Demagog.cz

Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

  • 410
  • 160
  • 84
  • 88

Výroky

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pokud jde o stavební řízení, jsme na krásném 162. místě na světě ze 180 států. Někde na úrovni Burkiny Faso a dalších afrických zemí. Vánoční poselství, 26. prosince 2019

Česká republika je dle posledních dat z května 2019 na 157. příčce. Na podobné úrovni se nacházejí státy z celého světa, přičemž ty africké nepřevažují. Burkina Faso je na 95. místě.

skrýt celé odůvodnění

Podle žebříčku Doing Business, který sestavila Světová banka a který zkoumá stavební řízení, jeho délku či finanční náklady, se ke květnu 2019 umístila Česká republika na 157. příčce ze 185. zkoumaných zemí.

Burkina Faso se v žebříčku nachází na 95. místě. Na 161. místě je Burundi, na 154. Kamerun, na 162. Rovníková Guinea. V blízkosti 160. místa se pohybují evropské a americké státy, jako například Argentina, Kosovo, Honduras či Moldavsko.

Prezident zřejmě upozorňuje na problematiku délky tohoto řízení, která je v České republice 246 dní, zatímco v jiných vyspělých evropských státech trvá řízení i méně než 200 dní. Například v Německu je to 126 dní, v Dánsku 64 a ve Finsku 65 dní. Nelze však říct, že je stav vyřizování v Česku extrémně dlouhý. Například v Kanadě se tato doba pohybuje okolo 249 dní, v Rakousku jde o 222 dní. Kdybychom státy seřadili podle doby vyřizování povolení, tak se Česká republika nachází na stejné úrovni jako Uzbekistán, a to přibližně na 124. příčce.

V tabulce níže vidíme, jaké státy si v problematice trvání délky stavebního řízení vedou podobně. Většinově se určitě nejedná o africké státy.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

A nejsem si jist, zda rozhodujícím faktorem globálního oteplení je právě lidská činnost, a nikoliv přírodní zákony, pohyb zemské osy a další kosmické vlivy. Vánoční poselství, 26. prosince 2019 !

Podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), NASA či Královské akademie věd jsou hlavní příčinou globálního oteplování skleníkové plyny, které jsou produkovány člověkem. Lidská činnost je tedy považována za hlavní příčinu globálního oteplování.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že Miloš Zeman ve svém výroku tvrdí, že lidská činnost není nesporně rozhodujícím faktorem, který způsobuje globální oteplování. V rámci našeho ověření jsme se tedy zaměřili nejenom na to, zda je lidská činnost primárním faktorem, ale také, zda existuje relevantní vědecký spor o tom, zda lidská činnost je či není hlavním faktorem způsobujícím globální oteplování.

Globální oteplování je ovlivňováno mnoha faktory, které můžeme rozdělit na přirozené a lidskou činností způsobené. Mezi přírodní patří například vulkanická činnost, změny na Slunci nebo změny rotace Země. Mezi ty, které jsou způsobeny lidskou činností, jsou považovány skleníkové plyny, aerosol a deforestace.

Za hlavní příčinu globálního oteplování jsou považovány skleníkové plyny. Ty se vyskytovaly v atmosféře přirozeně, ale za posledních 100 let se jejich množství výrazně zvýšilo. Toto zvýšení je způsobeno spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa), při němž se do ovzduší uvolňuje CO2 (oxid uhličitý), který je jedním ze skleníkových plynů a čtvrtý nejvíce zastoupený plyn v atmosféře. Dalšími skleníkovými plyny jsou například metan nebo oxid dusný.

Skleníkové plyny jsou plyny, které se přirozeně vyskytují v atmosféře Země. Vyskytovaly se v ní ještě před příchodem člověka a způsobují tzv. skleníkový efekt. Tento efekt způsobuje oteplování planety Země, jelikož skleníkové plyny pohlcují část tepla, které by jinak uniklo mimo atmosféru Země. Tím se planeta zahřívá. Tento efekt probíhal přirozeně i před příchodem člověka. Od doby průmyslové revoluce a zejména za posledních 100 let se však tento efekt výrazně zvyšuje a dochází proto k většímu zahřívání planety. Skleníkový efekt se zvyšuje proto, že se zvyšuje také množství skleníkových plynů v atmosféře.

Podle zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), patřícího pod OSN, z roku 2014, jsou lidmi vytvořené emise skleníkových plynů nejvyšší v historii. Dále uvádí, že každá z posledních tří dekád byla teplejší než v období před rokem 1850 (.pdf, str. 2).

