Demagog.cz

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup (ANO 2011)

  • 3
  • 4
  • 1
  • 3

Výroky

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup

U nás ještě v podstatě ta migrační krize nevrcholí v tu podobu, že by k nám byl nějaký velký příliv těch migrantů. 20 minut Radiožurnálu, 8. srpna 2016

Na výrok se dá nahlížet z dvou rovin. První rovinou je počet osob žádajících o mezinárodní ochranu, tedy osob, které chtějí na území České republiky pobývat a snaží se projít formální procedurou, která by jim to umožnila. Počet žádostí o azyl (.pdf) od roku 2013 pravidelně stoupá, ne však příliš závratným tempem. Do června letošního roku jich bylo 765, z toho 246 z Ukrajiny, 131 z Iráku, 64 z Číny a například ze Sýrie 33.

V této souvislosti je nutno podotknout, že až do zmíněného roku 2013 počet žádostí klesal, a to z maxima v roce 2001, kdy těchto žádostí bylo 18 094.

Druhou rovinou je počet nelegálních migrantů, tedy osob, které Českou republiku využívají převážně k tranzitu do jiných zemí. Ze statistik Ministerstva vnitra (.ppsx) je možno zjistit, že zatím největší příliv migrantů proběhl mezi 17. 6. 2015 a začátkem září stejného roku, kdy takových osob bylo zajištěno téměř 1000 měsíčně. Nejvíce zajištěných (55 %) bylo ze Sýrie, 17 % z Afghánistánu a 9 % z Pákistánu.

Od této kulminace do současnosti vzrostl počet zadržených nelegálních migrantů přibližně o 1000 osob (celkem 3664), tedy asi 100 měsíčně, což se dá srovnávat s obdobím v první polovině roku 2015.

Zároveň je nejednoznačné slovní spojení „velký příliv“. Zde se nabízí provést srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Podle měsíčních statistik Eurostatu, které jsou nyní k dispozici od března tohoto roku, je počet žadatelů o azyl v České republice jeden z nejnižších v Evropě (110 osob za březen). Naproti tomu Německo mělo 58 310 žadatelů a Rakousko 3185. Celkově za roky 2014 a 2015 je pak Česká republika znovu na zadních příčkách (viz obrázek).

Počet žadatelů o azyl za roky 2014 a 2015 (Eurostat)

Co se týče nelegální migrace, již bylo zmíněno, že od opatření ze 17. 6. 2015 zajistila policie 3664 osob za více než rok. Pro srovnání - za jediný rekordní den dorazilo do Mnichova přes 12 000 osob, což samozřejmě není běžné číslo ani v Německu. Ve světle těchto skutečností nemůžeme čísla z naší republiky považovat za „velký příliv“.

Přesná čísla s jistou výpovědní hodnotou se pak dají vyčíst z informací o azylových žádostech. V ČR o azyl požádalo za minulý rok pouze 1 156 uprchlíků z různých zemí. Srovnejme s 33 456 žádostmi již kladně vyřízených v Německu (podle zdrojů ČSÚ.)

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup

My víme, že v současné době Evropský parlament připravuje usilovně, dejme tomu, směrnice, to jsou zákony, směrnice o sjednocení azylové politiky, směrnice o sjednocení sociální politiky. 20 minut Radiožurnálu, 8. srpna 2016

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou vzhledem k záměně instituce. Je pravdou, že se zmíněné směrnice připravují, chystá je ovšem Evropská komise a nikoli Evropský parlament.

Balíček návrhů nařízení a směrnic o sjednocení azylové a sociální politiky připravuje Evropská komise a nikoli Evropský parlament. Komise v květnu představila první a v červenci druhou část návrhů nařízení o sjednocení azylové politiky, v březnu vypracovala návrh směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.

Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, tou disponuje dle Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, str. 126) až na výjimky pouze Evropská komise. Role Evropského parlamentu dle již zmíněné smlouvy (.pdf, str. 126) spočívá v podílení se společně s Radou na přijetí návrhů legislativních aktů (směrnic, nařízení, rozhodnutí), které vypracovává právě Evropská komise.

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup

Karolína KOUBOVÁ: Zatím pokud mi je známo, tak premiér Bohuslav Sobotka odmítá, že by se připojil právě k té jednotné azylové politice. Tvrdí, že nechce ten systém trvalých kvót. To je také dalším bodem ve vašem desateru, tedy odmítání těch trvalých kvót. Proč to tam máte, pakliže to je oficiální postoj premiéra?

