Zdeněk Bergman
Zdeněk Bergman je od roku 2014 teplickým zastupitelem. V komunálních volbách v roce 2014 byl zvolen za stranu VOLBA PRO! TEPLICE. Tato strana vstoupila do opozice poté, co uzavřely koalici ODS, ČSSD a TOP 09. VOLBA PRO! TEPLICE se profiluje jako kritická opozice.
Zdeněk Bergman skutečně předložil v půli září 2018 na 23. jednání zastupitelstva návrh (.pdf str. 3) vyhlášky o požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích. Tento návrh byl ale odložen (str. 14). Přesné znění Bergmanova návrhu obecně závazné vyhlášky však není možné z veřejných zdrojů dohledat. Nelze proto ověřit, nakolik vymezuje „některé prostory města“, nebo zda naopak zahrnuje „veřejná prostranství“ jako celek.
Náklady na celou mou kampaň přesáhly 300 tisíc korun. Já jsem docela pyšný, že téměř polovinu jsem získal sbírkou na internetu, tzv. crowdfundingem. Tam se mnoho desítek drobných podporovatelů skládalo, aby mi pomohli v kampani. Pak mám podporu z nějakých stran, největším přispěvatelem byla Strana zelených, to je částka 35 tisíc, to je vůbec největší dar, který jsem dostal, když nepočítám svůj vlastní příspěvek.Senátní duel ČT24, 9. října 2018
Dle dat dostupných 9. října z transparentního účtu dosáhly výdaje na kampaň Zdeňka Bergmana výše 291 038 Kč. Z toho 134 500 Kč vybral Zdeněk Bergman pomocí crowdfundingové kampaně na serveru startovac.cz, které se zúčastnilo 48 přispěvatelů. Vzhledem k provizi 7 % z vybrané částky, kterou si server účtuje, byl výtěžek pro předvolební kampaň přibližně o 10 tisíc Kč nižší.
Strana Zelených darovala na kampaň 35 tisíc Kč před prvním kolem (14. srpna 2018) a 15 tisíc Kč před kolem druhým (8. října 2018). Ostatní strany a hnutí, které Zdeňka Bergmana podporují (Senátor21, Volba pro! Teplice, KDU-ČSL a Jsme pro! Kraj), na transparentní účet nepřispěly. Největším přispěvatelem je opravdu sám Bergman, který vložil 80 tisíc Kč (vklad proběhl 15. srpna 2018).
Senát momentálně neprojednává žádný návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou. Zabývá se pouze několika senátními návrhy zákonů, žádný z nich však není návrhem nového stavebního zákona, ani tento zákon nenovelizuje. Senát doposud neprojednal vládní návrh zákona v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Tímto zákonem se však stavební zákon mění jen nepatrně (.pdf, str. 26), a to tak, že se do § 31 přidávají slova „a mezinárodních smluv".
Podle § 132 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb. stavebního zákona může Stavební úřad ve veřejném zájmu nařídit vlastníkovi nemovitosti provedení údržbových prací. Veřejným zájmem však stavební zákon nezamýšlí obecnou formulaci ,,dlouhodobé zanedbání" stavby. Musí se jednat o specifické situace definované v § 132 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb.:
,,(3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby
a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,
b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,
c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost,
životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a
sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,
d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo
důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům
nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,
e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní
nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně
překážek bezbariérového užívání stavby."
Povinnosti vlastníka dále upravuje § 154 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. stavebního zákona, kdy je vlastník stavby povinen ,,udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence".
Propadnutí nemovitosti je dle zákona také možné, avšak ne z důvodu dlouhodobého zanedbání stavby. Tzv. derelikce, tedy propadnutí nemovitosti ve prospěch státu, je možná v případě opuštění nemovitosti, jak stanovuje § 1045 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (nový). Za opuštěnou se nemovitost považuje dle § 1050 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (nový) v případě, že vlastník nevykonává vlastnickou povinnost po dobu 10 let.
Nyní je v Senátu projednáván senátní návrh zákona od Jiřího Dienstbiera a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Tento zákon se týká změny způsobu volby senátorů. Návrh počítá s přechodem z dvoukolového systému na jednokolový, tzv. australský systém. Voliči by kandidátům přiřazovali pořadí. Tento systém by měl dle důvodové zprávy zvýšit atraktivitu senátních voleb pro voliče.
Australský volební systém je jednokolový volební systém, v němž voliči namísto označení jednoho kandidáta seřadí kandidáty od prvního po posledního dle svých preferencí a sympatií. Následně volební komise sečtou všechny kandidáty, kteří se v pořadí umístili na prvních místech. Pokud některý z kandidátů obdrží již v prvním sčítání nadpoloviční většinu hlasů, tak je automaticky zvolen. Pokud první sčítání neurčí vítěze voleb, kandidát, který po prvním sčítání skončil jako poslední, se vyškrtne ze seznamu. Jeho hlasy se rozdělí kandidátům, které voliči uvedli jako druhé v pořadí. Tento proces se opakuje až do okamžiku, kdy jeden z kandidátů překročí padesátiprocentní vítěznou hranici.
Obdobně popisuje volební systém i druhý bod obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona senátora Jiřího Dienstbiera, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.