilo dohledat podrobnější informace a nemůžeme proto ověřit, zda se jednalo i o dotacích pro tyto maloobchody.

Podle Lidových novin se na konferenci diskutovalo o otázce potravinové obslužnosti venkova a o dostupnosti produktů potřebných ke každodennímu životu. Svaz průmyslu a obchodu prosazoval podobu obchodů, které by v sobě měly integrované nejenom potravinové zásobování, ale také by zajišťovaly bankovní či poštovní služby. Jenou z výhod mělo být i zajištění odbytu regionálních potravin prostřednictvím těchto obchodů.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

… systémová podpora (maloobchodů na vesnici - pozn. Demagog.cz), která v jiných státech je.

Ministr Jurečka se problematikou ubývání prodejen skutečně zabývá. Například v lednu 2017 na kongresu pro tradiční trh Samoška řekl, že do konce března letošního roku hodlá vládě navrhnout možnosti podpory venkovských prodejen - těch totiž rapidně ubývá, což významně přispívá k vylidňování venkova.

Ministerstvo zemědělství také zřídilo expertní skupinu, jež se má zabývat potravinovou obslužností venkova.

Otázka státní podpory venkovských prodejen v jiných zemích je však složitá, neboť není specifikováno, o které státy by se mělo jednat.

Například ve Spojených státech amerických existuje federální Healthy Food Financing Funds, což je program koordinovaný na úrovni federální vlády, jenž se prostřednictvím grantů snaží rozšiřovat dostupnost především zdravých potravin a také podporuje malé obchodníky. Program podporuje rovněž projekty, které vedou ke zvyšování přístupu ke zdravým a cenově dostupným potravinám v obcích nebo konkrétních lokalitách, jež jsou obývány zejména nízkopříjmovými skupinami obyvatelstva.

Tento program odpovídá Jurečkově představě o dotování venkovských prodejen jen omezeně, protože podpora malých obchodníků je pouze jednou z možností podpory, nikoliv tou stěžejní.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Odhad (výše dotace potřebné pro maloobchody na vesnici - pozn. Demagog.cz) za Asociaci tradičního obchodu je dneska na úrovni 700 milionů korun.

Asociace sdružující tradiční české prodejce skutečně vyčíslila náklady státní podpory na asi 700 milionů korun.

Servery iDNES.cz a Aktuálně.cz informovaly o odhadu Miloslavy Hlavsy, ředitele družstva Konzum v Ústí nad Orlicí sdruženého pod značkou COOP a jednoho ze členů Asociace českého tradičního obchodu. Na podporu venkovských prodejen v obcích od sto do jednoho tisíce obyvatel by podle jeho výpočtů musel stát vynaložit celkem 706 milionů korun ročně. Dodává, že dopravní dostupnost dotuje stát mnohonásobně vyššími částkami.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Toto není úplně nové téma, protože minimálně dva kraje - Pardubický a Vysočina - tuto podporu dlouhodobě (maloobchodů - pozn. Demagog.cz), byť v malých částkách, mají.

Oba kraje skutečně v určité míře dotují malé prodejny.

Pardubický kraj vypisuje pro vesnické obchody každoročně dotační pobídky a prodejce touto formou podporuje již od roku 2009. Každý rok se vynaložená částka pohybuje kolem 1,5 milionu korun, loni činila (.xls) 1,62 milionu. Krajský úřad přitom částečně financoval celkem 52 prodejen.

Až polovinu výdajů ve výši maximálně 150 000 Kč hradil obchodníkům na venkově od roku 2013 v rámci podpory prodeje regionálních potravin kraj Vysočina. Loni se částka za poskytnuté dotace vyšplhala asi na 832 000 Kč pro devět prodejen, kraj měl však připravených celkem 1,5 milionů korun. Letos vypisuje komplexnější grantový program Venkovské prodejny 2017 s dotací dvou milionů korun.

Obě čásky považujeme vzhledem k odhadům Asociace českého tradičního obchodu (asi 706 milionů na celém území Česka ročně) za malé, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Vyplácíme v řádu miliard korun veřejnou podporu soukromým společnostem nebo státním, ať jsou to České dráhy, nebo jiní dopravci, aby tuto službu pro ty občany na venkově zajistily.