Naprostá většina vědců se shoduje na lidském vlivu na globální oteplování. Jako příklad zde můžeme uvést NASA nebo Královskou akademii věd.

(Zdroj: IPCC)

Před 55 miliony let proběhl na Zemi prudký nárůst teplot, který měl za následek zvýšení hladiny moří a oceánů a také zvýšení kyselosti vody. Tomuto jevu se říká Palaeocene-Eocene Thermal Maximum (PETM). Vědci se domnívají, že na základě tohoto jevu bychom mohli lépe pochopit dnešní klimatické změny. I když jsou přesné příčiny událostí, ke kterým došlo před 55 miliony let, stále předmětem zkoumání, už bylo objeveno několik paralel s aktuální situací. Podle výzkumu geologů, kteří pracovali v Arktidě, bylo PETM způsobeno skleníkovými plyny. Situace dnes se však v některých věcech odlišuje. Jde například o tání ledu na Antarktidě, ke kterému dnes dochází. V době PETM to pravděpodobně problém nebyl, protože teplota ještě před PETM byla vyšší než dnes a pravděpodobně žádný ledovcový příkrov Antarktidy neexistoval. Dalším rozdílem je pak rychlost oteplování. Nárůst teplot v období PETM byl v řádech tisíců let. V dnešní době došlo k oteplení o 1 °C za poměrně krátké období od druhé poloviny 19. století. Nutno zmínit, že některé výzkumy naznačují, že i v období PETM mohl být nárůst řádově mnohonásobně rychlejší, a to nárůst průměrné teploty o 5 °C během 13 let.

Přírodní jevy samozřejmě také mají vliv na aktuální globální oteplování, tento vliv je však velmi malý. Například náklon a oběžná dráha planety Země, které se mírně mění. V minulosti tento jev způsobil například dobu ledovou. Za posledních 125 let měl však náklon a orbita Země pouze zanedbatelný vliv na teplotu planety. Ani teplota Slunce není stálá, ovšem na základě mnoha simulací má stejně jako změny v náklonu a orbitě planety Země pouze zanedbatelný vliv na průměrnou roční teplotu.

Na grafech níže jsou zobrazeny vlivy jednotlivých přírodních jevů na změnu klimatu, které jsou znázorněny vždy barevnou linií, černou barvou je pak znázorněn celkový vývoj. Na prvním grafu je modrou barvou označen vliv orbitálních změn planety. Na druhém grafu je znázorněn vliv Slunce na průměrnou roční teplotu. Třetí graf pak znázorňuje celkový vliv přírodních faktorů na klimatické změny. Na posledním grafu je znázorněn vliv skleníkových plynů, který je označen zelenou barvou.

(Zdroj vše: Bloomberg.com)

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Kdysi dávno, ale to už je 50 let, byla Čína textilní velmoc. Laciná trička a tak dál, někteří lidé usnuli před 50 lety. Týden s prezidentem, 31. října 2019

Čínská lidová republika se dlouhodobě drží v první desítce exportérů oblečení a textilu a i v současnosti je největším exportérem těchto komodit.

skrýt celé odůvodnění

Dle Světové obchodní organizace (WTO) je Čína aktuálně největším (.pdf, str. 119–120) světový exportérem textilu a oblečení a za posledních 30 let je tento podíl meziročně převážně rostoucí.

Databáze WTO popisující tento vývoj sahají pouze do 80. let minulého století a ne 50 let dozadu na konec 60. let. Už v 50. letech ale export textilních výrobků tvořil (str. 28) velkou část čínského vývozu. Interpretujeme-li však výrok tak, že Čína již textilní velmocí není, pak jej budeme hodnotit podle aktuálního stavu.

Z kontextu rozhovoru je zřejmé, že se Miloš Zeman tímto výrokem snažil ilustrovat, že dnešní Čína je technologickou velmocí. To se však nevylučuje s tím, že stále je i velmocí textilní.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Když byla sociální demokracie pod mým vedením v opozici, no tak jsme předkládali dokonce alternativní návrh státního rozpočtu. Týden s prezidentem, 31. října 2019

Podle článku 42 Ústavy může podat návrh zákona o státním rozpočtu pouze vláda. Alternativní návrh rozpočtu tak lze podat pouze v rámci pozměňovacích návrhů. Žádný z návrhů ČSSD však nebyl natolik komplexní, aby se dal označit jako alternativní návrh státního rozpočtu.

skrýt celé odůvodnění

Předně je potřeba říci, že návrh státního rozpočtu může podat podle článku 42 Ústavy pouze vláda. Proto podat alternativní návrh rozpočtu po formální stránce není možné. Jediná možnost, která připadá v úvahu, je podat ho v rámci pozměňovacích návrhů. Při hodnocení výroku jsme pominuli tento formální požadavek a zkoumali jsme, jestli po materiální stránce věci ČSSD předložila natolik komplexní pozměňovací návrh, který se dá považovat jako alternativa k vládnímu návrhu.

