Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

237 89 41 56

Výroky

„A zbabělá Evropská unie dělá všechno pro to, aby propalestinské teroristické hnutí mělo převahu nad hnutím proizraelským, které zastávám já, kde už před čtyřmi lety při své návštěvě Izraele jsem navrhoval přesun české ambasády. Připomínám jako důkaz tohoto svého tvrzení, že nedávno Evropský parlament umožnil vystoupení usvědčené palestinské teroristce, která poučovala o tom, že boj proti palestinské autonomii je totožný s bojem proti Židům v Osvětimi.“

důležitý výrok

„Už před čtyřmi lety při své návštěvě Izraele jsem navrhoval přesun české ambasády.“

Zavádějící

zobrazit odůvodnění
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Zeman před čtyřmi roky před svou návštěvou Izraele skutečně veřejně vyřkl nápad na přesun české ambasády do Jeruzaléma, během samotné návštěvy Izraele tento krok podmínil ukončením mírového procesu v blízkovýchodním sporu, což z jeho nápadu učinilo v danou chvíli pouze hypotetickou možnost.


Miloš Zeman dne 1. října 2013 skutečně v Hradci Králové prohlásil, že by se česká ambasáda v Izraeli mohla přestěhovat do Jeruzaléma. Dodal k tomu:


Počkám si, jaká bude vláda nová, a svým nezaměnitelným osobním kouzlem se pokusím budoucího premiéra a ministra zahraničí přesvědčit, aby uvažovali o této myšlence.“


O týden později Zeman navštívil Izrael. Při této příležitosti poněkud zmírnil své prohlášení z Hradce Králové, resp. dodal dvě podmínky, které danou věc činí doposud jako nereálnou. Uvedl:


Stěhování ambasád by přicházelo v úvahu až po skončení mírového procesu ... Podmínkou pro přestěhování naší ambasády není jenom ukončení mírového procesu, ale také výstavba rezidenční čtvrti v Jeruzalémě pro budoucí velvyslanectví.“


Zemanův výrok z Hradce Králové v dané době také relativizoval (0:0:39) Hynek Kmoníček, tehdejší ředitel zahraničně-politického odboru Hradu. Ten uvedl:


„To, co pan prezident myslel, bylo, že izraelsko-palestinský spor skončí mírovým řešením ve formě dvou států, a pak Česká republika radostně přenese velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.“

„V Afghánistánu bojuje asi 400 našich vojáků proti Tálibánu. Je Tálibán extremistická muslimská organizace? Nesporně ano. Na Sinaji naši vojáci včetně letadla CASA bojují proti Al-Káidě. Je Al-Káida extremistická muslimská organizace? Nepochybně ano. V Iráku asi 50 našich vojáků, většinou leteckých instruktorů, bojuje proti Islámskému státu. Je Islámský stát teroristická islámská organizace? Nepochybně ano. Na Golanech, kde tedy máme zatím bohužel jen tři vojáky, je An-Nusra, což je taky islámská teroristická organizace, a konečně v Mali, kde máme 50 vojáků, tam to vedou hlavně Francouzi, ten boj proti muslimům, je nějaká organizace, kde přiznávám, že ten název si už nepamatuji.“

„Teď ve Sněmovně leží návrh zákona o obecném referendu a ten předpokládá, až bude přijat, že potřebujete 250 tisíc podpisů na petici pro vystoupení z Evropské unie, nebo na jakékoli jiné téma. Vy jste získali 550 tisíc podpisů, nebo hlasů pro svoji stranu, takže to byste měli zvládnout levou zadní.“

„Povinná volební účast u nás byla za Masarykovy první republiky, dnes je třeba v Belgii, Lucembursku, v Austrálii, v dalších zemích, když nejdete k volbám, zaplatíte pokutu, ne likvidační, ale řekněme v ceně dobré večeře pro celou rodinu.“

„Snažil jsem se vylepšit některé návrhy na přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. Bohužel prezident nemá zákonodárnou iniciativu, která se sebrala Václavu Havlovi v roce 1993.“

„Je tu třeba i panem předsedou zmíněná inkluze, kde jsem kdysi stál sám voják v poli, kdy mi všichni nadávali, jak umístění mentálně postižených dětí do normálních tříd je to správné, to multikulturní, a nakonec se ke mně začali postupně přidávat další.“

„Nejmenovaní politici, nebo kandidáti na politiky, oznámili, že naši voliči v minulých parlamentních volbách byli ovlivněni zahraničními rozvědkami. Nuže dobrá, oni neřekli, jestli ruskými nebo americkými, i když asi mysleli spíše ty ruské.“

důležitý výrok

„Když jsem já byl předsedou Poslanecké sněmovny, stačili mi tři (místopředsedové) a také jsem to vydržel, teď je jich pět. Tak dobře, minimálně jedno dobře placené teplé místo tam bude tak trochu přebývat, ale hlavně, že se bude mluvit o racionalizačních a úsporných opatřeních.“

Nepravda

zobrazit odůvodnění
Miloš Zeman byl předsedou Poslanecké sněmovny v letech 1996–1998. V tomto období měla sněmovna pět místopředsedů, šlo tedy o stejný počet, jako jich je dnes

Posty místopředsedů v Zemanově éře zastávali:

  • Petra Buzková (celé volební období)
  • Jan Kasal (celé volební období)
  • Karel Ledvinka (celé volební období)
  • Jiří Vlach (celé volební období)
  • Jiří Honajzer (od začátku období do února 1998) – Jaroslav Zvěřina (od února 1998 do konce volebního období)

„...jsem se sešel s vedoucími představiteli všech devíti parlamentních subjektů a snažil jsem se přispět k jejich vzájemné komunikaci.“