Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

233 87 38 55

Výroky

důležitý výrok

„KAPLICE: Evropská komise každé zemi přisoudila určitý počet migrantů. Nám prozatím 6200.“

Nepravda

zobrazit odůvodnění
Během jara roku 2015 se členské státy Evropské unie rozhodly řešit migrační krizi. V té době se totiž především v Itálii, Řecku, Rakousku, Maďarsku a Německu výrazně zvýšil počet migrantů a žadatelů o azyl z Afriky a Blízkého východu. Snaha Evropské unie spočívala v tom, aby byli uprchlíci přerozděleni do všech států a aby se již radikálně a nekontrolovaně nezvyšoval počet migrantů v nejvíce zasažených státech.


První řešení předložila Evropská komise v květnu 2015. Jednalo se o klíč, který měl přerozdělovat migranty státům na základě rozlohy země, vyspělosti její ekonomiky, míry nezaměstnanosti či počtu dosud přijatých žadatelů o azyl. Česko podle něj mělo přijmout 2,98 procent úspěšných žadatelů o azyl z řad migrantů a dobrovolně 525 (2,63 procenta) migrantů z uprchlických táborů mimo Evropu. Česká republika tak měla do dvou let přijmout 1863 uprchlíků. 


Tyto kvóty byly Evropským parlamentem zamítnuty a bylo rozhodnuto, že si státy přerozdělí uprchlíky podle stejného principu, ale na dobrovolné bázi. 


Premiér Bohuslav Sobotka za Českou republiku deklaroval, že přijmeme 1100 migrantů z Itálie a Řecka a další čtyři stovky z uprchlických táborů mimo území Evropské unie (z tzv. třetích zemí). To schválila i vláda České republiky na svém jednání 8. července 2015. Pro hlasovalo (.doc, bod 24) všech přítomných 16 členů vlády - tedy zástupci všech tří koaličních stran.




Další verze kvót se začala projednávat na přelomu srpna a září roku 2015, kdy se opět zvýšil počet příchozích migrantů do států Evropské unie. Na jednání Rady Evropské unie je 21. září schválili ministři vnitra členských států. Proti kvótám byli ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska, finský ministr vnitra se zdržel hlasování. 


Podle těchto nových kvót mělo být České republice přiděleno 1591 migrantů, kteří zažádali o azyl v Itálii a Řecku (původně i Maďarsku, jež se následně do tohoto procesu nezapojilo). V platnosti však nadále zůstalo i dobrovolné přijetí 1100 běženců z těchto dvou států a 400 z třetích zemí. Celkově tak Česká republika měla přijmout 3091 uprchlíků. V rámci těch, kteří se dostali na území Evropské unie, jde o 2691 osob.


Výrok prezidenta Miloše Zemana hodnotíme jako nepravdivý. Faktem je, že prvotní řešení předkládala Evropská komise, na její pokyn však uprchlíci nebyli přerozděleni. První přerozdělení bylo sice podobné návrhu Evropské komise, mělo však jít o dobrovolné přijetí. Závazné kvóty odhlasovali ministři vnitra států Evropské unie, nešlo tedy o nařízení Evropské komise. Na základě dobrovolného a závazného přijetí, které odhlasovali ministři vnitra, měla Česká republika přijmout během dvou let 3091 uprchlíků, nikoliv 6200.

„KAPLICE: Zatím jsou tady pouze tzv. tranzitní migranti, tedy ti, kteří přes naše území pouze přecházejí a míří zpravidla do Německa. Ne proto, aby tam pracovali, ale proto, aby tam mohli pobírat vysoké sociální dávky.“

důležitý výrok

„KAPLICE: Šlo o podmínečné propuštění (Kajínka, pozn. Demagog.cz), kdy podmínka zní, že se během sedmi let, což je maximální horní hranice, že se nesmí dopustit žádného trestného činu.“

Pravda

zobrazit odůvodnění

Výrok je hodnocen jako pravdivý, prezident Zeman v rámci milosti odsouzenému Kajínkovi udělil podmínku sedmi let, což je maximální možná výše v českém právním řádu.