Alternativní návrh rozpočtu ČSSD byl v médiích spojován s projednáváním rozpočtu na rok 1998, a to na podzim roku 1997 (viz např. článek Lidových novin ze dne 27. září 1997 „ČSSD chystá vlastní rozpočet"). V předchozím roce v médiích rezonovala podpora rozpočtu ze strany dvou sociálně demokratických poslanců, kteří tak učinili proti vůli svého poslaneckého klubu, ale žádný alternativní návrh rozpočtu do médií prezentován nebyl. Na podzim roku 1998 už vládla vláda Miloše Zemana, a tak o alternativním návrhu nemůže být řeč. Z výše uvedeného jsme vyvodili, že se jedná právě o projednávání rozpočtu na podzim roku 1997.

Při projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně 21. října 1997 Miloš Zeman uvedl: „Právě zde budou moji kolegové předkládat vlastní alternativu návrhu státního rozpočtu, která nebude zvyšovat rozpočtové příjmy zvyšováním daní, protože by to pouze podlomilo podnikatelskou motivaci a vedlo k dalšímu snížení daňového výnosu. Náš návrh bude zaměřen právě na důsledný boj proti ekonomické kriminalitě.“

V tento den vystoupil v Poslanecké sněmovně další poslanec ČSSD Michal Kraus a navrhl jménem klubu ČSSD pozměňovací návrh k rozpočtu, ve kterém doporučil vládě změnit základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu a navrhl tyto konkrétní změny:

1) navýšení příjmové části rozpočtu o více než 27 miliard na celkovou částku 564,24 miliard korun

2) navýšení příjmové složky obcí o téměř dvě miliardy na celkovou částku 11,22 miliard korun

3) navýšení příjmové složky okresů o 1,5 miliardy na celkovou částku 10,08 miliard korun.

Poslanec Kraus také navrhoval, aby vláda do 12. listopadu 1997 předložila nový návrh státního rozpočtu. Žádný jiný pozměňovací návrh na změnu příjmů a výdajů státního rozpočtu ze strany ČSSD nepřišel. Žádná komplexní změna nebyla navržena ani později, v rámci převodů prostředků mezi jednotlivými kapitolami.

Zmíněný návrh poslance Krause pak nejde z hlediska komplexnosti považovat za alternativní návrh státního rozpočtu. Ostatně již 3. října, tedy před prvním jednáním o návrhu zákona o státním rozpočtu, uvedl pro MF Dnes tehdejší předseda poslaneckého klubu ČSSD Stanislav Gross: „Podle zákona nelze rozpočet předkládat formou poslanecké iniciativy.“ A dodal: „Naši tedy nevynalezli nic jiného, než že navrhneme alespoň to, co můžeme – v prvním čtení přijdeme s naším návrhem příjmů a výdajů (...)“.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem velmi rád, že tam zasáhla syrská armáda. Já jsem velmi rád, že v jejich řadách jsou konečně kurdští bojovníci. Týden s prezidentem, 31. října 2019

Syrská armáda skutečně zasáhla proti turecké ofenzívě v Sýrii, a to na základě dohody s Kurdy, vedené koalicí Syrských demokratických sil. Kurdské jednotky však nebojovaly v řadách syrské armády, ale jako spojenci.

skrýt celé odůvodnění

Během turecké ofenzívy v Sýrii, která byla zahájena 9. října 2019, došlo v neděli 13. října 2019 k uzavření dohody s Kurdy. Tato dohoda vznikla za vedení koalice Syrských demokratických sil (SDF) a syrské armády Bašára al-Asada (SAA). Na základě ní vstoupila syrská armáda do severosyrského pohraničí s cílem odrazit tureckou ofenzívu. Spolu se SAA byli vysláni i Rusové, kteří chtěli zabránit střetům mezi syrskou a tureckou armádou, a začali hlídkovat na linii mezi armádami obou zemí. Po řadě bojů mezi Tureckem a SDF došlo k uzavření příměří a dohody, jejímž cílem je stáhnutí kurdských sil z turecko-syrského pohraničí. Kurdové dokončili stáhnutí z pohraničí 29. října 2019. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně oznámil vytvoření společných turecko-ruských hlídek, které od 1. listopadu 2019 začaly turecké hranice se Sýrií střežit.

