Jiří Paroubek

Jiří Paroubek použil toto tvrzení ve svém blogu na serveru Vaše Věc. Na zmíněné prohlášení Františka Tomáška se ale odkazoval již dříve, například ve svém projevu ve sněmovně a prohlášení je hojně citováno v diskusích, nezdá se však, že by se zakládalo na pravdě.

Arcibiskup František Tomášek měl tento výrok údajně pronést v srpnu 1991 poté, co byla díky výčtovým zákonům z roku 1990 a 1991 církvi vrácena část majetku. To však jednoznačně popírá Dominik Duka, který ve svém dopise papeži píše: „Kardinál Tomášek ve skutečnosti nikdy žádná jednání o církevních restitucích nevedl a ani se k této problematice veřejně nevyjadřoval.“

Nesedí ani časová souslednost, František Tomášek byl totiž 27. března 1991 zproštěn úřadu arcibiskupa, nemohl se tedy následně v srpnu téhož roku vyjadřovat k restitucím jménem katolické církve.

Tvrzení Jiřího Paroubka na základě výše uvedeného hodnotíme jako nepravdivé.

Výrok Jiřího Paroubka se vztahuje k působení Miroslava Kalouska na postu ministra financí v rámci současné vlády, tedy ok 13. července 2010. Pro lepší možnost sledování trendů všech zmiňovaných makroekonomických ukazatelů uvádíme delší časové období. Pro upřesnění ještě uveďme, že Miroslav Kalousek zastával pozici ministra financí i ve vládě Mirka Topolánka od ledna 2007 do května 2009.

Deficit státního rozpočtu se skutečně během celého sledovaného období pohybuje nad úrovní 100 milionů korun, dokonce v řádu desítek až stovek miliard. Z dostupných dat (všechna data jsou dostupná z odkazu uvedeného pod tabulkou) vyplývá, že takovéto úrovně deficitu státního rozpočtu nebylo dosaženo nikdy od počátku deficitního hospodaření státu v roce 1996.

Při pohledu na index reálné mzdy nezaznamenáváme jasný klesající trend. Mezi lety 2008 a 2011 zaznamenáváme spíše slabý růst, případně stagnaci. K poklesu indexu dochází pouze v roce 2012. Stejně tak standardní ukazatel měřící reálné starobní důchody nevykazuje tendenci k poklesu.

Spíše jako pravdivé lze označit části výroku o produktivitě práce a poklesu stavební produkce a poklesu průmyslu. Tyto trendy lze na základě dat považovat za potvrzené. Pokles průmyslu měřený jako procentuální meziroční pokles tržeb dosáhl hodnoty -15,9 %.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož se Jiří Paroubek dopustil hned několika nepřesností, a to zejména v odkazu na výši deficitu státního rozpočtu, kde výrazně podhodnotil měřítko jeho obvyklé výše a v tvrzení že klesá průměrná mzda. Další nepřesnosti pak byly spíše terminologické, kdy nejsou uváděny přesnější názvy makroekonomických ukazatelů, ze kterých jsou závěry vyvozovány, což může vést k nepřesnostem při snaze o zpětné ověření jejich platnosti.

RokDeficit státního rozpočtu (mld. Kč)Index reálné mzdy (%, meziroční změna)Průměrný starobní důchod/průměrná mzda (%)Souhrnná produktivita práce (%, meziroční změna)Stavební produkce (%, meziroční změna)2005-56,33,041,15,05,22006-97,64,040,86,66,02007-66,44,340,63,77,12008-20,01,440,20,60,02009-192,42,341,6-2,2-0,92010-156,40,741,22,6-7,42011-142,80,542,00,7-3,62012-101,0-0,6data chybí-1,3-7,6(Data: ČSÚ, .xls)

Dle dat na Eurostatu byl reálný růst Německa (jeho HDP):

Roky

2010 2011 2012 Růst HDP ( v %) 4,2 3 0,7

Vzhledem k tomu, že pro rok 2010 Jiří Paroubek uvedl konkrétní hodnotu 3,7%, která neodpovídá skutečnému růstu, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Podle údajů eurostatu klesl HDP České republiky za rok 2012 o 1,3%. Hrubý domácí produkt Polska naopak meziročně vzrostl o 1,9%, Rakouska o 0,8% a Slovenska o 2,0%. Výrok Jiřího Paroubka proto hodnotíme jako pravdivý.

Stát

Růst HDP za rok 2012

Česká republika

- 1,3%

Polsko

+ 1,9%

Slovensko

+ 2,0%

Rakousko

+ 0,8%

Zdroj: eurostat

Dle nalezených novinových článků k odchodu poslanců Pohanky, Melčáka a Snítilého, můžeme dojít k závěru, že se jednalo o nečekané události, kdy například v případě odchodu poslance Melčáka o jeho odchodu nevěděla ani manželka, která byla zastižena reportéry v místě svého bydliště ve Zlíně.

Výrok Jiřího Paroubka nejsme schopni ověřit. Jak je patrné z jeho poslaneckého profilu, hlasování, jichž se předseda strany LEV 21 účastnil, je nepřeberné množství a není v našich silách je všechny konfrontovat s předvolebním programem (malý a velký - oboje .pdf) ČSSD pro sněmovní volby 2010.

Program a vládní politika ČSSD zahrnovala i takové vojenské zásahy. Působení Čechů v Mali většina poslanců ČSSD nepodpořila.

Nejprve ověřujeme, jak se ČSSD v minulosti stavěla k vojenským zásahům k zajištění globální bezpečnosti - tedy i v zemích "do kterých nám nic není".

