Demagog.cz

Štefan Füle

Štefan Füle (Nez.)

  • 9
  • 0
  • 0
  • 1

Výroky

Štefan Füle

Štefan Füle

Václav MORAVEC: A má Evropská unie připravenu finanční pomoc, významnou finanční pomoc, kterou by po těch krvavých bojích, a teď se nebavme o pomoci, kterou jste nabízeli v rámci asociační dohody na podzim, k níž Ukrajina v čele s Janukovyčem nepřistoupili, máte teď aktuální balík finanční pomoci pro Ukrajinu?

Štefan FÜLE: Máme, a když jsme se bavili o tom balíku před podpisem asociační dohody nebo před plánovaným podpisem, tak jsme už tehdy jasně říkali, že ta pomoc není nutně navázána na podpis asociační dohody. Plnění asociační dohody by samozřejmě ještě možnosti toho balíku dál rozšířily, ale já jsem mimochodem tuhletu tezi asi před 3 týdny znovu opakoval ukrajinskému vedení, že pokud jde o pomoc z naší strany, společně s měnovým fondem, dalšími mezinárodními finančními institucemi, i dalšími třetími státy, jsme připraveni poskytnout. Otázky Václava Moravce, 24. února 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z dokumentů Evropské unie (asociační dohoda a tzv. asociační agenda) a zpravodajských článků. Konkrétní slova Štefana Füleho ukrajinskému vedení jsme nenalezli, nicméně dohledané informace odpovídají pozici, kterou eurokomisař zmiňuje. Předchozí finanční pomoc, o níž hovoří Štefan Füle, je zmíněna obecně například v aktualizované verzi EU-ukrajinské asociační agendě (.pdf, angl.) z 24. června 2013 (původní z roku 2009), stejně jako v samotné asociační dohodě (.pdf, angl., články 453–459) pod titulem VI. Finanční spolupráce s ustanoveními proti podvodům.

Současnou situaci objasňují slova některých představitelů Evropské unie, například vysoké představitelky evropské diplomacie Catherine Ashtonové, která již na počátku února informovala o jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy ohledně krátkodobé finanční podpory Ukrajině. O konkrétní částce se zatím nemluví, podle ukrajinského opozičního lídra Arsenije Jaceňuka by minimální částka na stabilizaci měla být 15 mld. dolarů – ta byla původně přislíbena Ruskem. Do týdne (podle zprávy Libora Roučka z 24. února 2014) by pak měla Ukrajina na záchranu před bankrotem získat 4 mld. dolarů.

Podle ukrajinského ministra financí Jurije Kolobova musí získat na letošní a příští rok zahraniční pomoc ve výši 35 mld. dolarů. Údajně již požádal zahraniční partnery. Zmiňuje USA, Polsko a v souvislosti s možnou dárcovskou konferencí i další aktéry. Olivier Bailly, mluvčí Evropské komise, zmínil jako možné partnery také organizace Mezinárodní měnový fond, Evropskou investiční banku nebo Evropskou banku pro obnovu a rozvoj. Pomoc však bude pravděpodobně navázána na ekonomické reformy. EU chce také s finanční pomocí počkat na ustanovení nové ukrajinské vlády.

Ukrajina také již dříve finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu dostávala. Ten však kvůli neplnění podmínek dohodnutých mezi těmito dvěma aktéry finanční pomoc v celkové výši 15 mld. dolarů následně pozastavil.

Štefan Füle

Štefan Füle

Václav MORAVEC: Mění se teď návrh v čase té finanční pomoci Evropské unie po tomto týdnu? Tedy je zde modifikován ten balík finanční pomoci?

