Demagog.cz

Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

  • 370
  • 146
  • 73
  • 85

Výroky

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Myslím si, že prezident by neměl příliš zasahovat do politické struktury, neměl by známkovat politické strany, protože nejsou strany první a druhé kategorie, stejně tak jako nejsou jejich voliči první a druhé kategorie, ale zde jsem učinil jednu výjimku (myšlena je DSSS, pozn. Demagog.cz) (...) V každém případě platí, že s touto jedinou výjimkou jsem neznámkoval naši politickou strukturu.

Faktická, a tedy námi hodnocená je část o tom, že s výjimkou DSSS prezident neznámkoval naši politickou strukturu. Tento výrok je nepravdivý, protože prezident podobně „známkoval“ i další politické strany, např. TOP 09 a Stranu zelených.

Příkladem je Zemanova kritika TOP 09 při blokování EET, když se vyjádřil, že TOP 09 svou obstrukční taktikou paralyzuje Parlament a se svým předsedou Kalouskem je největším škůdcem parlamentní demokracie v České republice. K tomu ještě Zeman dodal: „TOP 09 se pasuje na obránce parlamentní demokracie, přičemž samu podstatu parlamentní demokracie v této zemi nikdo neohrožuje.“

Jindy zase řekl: „V současné době je Česká televize pouze hlásnou troubou jedné jediné politické strany, která se jmenuje TOP 09.“ V únoru 2017 prohlásil: „(...) že naše televize není objektivní a že je ovládána jakousi bandou soustředěnou především kolem TOP 09.“ Téhož tématu se prezident dotkl i ve svém inauguračním projevu, kde navíc zdůraznil chabý volební výsledek TOP 09.

Prezident Zeman se negativně vyjádřil i o Straně zelených a aktivistech, které v projevu v Poslanecké sněmovně při projednávání zákona o ochraně přírody a krajiny označil za zelené fanatiky. Zeman mj. uvedl: „Před více než deseti lety jsem byl požádán skupinou svých přátel, abych pomohl při řešení problematiky Šumavy, protože tito přátelé se domnívali - a myslím si, že se domnívali právem -, že Šumava je ničena zelenými fanatiky. Úmyslně říkám zelenými fanatiky, nikoliv ekologickými fanatiky, neboť ekologové alespoň vědí, co je to biomasa. (...) Nevěřte zeleným fanatikům. Nevěřte těm, kdo z jednoho z nejkrásnějších koutů české přírody dělá své experimentální pole. Už toho zničili dost.“ Biomasou Zeman narážel na neznalost bývalé političky Zelených, Kateřiny Jacques.

Nakonec je poměrně vypovídající i prezidentovo vyjádření z návštěvy orlicko-ústecka: „Miloš Zeman si všiml transparentu, na kterém je: ‚Vypálit, počůrat, posolit. Strana zelených.‘ ‚Ano, citujete mě správně. Toto jsem skutečně prohlásil o Straně zelených, když bránila dostavbě dálnice.‘“

Z těchto důvodů nelze souhlasit s tvrzením, že prezident s výjimkou DSSS nehodnotí naši politickou strukturu.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

...to napětí, které dnes existuje mezi církví a dejme tomu 80 % veřejnosti…

Výrok je hodnocen s jistou mírou tolerance jako pravdivý. Tolerance je v tom, že samotné napětí je poměrně těžko z veřejných zdrojů popsatelné. Nicméně Zeman je ztotožňuje s jedním konkrétním aspektem.

Předně je třeba uvést, že prezident Zeman v kontextu celé debaty míní oním napětím hlavně postoj české společnosti k církevním restitucím. Průzkum (.pdf – str. 3) agentury STEM z 20. prosince 2013 ukazuje, že skutečně téměř 80 % veřejnosti je proti církevním restitucím.

Konkrétní dotaz zněl: „Souhlasíte Vy osobně s platným zákonem o církevních restitucích?“

určitě ano

5 %

spíše ano

17 %

spíše ne

32 %

určitě ne

46 %

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Budvar je jediný národní podnik na území České republiky a toto opatření (zachování statusu národního podniku) bylo přijato, aby zabránilo privatizaci do rukou amerického koncernu Anheuser Busch, který nedávno fúzoval

Výrok pronesl prezident Zeman při návštěvě Jihočeského kraje 17. února 2014.

Tvrzení, že Budějovický Budvar je jediným národním podnikem, deklarovala i Česká televize. Obchodní rejstřík ale subjektů této právní formy (národní podnik) registruje vícero. Je to například Žatecký chmel sídlící v Žatci, dále KOMENIUM či TIPOS se sídlem v Praze. Dva posledně jmenované jsou sice v likvidaci, ale stále existentní.