Zdeněk SOUKUP: Víte, pan premiér Sobotka to sice odmítá, nicméně 80 migrantů už k nám má přijít v rámci v podstatě dohodnuté, dohodnuté spolupráce nebo určité dohody Evropské unie s Tureckem. A další jsou na cestě. 20 minut Radiožurnálu, 8. srpna 2016

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože je sice pravda, že Česká republika přijme 80 uprchlíků z území Turecka, nicméně tento počet je započítán do dřívejšího dobrovolného závazku vlády, že naše země přijme 400 osob ze třetích zemí. Dohoda EU-Turecko tak specifikuje, odkud tito lidé přijdou, nicméně uprchlíci by na základě dobrovolné kvóty do České republiky přišli stejně.

80 migrantů z Turecka, kteří by do České republiky měli přijít, je součástí už dříve stanoveného počtu 2691 osob, jež má Česká republika přijmout. Stát se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázal přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády (tedy i ministři za hnutí ANO).

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15), se kterým Česká republika nesouhlasila, na výše zmíněných 2691 osob. Co se týká zmíněných 80 osob, tak ty jsou započítány mezi uvedené 4 stovky, které se vláda rozhodla přijmout z tzv. třetích zemí.

Prohlášení EU a Turecka tedy nemá žádný vliv na samotný celkový počet migrantů, které má stát přijmout, pouze se vyjasňuje země, ze které se do České republiky migranti přesunou.

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup

Pan premiér když než jel na jednání na památný summit, kde se dohodly nebo přijaly ty úmluvy s Tureckem, tak Poslanecká sněmovna ho zavázala, vysloveně zavázala svým usnesením k tomu, aby nepřijímal žádné přerozdělovací mechanismy, žádné kvóty a aby nepřijímal žádný princip, na jehož základě bude zrušena vízová povinnost s Tureckem. Pan premiér to v podstatě přijal. 20 minut Radiožurnálu, 8. srpna 2016

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci přijali zmíněná usnesení dva dny poté, co dohoda s Tureckem začala platit, Sobotka jimi tedy nemohl být vázán.

Dohoda zemí Evropské unie s Tureckem byla uzavřena v Bruselu 18. března. Od 20. března vstoupila v platnost tím, že všichni noví nelegální migranti budou počínaje tímto dnem vraceni z Řecka do Turecka.

Poslanecká sněmovna na svém jednání 22. března 2016 přijala několik usnesení v souvislosti s projednávaným bodem „Informace Vlády České republiky o migrační krizi“.

Tato usnesení (.pdf) obsahují také postoj směrem k Soukupem zmiňovaným oblastem:

Poslanecká sněmovna
I. nadále důrazně odmítá zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu běženců;
II. žádá prosazování takových opatření, která budou zohledňovat podmínku zajištění
bezpečnosti zemí Evropské unie a současně vytvoření dostatečné humanitární
kapacity pro pomoc uprchlíkům mimo území Evropské unie, například
v utečeneckých táborech v Jordánsku etc.;
III. považuje za zásadní, aby byla zajištěna především kontrola vnější hranice
schengenského prostoru, a proto je nezbytné, aby společná pohraniční a pobřežní
stráž byla zřízena v takové kapacitě, která tento cíl bude schopna zajišťovat;
IV. žádá vládu, aby analyzovala aktuální změny postojů a následné kroky členských
států Evropské unie, zejména Německa, v otázce řešení migrační krize;
V. ukládá vládě, aby připravila všechna potřebná opatření, kterými bude adekvátně
reagovat pro případ změn migračních tras s přímým dopadem na Českou republiku;
VI. vyzývá vládu, aby prosazovala tyto principy při všech jednáních na všech úrovních
a oblastech své národní i mezinárodní působnosti;
VII. odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června 2016; Poslanci tedy vyjádřili svůj postoj ke kvótám, ten však současná Sobotkova vláda sdílí a kvóty dlouhodobě odmítá, když pro ně při příslušných jednáních nehlasovala. Dále poslanci svým usnesením odmítli „dohodu“ mezi členskými zeměmi EU a Tureckem, ovšem učinili tak několik dnů po jejím přijetí a těžko se mohl Sobotka tímto postojem řídit. Jeho výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup

Víte, tato dohoda (s Tureckem - pozn. Demagog.cz), řekl bych, dočasně, doufejme, že to bude natrvalo, ale zatím musíme říci, dočasně omezila příliv těch migrantů balkánskou cestou. Nicméně přes Itálii k nám jde velká spousta migrantů. V současné době, dejme tomu, na Sicílii podle zaručených zpráv, které mám, se vyloďuje denně na 3 až 4 tisíce migrantů. 20 minut Radiožurnálu, 8. srpna 2016

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože čísla uváděná poslancem Soukupem jsou značně nadsazená. Poslanec uvádí týdenní příchody ve výši 21-28 tisíc lidí, reálně přichází v posledních dvou týdnech zhruba 6 tisíc lidí.

