Demagog.cz

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg (TOP 09)

  • 125
  • 7
  • 8
  • 17

Výroky

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

... Můj soupeř bohužel taky mě citoval falešně. Spousta lidí mě citovali falešně v té souvislosti. To není pravda. Já jsem jenom řekl historickou úvahu v porovnání právního vztahu svého času a dnes, který je odlišný. A samozřejmě jsem taky neopomenul říci, že situace po těch hrůzných nacistických zločinech po válce byla jiná." (Výrok míří na výroky KS o Benešových dekretech - pozn. Demagog.cz) !

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg se k Benešovým dekretům vyjádřil následovně (v rámci Prezidentského duelu ČT1 17. 1. 2013): “Já bych jen na to upozornil, že Benešovy dekrety už neplatí dvacet let. Protože přijetím Listiny základních práv a svobod a Ústavy přestala platnost Benešových dekretů, ovšem nebyla zrušena ex tunc, tedy od roku 45, nýbrž od okamžiku, kdy tato ústavní listina byla přijata. Ale oni jsou zrušeny, co je zrušené, už nemůžu ještě jednou zrušit. (...) Myslím, že jste (myšlen MZ, pozn. Demagog.cz) ne úplně přesně překládal, co jsem tedy řekl, je tomu už delší dobu, ale zajisté jsem to nevyjádřil tak, jak jste to teď říkal, protože já má slova právě v této otázce velice vážím. Já jsem vždy říkal, a na tom trvám, že to, co jsme v roce 45 spáchali, by dneska bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše by se octli v Haagu, kdyby tehdá ještě existoval.” (přepis dle záznamu duelu na blogu Iva Cermana)

Miloš Zeman se k danému výroku vyjádřil následovně: "Pan ministr ve čtvrtek označil Edvarda Beneše za válečného zločince, který patří přední Haagský tribunál. Tak jsem si jako mírny protest dal na klopu českou vlajku."

K výroku se vyjádřil i František Zwyrtek, předseda hnutí NEZÁVISLÍ: “Podle Karla Schwarzenberga Benešovy dekrety neplatí, odsunutým Němcům bychom se měli omluvit, zabavený majetek jim kompenzovat, a Edvard Beneš by byl za dění v roce 1945 v dnešní době válečným zločincem a byl by souzen v Haagu”.

Karel Schwarzenberg ve svém vyjádření nepoužil explicitně označení válečný zločinec a vyjádřil pouze možnost souzení Edvarda Beneše v Haagu. Výroky připisující Karlu Schwarzenbergovi označení Edvarda Beneše za válečného zločince jsou tedy nepřesné.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Když mě označuje jako Rakušana, je pravda, že jsem tam dlouho žil, nikdy jsem však rakouským občanem nebyl.

Na otázku na toto téma odpověděl Karel Schwarzenberg časopisu Instinkt takto:

Otázka: " Jak je to s vaším občanstvím - máte české a švýcarské ?"

"Oboje od narození. Narodil jsem se v Praze, jsem tedy československý občan. Po naší emigraci, někdy v roce 1951, jsme dostali dopis od československého velvyslanectví, že jsme se v roce 1948 nevrátili včas z Rakouska a když se nevrátíme, budeme zbaveni občanství. V roce 1951 rodiče usoudili, že by to nebyl dobrý nápad se vracet, a od té chvíle jsme všichni mysleli, že jsme občanství ztratili, a já jsem sem občas jezdil na švýcarský pas." Profily Karla Schwarzenberga pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Tyto profily potvrzují také informaci, že Schwarzenberg žil po dlouhá léta v Rakousku.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Máme jeden naprosto nesmyslný řád, a sice, že každý poslanec může navrhnout nový zákon nebo změnu toho zákona, který existuje.

Předesíláme, že nemůžeme ověřit názor ministra, že daná úprava je nesmyslná.

Právo jednotlivého poslance podávat návrhy zákonů je zakotveno v čl. 41 Ústavy ČR. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny mu pak v § 63 umožňuje podávat návrhy k předmětné věci vč. návrhů pozměňovacích, kterými lze mj. upravovat text projednávané legislativy. Jednotlivý poslanec tak opravdu může navrhovat jak zákon, tak jeho případnou změnu.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Co se týče transparentnosti smluv, my jsme prosazovali registr smluv, že každá smlouva, stát či státní podnik, musí býti uveřejněna a registrována, což se neprosadilo.

Registr smluv na celostátní úrovni prosazoval zejména poslanec TOP 09 Jan Farský. Konkrétně šlo (.doc) o komplexní pozměňovací návrh k poslaneckému tisku 740. Navrhovaný registr měl být nastaven tak, že zveřejňovat smlouvy měly následující subjekty:

a) Česká republika,
b) územní samosprávní celek,
c) právnická osoba zřízená zákonem,
d) právnická osoba, kterou stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky ovládá, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby
.”

Paragraf 7 zákona pak přesně uvádí, že jednotlivé smlouvy musí být zveřejněny, aby vstoupily v platnost:

§ 7
Zrušení smlouvy
Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

To, že tento návrh nebyl nakonec prosazen, dokládá přehled legislativního procesu k tomuto návrhu. Návrh zákona neprošel přes výbory.