Štefan FÜLE: Ano i ne. To, co není modifikováno, je naše vůle, to co není modifikováno je, že Mezinárodní měnový fond je v středu této pomoci, to co není modifikováno je, že to je napojeno na reformy z ukrajinské strany. Otázky Václava Moravce, 24. února 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených MMF a médii. Doplňujeme však, že nehodnotíme část výroku, která odkazuje na ústřednost pomoci MMF, neboť se jedná o velmi obecné tvrzení, které nelze ověřit na základě konkrétních indikátorů. Server Finance.cz v souvislosti s pomocí MMF uvedl následující: " MMF začátkem roku 2011 zmrazil úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15 miliard dolarů (zhruba 300 miliard Kč), protože Kyjev odmítl uskutečnit některé reformy, včetně zvýšení cen plynu pro domácnosti. Představitelé MMF uvedli, že případný nový úvěrový program pro Ukrajinu by měl být podmíněn hospodářskými reformami. Měl by mít i menší objem, než předchozích 15 miliard dolarů ".

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, prohlásila, že MMF je připraven poskytnout Kyjevu pomoc, jakmile o to bude požádán. " Ukrajina je členem fondu. Pokud požádá o hospodářskou nebo finanční pomoc, jsme připraveni ji poskytnout...Je ale třeba, aby na Ukrajině byl někdo, s kým je možné jednat... "

(Původní zprávy MMF naleznete zde.)

Štefan Füle

Štefan Füle

Václav Moravec: Jestliže jako Evropská komise vyzýváte, pane eurokomisaři, představitele Ukrajiny, aby se snažili udržet celistvost Ukrajiny, jak v tom může pomoci Mezinárodní společenství?

Štefan FÜLE: Já myslím, že zásadním způsobem, protože to bylo právě Mezinárodní společenství, které pomohlo, tři ministři zahraničních věcí EU, které pomohli k té dohodě z 21. února, která zabránila tomu krveprolití v ukrajinských ulicích a zejména v ulicích Kyjeva. Otázky Václava Moravce, 24. února 2014

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dohodu, kterou 21. února podepsal ukrajinský prezident Janukovyč s opozičními předáky, pomohli domluvit tři ministři zahraničních věcí zemí EU společně s ruským ombudsmanem Lukinem.

Konkrétně se jednalo o německého ministra Franka-Waltera Steinmeiera, francouzského ministra Laurenta Fabiuse a za Polsko Radoslawa Sikorského.

V dohodě mimo jiné stojí: „...během 48 hodin po podpisu bude přijat, podepsán a zveřejněn zvláštní zákon, obnovující platnost ústavy z roku 2004. Signatáři také přislíbili do deseti dnů vytvořit koaliční vládu národní jednoty. Ústavní reforma, zavádějící rovnováhu do pravomocí prezidenta, vlády a parlamentu, má být završena letos v září“.
Do jaké míry dohoda zabránila nebo nezabránila krveprolití není možné objektivně stanovit, a proto to do hodnocení nezahrnujeme. Evidentně ale k takovým cílům mezinárodní asistence směřovala. Výrok eurokomisaře Füleho tak hodnotíme jako pravdivý.

Štefan Füle

Štefan Füle

Pro mě je důležité, že ty důležité kroky, které ukrajinský parlament udělal jako návrat k ústavě z roku 2004, že ty byly odsouhlaseny daleko větší než dvoutřetinovou většinou, ten parlament jemu ta legitimita nebyla snížena, on opravdu v současné době představuje zákonnost na Ukrajině a předseda ukrajinského parlamentu na sebe převzal teďka řadu zodpovědností, mimo jiné za formování nové ukrajinské vlády. Otázky Václava Moravce, 24. února 2014

Podle dostupných tiskových informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ukrajinský parlament v pátek 21. února schválil zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který omezuje některé pravomoci prezidenta. Zákon byl podle agentury Interfax schválen 386 z 450 poslanců, tedy více než dvoutřetinovou většinou.

Nový předseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, jejž poslanci dočasně pověřili výkonem prezidentské funkce, uvedl, že Parlament by se měl co nejdříve dohodnout na složení vládní koalice a jmenování vlády.

Výrok eurokomisaře Füleho tak hodnotíme jako pravdivý.