Speciální formu Budějovického Budvaru potvrzuje i to, že je vyňat z působnosti zákona o majetku ČR (§54 odst. 1,) který nahradil dřívější hospodářský zákoník a nejspíš pro něj předpokládal zvláštní právní úpravu. Judikatura Vrchního soudu ale potvrdila, že jen kvůli zániku či nahrazení zákoníku, který dal národním podnikům vzniknout, není třeba tuto právní formu, respektive společnosti této formy, rušit.

Status národního podniku byl Českému akciovému pivovaru (přímému předchůdci Budějovického budvaru) přidělen Benešovými dekrety při vlně znárodňování roku 1945, konkrétně dekretem č. 100/1945 (§12an), což potvrzuje i sám Budějovický Budvar. Stalo se tak poté, co jej během války spravovali nacisté.

K tomu, proč si Budvar ponechává právní formu národního podniku, se generální ředitel pro Českou televizi vyjádřil takto: „Pokud by došlo k privatizaci nebo k transformaci podle stávající legislativy; tak nám by to významně zhoršilo pozici při ochraně duševního vlastnictví podniku mimo Českou republiku." Obává se tedy nikoliv privatizace ze strany Anheuser Busch, ale toho, že by (například i v dlouhotrvajícím sporu (pdf) s touto společností) podnik neobstál v ochraně značky.

Na základě výše zmíněných faktů tedy musíme hodnotit výrok jako nepravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Kancléř mi sdělil, že počátkem 90. let minulého století koupil se svým francouzským společníkem firmu, která tehdy měla devět zaměstnanců. Během několika let z ní vybudovali firmu 
se 600 zaměstnanci. V době, kdy se dostala na vrchol a pan Mynář zdaleka nebyl kancléřem, prodal svůj podíl francouzskému společníkovi. (...) Ten (podnik) mimochodem na našem trhu působí dál, nebyl vytunelován, vede ho tentýž Francouz a je ziskový. Já chci vždycky vědět, odkud pocházejí peníze na pořizování nemovitostí a jiného majetku, to říkám všem, bez ohledu na to, o koho jde. Kancléř Mynář si z prodeje svého podílu koupil vilu za 5,5 milionu a zhruba 10 až 15 milionů vynaloží na její rekonstrukci. Ta vila totiž byla deset let neobývaná a já obdivuji televizní znalce cen nemovitostí, kteří vůbec nebyli uvnitř a posuzují její cenu podle vnějšího vzhledu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nepodařilo dohledat informace o počtu zaměstnanců v době, kdy Vratislav Mynář společnost kupoval a také informace o výši potřebných investic do rekonstrukce jeho vily.

V roce 1992 byla založena společnost RCP Recycling Park, s. r. o., do které v roce 1995 vlastnicky vstoupila společnost P.F.Invest, s.r.o., v níž je Vratislav Mynář společníkem dodnes, avšak ta se již nachází v likvidaci. Společníkem v RCP Recycling Park byl i Christian Tscherner (podle sídla a názvu jeho společnosti nejspíše občan Rakouska – pozn. Demagog.cz). K poslednímu dni roku 1997 se společnost přeměnila v akciovou.

Ode dne vzniku společnosti byl Mynář členem představenstva společnosti. (Od téhož dne až do roku 2001 byl místopředsedou představenstva také Christian Tscherner). V účetní uzávěrce za rok 2001 již jako jediný akcionář figuruje spol. EDS – CZ s.r.o. Dle notářského zápisu z 30. 5. 2002 se jediným akcionářem stala spol. SITA CZ s.r.o. V této době byla společnost také sloučena se společnostmi, ve kterých byla do té doby společníkem (RCP GLASS & TRADING s.r.o. a RCP - Recycling Park trans, s.r.o., ve kterých Mynář figuroval jako jednatel, a dále se Selio, spol. s r.o., Recycling servis, s.r.o., EKOHELP-RCP, s.r.o., RCPRecycling Park Šumperk, s.r.o., EKO-SERVICE KTM a.s.) a vznikla nástupnická společnost SITA Moravia a.s. V prosinci 2004 se předsedou představenstva stal Francouz Hubert Perrin de Brichambaut. V této době také došlo k rapidnímu nárůstu základního kapitálu. A o dalších osm měsíců později se předsedou stal jiný Francouz Fabrice Marie Serge Rossignol. K 31. 12. 2005 došlo k fúzi se společností SITA a.s., která je vlastněna společností se sídlem v belgickém Bruselu.