Ministerstvo dopravy poskytuje krajům dotace na provozování regionální dopravy. Podle návrhu ministerstva dopravy mají kraje ročně na spolufinancování regionální železnice dostat 2,9 miliardy korun pravidelně navyšované o inflaci, uvádí ČTK. Nová smlouva má platit od roku 2020 do roku 2034 a má nahradit dosavadní memorandum (.pdf) o financování regionální dopravy, na kterém se ministerstvo dopravy dohodlo s Asociací krajů již v roce 2009.

Podle tohoto memoranda stát poskytne krajům prostřednictvím ministerstva dopravy v letech 2010 až 2019 dotace ve výši 2,649 mld. Kč na zajištění dopravní obslužnosti. Kraje pak zajistí smlouvy s dopravci.

Dotace do pravidelné veřejné dopravy.

Rok201020112012201320142015Dotace (v mil.Kč)17 7211782618 38918 94219 34818 955Zdroj: Ročenka ministerstva dopravy (.pdf, str. 31)

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Porušila se koaliční smlouva. V koaliční smlouvě je jasně řečeno, že stát vezme ty náklady na sebe, měla tady být forma nejenom slevy, ale daňového bonusu, aby ty náklady byly pokryty.

Ustanovení koaliční smlouvy, na něž ministr Jurečka odkazuje, uvádí (.pdf, str. 12):

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem aúčtenkovou loterii'. Všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor.Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.“

Společně se zavedením elektronické evidence tržeb parlament schválil doprovodnou změnu zákona o daních z příjmů v podobě ust. § 35bc. Každý poplatník daně má možnost uplatnit slevu ve výši 5 000 Kč poté, co provede první platbu v rámci EET. Tato výhoda je ale zároveň omezena:

„Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.“

V případě, že by daň z příjmu byla „minusová“, není možné si nechat zbytek daňové slevy vyplatit, jak je tomu např. u daňové slevy na dítě. U EET se proto nejedná o „daňový bonus“, ale pouze o čistou slevu na dani. Je tedy reálně možné, že pokud má podnikatel daň z příjmu nižší než 24 840 Kč (základní sleva na poplatníka), neobdrží žádnou náhradu za zavedení EET.

Koalice se zavázala, že náklady na zavedení EET ponese stát. Máme proto za to, že se o porušení koaliční smlouvy jedná, neboť se mohou vyskytnout podnikatelé, kteří nebudou mít od státu žádnou kompenzaci za zavedení systému.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Prosadili jsme rozložení v tom čase, aby 3. a 4. vlna byla po parlamentních volbách a aby budoucí Poslanecká sněmovna a vláda mohla rozhodnout, jestli ano, či ne. !

KDU-ČSL předložila při projednávání zákona o evidenci tržeb poslancem Klaškou pozměňovací návrh, prostřednictvím kterého se EET rozfázovala do dalších vln. Konkrétně se tato změna dotýká řemeslníků.

Třetí vlna podle schváleného návrhu má proběhnout 15 měsíců (březen 2018) ode dne spuštění systému. Poslední vlna, kam patří již zmínění řemeslníci, se rozjede 18 měsíců (červen 2018) od spuštění systému.

Pravdou tedy je, že došlo k rozložení zavádění části EET - třetí a čtvrtá vlna naběhne až po volbách. Motivaci a záměry KDU-ČSL přitom nehodnotíme. Je ovšem třeba podotknout, že EET se i podle tohoto návrhu týká stejných subjektů, jako kdyby nebyl pozměňovací návrh schválen. Tedy podle platného zákona, pro nějž KDU-ČSL hlasovala (výsledné hlasování).

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Nicméně já bych chtěl říct, že na začátku toho všeho byl bohužel tak klíčový zákon, který se dělal poslaneckým návrhem (registr smluv - pozn. Demagog.cz). Chybělo meziresortní připomínkové řízení, aby ministerstva mohla detailně zanalyzovat dopady, chyběla RIA (hodnocení dopadu regulace - pozn. Demagog.cz), která by mnoho věcí ukázala v průběhu, že nejsou nastaveny dobře a nezjišťovali bychom je teď až za posledního tři čtvrtě roku. !