Štefan Füle

Štefan Füle

Já osobně si myslím, že nás čeká hodně práce, abysme odčinili to hodně špatné PR, které tady zůstalo po té bývalé vládě, protože přes to všechno, že 18. září minulého roku jednomyslně schválila text asociační dohody, tak 2 měsíce na to v zásadě úplně obrátila a začala pracovat s argumenty, které nemají žádné opodstatnění. Otázky Václava Moravce, 24. února 2014

Ukrajinská vláda návrh asociační dohody v září 2013 opravdu schválila a už v listopadu přípravu podpisu zastavila. Výrok Štefana Füleho hodnotíme tedy jako pravdivý.

Návrh asociační dohody byl ukrajinskou vládou schválen 18. září 2013. V listopadu pak vláda odmítla propustit expremiérku Julii Tymošenkovou, což je jedna z podmínek kladená Evropskou unií pro podpis dohody. Zároveň byla dohoda ze strany Ukrajiny odložena.

Vláda během dvou měsíců zcela obrátila od plánovaného podpisu asociační dohody k jejímu odmítnutí, s odvoláním na potřebu lepší ekonomické přípravy.

Štefan Füle

Štefan Füle

Nejvíc mě vždycky dokáže překvapit, když mi někdo dává do úst něco, co jsem nikdy neřekl. Naopak, vždycky jsem patřil k lidem, ať už to bylo v komisi, ve vystoupeních v radě i v Evropským parlamentu, který říkali, že ti politici, který říkají, že asociační dohoda je o tom, buď Rusko, buď Moskva nebo Brusel, že to je falešná politika. Otázky Václava Moravce, 24. února 2014

Štefan Füle odmítá tlak na Ukrajinu ohledně udržování vztahů zároveň s EU i s Ruskem, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Veřejně prohlašuje, že na Ukrajinu nesmí být vyvíjen tlak v souvislosti s podpisem asociační dohody s EU. Například v srpnu 2013 Füle prohlásil, že je možné, aby Ukrajina nadále udržovala vztahy s Ruskem. Podobně se vyjadřoval v projevu 11. října 2013 v Kyjevě, kde nazval tlaky spojené s podpisem asociační dohody mýtem. Snahu ukázat, že se nejedná čistě o geostrategickou dohodu, můžeme vyčíst i v projevu z 13. března 2013.

Štefan Füle ve svých projevech prezentuje snahu o přidružení Ukrajiny k EU, ale zároveň říká, ačkoliv ne vždy zcela explicitně, že není cílem Ukrajinu odtrhnout od jiných partnerů (například od Ruska).

Štefan Füle

Štefan Füle

Václav MORAVEC: A nenajdete, nenajdete v náznacích politiky Evropské komise vůči Ukrajině, že by tam něco z toho (postoj pro Ukrajinu buď Rusko nebo EU – pozn. Demagog.cz) proniklo?

Štefan FÜLE: Ne, ne. V politice Evropské komise naprosto ne a ve vystoupeních některých politiků, v některých členských zemích, nebo některých jedinců v Evropským parlamentu možná. Ale to přece není politika Evropské unie, naopak Evropská komise, my jsme jasně říkali, že asociační dohoda není v protikladu s dobrými tradičními bilaterálními vztahy, které má Ukrajina s Ruskem a, a snažili jsme se to vysvětlit ukrajinské straně a vysvětlujeme to bilaterálně teďka i té ruské straně. Otázky Václava Moravce, 24. února 2014

Výrok Štefana Füleho (podle informací Evropské komise a České tiskové kanceláře) pravdivě popisuje postoj možného ukrajinského zahraničně-politického směřování buď na Brusel nebo na Moskvu. Přesvědčení, že z podpisu asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií bude profitovat také Rusko, vyjádřil již dříve nejen Štefan Füle v listopadu 2013, ale i šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová na tiskové konferenci z 16. prosince 2013 (anglické video, cca od čtvrté minuty). O tomto informovala také ČTK. Štefan Füle se také vyjádřil ve svém proslovu (angl.) z 5. února 2014 v Evropském parlamentu, kdy zmínil nutný dialog s Ruskem a politiku, nejen k sousedům Evropské unie, ale také k " sousedům těchto sousedů ".