Podle účetní uzávěrky za rok 1999 byl počet zaměstnanců v roce 1998 27. K 31. 12. 2013 zaměstnávala SITA CZ 897 zaměstnanců (v roce 2005 počet činil 553). Společnost dle výroční zprávy za rok 2013 byla v zisku cca 6,5 milionu korun. Předsedou představenstva je stále druhý z Francouzů Fabrice Rossignol (zdroj: obchodní rejstřík).

Kancléř Mynář koupil za 5,5 milionu vilu ve Strašnicích od advokáta Víta Širokého, jenž v minulosti zastupoval např. Romana Janouška. Makléř hodnotu vily odhadl na 7 až 9 milionů. Další z makléřů hodnotí kupní cenu také jako nízkou. V roce 2011 byla vila oceněna na 13,4 milionu. Město tuto vilu prodalo soukromému vlastníkovi v roce 2005, tedy před deseti lety. Podle Mynáře si rekonstrukce vyžádá minimálně deset milionů, avšak nezávislým odborným stanoviskem v této věci nedisponujeme.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já si vzpomínám, když byla ustavena moje vláda, tak Lidové noviny napsaly týden po jejím ustavení článek ‚vláda ještě nic nedokázala‘. Týden po ustavení vlády.

Vláda Miloše Zemana byla ustavena 22. července 1998. Prostřednictvím mediálního archivu Newton Media jsme prošli články Lidových novin od tohoto data do konce srpna 1998 (tedy přidali jsme měsíční toleranci). Zemanem uvedený text Lidové noviny v tomto období nevydaly a výrok je tak hodocen jako nepravdivý.

Pro informaci přikládáme několik textů, které Lidové noviny během prvního týdne fungování Zemanova kabinetu vydaly:

  • „Zemanova vláda se včera chopila moci“
  • Jak doopravdy vznikala vláda sociálních demokratů s tolerancí ODS
  • Nová vláda zřejmě odloží vznik vyšších územněsprávních celků
  • Vláda uvolní peníze, Zeman však zvláštní zasedání kabinetu nesvolá
  • Pět hlavních úkolů vlády ČSSD
  • Zemanově vládě nestačí lavice ve sněmovně
  • Vláda bude muset zvýšit daně, ikdyž slibovala, že to neudělá
  • Zemanova vláda shání peníze, kde se dá
  • Vláda sociální demokracie chce posílit naše vztahy s Ruskem
  • Zemanova vláda je zatím partou sólistů
  • Vláda nehodlá zvýšit sociální dávky, jak slibovala
Miloš Zeman

Miloš Zeman

Dělnická strana sociální spravedlnosti aktivně spolupracovala s Kotlebovou neonacistickou stranou na Slovensku, tzn. stranou, která výslovně schvalovala vyvraždění 60 milionů slovenských občanů a která schvalovala i vyslání rychlé divize na východní frontu nebo potlačení Slovenského národního povstání.

Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) tyto vraždy nikdy výslovně neschválila. U jejích členů se však objevují názory popírající holokaust a vzývající antisemitismus. Strana je obecně spojena s adorací Slovenského státu, který měl právě tyto vraždy na svědomí. Z tohoto pohledu má Zeman pravdu, že strana oslavující toto zřízení fakticky souhlasí i s jevy, které jej provázely. Navíc představitelé „Kotlebovců“ na přímé dotazy nejsou schopni zvěrstva odsoudit.

Zeman se ve svém výroku přeřekl, místo uvedených 60 milionů měl zřejmě na mysli 60 tisíc – v rámci hodnocení toto opomenutí nezohledňujeme. Za zmínku stojí, že předseda DSSS, kterou prezident takto haní spojením s neonacisty, před volbami veřejně uvedl, že bude volit Miloše Zemana.

Jedním z členů LSNS je poslanec Milan Mazurek, který za svůj příspěvek na Facebooku, v němž tvrdil, že 6 miliónů a mýdlo z Židů jsou pohádky, nakonec trestně stíhán nebyl. Milan Mazurek momentálně čelí žalobě kvůli hanobení národa, rasy a přesvědčení, a to kvůli jeho hanlivým vyjádřením na adresu romského etnika.

Další poslanec za LSNS, Stanislav Mizík se podepsal pod příspěvek na facebookovém profilu ĽSNS - Bratislavský kraj. V něm tvrdí, že se slovenský prezident Andrej Kiska zbláznil a degraduje slovenské státní vyznamenáni, protože ho (podle Mizíka) udělil lidem s židovským původem. Vůči Mizíkovi byla vznesena žaloba, ale Specializovaný trestní soud žalobu odmítl a vrátil ji státnímu zástupci z důvodu procesních chyb.