Prezident prominul odsouzenému trest pod podmínkou, že se omilostněný do 7 let od udělení milosti nedopustí trestného činu, jak referoval tiskový mluvčí prezidenta republiky.

Udělení milosti prezidentem republiky upravuje ust. čl. 62, písm. g) Ústavy České republiky a ust. § 366, § 367 a § 369 trestního řádu a ust. § 68 vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy (částka 1/2002 SIS; .pdf, str. 19).

Odsouzený může být podmínečně propuštěn z výkonu trestu. V případě odsouzení za spáchání zločinu může být odsouzený propuštěn až na 7 let, dle ust. § 89 trestního zákoníku.

Odst. 1 tohoto paragrafu přímo uvádí:

„Při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu.“

Žádný z těchto předpisů nijak nereguluje povahu podmínek, kterými může být milost podmíněna. Prezident stanovil podmínku omilostnění na sedm let, což je maximální zkušební doba, kterou by mohl odsouzenému v případě podmínečného propuštění uložit soud.

„KAPLICE: Ten člověk je ve vězení 23 let (Kajínek, pozn. Demagog.cz). A nedávno soudní psychologové oznámili, že je schopen resocializace. “

„KAPLICE: Ty pochybnosti (o vině Jiřího Kajínka, pozn. Demagog.cz) jsem nevyjadřoval jenom já, ty pochybnosti vyjádřil veřejně například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který je získal v době, kdy vykonával dočasně funkci ministra spravedlnosti a studoval i Kajínkův trestní spis.“

„KUŘIM: To, co jsem teď citoval, byl článek profesora Cyrila Höschla, psychologa a psychiatra, který uvádí přesně to, co jste teď citoval o té demenci, o těch alkoholicích a podobně. To je fakt, který si můžete velmi snadno ověřit.“

„KUŘIM: Jiří Ovčáček nenašel článek ‚Hitler je gentleman‘ a místo toho našel několik Peroutkových článků z doby jak 2. republiky, tak i Protektorátu, kde tento podle vás (odpovídá na dotaz občana, pozn. Demagog.cz) píše: ‚Adolf Hitler, vůdce německého národa, je největší z Němců.‘ Článek se jmenuje Dynamický život a vyšel k Hitlerovým narozeninám 20. dubna 1939. Tedy v době Protektorátu. Za 2. republiky napsal Ferdinand Peroutka článek Češi, Němci a Židé, ve kterém se mimo jiné doslova píše, že Židé byli otravou německého národa, konec citátu. No a když jsme tyto články předložili k soudu, tak soudce je přečetl a konstatoval, že je pravda, že Ferdinand Peroutka podlehl fascinaci Adolfem Hitlerem. To je soudní rozsudek, vážený pane. Nu a není pravda, protože se to nenašlo, že napsal článek Hitler je gentleman, takže soudce v závěru rozsudku konstatuje, že to skončilo remízou. Stejně jako ve sportu.“

„KUŘIM: Toho bavoráka (který boural s protokolářem Krulišem, pozn. Demagog.cz) řídil policejní řidič a ten měl v průběhu jízdy mozkovou příhodu. Oba dva, tedy jezdec i spolujezdec, byli odvezeni do Bohunické nemocnice. Vláďu Kruliše jsem s mojí paní navštívil, má zlomené 2 obratle, ale nemá poškozenou míchu, takže nehrozí žádné ochrnutí (...) S tím řidičem je to trochu složitější, v tuto chvíli je v umělém spánku...“

„KUŘIM: Poslední posudky psychologů říkají, že Jiří Kajínek je schopen resocializace, tedy opětovného začlenění do společnosti.“

„KUŘIM: ...sedí (myšlen Kajínek, pozn. Demagog.cz) už 23 let. “