Karolína Peake

Výrok předsedkyně LIDEM hodnotíme na základě dohledaných informací o institutu spolupracujícího obviněného a jeho využívání jako pravdivý.

Co se týká uvolnění rukou orgánům činným v trestním řízení, bývá tohle konstatování spojováno zejména se jmenováním Pavla Zemana nejvyšším státním zástupcem. Karolína Peake mluví dále mimo jiné o posílení institutu spolupracujícího obviněného. Je pravdou, že tento bod prosadila vláda Petra Nečase, v účinnost vstoupil 1. září 2012. To dokládá shrnutí plnění (.pdf - str. 92) jednotlivých bodů z vládní protikorupční strategie.

Co se týká kauzy Davida Ratha, skutečně v ní jedna z obviněných vystupuje se statutem spolupracující obviněné. Jak informuje Česká televize, "Ivana Salačová - Ředitelka a do loňského léta jednatelka stavební společnosti Fisa ze Slaného. Má statut spolupracující obviněné, který získala díky přiznání a pomoci vyšetřovatelům při rozkrývání korupčních mechanismů". V aktuální kauze kolem Jany Nagyové jde o šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu. Česká televize k tomu uvádí: "Ostravský soud nakonec Kovandu propustil na svobodu. "Jmenovaný obviněný se ke svému jednání opakovaně doznal a i sám státní zástupce navrhl jeho propuštění ze zadržení právě s ohledem na tuto skutečnost," informoval mluvčí soudu Alexandr Dadam s tím, že stíhání Kovandy tedy pokračuje na svobodě."

O záměru prosadit nezávislý úřad vykonávající dohled nad financováním politických stran se Karolína Peak opravdu několikrát pokoušela, vždy ale neúspěšně. Jak uvádí webové stránky Vlády České republiky, jako předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí zařadila Karolína Peake zprůhlednění financování politických stran a jejich kontrolu do Strategie vlády pro boj s korupcí, a to již v říjnu roku 2011. Na základě informací ze zpravodajského serveru idnes.cz, dne 4. října 2012 ale vícepremiérka Peake neuspěla se svým záměrem zřídit nový úřad, neboť se proti návrhu postavili poslanci napříč politickými stranami. Dne 25. října 2012 zpravodajský server E15.cz znovu uvedl informaci o snaze vytvořit kontrolní úřad, dle uvedených slov Karolíny Peake ale jen LIDEM, TOP 09 a VV souhlasily s touto kontrolou, naopak tři nejsilnější strany, ODS, ČSSD a KSČM, vznik nezávislého úřadu nepodpořily. O vzniku kontrolního úřadu se také diskutovalo 9. ledna 2013, kdy vláda projednávala nový zákon o hospodaření politických stran a hnutí. Dle informací ze serveru aktuálně.cz, odkazující se na ČTK, proti zřízení úřadu byly opět strany ODS, ČSSD a KSČM. Jak dále informační server uvádí, z důvodu dlouhotrvající neschopnosti politických stran se na vzniku kontrolního úřadu dohodnout, Karolína Peake navrhuje, aby se místo zřízení nového úřadu raději rozšířily povinnosti stran při zveřejňování údajů o jejich hospodaření.

O svých krocích v rámci snahy zřídit dohledový orgán Karolína Peake také blíže píše na svých oficiálních webových stránkách.

Na základě výše uvedených dohledaných informací tak hodnotíme výrok Karolíny Peake jako pravdivý.

Podle zákona 166/1993, o Nejvyšším kontrolním úřadu (a v souvislosti s kontextem, ve kterém výrok zazněl) hodnotíme výrok poslankyně Peake jako pravdivý.

Podle § 25, odst. 1 se o kontrole, kterou NKÚ provedl, pořizuje kontrolní protokol, ve kterém jsou popsány zjištěné skutečnosti, nedostatky a/nebo právní předpisy, které byly porušeny.