Ve svém projevu, který pronesl ještě před vznikem LSNS 14. března 2009, řekl Marian Kotleba: Sme tu, aby sme si pripomenuli 70. výročie slovenského štátu. Na výčitky o prenasledovaní židovského obyvateľstva môžeme povedať jedno: My sme národnosti slovenskej, nie národnosti židovskej. A preto nás židovská otázka ako taká nezaujíma.“

Lidová strana Naše Slovensko se hlásí k odkazu Slovenského státu, který vznikl 14. března 1939 a jehož prezidentem byl Jozef Tiso. Pár měsíců po nástupu do funkce hejtmana Banskobystrického kraje se Marián Kotleba neúčastnil pietního aktu kladení věnců a minuty ticha za oběti zavražděné v Kremničke v období Slovenského státu, který si odhlasovali poslanci (zastupitelé kraje).

Kotleba následně nebyl pozván na oslavy 70. výročí Slovenského národního povstání (SNP), které je považováno za jednu z největších ozbrojených odbojových akcí a centrum mělo právě v Banské Bystrici. V den oslav pak osobně vyvěsil na sídlo kraje transparent „Stop NATO“. Marián Kotleba nebyl pozván ani v dalších letech, a to i kvůli jeho výrokům, že ti, kteří se povstání zúčastnili, jsou vlastizrádci a dezertéři ze slovenské armády. V roce 2015 pak na úřadě vyvěsil dvě smuteční zástavy. V roce 2017 zase během oslav SNP nad Banskou Bystricí létal horkovzdušný balón s dvojkřížem a logem LSNS.

Podle oficiální stránky LSNS se 14. března, tedy v den vzniku Slovenského státu, konaly oslavy, které strana označila jako oslavy dne slovenské státnosti. Na jedné z těchto akcí Marián Kotleba odevzdal sociálně slabším rodinám šeky v hodnotě 1488 eur. Kombinace čísel 14/88 je přitom známým neonacistickým odkazem. Z toho důvodu bylo vůči němu vzneseno obvinění za projevy sympatie k hnutí směřujícímu k potlačení základních práv a svobod. Vyšetřování stále probíhá. V ten stejný den přišli čtyři poslanci za LSNS položit květy na symbolický hrob Jozefa Tisa, kde přednesla proslov členka strany Natálie Grausová – ta vyslovila názor, že 14. březen by měl být oficiálním státním svátkem, a litovala, že Tiso nemůže být prezidentem i teď.

Jako významný den si LSNS připomíná i 18. duben, tedy den popravy prezidenta Slovenského státu Jozefa Tisa. Marian Kotleba žádal v otevřeném dopise předsedu Slovenské národní rady Andreje Danka, aby v pondělí 18. dubna 2016, na schůzi rady, poslanci drželi minutu ticha za prezidenta Slovenského státu. V otevřeném dopise píše, že v tento den došlo k hanebné justiční vraždě.

Informaci, že by LSNS schvalovala vyslání rychlé divize na východní frontu, nebylo možné dohledat.

Strany LSNS a DSSS spolu dlouhodobě spolupracují. Marian Kotleba se v roce 2008 zúčastnil pochodu radikálů v Litvínově, kde přenesl projev na podporu Dělnické strany a jejího předsedy Tomáše Vandase. Strana byla v roce 2010 nakonec rozpuštěna Nejvyšším správním soudem. Toto setkání popisuje Tomáš Vandas (už jako předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti) ve svém projevu na sjezdu LSNS v roce 2017. Zde také uvádí, že od toho setkání se spolupráce prohloubila a LSNS považuje za své politické partnery a také za přátele. O navázaní spolupráce ještě před založením LSNS píše Kotleba v předmluvě knihy 15 let boje, kterou napsal Tomáš Vandas a Martin Zbela. V předmluvě popisuje také přátelství mezi ním a Tomášem Vandasem.

O spolupráci a dobrých vztazích mezi stranami vypovídá i podpora pro DSSS od LSNS před posledními parlamentními volbami v České republice. Naopak měla LSNS podporu od DSSS před parlamentními volbami na Slovensku v roce 2016. Dále obě strany navzájem navštěvují různé akce, které organizují, o čemž informují na svých oficiálních webových stránkách.