Je však nutno podotknout, že SDF nebojovaly „v řadách“ syrské armády, ale jako spojenci. SDF uvedlo, že jsou připraveni diskutovat o vstupu do syrské armády, jakmile se konflikt v Sýrii politicky vyřeší. Syrské ministerstvo obrany nabídlo přijetí jakékoliv kurdské jednotky do svých řad, tuto nabídku však SDF odmítly s odůvodněním, že jejich cílem vždy bylo uznání výhradních práv a struktury SDF vedoucí k restrukturalizaci Syrské armády, jejímiž členy by se jednotky SDF eventuálně mohly stát.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tady dávám za pravdu Polákům, kteří, když byli dotázáni, proč nebyli pozváni Rusové, tak odpověděli, no, protože Rusové nás přepadli z druhé strany, z jedné strany Němci a z druhé strany Rusové. Týden s prezidentem, 5. září 2019

Ruská delegace nebyla pozvána do Varšavy, kde si světoví státníci připomínali 80. výročí začátku druhé světové války. Jako jeden z důvodů Polsko uvedlo aktuální vztahy a agresivní politiku vůči Ukrajině. Neodvolávali se však na historické události, které uvádí prezident Zeman.

skrýt celé odůvodnění

1. září 2019 se do polské Varšavy sjeli světoví státníci připomenout si 80. výročí začátku 2. světové války. Ruský prezident Putin ale pozvánku nedostal, ačkoliv před 10 lety se téže akce zúčastnil. Zástupce českého velvyslance ve Varšavě Jiří Kyrian uvedl, že polský prezident a jeho kancelář chtěli tuto událost sdílet pouze se svými spojenci, tedy zástupci členských zemí EU, NATO a Východního partnerství.

Kancelář polského prezidenta Andrzeje Dudy uvedla, že hlavní roli v nepozvání Ruska hrají aktuální důvody, nikoliv ty historické. Konkrétně se vyjádřila následovně: „Dramatické události si Polsko připomene se zeměmi, s kterými v současnosti úzce spolupracuje na zachování míru ve světě na základě dodržování mezinárodního práva.“

Šéf kanceláře polského prezidenta Krzysztof Szczerski hovořil konkrétně o agresivní politice Ruska vůči Ukrajině jako o důvodu nepozvání.

Ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál pak dodal, že prohřešky Ruska útokem na Ukrajinu nekončí. Jako další uvádí rozhovory Vladimira Putina pro polský tisk, kde lhal ohledně paktu Molotov-Ribbentrop, či odmítavý postoj Ruska k vydání vraku letadla, které havarovalo ve Smolensku v roce 2010, zpět Polákům.

Co se pak týče nepozvání Rusů celkově (nejen tedy Vladimira Putina), jak uvádí prezident Zeman, nenašli jsme informaci, že by byl nějaký jiný Rus pozván. Podle již zmíněného Szczerskiho nebyla pozvána ruská delegace jako taková.

Útok Sovětského svazu na Polsko skutečně zmíněn byl, avšak nikoliv jako důvod k nepozvání představitelů Ruské federace. Polský prezident totiž ve svém zahajovacím projevu zmínil, že kromě nacistického Německa na Polsko zaútočil také Sovětský svaz.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Ostatně odmítl (maršál Koněv, pozn. Demagog.cz), když mu Husák chtěl nabídnout titul hrdina České republiky nebo Československa, co to tenkrát bylo. Týden s prezidentem, 5. září 2019

Prezident Zeman se nejspíše odkazuje na čestný titul Zlatá hvězda hrdiny ČSSR, o kterém se ve spojitosti s maršálem Koněvem diskutuje. Není pravda, že by titul odmítl, pouze ho nepřevzal v Praze a byl mu předán později v Moskvě.

skrýt celé odůvodnění

Zlatá hvězda hrdiny Československé socialistické republiky bylo jedním z nejvýznamnějších ocenění tehdejšího státu. Bylo zřízeno v roce 1955 a za dobu své platnosti jím byli oceňováni (.pdf, str. 4) mj. Ludvík Svoboda, Gustáv Husák, G. M. Grečko či L. I. Brežněv. Někteří ho získali dokonce více než jednou.