Na základě kontrolních protokolů (a dalších dokumentů) jsou výsledky shrnuty a zhodnoceny jako tzv. kontrolní závěry. Ty jsou pak zveřejněny ve Věstníku Úřadu a zaslány Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na případné požádání ministerstvům. Pokud je kontrolovanou osobou Česká národní banka, je kontrolní závěr posílán i jí. (§ 30, odst. 1)

Takto jsou shrnuty kontrolní pravomoci NKÚ, který tedy skutečně nevede správní řízení, ani nevydává sankce. Jedinou výjimku, kdy může udělit pokutu tvoří § 28:

" Fyzické osobě, která zaviněně způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 24 tohoto zákona, může Úřad uložit pokutu až do výše 50 000 Kč." (§ 28, odst. 1)

Karolína Peake však mluvila o možnosti udělovat sankce na základě výsledků kontroly. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

GRECO (Group of States against Corruption), potažmo Rada Evropy ve své zprávě (str. 6, Aj.) publikované 4. dubna letošního roku doporučuje České republice zavedení nezávislého mechanismu pro kontrolu financování politických stran a volebních kampaní.

Finanční úřady, jak plyne ze zákona o finanční správě České republiky (předpis č. 456/2011Sb. - část první, Hlava I, § 1) jsou podřízeným orgánem Ministerstva financí. Nesplňují tudíž podmínku nezávislosti.

Legislativní rada vlády (LRV) návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, projednala na svém jednání 4. dubna 2013, jehož výsledkem bylo přijetí upraveného znění návrhu a následné doporučení vládě ke schválení. Kompletní znění stanoviska LRV však není v současnosti zveřejněno (viz záložku Přílohy).

Dále se nepodařilo dohledat ani stanovisko Nejvyššího správního soudu (tiskové zprávy jsou k nahlédnutí zde, který nefiguroval ani na seznamu (.doc) připomínkových míst v rámci zmíněného návrhu.

S žádostí o vyjádření jsme kontaktovali NSS, hodnocení výroku případně následně upravíme.

Aktualizace: Na základě vyjádření NSS pro demagog.cz je patrné, že NSS skutečně vznesl závažné argumenty proti jeho nově definovaným pravomocem při dohledu nad financováním politických stran. Podle NSS zmiňovaná agenda institucím zajišťujícím funkci státního soudnictví vůbec nepřísluší. Tuto část výroku je tedy možno hodnotit jako pravdivou. Bohužel stanovisko LRV stále není veřejně dostupné. Výrok proto zůstává neověřitelný.

Demagog.cz touto cestou děkuje NSS za poskytnuté podklady.

Výrok hodnotíme na základě informací oficiálního webu vlada.cz o aktuálním složení vlády České republiky jako zavádějící.

Počet členů vlády ČR je šestnáct plus premiér, dohromady tedy 17 členů vlády. Vzhledem k tomu, že Karolína Peake je sama členkou vlády a nejaktuálnější rozšíření počtu členů proběhlo kvůli požadavkům strany LIDEM, je tato nepřesnost již výrazná.

Zbytek výroku je již pravdivý, strany ODS a TOP09 mají dohromady 11 vládních postů, z toho 6 ministrů má ODS a 5 TOP09, což dohromady představuje většinu.

Členové vlády za stranu LIDEM jsou Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj a Karolína Peaka jako místopředsedkyně vlády. Předseda Legislativní rady vlády a ministr bez portfeje Petr Mlsna vystupuje jako nestranník ale de facto jedná se o nominanta strany LIDEM.

Zbytek ministrů jsou nestraníci, které do vlády nominoval premiér, ale nejsou spojováni s žádnou jednou konkrétní politickou stranou (ministr školství Petr Fiala, ministr vnitra Jan Kubice a ministr obrany Vlastimil Picek).