Na základě dohledaných informací o neúspěšné snaze prosadit registr smluv je výrok hodnocen jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Sice dnes zasahuje Francie v Mali, nicméně zítra o tom rozhoduje ještě jednou Evropská rada ministrů, kde se tento krok potvrzuje jako část společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Francouzský prezident Hollande v pátek 11. ledna 2012 potvrdil vojenskou intervenci země v Mali. Agentura Reuters 14. ledna 2012 informovala o připravovaném mítinku ministrů zahraničních věcí evropské 27 k současnému dění v Mali. Datum setkání bylo určeno na 17. ledna, což potvrzuje i web europolitics.com. Tisková zpráva Rady ministrů ze včerejšího dne (15. ledna 2012) informuje o seriózním zájmu EU o současnou krizi v Mali. V další části dokumentu se doslovně uvádí: “ EU znovu potvrzuje svůj závazek přispět k úsilí, které Mali vyvíjí k řešení této krize, ve spolupráci se svými regionálními a mezinárodními partnery, a proto chce plně využít všechny své nástroje v rámci strategie EU pro bezpečnost a rozvoj v Sahelu. ” (pdf. str.8)

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

V Libereckém kraji, kde máme tamního hejtmana, tam se už to provádí (myšlen je registr smluv) a funguje to.

Zavedení registru smluv v Libereckém kraji potvrzuje samotný web kraje. O zavedení registru kraj informoval v únoru roku 2013. Samotný registr je dohledatelný na stránkách portálu veřejné správy.

Registr byl zaveden skutečně tedy za působení hejtmana Martina Půty. Ten byl zvolen v krajských volbách za sdružení Starostové pro Liberecký kraj, kdy s tímto sdružením v kraji vyhrál volby. Následně ustavil radu kraje společně s hnutím Změna pro Liberecký kraj.

Kandidátní listina TOP 09 pro předčasné volby ukazuje, že Starostové pro Liberecký kraj kandidují spolu s členy TOP 09, dá se tedy říct, že si oba subjekty jsou personálně velmi blízké.

O ekonomických výhodách zavedení tohoto opatření obecně (na základě zkušenosti ze Slovenska) informuje Česká televize, které potvrzuje výhodnost zavedení registru i bývalá premiérka Radičová. Liberecký kraj také získal za zavedení registu ocenění v anketě veřejnosti Otevřeno - zavřeno, která je udělována za transparentnost.

Na základě těchto dohledaných informací o registru smluv v kraji a politické příslušnosti hejtmana Půty je výrok hodnocen jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Z historických důvodů nebo jak známo, když nynější Ústava byla tvořena na podzim roku 92 tak existovaly dvě veliké postavy české politiky - odstoupivší prezident Československé republiky Václav Havel, o kterém ale každý věděl, že bude první český prezident a ministerský předseda Václav Klaus. A Václav Klaus tehdy velmi usiloval o to, aby prezidentské pravomoci byly co nejvíc oholeny.

Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně se jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony) ...”

Autor odkazuje také na článek MF DNES ze 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”.

Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klause m.”

Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Svého času byl dobrý zvyk, že jednou za týden se objevil premiér na Hradě a s prezidentem probral závažnější politické téma.

Jak informuje ČTK, bylo v době vlády premiéra Klause běžné, že se s prezidentem Havlem scházeli každý týden. ČTK konkrétně uvádí, že: “Ve volebním období 1992 až 1996 bylo běžné, že se prezident Václav Havel a premiér Václav Klaus (ODS) stýkali jednou týdně, kdy premiér informoval prezidenta o výsledcích zasedání vlády. V prosinci 1997 Havel řekl, že pravidelné schůzky zrušil, neboť Klaus měl stále potřebu jej ‘za něco plísnit’."

Text také informuje o pravidelných schůzkách prezidenta Klause s premiéry Grossem a Topolánkem, ty již však neměly každotýdenní charakter.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg: "Já vás musím bohužel na to upozornit, že TOP 09 nedodala jediného ministra či ministryni kultury." Václav Moravec: "Říkám TOP 09 a Starostové." Karel Schwarzenberg: "To jsou dva odlišné subjekty, jedno je politická strana TOP 09 a pak je Hnutí starostů a nezávislých, kteří jsou s námi spojenci, to je pravda, ale tak, jako nemůžu já mluvit, koho jmenuje ODS jako ministra, tak nemůžu také mluvit Starostům a nezávislým, koho oni jmenují, to je naprosto jejich záležitost, nikoliv naše.

Na základě prostudování Smlouvy o dlouhodobé spolupráci mezi TOP 09 a politickým hnutím Starostové a nezávislí (STAN) z 9. 7. 2009 a Společného prohlášení TOP 09 a Starostů jsme označili výrok jako zavádějící. Ani v jednom z dokumentů není zmíněna výhradní pravomoc jednoho či druhého subjektu nominovat na konkrétní ministerský post svého kandidáta. Naopak je stanoveno, že se oba subjekty musí na konkrétním kandidátovi shodnout - není přitom ovšem stanoveno, jakým způsobem, či zda vůbec probíhá výběr, případně schvalování konkrétního kandidáta na ministerský post. Pokud existuje nějaká interní dohoda mezi TOP 09 a STAN o nominaci ministrů, nepodařilo se nám ji dohledat.

Alena Hanáková (nestr.) ani Jiří Besser (STAN) nejsou členy TOP 09, tato strana však s jejich nominací s největší pravděpodobností musela souhlasit - z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.