Podle archivů (.pdf, str. 4) Pražského hradu maršál Koněv obdržel vyznamenání Zlaté hvězdy hrdiny ČSSR 30. dubna 1970. Není zde záznam o tom, že by ocenění odmítl. Podle historika a politologa Jiřího Fidlera ovšem nedorazil do Prahy, aby titul převzal, a byl mu tak předán (.pdf, str. 19) později v Moskvě premiérem Štrougalem.

Není tedy možné říct, že maršál Koněv vyznamenání prezidenta Husáka odmítl. O tom, co ho vedlo k neúčasti na ceremonii, existují dohady, např. že vyznamenání v Praze nepřevzal kvůli morálnímu prozření (.pdf, str. 19), pevná fakta však k dohledání nejsou.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pokud jde o Prahu 6, no jo, to poslední útočiště TOP 09, která už není celostátní politickou stranou. Týden s prezidentem, 5. září 2019

U TOP 09 v posledních letech došlo k poklesu zisku hlasů, není však pravda, že Praha 6 je poslední útočiště TOP 09. Nelze ani potvrdit, že TOP 09 už není celostátní politickou stranou.

skrýt celé odůvodnění

Na Praze 6 má TOP 09 skutečně výrazný vliv. Po komunálních volbách v roce 2018 se na spolupráci na Praze 6 dohodlo vítězné uskupení KLID (TOP 09 a KDU-ČSL) společně s ODS a STAN. Podle ČSÚ získala koalice TOP 09 a KDU-ČSL na Praze 6 celkem 10 mandátů (z celkových 45), pro 7 ze zvolených kandidátů byla navrhující stranou TOP 09. Úřadujícím starostou Prahy 6 je Ondřej Kolář za TOP 09.

Podle webu TOP 09 získaly koalice s kandidáty TOP 09 v komunálních volbách v Praze 2018 celkem 132 mandátů, z toho 96 obsadili zástupci TOP 09. Na pozici starosty byl v Praze zvolen už zmíněný Ondřej Kolář (na Praze 6), dále Jiří Koubek (Praha - Libuš) a Radek Vondra (Praha 14). Velkou podporu pak dostali také kandidáti TOP 09 v Dolních Měcholupech, v Šeberově nebo na Praze 3. Už jen ze srovnání s dalšími městskými částmi Prahy můžeme tedy konstatovat, že Praha 6 není „posledním útočištěm TOP 09“, výrazný vliv má strana i v dalších pražských městských částech. TOP 09 je také součástí vládní koalice na pražském magistrátu.

Na komunální úrovni TOP 09 v posledních volbách prokazatelně mandáty ztratila. Relativní úspěch však zaznamenala například v Plzni, kde se stala součástí vládnoucí koalice. Úspěšnost TOP 09 ve všech krajích je znázorněna v níže uvedené mapě. Celkově pak kandidáti navržení TOP 09 v komunálních volbách získali 4,82 % ze všech hlasů, podobně jako například KSČM, STAN či KDU-ČSL. Jen o půl procenta více hlasů pak získali kandidáti ČSSD.

Zdroj: Český statistický úřad

Definice „celostátní politické strany“ není jednoznačná. Pro ověření výroku se ale můžeme podívat také na volební výsledky TOP 09 v posledních letech. Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bylo v roce 2017 zvoleno za TOP 09 7 poslanců a poslankyň. Tři z těchto mandátů TOP 09 získala díky pražským voličům, 2 mandáty pak získala ve Středočeském kraji, 1 mandát v Jihočeském kraji a 1 mandát v Jihomoravském kraji. Volební zisk (5,31 % hlasů) je nižší než v minulých letech, ale zastoupení ve sněmovně mají 4 kraje. Pro srovnání, v roce 2013 získala TOP 09 11,99 % hlasů a 26 mandátů (v Praze získala 7 mandátů, ve Středočeském kraji 4 mandáty, ve čtyřech dalších krajích získala 2 mandáty, v sedmi krajích 1 mandát).

Dva zástupce má TOP 09 také v Senátu, a to za volební obvody Jičín a Opava.

U voleb do Evropského parlamentu z roku 2019 i 2014 můžeme pozorovat výrazně vyšší úspěšnost koalice TOP 09 a STAN v Praze a ve Středočeském kraji ve srovnání s ostatními kraji. Z výsledků hlasování za jednotlivé územní celky však plyne, že v roce 2019 získala koalice TOP 09 a STAN ve všech krajích kromě Moravskoslezského kraje alespoň 8 % (ve Zlínském to bylo 7,99 %) hlasů, a z toho více než 11 % hlasů v 6 krajích.