Zeman už v roce 2016 u památníku v Lidicích vyjádřil svůj názor na obě zmiňované strany, tedy že je považuje za neonacisty. Následně na to ho Tomáš Vandas žádal, aby se omluvil. Před druhým kolem prezidentské volby, která se uskutečnila 25. a 26. ledna 2018, vyjádřil Tomáš Vandas na svém facebookovém profilu podporu Miloši Zemanovi. Dělnická strana sociální spravedlnosti taktéž vydalastanovisko ke inauguračnímu projevu Zemana, kde vyjadřuje nepochopení pohoršení prezidenta nad spoluprací DSSS a LSNS.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pan Jakub Klouzal na Vás podává trestní oznámení a je kryt protikorupčním fondem Karla Janečka. !

Jakub Klouzal obdržel od Národní fondu proti korupci Cenu za odvahu a finanční částku 100 000 Kč za to, že oznámil údajné nestandardní postupy při zadávání veřejných zakázek na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde byl zaměstnán. V důsledku této činnosti údajně o své zaměstnání na tomto ministerstvu přišel. V prohlášení na svém facebookovém profilu (přepis viz např. Britské listy) také oznámil, že připravuje trestní oznámení na Karla Schwarzenberga a odrazoval voliče od jeho podpory v prezidentské volbě. Pro informaci přidáváme vyjádření ministerstva zahraničí k celé kauze.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já sám jsem navrhoval, aby existovala snížená sazba pouze na základní potraviny a léky, ale na druhé straně, aby byla zvýšená sazba daně z přidané hodnoty na luxusní zboží.

Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), tedy strany, jejímž čestným předsedou je právě Miloš Zeman, najdeme totéž, co tvrdí.

Volební program SPOZ: " Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %. (...) Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní. "

Názory Miloše Zemana : " Já osobně jsem zastáncem zvyšování daní, a to korporátních i osobních, a podporuji progresivní zdanění. Nemám nic proti zvyšování daně z luxusních výrobků, ale myslím si, že u základních potravin a léků by měla být DPH snížena."

Aktuální výše DPH podle Businessinfo.cz: "S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje: základní sazba daně ve výši 21 %, nebo snížená sazba daně ve výši 15 %."

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tak zaprvé, ten rozdíl mezi tímto vzorkem, který vy jste jmenoval, a mezi těmi 80 % lidmi, kteří protestují proti církevním restitucím, je dán tím, že ten průzkum byl mnohonásobně opakovaný a že ho prováděly různé agentury. Nebyl to tedy jednorázový průzkum. Už jste to pochopil?

Pro pochopení výsledného hodnocení je třeba nejprve uvést kontext výroku. Ten je součástí přestřelky mezi prezidentem a moderátorem o reprezentativnosti vzorku. Václav Moravec vytýkal Miloši Zemanovi, že hovoří "o 80 % veřejnosti", přičemž ve skutečnosti se jedná o pouhý statistický vzorek (který sice do jisté míry zobecňuje názory celkové populace, ale zcela je nereprezentuje).

Prezident se naopak ohrazoval vzorku tisíce osob jako nedostatečného a následně zopakoval své tvrzení "o 80 % lidí".

Zeman se přitom odvolává na průzkum společnosti STEM (.pdf, str. 3), v němž se v prosinci minulého roku proti zákonu o církevních restitucích vyjádřilo takřka 80 % dotázaných.

Z jiných tazatelských společností můžeme jmenovat průzkum SANEP, kdy se proti majetkovému vyrovnání postavilo 74,5 % respondentů (zde je ale třeba mít na zřeteli sníženou reprezentativnost vzorku, která vychází z toho, že průzkumu, resp. ankety, se účastní pouze uživatelé internetu, účastník průzkumu si může navolit libovolné bydliště či věk).

Výrazněji starší data přináší také CVVM, kdy se v roce 2012 proti majetkovému vyrovnání vyslovilo (.pdf, str. 4) 65 % oslovených, nebo průzkum STEM z roku 2011, zde bylo nesouhlasných 69 %.

Výrok pak hodnotíme jako zavádějící z následujících důvodů:

– Zeman se snaží vzbudit zdání, že jednotlivé průzkumy docházely opakovaně ke stejnému číslu 80 %, což není pravda; – Pravdivost svého tvrzení se snaží dokázat tím, že průzkumy na dané téma byly uskutečňovány opakovaně. Ty ovšem proběhly buď podle zcela rozdílných metodik (STEM a SANEP) nebo jsou již výrazně staršího data (2012, resp. 2011); – Ani neustálé opakování průzkumu nezakládá nic jiného, než že se stále musíme bavit o vzorku a zobecnění, a nikoliv o celkové populaci všech občanů, což s sebou nutně nese řadu statistických limitů.