Ministr Jurečka má pravdu, že návrh zákona o registru smluv prošel ve formě poslaneckého návrhu. Jeho kritika tohoto kroku ovšem není zcela na místě, neboť především sám jako poslanec tento návrh spolupředložil, a to i na základě volebního programu KDU-ČSL, který se s tímto poslaneckým návrhem překrýval. Jako kandidát na poslance pak Jurečka podepsal veřejně v Rekonstrukci státu závazek, že takovou verzi bude podporovat. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

Návrh zákona o registru smluv byl předložen dne 2. 12. 2013 skupinou poslanců jako sněmovní tisk č. 42. Pro úplnost je třeba dodat, že s poslaneckým návrhem přišli poslanci TOP 09, KDU-ČSL a ANO, přičemž jedním z z nich je také sám ministr zemědělství Marian Jurečka.

Zákon č. 340/ 2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) pak byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 14. 12. 2015.

Hodnocení dopadů regulace (RIA, Regulatory Impact Assessment) je součástí legislativního procesu. Jedná se o soustavu analytických metod, které mají vést k predikci důsledků navrhovaných politik. Snahou procesu RIA je přispět ke zkvalitňování právního prostředí v ČR nebo ke zvýšení transparentnosti veřejné správy a eliminaci nadbytečné regulace. Zároveň je toto hodnocení nezbytné pouze pro vládní návrhy zákonů. Poslanecké, krajské či senátní návrhy tomuto procesu nepodléhají.

Stejně jako RIA je součástí legislativního procesu také připomínkové řízení, jež se však týká pouze vládních návrhů zákona.

Zmíněný návrh zákona o registru smluv byl tedy jakožto poslanecký návrh předložen vládě k vyjádření stanoviska (.pdf) a následně byl zařazen na program jednání PS PČR.

Obecně se dá říci, že pro osekání registru smluv zvedla ruku sociální demokracie, KSČM, ODS a část KDU-ČSL (konkrétně pět poslanců). KDU-ČSL (str. 7), z níž návrh podpořili např. ministři Jurečka a Herman (dva krajští lídři strany z voleb 2013), svůj postoj deklarovala před volbami ve vlastním programu tak, že„pro omezení korupce budeme prosazovat“:

Zdroj: volební program KDU-ČSL pro volby do Poslanecké sněmovny 2013

Před volbami se rovněž většina poslanců (včetně Jurečky) osobně veřejně zavázala prostřednictvím projektu Rekonstrukce státu k tomu, že bude podporovat některé ze zákonů, jež mají přinést větší transparentnost. Svůj slib dávali i pod zákon o registru smluv - konkrétně pod tuto formulaci:

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Když jsem tu novelu podíval, tak jsem žádal Poslaneckou sněmovnu, aby vyjmula jenom Budvar, ať se to zrealizuje v rámci prvního čtení. (...) Mohlo se to schválit v prvním čtení, ale dva poslanecké kluby - TOP 09 a ODS - to zavetovaly. !

Ministr Jurečka spolu se svými spolustraníky poslal do sněmovny novelu zákona o registru smluv. V ní stojí, že z evidence, jak byla zavedena, vyjímá národní podniky. Aktuálně funguje v České republice jediný národní podnik - Budějovický Budvar. Skutečně tedy šlo pouze o jeho vyjmutí.

V bodě 7 pak předkladatelé skutečně navrhli poslancům, aby návrh schválili již v prvním čtení. To umožňuje § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jurečka a spol. tedy ve svém návrhu uváděli:

Pro dosažení cíle tohoto návrhu zákona je nezbytné, aby nabyl účinnosti současně se
zákonem o registru smluv. V případě řádného legislativního procesu lze očekávat, že tento termín nebude splněn, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

Zákon o jednacím řádu ovšem rovněž uvádí (§ 90, odst. 3), že návrh již v prvním čtení schválit nelze, pokud vznesou proti tomuto postupu námitku alespoň dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. Během projednávání vznesl námitku jmény klubů TOP 09 a ODS předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Uvedl: „Nebudu opakovat argumenty mnoha předřečníků. Mnozí z vás na mikrofon nebo soukromě mi říkali: Vetujte to. Nemáte tu odvahu. Tak já to udělám. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetuji projednávání podle § 90 odst. 2. Máme to za sebou.