Zahraniční politice se věnuje především dlouhodobý program strany. Aktuální dlouhodobý program ČSSD (.pdf, z roku 2005) uvádí pouze, že "řešení bezpečnostních problémů světa musí být multilaterální" (str. 19). Jeho předchůdce (.pdf, r. 2003) však vypovídá jednoznačně: přestože klade důraz na mírové řešení a prevenci konfliktů, ČSSD podle něj "podpoří i použití síly v nezbytně nutné míře na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN" (str. 22). Pro konflikt v Mali přitom bylo kromě podpory dosavadního působení mezinárodních jednotek (např. Idnes) Radou bezpečnosti schváleno již i vyslání mírových sil OSN (web OSN).

Nejde však jen o obecná prohlášení v programu. Před invazí do Iráku např. Miloš Zeman otevřeně podporoval vojenský zásah a českou účast na něm (připomíná Český rozhlas), byť se stranický sjezd později (r. 2003, uvádí Idnes) vyjádřil jinak. I Paroubkova vláda později působení českých vojáků v zemi podporovala (vizte Český rozhlas).

Dále jsme ověřili, kolik poslanců ČSSD hlasovalo pro působení českých vojáků v Mali. Předně je třeba zmínit, že působení ozbrojených sil v zahraničí si dle Čl. 39 odst. 3 Ústavy ČR vyžaduje nadpoloviční většinu všech poslanců. Neúčast na hlasování má proto stejný efekt jako hlasování proti takovému zásahu.

Při hlasování pak pro příslušné usnesení "zvedlo ruku" pouze 27 z celkem 54 poslanců klubu ČSSD, nikoli tedy nadpoloviční většina. Samotný Paroubek přitom opravdu hlasoval proti.

Výrok poslance Paroubka je tedy v obou částech nepravdivý.

Na základě informací uvedených v Senátním tisku č. 41 (.pdf, strana 5) hodnotíme výrok jako pravdivý.

V kapitole 6. Finanční prostředky jsou výdaje vyčísleny následujícím způsobem:

" Náklady na vyslání související s účastí sil a prostředků rezortu MO v Mali v roce 2013 jsou odhadovány na 135 311 384 Kč a v roce 2014 na 135 661 671 Kč. "

Celkové náklady spojené s účastí českých jednotek na misi v Mali jsou odhadovány na 270 973 055 Kč.

Na základě dohledaných informací o konkrétním legislativním návrhu z konce roku 2011, zapojení ČSSD při schvalování a formulace z volebního programu ČSSD pro volby do PSP v roce 2010 je výrok hodnocen jako pravdivý.

Jiří Paroubek zjevně naráží na to, že byl na konci roku 2011 schválen vládní návrh zákona o zřízení jednotného inkasního místa, který předkládal ministr financí Kalousek. Tento návrh zákona v sobě obsahoval nově také ustanovení, které zdanilo hazard, což mělo mít za výsledek skutečně také snížení finančních prostředků pro český sport.

Role ČSSD je poměrně zajímavá a na první pohled by se výrok Jiřího Paroubka jevit v části týkající se zapojení ČSSD jako nepravdivý, neboť v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně se poslanci ČSSD kompletně odhlásili a zákon nepodpořili - viz. hlasování.

Nicméně Sociální demokraté zákon skutečně podpořili a to v Senátu. Díky jejich přičinění prošel návrh Senátem a to v té podobě, ve které byl nakonec i přijat. To ostatně přiznal při závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zcela konkrétně uvedl (celé vyjádření ve stenozáznamu):

".. .tak jsme se obrátili na naše senátory a požádali jsme senátory sociální demokracie, aby tyto chyby v usnesení a v přijatém zákonu odstranili. Senátoři sociální demokracie to učinili, učinili to jediným možným způsobem, který v zásadě k dispozici měli, to znamená Ministerstvo financí tam přineslo pozměňovací návrh a ten návrh byl Senátem přijat. A my v tuto chvíli budeme o tomto návrhu zákona rozhodovat znovu." Následně také Sobotka vysvětlil, že a proč se poslanci ČSSD nebudou hlasování účastnit.

Co se týká akcentace podpory sportu ve volebním programu ČSSD pro volby 2010, je pravdou, že strana tento bod skutečně podporovala, i když poměrně vágně. Konkrétní formulace z programu strany (.pdf - str. 35): "ČSSD si je plně vědoma nezbytnosti zvýšení státní podpory při sportovní výchově dětí ve školách, při výběru a výchově sportovních talentů ve sportovních organizacích, při výstavbě sportovišť a zařízení pro využití volného času ve městech a obcích, při výstavbě veřejné infrastruktury pro Národní fotbalový stadion v Praze a stadiony v Brněa Ostravě a při pořádání sportovních soutěží evropského či světového významu na území České republiky.K tomu je ČSSD připravena vytvořit odpovídající ekonomické, systémové, funkční, organizační i personální zabezpečení a struktury."

Volební program ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny ČR pro rok 2010 se poměrně jasně vymezoval vůči zdravotnickým poplatkům. V rozsáhlém programovém dokumentu se píše například: „Zachováme charakter zdravotnictví jako veřejné služby a trváme na zrušení poplatků u lékaře a v lékárnách.” (str. 6) nebo „Nejsme proti rozumné motivační spoluúčasti, chceme pouze zrušit její neefektivní a asociální formy. Jsme pro spoluúčast pacientů formou dobrovolného pojištění." (str. 21).

Jednoznačné odmítnutí veškerých poplatků najdeme i v takzvané Oranžové knize pro zdravotnictví.

Ve Volebním manifestu ČSSD ke krajským a senátním volbám v říjnu 2012 je již mírnější formulace „Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." (str. 8).

Záměr poslanci ČSSD zopakovali v důvodové zprávě k novele zákona o zrušení povinnosti platit poplatek pro děti do 18 let, předložené 12. dubna 2013.

Na základě výše uvedeného hodoníme výrok jako pravdivý.