Smlouva (.pdf) mezi Evropskou unií a Tureckem byla podepsaná 18. března 2016. Od 20. března 2016 byl rapidně snížen (.xls) příliv migrantů tzv. balkánskou cestou na minimum.

Co se týče přílivu migrantů do Itálie, minulý týden (31.7. - 7.8.) přišlo na základě dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do Itálie 5 795 osob a týden před tím 6 098 osob. To jsou čísla výrazně nižší, než která poslanec Soukup uvádí.

Zdroj: IOM

Konkrétně na Sicílii imigrovalo podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) za tento rok 68 323 osob. V červenci přišlo celkem 16 661 migrantů, což je také údaj výrazně nižší, než 3-4 tisíce denně.

Data jsou aktuální k 7. srpnu 2016. V době zpracování výroku (9. srpna) šlo o nejčerstvější statistiky.

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup

My jsme se v podstatě o těch 80 uprchlících (které by měla dobrovolně přijmout Česká republika - pozn. Demagog.cz) dozvěděli teď těsně před prázdninami. 20 minut Radiožurnálu, 8. srpna 2016

O záměru přijmout 88 syrských běženců informovala veřejnoprávní média již 18. května 2016, což je více než měsíc před začátkem letních prázdnin a téměř dva měsíce od začátku poslaneckých prázdnin.

Vládu informovalo o záměru přijmout 88 syrských uprchlíků ministerstvo vnitra ve Zprávě o situaci v oblasti migrace k 30. dubnu 2016 (str. 4), kterou předložilo na jednání vlády 18. května 2016. Tuto informaci zveřejnil tentýž den i web ČT24. Ministerstvo ve zprávě k 15. červenci 2016 (str. 4) upřesňuje, že do té doby obdržela od UNHCR spisy k 81 osobám.

Poslanci se tedy dozvěděli (mohli se dozvědět) o tomto tématu 18. května. Po tomto datu proběhly ještě 2 řádné schůze Poslanecké sněmovny (47. a 48.) - konkrétně v červnu a červenci.

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup

To jsou migranti (z afrických zemí - pozn. Demagog.cz), který k nám přicházejí před hladomorem, před, řekl bych, vyčerpanými nebo, lépe řečeno, nedostatečnými zásobami vod a vody, pitné vody a podobně. 20 minut Radiožurnálu, 8. srpna 2016

V roce 2015 přijaly země EU na 1,26 milionů žádostí o azyl, přičemž většinu z nich tvořili lidé z válečných oblastí Sýrie, Pákistánu a Afghánistánu. Africké země jsou rovněž zmítány oblastními válečnými konflikty. Súdán byl v roce 2013 sužován občanskou válkou.

Evropská komise vydala v roce 2014 směrnici k porušování lidských práv v Eritrei.

Tyto aspekty vedou zejména mladé lidi k migraci. Africký kontinent však zasáhl i nedostatek vody. Ten je dle dat Eurostatu (.xls) nejznatelnější v oblastech střední Afriky. Například v Etiopii a Nigérii se za posledních 25 let množství povrchové vody snížilo o 73 %, v Demokratické republice Kongo o 56 %. Podle UNICEF je zároveň subsaharský region jediným na světě, kde trpí hladem až 204 milionů lidí a kde míra hladomoru roste.

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup

Karolína KOUBOVÁ: S jakými čísly operujete, protože podle jiných výzkumů zase ta, ten příliv migrantů do Evropy není zas až tak dramaticky jiné než třeba v roce 2005.

Zdeněk SOUKUP: Oficiální čísla jsou taková, že dejme tomu, ten příliv migrantů do Itálie je ve větší míře než v roce předešlém. 20 minut Radiožurnálu, 8. srpna 2016

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v roce 2015 do Evropy přišlo 1 046 599 osob z Afriky, Asie a Blízkého východu. Od ledna 2016 doposud imigrovalo do Evropy přibližně 275 000 osob. Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) v roce 2015 imigrovalo do Itálie celkem 153 842 osob, zatímco od ledna 2016 doposud imigrovalo do Itálie 99 545 osob.