Štefan Füle

Štefan Füle

To byl mimochodem jeden z výsledků summitu mezi Evropskou unií a Ruskem asi před 3 týdny, kde se prezident Putin na jedné straně a, a prezidenti pan Rompuy a Barroso dohodli, že vytvoří bilaterální skupinu ne o Ukrajině, aby jednala, ale aby jednalo o asociačních dohodách jako takových a eventuálních dopadech této dohody na sousedy našich sousedů. Otázky Václava Moravce, 24. února 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Evropské rady(.pdf) ze Summitu, který s uskutečnil 28. ledna 2014 v Bruselu. Jak Štefan Füle uvádí, zpráva obsahuje informace o dopadech asociačních dohod na sousední země států Východního partnerství, tedy především Rusko. Pro přiblížení uvádíme níže přeložené výňatky z této zprávy:

" Jednali jsme otevřeně o sbližování a rozdílnostech ve vztahu k našim společným sousedům. Diskutovali jsme o vztahu Východního partnerství a celní unie. Zdůrazňoval (pozn.Herman van Rompuy, předseda Evropské rady) jsem především výhody Východního partnerství pro všechny naše východní sousedy včetně Ruska(...) Dohody o přidružení, včetně dohod o volném obchodu, mezi EU a partnery, jako Moldavsko, Gruzie a Ukrajina jsou plně kompatibilní se stávajícími obchodními dohodami Ruska s těmito zeměmi..."

Štefan Füle

Štefan Füle

Mimochodem, my jsme mluvili o dohodě z toho 21. února při sjednávání této dohody, při parafování byl ruský představitel, zmocněnec prezidenta, prezidenta Putina (...), který se odmítl podepsat, protože přes to všechno, že takové požadavky během 20 hodin jednání nezazněly z ukrajinské strany, ať už vládní strany, anebo opoziční strany, tak ruská strana přišla s některými požadavky, jako například schvalování nové ústavy formou referenda. Otázky Václava Moravce, 24. února 2014

Dne 21. února byla podepsána na Ukrajině dohoda o politickém řešení krize, která byla sjednána ministry zahraničních věcí Polska, Francie a Německa. Dohodu podepsali zástupci kyjevských demonstrantů s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Ruský ombudsman, zmocněnec ruského prezidenta Putina, skutečně odmítl tuto dohodu podepsat. Dle jeho vyjádření zůstalo několik otázek, na které nebyly dány jasné odpovědi.

Přestože v oficiálním prohlášení ruského Ministerstva zahraničí stojí, že jakákoliv důležitá rozhodnutí na Ukrajině, stejně jako ústavní reformy, by měly být schváleny v referendu, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný. Nelze totiž dohledat, zda tento argument zazněl na jednání o dohodě, jestli tímto argumentem Vladimír Lukin podmiňoval odmítnutí podepsání dohody a jestli takové návrhy zazněly nebo nezazněly v předešlých jednáních od zástupců obou ukrajinských táborů.

Štefan Füle

Štefan Füle

Přesto všechno, že prezident Putin na summitu s EU řekl, že nic nebude bránit tomu, aby Rusko naplnilo svoje závazky a které na sebe přijalo podpisem té dohody o této půjčce, tak jsme byli svědky toho, že ta druhá tranš, ta druhá splátka pozastavená byla, podmínka teďka myslím, ta aktuální podmínka z ruské strany je, že tady bude vytvořená stabilní ukrajinská vláda. Otázky Václava Moravce, 24. února 2014

Dne 28. ledna 2014 proběhl v Bruselu 32. summit EU – Rusko za účasti ruského prezidenta Vladimíra Putina, ruského ministra zahraničí S. V. Lavrova a nejvyšších představitelů EU – předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a předsedy Evropské komise José Barrosa. Prezident Ruské federace Vladimír Putin na summitu řekl, že dodrží dohodu o půjčce Ukrajině bez ohledu na složení vlády.

V následujících dnech skutečně došlo ze strany Ruska k pozastavení druhé tranše úvěru v souvislosti s odstoupením ukrajinského premiéra Mykola Azarova. Ruská strana s další finanční pomocí vyčkává, podmínkou pro další pomoc je zformování nové ukrajinské vlády.