Dle popisu systému uveřejňování výročních zpráv politických stran na stránkách PS PČR, který odkazuje na zákon 424/1991 Sb. ( o sdružování v politických stranách a v politických hnutích), konkrétně na §18, z něhož nejdůležitější pro posouzení pravdivosti výroku jsou odstavce (1) a (6) -

" (1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu, která zahrnuje... ",

" (6) Výroční finanční zpráva strany a hnutí je veřejná; lze do ní nahlédnout a pořizovat z ní výpis nebo její opis či kopii v Kanceláři Poslanecké sněmovny. " Z tohoto je patrné, že tvrzení poslankyně Peak popisující současný systém je pravdivé.

Návrh zákona (o veřejném dohledu nad hospodařením politických stran a politických hnutí a o změně některých dalších zákonů) jehož znění (.doc) je dostupné v Knihovně připravované legislativy a stojí v něm u změny §18 odstavce 6: „(6) Strany a hnutí jsou povinny zveřejnit výroční finanční zprávu na internetové stránce, jejíž adresu oznámí ministerstvu, do 7 dnů od dne jejího zaslání Poslanecké sněmovně.“

Z výše uvedených faktů tedy hodnotíme výrok poslankyně Peak jako pravdivý.

Ze všech politických stran, které mají zastoupení v poslanecké sněmovně má pouze strana LIDEM plně transparentní účet s jasně dohledatelnými finančními transakcemi. Strana TOP 09 zpřístupňuje na svých webových stránkách měsíční výpisy z účtu a seznamy dárců, což však za transparentní účet považovat nelze. KSČM, ODS či ČSSD žádný podobný účet nemají, ani své účetnictví nezveřejňují.

V horní komoře parlamentu však zasedají senátoři Strany Zelených a České pirátské strany (Eliška Wagnerová a Libor Michálek), které obě transparentním účetnictvím disponují. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Karolíny Peake jako nepravdivý.

Podobný výrok jsme u Karolíny Peake hodnotili i nedávno, jako pravdivý. Z kontextu minulé debaty totiž bylo zřejmé, že Karolína Peake hovořila o stranách zastoupených v Poslanecké sněmovně. Tentokrát se však diskuze točila kolem politických stran obecně, a jelikož Parlament má dvě komory, zohlednili jsme v tomto výroku i strany, jejichž kandidáti byli zvoleni do Senátu.

Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravidvý, neboť návrh úsporných opatření pro rok 2014 vicepremiérka předložila dne 14. září 2012.

Dne 6. června 2012 na své schůzi vláda projednala přípravu úsporných opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě. Svým usnesením (.pdf) pak pověřila místopředsedkyni vlády, Karolínu Peake, aby pro rok 2014 připravila plán úspor s cílem uspořit ve státní správě částku ve výši 11,9 mld. Kč.

Návrh úsporných opatření pro rok 2014 (.pdf) vicepremiérka předložila dne 14. září s tím, že celková částka úspor ve státní správě činí 16,208 mld. Kč. Toto číslo se sice liší od vicepremiérkou vyřčených 15 mld. Kč, nicméně je nutno dodat, že si jím Karolína Peake nijak nepřilepšuje. Zároveň pak podmínku pravdivosti výroku splňuje i skutečnost, že v rámci úspor ve výši 16,208 mld. Kč je obsažena úspora ve výši 15 mld. Kč.

Skandinávské země se v žebříčku (.pdf) Transparency International pohybují v první desítce (Dánsko a Finsko jsou dokonce na 1.místě) a Česká republika se umístila v roce 2012 na 54.místě, což je v úplně jiné části seznamu. Výrok tedy na základě seznamu TI hodnotíme jako pravdivý a Karolíně Peake tolerujeme, že Českou republiku zařadila o jedno místo výše.

Pozn.: Byli jsme upozorněni, že Finsko se sice relativně často, ale neprávem označuje za skandinávskou zemi, nicméně mezi ně nepatří. Patří do skupiny severských, nikoli skandinávských zemí. Na hodnocení výroku to však nic neměni, a proto jen upozorňujeme naše čtenáře, aby se nenechali naším zařazením Finska zmást. Za upozornění děkujeme!