Tabulka níže (data UNHCR) znázorňuje počet osob, které přišly do Itálie v roce 2015 a 2016 ve srovnatelném období, za které jsou dostupná kompletní data. Tedy v roce 2015 v období od ledna do července imigrovalo do Itálie 93 540 osob, za rok 2016 jich ve stejném období imigrovalo 93 611. Jde tedy o fakticky stejný počet lidí a není pravdou, jak uvádí poslanec Soukup, že by přílv migrantů do Itálie byl výrazně vyšší, než v loňském roce.

LedenÚnorBřezenDuben

KvětenČervenČervenec20153 528

4 354

2 283

16 063

21 235

22 891

23 186

20165 273

3 828

9 676

9 149

19 925

22 371

23 389

Data: UNHCR (viz Demographics/Download excel data/Monthly Arrivals by Country)

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup

Nicméně když se podíváme na informace, které se šíří ne vždy neseriozními prostředky sdělovacími, tak vidíme, že v podstatě existují tam (poslanec mluví konkrétně o Paříži a Londýně - pozn. Demagog.cz) určité zóny, kam se nikdo neodváží, kam se neodváží ani policie. Existujou zóny, kde platí v podstatě dva právní systémy, právní systém evropský, na jednom, na jedné straně chodníku, na druhé straně chodníku právo šaría. 20 minut Radiožurnálu, 8. srpna 2016

Poslanec Soukup má pravdu, že o tomto fenoménu se informace skutečně šíří. Za všechny můžeme jmenovat blog Jakuba Zbořila týkající se zmíněných zón v Paříži a v Londýně nebo článek neziskové organizace Gatestone Institute.

Tento článek čerpá především z ostatních mediálních zdrojů informujících o tzv. no-go zónách. Důvodem je, že primární zdroje o tomto faktu nepojednávají, případně tuto skutečnost nepotrvzují, a to ani v případě Londýna či Paříže.

Nicméně tento problém je reálně diskutován, což potvrzují právě četné zprávy. Např. ČT24 a pořad Horizont ČT24 ve své reportáži popsaly problém v německém Duisburgu či francouzském Marseille. Popisují dále, že americký kanál Fox News, respektive jeden z jeho redaktorů, se musel omluvit za své výroky týkající se no-go zón ve městech v Evropě, například v Paříži či anglickém Birminghamu.

Samotná problematika no-go zón je také poměrně novým jevem z pohledu akademického, tento fenomén prozkoumávala bakalářská práce (.pdf - str. 36) Šimona Levíčka, studenta Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kdy tato nepřinesla jednoznačné potvrzení existence no-go zón. Když se podíváme do zdrojů této práce, najdeme tam znovu především zdroje z médií či již zmiňovaný Gatestone Institute. Teoretický základ pak vychází z práce religionistů Pipese a Kerna, kteří se tímto, jak autor uvádí, jako jedni z mála profesionálně zabývají.

Autor v závěru uvádí, že: „Na základě výzkumu pak dospěla k závěru, že muslimské no-go zóny na území Velké Británie prakticky neexistují, a to ani podle jedné z obou koncepcí, avšak u některých oblastí v Anglii je tento závěr sporný, neboť je zapotřebí provést další studie, které by poskytly potřebná data. Tento výsledek je zapříčiněnomezeným výběrem zdrojů, které jsou k dispozici.

Z důvodu nedostatku relevantních primárních dat je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Zdeněk Soukup

Zdeněk Soukup

...těch (poslanců - pozn. Demagog.cz), kteří se k nám přihlásili k těm myšlenkám, k tomu desateru (Platformy proti multikulturalismu - pozn. Demagog.cz), ze kterého jste citovala, tak těch je asi tak 35 - 40. 20 minut Radiožurnálu, 8. srpna 2016

Počet poslanců, kteří se k platformě hlásí, není konkrétně znám. Média počet přebrala od poslance Soukupa a není možné jej korektně potvrdit či vyvrátit z dostupných zdrojů. O platformě jako první informoval deník Právo.

Zdeněk Soukup pro server Echo24 uvádí, že se k platformě přihlásilo asi 40 poslanců, např. poslanci ANO Jana Lorencová, Bohuslav Chalupa nebo Ladislav Okleštěk, dále z ČSSD Stanislav Huml, Ladislav Velebný, Jaroslav Foldyna nebo Pavlína Nytrová. K těmto poslancům se podle článku přidali i členové KSČM a hnutí Úsvit, z opoziční ODS se prý přihlásil jediný poslanec Radim Holeček.