Z výše uvedeného můžeme tedy uzavřít, že TOP 09 sice v posledních letech ztratila hlasy některých voličů, ale tvrzení, že „není celostátní politickou stranou“ není pravdivé.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Takže během zhruba jednoho roku musel pan Šaroch zpracovat 20 000 stran materiálů k této kauze (Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz). Týden s prezidentem, 5. září 2019

Spis ke kauze Čapí hnízdo má přes 20 000 stran, dle některých médií dokonce 23 000. Doba zpracování však byla výrazně kratší než zmíněný jeden rok, činila pouze zhruba 4,5 měsíce.

skrýt celé odůvodnění

Spisový materiál ke kauze Čapí hnízdo podle zdrojů dostupných z medií čítá přes 20 000 stran. Dle České televize či Aktuálně.cz je to pak konkrétně 23 000 stran.

Policie ČR navrhla obžalovat premiéra Babiše zhruba v půlce dubna roku 2019. S tím předala spis s návrhem na podání obžaloby státnímu zástupci, na kterém je, aby věc posoudil a rozhodl. Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch zpracoval následně návrh rozhodnutí, který předložil vedoucímu státnímu zástupci Martinu Erazímovi k finálnímu rozhodnutí. Takovýto návrh byl prezentován do medií 2. září 2019. Na konečné rozhodnutí státního zástupce se stále čeká.

Od poloviny dubna uplynulo do začátku září letošního roku přibližně 4,5 měsíce. To je doba, kterou měl státní zástupce na vypracování návrhu rozhodnutí. Doba 4,5 měsíce nelze z žádného úhlu pohledu podřadit pod výrok „zhruba jeden rok“, neboť se blíží nejvíce třetině roku. Státní zástupce měl tedy na projití spisu podstatně méně než jeden rok, proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tak já teď jdu 16. září na vládu, na debatu o státním rozpočtu. Pak budu mít ještě projev v parlamentu jako každý rok na toto téma. Týden s prezidentem, 5. září 2019

Miloš Zeman se sice podle dostupných údajů chystá 16. září na jednání vlády o státním rozpočtu, není ovšem pravdou, že by v Poslanecké sněmovně každoročně pronášel projev na téma státního rozpočtu. Za posledních 6 let tak učinil pouze dvakrát.

skrýt celé odůvodnění

Začněme s první částí výroku. O tom, že by se Miloš Zeman chystal na jednání vlády o státním rozpočtu 16. září, nenalezneme žádnou informaci v kalendáři akcí na webových stránkách prezidenta, na webu Správy Pražského hradu, ani na stránkách vlády. Podle webu iDnes.cz však Andrej Babiš prohlásil po jednání s prezidentem 20. srpna letošního roku, že „vláda bude rozpočet schvalovat na schůzi 16. září a jednání se zúčastní i prezident Zeman“. Stejnou informaci přineslo i několik dalších médií, například lidovky.cz.

Přejdeme-li k druhé části výroku, informaci, že by se Zeman chystal letos v Poslanecké sněmovně pronést projev na téma rozpočtu, se nepodařilo ověřit. V programu (.pdf) aktuální schůze Sněmovny se o žádném vystoupení prezidenta nedočteme a programy dalších schůzí nejsou zatím zveřejněny.

Pokud jde o poslední tvrzení, prezident Zeman říká, že má v Poslanecké sněmovně na téma státního rozpočtu každoročně projev. Zkontrolujeme-li stenozáznamy projevů ve Sněmovně během minulých 4 let, zjistíme, že Zeman mluvil v parlamentu při projednávání státního rozpočtu pro roky 2017 a 2019. V roce 2015 i v roce 2017, kdy byl schvalován rozpočet na rok 2016, resp. 2018, měl ve Sněmovně vždy pouze jeden projev a v nich se vůbec tématu státního rozpočtu nevěnoval. Srovnáme-li navíc termíny, kdy Sněmovna o rozpočtu jednala s termíny Zemanových návštěv, zjistíme, že Zeman ve Sněmovně v době projednávání státního rozpočtu v těchto letech vůbec nemluvil (viz harmonogram projednávání zákona o státním rozpočtu pro rok 2016 a 2018 a záznamy o prezidentově účasti). Prezident pak nepřednesl projev ani k příležitosti schvalování státního rozpočtu pro roky 2014 či 2015 (viz stenozáznamy jednotlivých čtení).