Hynek Kmoníček

Hynek Kmoníček (Nez.)

1 3 0 1

Výroky

důležitý výrok

„Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------- Jak Miloš Zeman snáší tu kritiku, která se na něj valí ze všech stran a nejenom z českých médií. Třeba Washington Post napsal, že je faktickým mluvčím Kremlu. Hynek KMONÍČEK -------------------- (...) Washington Post o České republice uveřejnil dva články. Oba dva paradoxně pocházely z dílny stejné organizace National Endowment for Democracy, která má svoje vlastní politické zaměření, které velmi odpovídá jedné politické straně v České republice. “

Nepravda

zobrazit odůvodnění
Článek Are Czechs giving up on moral responsibility? ze dne 16. listopadu napsal Carl Gershman, který je prezidentem organizace National Endowment for Democracy. Autorem druhého článku o České republice, jenž uvádí, že Miloš Zeman se stal faktickým mluvčím (virtual mouthpiece) Kremlu, je však redakční rada deníku Washington Post. 


Podle veřejně dostupných životopisů jejich členů, žádný z nich ani v minulosti nepracoval pro uvedenou organizaci. National Endowment for Democracy se sama prezentuje jako soukromá nezisková organizace, podporující růst a posilování demokratických institucí ve světě. Její aktivita je z velké části financována americkým Kongresem. Byla založena v roce 1983 jako součást snahy Reaganovy administrativy o podporu demokracie prostředky tzv. soft power. 


Od počátku je však koncipována jako dvoustranická a v její radě jsou rovnoměrně zastoupeni zástupci republikánů i demokratů. Autor zmiňovaného článku Carl Gershman prohlásil roku 2006 v interview pro australský rozhlas, že i když má blízko k demokratům, je nestraníkem a snaží se sdružovat demokraty a republikány. 


Tvrzení Hynka Kmoníčka, že NED má jednostranné politické zaměření, se tedy nezakládá na pravdě, stejně jako výrok, že oba články byly napsány členy této nadace. Agendu podpory demokracie a lidských práv podporuje řada českých stran, jako je TOP 09, ČSSD či Strana zelených. NED tedy není možné spojovat s jedním konkrétním subjektem.

důležitý výrok

„Po uzavření 450 milionů dolarů kontraktů se mě večer český novinář zeptal na dvě otázky. První byla, proč jste vlastně v Kazachstánu? Vyjmenoval jsem tedy, že to je největší vnitrozemský stát světa, devátý největší stát světa, s devizovými zásobami 100 miliard dolarů, kde působí 200 (českých, pozn. Demagog) firem. Následovala chvíli tichá otázka. A hovořili jste tam o lidských právech? To já už trošku považuji za postižení. Mimochodem, ano, hovořili. Hovořili.“

Nepravda

zobrazit odůvodnění
Výrok je nepravdivý, jelikož Kmoníček neuvádí ani přesné číslo devizových zásob, ani počtu českých firem v Kazachstánu. Rovněž u dojednaných kontraktů není jisté, zda se skutečně uzavřou. Jedná se o pouhé memorandum. Navíc se podle mediálních zdrojů témata lidských práv na oficiálních jednáních vůbec neotevřela.


Jak informuje ČTK prostřednictvím Aktuálně či Ihned, české firmy podepsaly v Kazachstánu dohody za asi 450 milionů dolarů. Ve většině případů se ovšem jednalo o podpis memorand předpokládajících další jednání o spolupráci.Ty se týkají dodávek technologií a technologických celků v oblasti zemědělství, důlních zařízení, ale také dodávek zbraní.


Faktografická data o Kazachstánu jsou dostupná například na webech MZV nebo The World Factbook; se svými 2,724,900 km² je Kazachstán opravdu největším vnitrozemským a devátým největším státem světa. Kazachstán však reálně disponuje méně než třetinovými devizovými rezervami (29,34 miliard USD ke 31. prosinci 2013), což potvrzují i data IMF nebo Trading Economics.


Informace o hospodářských vztazích České republiky a Kazachstánu jsou dostupné rovněž na webu MZV; portál pro podnikání a export BusinessInfo.cz pak uvádí, že "dle oficiálních informací působí na kazachstánském trhu v současné době 34 společností s českou účastí".


Co se týče otázky lidských práv, harmonogram prezidentské cesty je zveřejněn na stránkách Pražského hradu a absentuje explicitní zmínka o lidských právech. Naopak dle Českého rozhlasu prezident Zeman označil Kazachstán za zemi "ekonomického zázraku" a celé cestě dominovaly pouze ekonomická témata (vis-à-vis lidským právům). Česká televize v této souvislosti dokonce uvádí: "Poté, co Miloš Zeman čelil při říjnové návštěvě Číny kritice, že 'neučí lidská práva', neprobíral toto téma ani s Nursultanem Nazarbajevem.

„Turecko čeká na svůj vstup do Evropské unie něco přes 50 let. Porovnejme si ekonomickou výkonnost Turecka a Ukrajiny a možná nám to napoví, jak budou přemýšlet ukrajinští ekonomové, pokud budou přemýšlet ekonomicky.“

„Pro mě je definicí finlandizace to, co jsem říkal ČTK, které ihned po prezidentově výroku, protože termín neznali, vyběhli do Wikipedie a tam to pečlivě opsali. Čili to, co, řekněme, z Pražského hradu zní pod termínem finlandizace, jsem jim definoval jako samostatné, dobrovolné podřízení některých ambicí svého vlastního státu vyšším státním zájmům svého státu.“

„Takže tahle cesta byla směřována na hledání alternativních trhů. Do Kazachstánu proto, že je to třetí největší vývozce ropy do České republiky po onom problematickém Rusku a po Ázerbajdžánu. Do Tádžikistánu pak proto, že naše aktivity v Tádžikistánu byly dlouhá léta velmi minimalistické neboť EGAP v zásadě nedovoloval žádná pojištění českých podnikatelských aktivit v Tádžikistánu, neboť nám Tádžikistán dlužil a neplatil. “